Významné události ČMeS

Na této stránce přinášíme informace o významných údálostech České meteorologické společnosti od jejího vzniku až po dnešní dobu. Je zcela zřejmé, že významné události v meteorologii se velmi často prolínají s významnými událostmi ČMeS a naopak. Některé jsou přímo společné jako např. Meteorologický slovník. I přes tento fakt, jsou tyto informace alespoň formálně rozdělené pro ty, pro které nejsou informace o ČMeS až zase tak podstatné.

 

Nově zvolený výbor společnosti zvolil dne 21. září 2021 novou předsedkyni společnosti. O této skutečnosti byla informována členská základna společnosti na XXII. Valném shromáždění ČMeS, konaném ve stejný den v hotelu Union v Lounech

Výbor ČMeS:

Předseda: RNDr. Taťána Míková

Místopředseda: doc. RNDr. Tomáš Halenka, CSc.

Místopředseda: Ing. Pavel Lipina

Vědecký tajemník: Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D.

Hospodář: RNDr. Lucie Pokorná, Ph.D.

Členové Výboru:  Mgr. Petr Štěpánek, Ph.D., Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Barbora Kněžínková (pobočka Brno), Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D., Mgr. Olga Halásová (pobočka Hradec Králové), doc. RNDr. Tomáš Halenka, CSc., RNDr. Taťána Míková, RNDr. Míloslav Müller, Ph.D., RNDr. Lucie Pokorná, Ph.D. (pobočka Praha), Ing. Petr Tušil, Ph.D., MBA, RNDr. Vladimíra Volná, Ing. Pavel Lipina (pobočka Ostrava).

Revizní komise:  RNDr. Ladislav Metelka, Ph.D. (pobočka Hradec Králové), Mgr. Jáchym Brzezina (pobočka Brno), Mgr. Miroslav Řepka (pobočka Ostrava).

---

 

VÝROČNÁ KONFERENCIA EURÓPSKEJ METEOROLOGICKEJ SPOLOČNOSTI

Neďaleko dánskej metropoly Kodaň, v Lyngby, sa v dfloch 8. až 13. septembra 2019 konala výročná konferencia Európskej meteorologickej spoločnosti (EMS) aplikovanej meteorologie a klimatologie (European Conference for Applied Meteorology and Climatology 2019). Na konferencii, ktorá prebiehala v priestoroch Dánskej technickej univerzity (DTU), sa zúčastnilo viac ako 800 expertov z celého světa a bolo prezentovaných okolo 400 posterov a viac ako 450 prednášok v 52 sekciách. Cielom výročných střetnutí EMS je podpořit’ výměnu a skúseností a nových inováciť v oblasti meteorologického a klímatologického ale aj hydrometeorologického výskumu a monitoringu.

Hlavnou témou tohtoročnej EMS, reflektujúcou hlavné záujmy a činnosti hostitetskej inštitúcíe ako aj krajiny, bol meteorologický a klimatologický výskům v oblasti Arktidy (ale a j Antarktidy; EMS 2019: The Arctic: the new frontier for weather, ice and climate research, forecasting, and Services). Arktida je región, ktorý patří medzi najviac zasiahnuté globálnym oteplováním a změnou klímy. Vědci předpokládajů, že bude hrať klúčovú úlohu pri tom, ako klimatické změny ovplyvnia zvyšok nasej planéty. Niektoré změny, ktoré sa v Arktidě odohrávajú, je možné přitom sledovat' len pomocou dištančných monitorovacích systémov. Priemerná teplota povrchu oceánov a pevniny sa zvyšuje v oblasti Arktidy přibližné dvakrát tak rýchlo ako v ostatných oblastiach světa. Oteplovanie je súčasne sprevádzané rýchlym ústupov mořského, ale aj pevninského zaladnenia, rýchlym topením permafrostu, ako aj významným zvýšením prietokov vodných tokov vtekajúcich do Seveného ladového oceánu. Tieto změny majú dramatický vplyv na ekológiu a fudské komunity v celej oblasti Arktidy, vyvolávajú problémy týkajúce sa bezpečnosti, sociálno-ekonomických pomerov a investici! do infrastruktury, čím zdórazňujú naliehavú potřebu lepšieho porazu menia všetkých relevantných procesov funguj úcich v arktickom klimatickom systéme. Dalším závažným probíémom je aj to, že rýchle změny arktického prostredia móžu zásadné ovplyvniť aj středné geografické šířky severnej pologule, a to najma prostredníctvom frekventovanejšieho výskytu extrémnych poveternostných situacíí.

