25 let observatoře Košetice

25 let observatoře Košetice

V roce 2013 uplynulo 25 let od založení observatoře Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Košeticích (OBK). Observatoř byla oficiálně uvedena do provozu v červnu 1988 jako specializované pracoviště pro zabezpečení účasti tehdejšího Československa (a později České republiky) v mezinárodních programech monitoringu kvality přírodního prostředí (především ovzduší) v regionálním měřítku. Zjednodušeně lze říci, že se zde měří v relativně čisté lokalitě bez přímého vlivu blízkých zdrojů znečištění, aby bylo možno detekovat dlouhodobé trendy kvality ovzduší.

Při příležitosti tohoto výročí se 16. – 18. 6. 2013 uskutečnila mezinárodní konference Towards the Atmospheric Research Supersite. Akce proběhla v konferenčním centru Fabrika v Humpolci a na observatoři Košetice a byla spoluorganizována Českým hydrometeorologickým ústavem, Centrem pro výzkum globální změny Akademie věd České Republiky (CVGZ AV ČR; a Výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity. Význam akce byl ještě podtržen slavnostním zahájením provozu atmosférická stanice CVGZ AV ČR, která bude sloužit jako národní monitorovací bod výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů, vybraných atmosférických polutantů a základních meteorologických charakteristik. Stanice je konstruována jako 250 m vysoký atmosférický stožár s příslušnou technickou infrastrukturou. Byla vybudována v rámci projektu CzechGlobe za spolufinancování z fondů EU. Lokalita v bezprostřední blízkosti OBK byla vybrána jako optimální pro umístění českého národního bodu, protože zvolený bod by měl být lokalizován v relativně čisté oblasti, mimo přímý dosah průmyslové činnosti, a navíc umístění v oblasti Českomoravské vrchoviny bude vyhovovat rozložení stanic z pohledu mezinárodní sítě ICOS. Obě stanice tvoří sdruženou stanici, tzv. „co-located station“, což ještě umocňuje jejich potenciál pro kvalitní zajišťování účasti České republiky v mezinárodních programech a projektech monitoringu a výzkumu atmosféry.

Většina účastníků konference se sjela již v neděli večer na neoficiální zahájení formou „welcome drinks“. V pondělí 17. 6. dopoledne proběhlo na observatoři Košetice slavnostní zahájení provozu atmosférické stanice CVGZ AV ČR. Ředitel CVGZ AV ČR Michal V. Marek v úvodním projevu nejprve shrnul historii výstavby stožáru a komplikace, které ji provázely. Vyzdvihl význam atmosférického stožáru jako národního monitorovacího bodu výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů, a zejména mezinárodní aspekty plynoucí ze zapojení v projektu ICOS. Hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek přivítal výrazné rozšíření aktivit na poli monitoringu a výzkumu atmosféry v kraji Vysočina, který patří mezi nejčistší regiony České republiky a na ochranu životního prostředí je zde kladen velký důraz. Zdravíce dále přednesli člen Akademické rady AV ČR Petr Bobák, rektor JČU Libor Grubhoffer, děkan MLU Brno Petr Horáček, zástupce projektu ICOS Michel Ramonet (Francie), v neposlední řadě ředitelé ČHMÚ Václav Dvořák a RECETOX Ivan Holoubek. Alice Dvorská z CYGZ AV ČR detailně představila výzkumný program, který bude na věži realizován a vedoucí OBK Milan Váňa podtrhl velmi dobrý potenciál společné infrastruktury pro zařazení do plánované sítě evropských superstanic, která by měla zastřešovat monitoring a výzkum zaměřený jak na změny klimatu, tak kvalitu ovzduší. Následně hejtman Jiří Běhounek a člen akademické rady AV ČR Petr Bobák slavnostně zahájili provoz stanice přestřižením pásky.

Po krátké přestávce pokračovalo slavnostní dopoledne před observatoří Košetice. V úvodní části, kterou moderoval vedoucí observatoře Milan Váňa, ředitel ČHMÚ Václav Dvořák vyzdvihl význam observatoře v rámci státních monitorovacích sítí a upozornil na fakt, že observatoř, byť je výrazně orientována na problematiku kvality ovzduší, realizace měření ve všech základních oborech činnosti ČHMÚ, včetně meteorologie a hydrologie.

