Světový meteorologický den 1995

Meteorologické informace pro veřejnost

Výtah z dopisu generálního sekretáře WMO prof. Godwina O. P. Obasiho k Světovému meteorologickému dni 1995

K nejdůležitějším povinnostem všech národních meteorologických a hydrologických služeb patří zajišťování předpovědi počasí, výstrah a souvisejících informací, s cílem zajistit ochranu životů a majetku a přispět význačným způsobem k hospodářskému a společenskému rozvoji národů. NMHS se soustřeďují hlavně na to, jak aplikovat meteorologii, operativní hydrologii a souvztažné technologie k dosažení těchto cílů. Je tedy nezbytné, aby veřejnost viděla, že prostředky, které jsou svěřeny těmto službám, jsou využívány k zajištění co nejefektivnějších služeb pro veřejnost. Z tohoto důvodu XI. Světový meteorologický kongres schválil „Program povětrnostních služeb pro veřejnost“ (Public Weather Services Programme) jako součást vědeckých a technických programů SMO (WMO). Tento program byl ustanoven k zajištění včasných a přesných předpovědí a k jejich účinnému využití. Úkolem tohoto programu je pomoci členským zemím zlepšit povětrnostní služby pro veřejnost a poskytnout směrnice pro jejich nejlepší využití.

Tyto služby zajišťují bezpečnost a blaho společnosti, a to jak přímo, tak i nepřímo. Zajištění relevantních a spolehlivých povětrnostních služeb a jejich systematická aplikace přispívají významným způsobem k bezpečnosti lidského života. V této spojitosti bych rád uvedl pár příkladů, které ilustrují důležitou roli tisíců meteorologů a hydrologů na celém světě ve službách veřejnosti.

Během posledních tří desetiletí se pronikavě zvýšily ekonomické ztráty způsobené přírodními pohromami (týká se to zejména tropických cyklonů). Celkové ztráty vzrostly z částky 3 až 4 miliard dolarů za rok v šedesátých letech až k hodnotě 25–35 miliard dolarů za rok počátkem devadesátých let. Avšak během té samé doby byly ztráty na životech v zemích s dobrým výstražným systémem menší. Klíčovým faktorem k dosažení úspěchu se stávají spolehlivé předpověď nebezpečných jevů a zlepšení výstražných systémů. V Bangladéši si tropický cyklon počátkem roku 1994 vyžádal asi 200 životů, v porovnání s více než 130 000 během podobného cyklonu v roce 1991 a 300 000 v roce 1970. v srpnu 1992 postihl jižní Floridu a časti Louisiany v USA hurikán Andrew. Škody na majetku byly odhadnuty asi na 25 miliard dolarů, ale ztráty na životech činily pouze 23 osob.

Další nebezpečí tvoří povodně, obzvláště ničivé, když jsou způsobené tropickými cyklony. Mohou mít stejně pustošivé dopady, jsou-li spojené s monzunovou cirkulací a mimotropickými tlakovými nížemi. Největší pohromy byly způsobeny řekami a přehradami, které vystoupily z břehů. Nejznámějším příkladem je řeka Jang-c'-tiang v Číně, kde se během 15 let (1851–1866) utopily miliony lidí. V letech 1980–1985 bylo na světě zaznamenáno více než 160 velkých povodní, při kterých zahynulo nebo bylo zraněno více než 120 000 lidí a které způsobily ztráty v hodnotě 22 miliard dolarů. V poslední době byly katastrofické povodně zaznamenány v mnoha částech světa. Škody způsobené v roce 1993 zátopami Mississippi v USA byly odhadnuty na více než 10 miliard dolarů. V letech 1993 a 1994 postihly povodně různé části Afriky, Asie a Evropy.

Významný pokrok byl učiněn v předpovídání drah tornád, které představují jeden z nejničivějších nebezpečných meteorologických jevů. Tyto jevy mohou způsobit velkou pohromu ničící prakticky vše, co jim stojí v cestě.

NMHS také významně přispívají na národní a regionální úrovni k vyvíjení strategií a vydávání včasných výstrah před hrozícím suchem. Centra monitorující sucho na africkém kontinentu (Nairobi a Harare) byla schopná poskytnout ve spolupráci s NMHS velice dobré informace o nebezpečném suchu, které mělo postihnout východní a jižní části kontinentu v letech 1991–1993.

Úloha meteorologů v souvislosti s přírodními pohromami, popsanými výše, je dvojí: předpovědět co nejpřesněji místo a sílu takového jevu a poskytnout včasnou a užitečnou výstrahu a dále pomáhat při přípravě plánů na zmírnění následků katastrofy a na přípravu na pohromu prostřednictvím opatření příslušných úřadů.

