2013 – Mezinárodní rok vodní spolupráce

2013 – Mezinárodní rok vodní spolupráce

Slovo „rivalita“ pochází z původního latinského výrazu „rivalis“ znamenajícího „ten, kdo sdílí stejnou řeku s ostatními“ [1]. Na konci roku 2010 Valné shromážděné OSN vyhlásilo rok 2013 Mezinárodním rokem Vodní spolupráce. Tomuto tématu budou věnovány i každoroční oslavy Světového dne vody připadajícího na 22. březen. Na úvodním ceremoniálu k začátku Mezinárodního roku vodní spolupráce v Paříži 11. února 2013 byl vyhlášen i slogan pro tento rok, který vzešel ze soutěže vice než 12 000 zaslaných návrhů a následného hlasování. Sloganem je „Water water everywhere, only if we share“. Ve volném českém překladu tedy: „Vody není nekonečně, užívejme ji společně“.

Voda nezná hranic, celkem 148 států má na svém území povodí, které zasahuje na území více států. Na světě je 276 mezinárodních povodí, z toho 68 leží v Evropě, kde je i povodí s největším počtem sdílejících zemí – Dunaj, jejíž povodí zasahuje do celkem 19 států [2].

Voda je nezbytná pro lidský život i společnost, voda totiž není jen k pití, ale záleží na ní mnohé další aktivity – zemědělství, průmysl, výroba elektrické energie potřebuje vodu pro chlazení apod. Voda je nezbytná i pro uchování krajiny a ekosystémů. Rostoucí města, rostoucí lidská populace a její nároky stále zvyšují nároky na využití zdrojů vody, které je stále složitější plně uspokojovat, zejména při výskytu nepříznivých klimatických podmínek a výkyvů. Proto je cílem Mezinárodního roku vodní spolupráce prezentovat přínosy spolupráce ve vodním hospodářství na úspěšných příkladech takové spolupráce v různých geografických podmínkách.

Je vody dost?

V našich podmínkách zatím nedostatek vody plošně nezaznamenáváme, existují však období a lokality, kde musí docházet k omezování spotřeby vody z důvodu jejího nedostatku. Z hlediska celé Země je však situace mnohem nepříznivější:

• 780 miliónů lidí nemá přístup k čisté vodě.
• 6 až 8 miliónů lidí ročně zemře v důsledku katastrof a nemocí spjatých s vodou.
• Populace Země nadále roste a nadále tak rostou nároky na spotřebu vody a to více v oblastech s již nedostatkem vody nebo zranitelným z hlediska klimatických oscilací a změn (např. Afrika).
• Rychle rostoucí města se potýkají s přílišnou spotřebou vody, někde hladiny podzemní vody díky tomu poklesly až o desítky metrů.
• Za 70 % veškeré použité vody spotřebuje zemědělství.

Virtuální voda

Kolik vody spotřebujeme? Velmi snadno lze vypočítat, kolik vody přímo spotřebujeme v domácnostech, podle Českého statistického úřadu v roce 2011 činila 88,6 litru na osobu a den, při započtení i další spotřeby (např. ve službách a průmyslu) pak dosáhla 135,8 litru na osobu a den [3]. Kromě toho ale ve skutečnosti pro svůj život potřebujeme, byť nepřímo, vody daleko více. Voda se spotřebovává při pěstování plodin, chovu dobytka, výrobě v podstatě všech věci, při výrobě energie. Takto nepřímo spotřebovaná voda bývá označována jako voda virtuální, odhaduje se, že každý člověk ve vyspělých zemí spotřebuje až 3 000 litrů virtuální vody denně [2]. V jejím případě však nastupuje ještě jeden další aspekt a to její import a export. Pokud si zakoupíte výrobek, či potraviny pocházející z Asie, znamená to, že jste vlastně virtuálně spotřebovali i část tamní vody nezbytné pro jejich výrobu.

Vodní spolupráce

UNESCO u příležitosti Mezinárodního roku vodní spolupráce 2013 uvádí jako důvody přínosu vodní spolupráce, že vodní spolupráce:

• Je klíčem k bezpečnosti, odstranění chudoby, sociální rovnosti a rovnosti pohlaví.
• Přináší ekonomické výhody
• Je klíčová při ochraně vodních zdrojů a přírodního prostředí
• Přináší mír.

Ačkoliv se často uvádí, že v budoucnosti budou válečné konflikty o vodu, historie ukazuje, že i když vodní infrastruktura se v minulosti stala cílem vojenských útoků, nedošlo k žádnému vojenskému konfliktu kvůli vodním zdrojům od války městských států Lagash a Umma v Mezopotámii 2 500 let před naším letopočtem [1]. Avšak soupeření o přístup k vodě v některých případech vedlo k politické nestabilitě a násilí v lokálním měřítku [1]. Na druhou stranu se uvádí, že mezi roky 1820 a 2002 bylo podepsáno více než 400 mezinárodních dohod o vodě a jejím užívání [4].

Literatura:

[1] KRAMER, A. WOLF, A.T.-CARIUS, A.-DABELKO, G. D. The Key to managing conflict and cooperation over water. A World of Science, Vol. 11, No. 1, p. 4-12. ISSN 1815-9583.

[2] United Nations World Water Development Report, 2012. UNESCO. Dostupné na WWW: <http://www.unesco.org/new/en/natural-sciences/environment/water/wwap/wwd....

[3] ČSÚ, 2012. Historie a současnost lesního a vodního hospodářství. Dostupné na WWW <http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/2141-12>.

[4] UNEP, 2002. Atlas of International FreshwaterAgreements. UNEP, Nairobi, 184 p. ISBN 92-807-2232-8. Dostupné na WWW: <http://www.transboundarywaters.orst.edu/publications/atlas/index.html>.

Jan Daňhelka, MZ 2013/1, ročník 66, str. 32