Josef Štekl

Je s podivem, ale Jožka Štekl se stal sedmdesátníkem

Čtenáři Meteorologických Zpráv už měli možnost zjistit, že v závěru roku 2004 dosáhl RNDr. Josef Štekl, CSc. V plné tvůrčí práci na sedmdesátou laťku svého životního žebříčku (viz MZ 2004, ročník 57, str. 156). V pěkném medailonu prof. R. Brázdila můžeme sledovat profesní dráhu Jožky Štekla a rekapitulovat publikační výstupy, které zpracoval během své členité odborné dráhy, i řadu jeho dalších aktivit na poli vědy a meteorologie. Uvědomíme si, jak velký je rozsah Jožkovy odborné i organizační práce.

Důležitou součástí jubilantovy činnosti je i jeho práce v České meteorologické společnosti. V pozici předsedy pražské pobočky ČMeS (1994–1999) se snažil, aby známé Meteorologické hovory měly co nejkvalitnější odbornou úroveň a později byl i platným členem výboru ČMeS. Jeho zásluhy byly oceněny udělením čestného členství ČMeS dne 24. 5. 2005.

Od roku 1990 proběhla v Akademii věd řada velmi podstatných změn. Jejich cílem je cestou legislativních úprav i hodnocení akademických pracovišť zajistit, aby vědecká práce akademických ústavů přinášela výsledky, které mají kvalitní mezinárodní úroveň a obstojí tedy v mezinárodní konkurenci. V této situaci převzal Jožka Štekl v roce 1990 ředitelování Ústavu fyziky atmosféry. Během jubilantova osmiletého funkčního období se řadou systémových opatření podařilo vytvořit výzkumný ústav, který je jako jediný v AV ČR plně soustředěn na výzkum atmosféry Země a jejího okolí a který prokázal svou oprávněnost při několika hodnoceních akademických ústavů. Současný Ústav fyziky atmosféry se jen málo podobá předlistopadovému pracovišti a příspěvek RNDr. J. Štekla, CSc. ke strukturálním a koncepčním změnám i úrovni vědecké práce je neocenitelný. Po skončení svého funkčního ředitelského období se Jožka plně věnuje odborné práci a podpoře mladých studentů i doktorandů.

Děkujeme Jožkovi za vše, co pro „ufu“ i pro českou meteorologii vykonal a přejeme ještě jednou prostřednictvím Věstníku ČMeS mnoho zdraví, životní energie a spokojenosti do dalších let.

Věstník ČMeS 2005/1, červen 2005

JUBILUJÍCÍ JOSEF STEKL

Jen stěží se chce věřit tomu, že dne 9. listopadu 2004 dosáhne přispěvatel časopisu Meteorologické zprávy, RNDr. Josef Štekl, CSc., v plné svěžesti neuvěřitelných 70 let. Meteorologická dráha rodilého „brňáka“ začala studiem meteorologie na letecké fakultě tehdejší VTA v Brně, které ukončil v roce 1958 jako promovaný fyzik. Již během studia se podílel na překladu třetí části Příručky pro krátkodobou předpověď počasí (1958), což byla v té době nová učebnice synoptické meteorologie, a následně jako spoluautor přispěl kapitolou Meteorologie do knihy Let za ztížených povětrnostních podmínek (Naše vojsko, 1963, s. 11-146). Po roční zkušené v Přerově začal pracovat jako synoptický meteorolog na Hlavním povětrnostním ústředí (HPÚ) v Praze, kde se jeho zájem o výzkumnou činnost naplnil v roce 1967 zařazením na výzkumné oddělení. V té době se věnoval zejména tematice objektivizace předpovědních metod, střednědobé předpovědi počasí a předpovědi mlh a dohlednosti. Po určitých peripetiích poplatných té době získal jubilant v roce 1973 na Přírodovědecké fakultě (PřF) tehdejší UJEP v Brně titul RNDr. a vědeckou hodnost kandidáta věd. Během svého působení na výzkumném oddělení odborně garantoval první pravidelné vysílání objektivní analýzy výškových map a mapy mezní vrstvy atmosféry v republice (1977). Ještě před odchodem z HPÚ začal pracovat na aktuálním tématu předpovědi extrémních meteorologických stavů.