Aktívna účasť SHMÚ holá zabezpečená prezentáciou nasledujúcich odborných príspevkov (posterov):

•  P. Faško, P. Kajaba, L. Markovíč a J. Pecho: Some aspects ofthe increase in the number of warmer-than-normal months in climatic conditions of Slovakia; v časti UP3.1 Climate change detection, assessment of trends, variability and extremes;

•  M. Turňa, K. Mikulová a P. Šťastný: Drought in Slovakia in the year 2018; v časti ESI.3 Climate change impacts, vulnerability and adaptation;

•  J. Potanková: Very high precipitation amounts in western Slovakia at the beginning of September 2018; v časti OSA 1.10 Challenges in High Resolution Short Range NWP at European level including forecaster-developer cooperation.

Súčasťou konferencie sú aj rožne ocenenia, ktoré zfskavajú najlepšie práce v daných odboroch. Tento rok boli súčasťou konferencie aj ďalšie aktivity, napr. exkurzia do archívu ladového jadra (ice Core Archive) Centra pre fad a ktímu Institutu Nielsa Bohra Kodaňskej univerzity. Tento archiv sa zaoberá odoberaním a skúmaním vzoriek ladu z Grónska, ale aj Antarktidy. A kedze Grónsko je súčasťou Dánska, je to prestížny výskům, ktorý prináša výsledky o klíme nasej Zeme a jej změnách v historii. Zo vzoriek grónského ladovca (najhlbší vrt bol dosiahnutý v rokoch 1998-2001 a siahal do híbky 3000 m) sa dá na základe analýz zistiť přítomnost’ róznych častíc i molekul vzduchu, ktoré charakterizuji! historická klímu minimálně severnej pologule. Jedným z najdóležitejších, ale aj najzaujímavejších výsledkov je určenie priebehu teploty v historii Zeme, siahajúcej až 120 000 rokov spať.

Dalším cielom cesty bola účasť Paulíny Valovej, predsedníčky SMS pri SAV, na 21.Valnom zhromaždení EMS, ktoré sa konalo v nedelu 8.9.2019 o 14.00 hod. ešte před oficiálnym otvorením konferencie.

Rovnako dóležitým střetnutím bolo zasadnutie Programového a vědeckého výboru Konferencie, kde sa prerokovávala organizácia budúcoročnej Konferencie EMS 2020, ktorá sa bude konať 7. - 11.9.2020 na Ekonomickej univerzitě v Bratislavě. Členovia výboru, kde boli zúčastnění aj zástupcovia SHMÚ a SMS (P.Valová), rozoberali oficiálně heslo konferencie, ktoré bolo povodně navrhnuté zo strany Slovenska ako domácej krajiny (SHMÚ a Slovenská meteorologická spoločnosť), mierne upravené přípravným výborom konferencie, ale po debato medzi všetkými členmi Výboru bol přijatý póvodný návrh hesla, ktorý predniesta priamo na zasadmití Výboru za SMS a SHMÚ Paulína Valová: „Europe and drought: I lydrometeorological processes, forecasting and preparedness".