Náměstek ředitele pro ochranu kvality ovzduší Jan Macoun podtrhl význam dlouhodobého monitoringu kvality ovzduší v regionálním měřítku a poukázal na zásadní změny priorit v disciplíně ochrana ovzduší v uplynulých 25 letech. Vedoucí OBK Milan Váňa zdůraznil, že 25 let je z pohledu monitoringu kvality ovzduší velmi dlouhá doba, během níž se změnilo prakticky vše: od technik monitoringu a analytických procedur po tok, archivace a zpracování dat. Zdůraznil zásadní význam zapojení do mezinárodních programů a projektů pro rozvoj pracoviště. Ředitel RECETOX Ivan Holoubek zmínil dlouhodobou vzájemně výhodnou spolupráci centra RECETOX a ČHMÚ. Od samého počátku je na OBK realizován vícesložkový monitoring perzistentních organických polutantů (POPs), jehož výsledkem je i z celosvětového pohledu unikátní řada 25letého měření. Zástupce Ústavu chemických procesů AV ČR V. Ždímal v podobném duchu hovořil o spolupráci s observatoří v oblasti monitoringu a výzkumu atmosférických aerosolů. Velký časový prostor byl poté věnován prohlídce monitorovací plochy, v jímž průběhu se mohli účastníci seznámit s velmi pokročilými technikami měření širokého spektra kvality ovzduší.

Po obědě se účastníci přesunuli autobusem zpět do konferenčního centra Fabrika v Humpolci, kde se uskutečnila odborná část konference v anglickém jazyce. V úvodní části byly představeny pořádající organizace ČHMÚ (Jan Macoun), RECETOX (Ivan Holoubek) a CVGZ AV ČR (Michal V. Marek).

V sekci o sdružené stanici nejprve vedoucí OBK Milan Váňa popsal historii pracoviště od jeho založení v roce 1988 do současnosti. Po některých historických reminiscencích se soustředil především na změny v přístrojové a výpočetní technice, posun priorit v oblasti kvality ovzduší, archivaci, zpracování a péči o kvalitu dat. Zdůraznil, že výsledky monitoringu potvrzují správnost výběru lokality před čtvrtstoletím. Podstatnou část svého referátu pak věnoval mezinárodním aktivitám OBK. M. Váňa ocenil zásadní přínosy nově vzniklé sdružené stanice pro oba zúčastněné subjekty a vyjádřil přesvědčení, že se nově vzniklá infrastruktura zařadí mezí přední svého druhu v Evropě. Právě významu nově vzniklé atmosférické stanice a jejího přínosu pro výzkum vazeb mezi změnou klimatu a kvalitou ovzduší se věnovala Alice Dvorská (CVGZ AV ČR) J. Klánová (RECETOX) pak shrnula výsledky dlouhodobého monitoringu POPs na OBK.

Pro úspěch všech aktivit tohoto typu je zásadní napojení na mezinárodní iniciativy. Proto byla logicky celá sekce věnována vystoupení zástupců mezinárodních programů a projektů, v nichž jsou jednotlivé části infrastruktury zapojeny. Předsedající EMEP Steering Body Sonja Vidič (Chorvatsko) nejprve ocenila přínos sdružené stanice pro aktivity pod Konvencí o dálkovém přenosu škodlivin v Evropě (CLRTAP). Ve svém příspěvku vyzdvihla význam měření s vysokým rozlišením pro zlepšení informací o kvalitě ovzduší a jejich využití pro lepší politická rozhodnutí. Zástupce EMEP MSC-E Ilja Ilin (Rusko) shrnul výstupy z velmi úspěšné aktivity centra směrem k hodnocení znečištění ovzduší těžkými kovy, v němž hrála Česká republika důležitou roli. Christian Plass-Duelmer (Německo) zastupoval jednak projekt ACTRIS, ale i observatoř Hohenpeissenbelg, se kterou pojí observatoř Košetice neformální dlouhodobé vazby. Ve své prezentaci se zaměřil na zkvalitnění evropské infrastruktury pro monitorování reaktivních plynů v rámci projektu EU F7 ACTRIS. Blok pak uzavřel Michel Ramonet (Francie) referátem shrnujícím aktivity projektu ICOS a jeho propojení s dalšími výzkumnými infrastrukturami.

Druhý den program pokračoval sekcemi zaměřenými na jednotlivé instituce. V prvním bloku, věnovanému 25 letům OBK Rostislav Nevečeřal (ČHMÚ – OEZ) shrnul emisní situaci v okolí observatoře, Milan Váňa pak hovořil o dlouhodobých trendech kvality ovzduší na observatoři Košetice za 25 let existence. Blanka Krejčí (ČHMU – pobočka Ostrava) ve svém příspěvku porovnala různé typy „pozaďových“ stanic. K. Vaníček (ČHMÚ – SOO) shrnul výsledky dlouhodobých měření slunečního záření na OBK. Ivo Světlík (Ústav dozimetrie AV ČR) hovořil o měření ¹⁴CO₂ na OBK a Iva Hůnová (ČHMÚ) o trendech přízemního ozonu na českých venkovských stanicích.