Další jubilantovy meteorologické aktivity od roku 1980 již byly nedílně spojeny s jeho činností vědeckého pracovníka na Ústavu fyziky atmosféry ČSAV v Praze. Výsledkem jeho výzkumů byla mj. typizace povětrnostních situací příznivých pro extrémní teploty a srážky, letní a zimní bouřky a silné větry, která byla zčásti publikována v knize Cirkulační procesy a atmosférické srážky v ČSSR (UJEP Brno, 1986, 298 s.).

V červnu 1990 byl dr. Štekl jmenován akademickou radou AV ČR do funkce ředitele Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA), v níž setrval až do konce svého druhého funkčního období v květnu 1998. V tomto období musel řešit náročné úkoly týkající se restrukturalizace ústavu (změny oddělení, delimitace oddělení ionosféry z Geofyzikálního ústavu), vybudování vlastní hospodářské správy i stavebního dokončení budovy pracoviště, uvedené do provozu v roce 1992.

V roce 1993 získal dr. Štekl pro ústav projekt ČEZ, a.s., zaměřený na výzkum vlivu meteorologických podmínek na činnost větrné elektrárny v horských podmínkách. Tímto výzkumným úkolem pronikl jubilant spolu s pracovníky oddělení mezní vrstvy atmosféry do problematiky živelně se rodící větrné energetiky v ČR, charakterizované v té době řadou amatérských chyb při stavbě větrných elektráren. Tyto skutečnosti ovlivnily jubilanta v jeho úsilí organizačně soustředit všechny vědecké a vědecko-pedagogické pracovníky, konstruktéry, podnikatele a příznivce tohoto oboru do České společnosti pro větrnou energii. Díky jeho iniciativě byla v roce 1994 společnost založena a začala vydávat časopis Větrná energie, v němž se objevila mj. i řada původních vědeckých prací z oblasti meteorologie a klimatologie s aplikačním zaměřením na geografické poměry ČR. Dosud vyšlo 20 čísel časopisu, přičemž monotematické číslo (1/97) s názvem „Meteorologie ve větrné energetice“ napsal sám jubilant. Česká společnost pro větrnou energii vstoupila do povědomí odborných kruhů řadou seminářů a konferencí, nejvíce však čtyřdílnou studií kolektivu pracovníků ÚFA AV ČR zpracovanou pod Šteklovým vedením s názvem Perspektivy využití energie větru pro výrobu elektrické energie na území ČR (1994-1995). Součástí této studie byl i tzv. „Větrný atlas“, tj. software umožňující určit větrné poměry v síti čtverců pokrývajících celé území ČR. Kapitolou „Větrná energie a její možnosti v ČR“ přispěl J. Štekl i do nové knihy Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění (ČEZ, a.s., Praha, 2003, s. 51-82). Problematika větrné energie tak zůstává hlavní současnou jubilantovou aktivitou, přičemž na ÚFA pracuje od roku 1998 právě jako vedoucí skupiny pro větrnou energii.

Vedle větrné energetiky je další jubilantovou profesionální láskou observatoř Milešovka, která má svůj počátek již v době, kdy sem jezdil na pozorovací záskoky. V době jeho vedení ÚFA došlo nejen k rehabilitaci klimatologie a klimatologických měření na tomto pracovišti, ale jubilant získal i grantový projekt, který ve spolupráci s brněnským geografickým pracovištěm vyústil ve zpracování devadesátileté pozorovací řady této stanice a ve vydání knihy Klimatické poměry Milešovky (Academia, 1999, 433 s.). Zdevastované prostředí na vrcholu Milešovky a izolace vědeckého pracoviště ÚFA AV ČR od veřejnosti se staly pro jubilanta stimuly pro založení Obecně prospěšné společnosti Milešovka. Jejím cílem bylo obnovit v návaznosti na historickou tradici význam Milešovky jako významného vědeckovýzkumného, kulturního a turistického centra, důstojně reprezentujícího region severozápadních Čech. Dr. Štekl jako zakladatel společnosti, která sdružuje převážně soukromé osoby, ale i zástupce obcí a škol, byl předsedou její správní rady od založení v roce 1996 až do roku 2002, kdy byl zvolen jejím čestným členem. Zatím nesplněn zůstává jeden z plánů jubilanta na zřízení meteorologického muzea na Milešovce.

