30 let ČHMÚ a SHMÚ (1984)

30 LET ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU A SLOVENSKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU

30 let Českého a Slovenského hydrometeorologické­ho ústavu, které si letos připomínáme, představuje významné období v rozvoji hydrometeorologické služby v naší vlasti, během něhož se prokázalo, že spojení oborů hydrologie a meteorologie do jediné organizace vedlo k prohloubení komplexnosti služeb a informací poskytovaných oběma obory i k účinným podnětům pro jejich odborný rozvoj.

Za třicetileté existence prošly oba ústavy výraznými technickými, organizačními i personálními změnami. V technické oblasti se rozvinula měřicí technika od středně mechanických přístrojů až po automatické měřicí stanice, které jsou využívány na exponovaných místech, jakými jsou např. letiště a speciální observa­toře. V oblasti spojů přešel ústav od využívání dálnopisů k zavedení automatického přenosu a distri­buce hydrometeorologických informací řízeného rychlým a výkonným počítačem. V oblasti zpracování dat bylo používání kancelářské techniky nahrazeno nejprve děrnoštítkovou technikou a v posledním desítiletí výpočetní technikou na bázi elektronických počítačů a grafických komplexů. Do běžného provozu byla zavedena radiolokační technika a přijímače signálů meteorologických družic. Kvalita aerologických měření se výrazně zvýšila.

V souvislosti s rozvojem vlivů národního hospodář­ství na životní prostředí, vyjádřených legislativně zákonem č. 35/1967 o opatřeních proti znečišťování ovzduší, byla rozšířena působnost ústavů na další hlavní obor, tj. ochranu ovzduší, který získává a posky­tuje objektivní údaje o stavu životního prostředí pro všechny správní i národohospodářské orgány. V ná­vaznosti na toto rozšíření činnosti ústavu byla dlouho­době připravována a v ČHMÚ od r. 1980 zavedena organizační struktura vycházející z technologické dělby činností, která nahradila dřívější oborové členění. SHMU zavedení obdobné organizace rovněž připravuje. Toto pojetí si vyžádalo realizaci systému poboček, které své služby speciálně zaměřují na potře­by krajských správních orgánů.

Nové nebo rozšířené úkoly vedly i k výrazným změnám v oblasti pracovních sil ústavů. Jejich zaměstnanci se stali, kromě hydrologů a meteorologů, zejména inženýři elektrotechniky a chemie. Pro střední technické kádry ústavy zorganizovaly speciál­ní výchovu, jíž byla přiznána úroveň středního odbor­ného vzdělání v oborech hlavních činností. Počty pra­covníků se přes řadu restrikčních opatření od roku 1954 více než zdvojnásobily.

Za třicet let své činnosti oba hydrometeorologické ústavy výrazně rozšířily a prohloubily svou činnost jak na úseku poskytování informací národohospodář­ským a správním orgánům, tak na úseku vědecko­výzkumné a zahraniční činnosti. Těžko bychom dnes našli národohospodářský obor, který by nebyl odbě­ratelem informací ústavů. Tyto informace přinášejí většině uživatelů dat přímé nebo nepřímé ekonomické efekty. S ohledem na vysoký rozsah poskytovaných informací lze proto ústavy řadit mezi organizace, z jejichž činnosti vznikají pronikavé celospolečenské přínosy. Ústavy se staly dík rozvoji veřejných sdělo­vacích prostředků institucemi, které vstupují i do široké veřejnosti jako zdroje všeobecných předpovědí počasí, které jsou sledovány prakticky všemi občany státu. Postavení práce ústavů doslova pod veřejnou kontrolou zvyšuje na jedné straně jejich odbornou prestiž, na druhé straně je však zavazuje, aby trvale sledovaly a zvyšovaly kvalitu svých služeb.

Dokladem uznání dobré práce ústavů byla v uply­nulých letech řada ocenění. V roce 1960 to byla státní cena Klementa Gottwalda, v roce 1974 obdržel SHMÚ a v roce 1975 ČHMÚ státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, v roce 1983 pak Rudý prapor ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR a Českého odborového svazu pracovníků dřevoprůmyslu, lesního a vodního hospodářství a za vzorné plnění úkolů v letech 1973, 1974, 1979, 1981, 1982 Čestné uznání ministra lesního a vodního hospodářství SSR a Slovenského odborového svazu.

Náročné požadavky společnosti na ochranu životní­ho prostředí při současném rychlém rozvoji národního hospodářství staví před ústavy i v budoucím období řadu složitých a společensky závažných úkolů, které dávají pracovníkům ústavů dlouhodobé perspektivy pro jejich činnost a další odborný růst. Věříme, že celková hospodářskopolitická situace i další nezbytné podmínky a předpoklady umožní ústavům soustavný rozvoj a kvalitní plnění jejich poslání i v dalším období.