Ostatní oblasti, kde NMHS pomáhají občanům při rozhodování týkajícím se běžného denního života, zahrnují zemědělství, vodní zdroje, energii, ochranu životního prostředí, strojírenství a stavebnictví, lidské zdraví, monitoring znečištění vzduchu a vody, turistiku, rekreaci a dopravu. Všechny druhy dopravy jsou citlivé na počasí: nejen letecká a lodní, ale také silniční a železniční doprava. Prudké deště, led, sníh, mlha a záplavy často činí pozemní dopravu nebezpečnou. K minimalizaci následků těchto ničivých povětrnostních situací jsou právě služby pro veřejnost nepostradatelné. Poskytované předpovědní služby však budou účinné jedině tehdy, když jim veřejnost bude schopna porozumět a bude vědět, jak je co nejlépe využít. Proto je značná pozornost věnována činnostem posilujícím vzdělávání veřejnosti a komunikaci s veřejností.

Pro zajištění kvalitních povětrnostních služeb pro veřejnost je velice důležitá prezentace a distribuce informací o počasí uživatelům. V tomto ohledu je potřeba zlepšit odbornost těch, kdo jsou zodpovědní za poskytování těchto služeb veřejnosti. Meteorologové, kteří prezentují informace v televizi a rozhlase, musí být vyškoleni tak aby služby, které poskytují uživatelům, byly dobře pochopitelné a měly pro veřejnost cenu. Z tohoto důvodu SMO (WMO) poskytuje svým členům relevantní informace a příručky praktik a metodických návodů pro co nejlepší využití dostupných technologií a komunikačních technik.

Letošní oslavy Světového meteorologického dne dávají příležitost demonstrovat vládám a veřejnosti cenu služeb poskytovaných meteorology a hydrology při ochraně životů a majetku a podporování trvale udržitelného rozvoje. Tito věci oddaní profesionálové pracují vytrvale a obětavě po celém světě, aby stále vylepšovali jak služby veřejnosti, tak i cenné příspěvky k trvale udržitelnému rozvoji.

(oficiální překlad)

Technický pokrok v meteorologii a hydrologii by měl vyústit již na počátku příštího století v uskutečnění vize Světové meteorologické organizace o „počasí bez překvape­ní". Dm by měla být dána uživatelům vydávaných informací záruka, že nikdo z nich nebude zaskočen nepříznivým poča­sím a každý bude mít čas na to, aby učinil vše potřebné k pře­dejití ztrát na životech i k omezení rizika poškození lidského zdraví nebo majetku v důsledku nepříznivých meteorologic­kých a hydrologických podmínek.

Česká meteorologická služba se k této vizi hlásí. Prak­tickým krokem je její účast při výstavbě mezinárodního pro­gnózního centra ve Vídni, které bude zpracovávat předpovědi pro tzv. omezené oblasti, jejichž přesnost pro malé územní celky se proti současnému stavu zvýší. V tomto postupu lze spatřovat pokrok předpovědní činnosti pro veřejnost v nej­bližších letech.

O významu vody jako základní složky existence života na Zemi není třeba přesvědčovat. Nejnovější statistiky ukazují, že spotřeba vody na hlavu a den se na různých místech Země pohybuje v neuvěřitelně velkém rozpětí - od 10 do 600 litrů. Snaha zvýšit nízkou spotřebu jako důsledek růstu životní úrovně především v rozvojových zemích může podle odbor­ných odhadů vyvolat celosvětový nedostatek pitné vody již na konci tohoto století. Tento stav může být důsledkem trvalého poklesu celkových využitelných zásob pitné vody, k němuž dochází již od padesátých let.

Z tohoto důvodu má cílevědomé hospodaření s vodou klí­čový význam. Svěřit na tomto úseku větší pravomoce ženám, není špatná myšlenka. Jejich přístupy k hospodaření s vodou s ohledem na funkce v domácnosti a při výchově dětí by moh­ly být obecně racionálnější než přístupy mužů.

Politické změny, k nimž v uplynulých letech došlo, mají bezprostřední odraz i v našich oborech. Některé dříve posky­tované služby zanikly. Např. agrometeorologické informace pro zemědělskou velkovýrobu ztratily své odběratele: Naopak sílí požadavky na regionalizaci a větší detailizaci našich před­povědí a informací, pro něž nemáme ve všech případech k dis­pozici potřebné podklady.

Princip komercializace meteorologických a hydrologic­kých služeb, který se dnes uplatňuje i v zemích s ekonomika­mi transformujícími se na tržní hospodářství, vede ke zvýše­ní požadavků na specializaci služeb pro uživatele z různých sektorů, jako např. ze zemědělství, lesního hospodářství, dopravy, atd., ovšem za předpokladu, že příjemci informací nám budou ochotni uhradit náklady spojené s poskytnutím požadované speciální služby. Komercializace vyvolává v infrastruktuře našich oborů závažné změny dřívějších postu­pů i přístupů a ani styk s našimi odběrateli neprobíhá bez pro­blémů.

Při zprostředkování a šíření hydrologických a meteorolo­gických informací veřejnosti sehrávají sdělovací prostředky stěžejní úlohu, bez níž by se funkce naší služby stala proble­matickou. Předpokládáme, že dosavadní dobrá spolupráce potrvá a bude se i dále rozvíjet.

Tato informace byla zpracována pro tiskovou konferenci ČHMÚ, která se uskutečnila 22. 3. 1995.

Bořivoj Sobíšek, MZ 1995/3, ročník 48, str. 94-95