Oslavenec patří mezi velmi publikačně činorodé odborníky na poli meteorologie a klimatologie. Je autorem 75 původních vědeckých prací, spoluautorem 4 monografií, řady výzkumných zpráv a také autorem mnoha popularizačních článků, hlavně z oblasti větrné energie.

Výčet rozsáhlých aktivit jubilanta by nebyl úplný bez jeho pedagogické činnosti. Vedle mnohaleté přednáškové činnosti na VTA v Brně, na PřF Masarykovy univerzity v Brně a na PřF Univerzity Karlovy v Praze a členství v komisích pro státní závěrečné a doktorské zkoušky vedl i několik úspěšných diplomových prací. V Brně je od roku 1993 i platným členem vědecké rady Přírodovědecké fakulty MU.

Dr. Štekl je také dlouholetým aktivním členem České meteorologické společnosti. V letech 1994 až 1999 byl předsedou její pražské pobočky a následně i členem hlavního výboru společnosti. Jeho zásluhy o rozvoj meteorologie byly oceněny udělením čestného uznání.

Milý Jožko, ať Tě ani v dalších letech neopouští dobrá nálada, originální nápady a Tvůj nezměrný pracovní elán. I když bys mohl s uspokojením nad svou dosavadní prací odejít na zasloužený odpočinek, věz, že zbývá ještě pořád dost témat, která je třeba pro další rozvoj klimatologie a větrné energetiky v ČR vyřešit.

Rudolf Brázdil, MZ 2004/5, ročník 57, str. 156

Předseda pražské pobočky šedesátníkem

V tomto roce, 9. listopadu 1994, bude předseda pražské pobočky ČMeS a člen jejího Výboru RNDr. Josef Štekl, CSc. slavil své šedesáté narozeniny. Pro všechny, kteří znají množství organizační i odborné práce, zahrnuté do jeho každodenního pracovního programu, je jeho vstup mezi seniory české meteorologie a klimatologie těžko uvěřitelný. Energii a pracovní zaujetí' budoucího oslavence mohou nejlépe ohodnotit pracovníci Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, jehož ředitelem je od roku 1990 a v letošním roce byl do této funkce jmenován i na další čtyřleté období. Kromě svého zaměstnání v ÚFA a činnosti v ČMeS zastává i řadu dalších funkcí. V nedávném období byl zvolen předsedou nově vytvořené České společnosti pro větrnou energii a prosazování tohoto čistého zdroje elektrické energie věnuje mnoho úsilí i odborné práce. Členové ČMeS, kteří znají jeho aktivní podíl na práci pobočky i Výboru společnosti, potvrdí, že není formálním „funkcionářem“, ale vždy hnacím motorem všech činností, na nichž se podílí.

Dr. Štekl je autorem a spoluautorem řady příspěvků na meteorologických konferencích, odborných článků v našich i zahraničních meteorologických časopisech a spoluautorem tří meteorologických monografií. Je iniciátorem a vedoucím několika projektů podporovaných grantovými agenturami nebo externími sponzory. Při své práci využívá znalosti z mnoha oblastí meteorologie a klimatologie i praktické zkušenosti synoptika získané za působení v armádní povětrnostní službě. Jako provozní synoptik, jako vědecký pracovník i jako ředitel ústavu AV přistupoval ke svým kolegům tak, aby bylo zřejmé, že si jejich práce váží. Proto, a nejen proto, je v jeho charakteristice zcela na místě ono dnes již klasické „v kolektivu je oblíben“.

Ke kulatým narozeninám přejeme Jožkovi Šteklovi stále mnoho zdraví a spokojenosti v osobním životě. Nám všem přejeme, aby mezi námi a s námi pracoval po mnoho dalších let ve prospěch české meteorologie a klimatologie.

Daniela Řezáčová, Věstník ČMeS 1994/2, září 1994