Okrem toho sa uskutočnílo aj neformálně stretnutie p. Martiny Junge z EMS a Pauliny Valovej kvóli přípravám - technickým záležitostiani - konferencie EMS v roku 2020. Organizátorom bude (ako je to v posledných rokoch už zaužívané) firma Copernicus, Nemecko, ale spolupráca SMS i SHMÚ s Európskou meteorologickou spoločnosťou bude potřebná napr. na zabezpečenie informácií o mieste konania konferencie, jej polohe, dostupnosti z letiska, vlaku, autobusu, ale aj autom na miesto konania, připadne návrhy doplňkového programu (návštěvy zaujímavých miesl, výlety do okolia, exkurzia SHMÚ...). Rovnako je zaužívané, že organizálorská spoločnosť má právo navrhnut' odborná sekciu Konferencie, ktorá zodpovedá hlavnému heslu Konferencie a tiež aj moderátora a spolumoderátora tejto sekcie.

Od p. Junge a p. Cegnar (Slovinsko) padol aj návrh na účasť Global Water Partnership Central and Eastem Europe v rámci Keynote sekcie Konferencie (predstaveníe organizácie a možnost’ debaty na tému ich práce), keďže regionálny sekretariát GWP CEE má sídlo v SHMÚ Bratislava, čo by bola vhodná příležitost’ představit’ sa právě na tejto Konferencii.

Jozef Pecho, Ladislav Markovič, Paulína Valová

SHMU, Bratislava, Meteorologická časopis 22/2019

---

 

 

1. Úvod

Česká meteorologická společnost (dále jen ČMeS) je vědecká společnost sdružující zájemce o meteorologii v ČR, popř. čestné členy ze zahraničí. Vznikla v roce 1993 jako nástupnická organizace Československé meteorologické společnosti (dále jen ČSMS). ČMeS působí v zájmu rozvoje české vědy v souladu s potřebami a tradicemi české meteorologie. Jejím posláním je podle celkové koncepce české vědy podílet se na dalším rozvoji a zvyšování úrovně meteorologie v České republice, na řešení koncepčních otázek, jakož i na propagaci a realizaci výsledků vědecké činnosti v praxi. Její náplní je vědecká činnost, výměna informací mezi pracovníky z různých pracovišť a popularizace meteorologie. Ve své činnosti využívá různé formy přednáškové činnosti, jako např. semináře, konference i akce s mezinárodní účastí. Valné shromáždění je nejvyšším orgánem společnosti, která je řízena výborem v čele s předsedou. Základním dokumentem ČMeS, z.s., zapsaného spolku (od 1. ledna 2017) podle aktuálně platného Občanského zákoníku, jsou stanovy schválené Ministerstvem vnitra ČR. ČMeS je členem Rady vědeckých společností při Akademii věd ČR a zakládajícím členem Evropské meteorologické společnosti. Členové ČMeS byli v roce 2018 organizačně začleněni do poboček Praha, Brno, Hradec Králové a Ostrava (eMS 2015; ČMeS 2018).

Československá meteorologická společnost při ČSAV, předchůdce České meteorologické společnosti, byla vědecká společnost při Československé akademii věd sdružující zájemce o meteorologii v tehdejší ČSFR a ČSSR, popř. čestné členy ze zahraničí. Vznikla v roce 1958 a jejím prvním předsedou se stal RNDr. Mikuláš Konček, DrSc. (1900–1982), člen korespondent SAV (Slovenské akademie věd), profesor Univerzity Komenského v Bratislavě (Krška 2009).