Následující blok byl zaměřen na atmosférický stožár. V. Janata (EXCON) popsal průběh této unikátní stavby z pohledu firmy, která výstavbu stožáru zajišťovala, Olivier Laurent (Francie) se zabýval obecně technickými aspekty atmosférických stožáru ICOS, pochopitelně se zvláštním zaměřením na stožár v Košeticích, jehož technickou infastrukturu pak podrobně popsat Vlastimil Hanuš (CVGZ AV ČR). J. Lahodný (EXCON) naznačil možnosti využití měření na 250 m vysokém stožáru pro potřeby stavebnictví. Pavel Juriš (UI AV ČR) hovořil o možnostech využití výsledku z věže pro modelování CO₂ v regionálním měřítku. Marian Pavelka a Kateřina Havránková (CVGZ AV ČR) pak prezentovali výsledky Eddy-kovariantního měření toků skleníkových plynů mezi terestrickými ekosystémy a atmosférou na malém 5metrovém stožáru poblíž vysoké věže.

Závěrečný blok byl věnován pravděpodobně nejvážnějšímu environmentálnímu problému středoevropského prostoru, atmosférickým aerosolům. Naděžda Ziková (UCHP AV ČR) informovala o měření optických vlastností atmosférických aerosolů na OBK v rámci projektu ACTRIS. Jedná se o první měření tohoto typu V České republice. Vladimír Ždímal (UCHP AV CR) prezentoval výsledky měření velikostní distribuce částic v ovzduší na OBK. Také toto měření je v regionálním měřítku České republiky unikátní. Jakub Ondráček shrnul výsledky měření hygroskopických vlastností aerosolových částic na OBK v letech 2008 2009 v rámci projektu EUSAAR, Jiří Novák (ČHMÚ – CLI) popsal měření EC–OC manuální metodou v rámci ACTRIS na OBK a prezentoval dosavadní výsledky. Na závěr Petr Vodička (UCHPAV ČR) porovnal výsledky měření EC–OC na příměstské stanici Praha-Suchdol a pozaďové stanici Košetice během topné a netopné sezony.

Celá konference proběhla v příjemné atmosféře a byla dokladem široké spolupráce akademických a univerzitních institucí, která se během 25 let kolem observatoře Košetice vytvořila.

Závěrem lze konstatovat, že OBK plní své základní úkoly, tedy detekovat dlouhodobé trendy kvality ovzduší (a v širším měřítku i přírodního prostředí) a zabezpečit účast České republiky v mezinárodních monitorovacích programech. Hlavní devizou OBK je excelentní lokalizace a homogenní datová řada nejen v oblasti kvality ovzduší a srážek, ale i meteorologie, radiace a dalších složek přírodního prostředí. Kmenový kádr pracovníků observatoře by měl být schopen kvalitně a dlouhodobě realizovat široké spektrum měření, provádět základní zpracování získaných výsledků a zajistit zastoupení v mezinárodních programech, v nichž reprezentuje ČR. Na druhé straně je jasné, že svou současnou pozici v mezinárodních výzkumných a monitorovacích strukturách si OBK nemůže udržet jen vlastní silou čtyř odborných pracovníků. Zásadní význam pro další rozvoj bude i nadále mít pokračování a rozšiřování s akademickými a univerzitními pracovišti na základě oboustranné výhodnosti. Jako klasické příklady dlouhodobé a velmi produktivní spolupráce při řešení dílčích části monitorovacího programu OBK lze uvést RECETOX v oblasti monitoringu a výzkumu POPs a UCHP (atmosférické aerosoly). Spolupráce s CVGZ AV ČR pak slibuje výrazné rozšíření potenciálu společné stanice v plánovaných mezinárodních projektech, zejména směrem k monitoringu a výzkumu skleníkových plynů.

Ředitel CzechGlobe Michal Marek (vlevo), ředitel ČHMÚ Václav Dvořák (uprostřed) a další významní hosté otevřeli v blízkosti observatoře ČHMÚ Košetice u Pacova nejvyšší (250 m) měřící stožár/věž, v ČR. Foto R. Tolasz.

Milan Váňa, MZ 2013/4, ročník 66, str. 124–125