2. Založení Československé meteorologické společnosti

Výzva a první impulz k založení meteorologické společnosti zazněly z úst profesora PhDr. Stanislava Hanzlíka (1878–1956), ředitele Meteorologického ústavu Karlovy univerzity, který jako prvý vyjádřil potřebu meteorologické společnosti u nás a její poslání. Stalo se tak během konání II. celostátní meteorologické konference, která se uskutečnila ve dnech 21. – 26. září 1953 v Bratislavě. Ve svém vystoupení nazvaném Popularisace meteorologie (Hanzlík 1954) uvedl jako jeden z významných úkolů zamýšlené společnosti šíření vědeckých meteorologických poznatků a odbourávání vžitých a tradovaných mylných názorů (Krška 2009). Krška rovněž uvádí odkaz prof. Hanzlíka a jeho podíl na vytvoření společnosti, jejíhož vzniku se však nedožil. Vytrvalým propagátorem myšlenky prof. Hanzlíka na založení ČSMS byl RNDr. Emil Veselý (1903–1987), jenž ještě v pozdějších letech několikrát bezúspěšně uplatňoval návrh, aby Hanzlíkovo jméno bylo uvedeno v názvu společnosti.

Podle zprávy o činnosti přípravného výboru přednesené prof. Gregorem a prof. Končkem na ustavující schůzi ČSMS 17. prosince 1958 byly stanovy společnosti navrhnuty na konferenci ve Smolenicích v říjnu 1956 autorským kolektivem (akad. Novák, dr. Vesecký, dr. Kříž a prof. Konček). Tam také byly projednány a schváleny. Podle dohody přednesl prof. Gregor tento návrh I. sekci ČSAV. Stejným způsobem pokračovala biologická sekce a jejich společným úsilím se později podařilo založit společnost. V roce 1957 byl návrh připraven tak, aby mohl být předložen na „vyšší místa“. Prezidium ČSAV schválilo podaný návrh a přiznalo název „vědecká společnost“. Komise vytvořila pracovní výbor, který vypracoval ještě vše, co bylo třeba k založení společnosti (ČSMS 1958b).

Dne 31. května 1958 se v budově Matematicko-fyzikální fakulty KU v Praze konala první schůze přípravného výboru ČSMS při ČSAV. Přípravný výbor společnosti ve složení prof. A. Gregor, předseda komise pro meteorologii a klimatologii při ČSAV, akademik Václav Novák, prof. Dr. M. Konček, člen korespondent SAV, Ing. Dr. Pavel Hrubeš, pplk. Václav Čejka a aspirant Karel Bayer začal rokovat v 9.15 h. Prof. Gregor navrhnul za předsedu přípravného výboru prof. Končka. Návrh byl přijat a řízení schůze se ujal prof. Konček. Na schůzi byly projednány návrhy na úpravy stanov, sestaven návrh ústředního (hlavního) výboru společnosti, sestaven seznam členů k pozvání na ustavující schůzi společnosti a dalších předpokládaných členů společnosti.

Přípravný výbor po diskusi zamítnul změny v návrhu stanov, které požadovalo Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství a Ministerstvo národní obrany. Přípravný výbor navrhnul složení ústředního výboru společnosti (16 osob) a dalších 42 osob, které budou pozvány na první zasedání valného shromáždění. Byl také vyhotoven další seznam předpokládaných členů (54 osob). Závěrem bylo předběžně stanoveno členské zápisné na 10,- Kčs a byl určen předpokládaný termín prvé schůze valného shromáždění na podzim 1958, pokud možno tak, aby navazovalo na bioklimatologickou konferenci v Liblicích, na níž se očekává velká účast (ČSMS 1958a).

Podle A. Gregora (1959) se Československá meteorologická společnost při ČSAV „zrodila“ dne 17. prosince 1958, kdy se v budově Československé akademie věd v Praze uskutečnilo ustanovující valné shromáždění společnosti za přítomnosti 54 zakládajících členů. K založení celostátního orgánu československé meteorologie (byla utvořena podle zákona č. 68/1951 Sb.) došlo poté, co prezidium Akademie věd schválilo návrh, který podaly souběžně Komise pro meteorologii a klimatologii při matematicko-fyzikální sekci a Komise pro bioklimatologii při biologické sekci ČSAV.

Na ustavující schůzi, kterou zahájil prof. Dr. A. Gregor v 15.30 h., akademik V. Novák sdělil, že původně bylo zamýšleno založit společnost bioklimatickou, pak však zvítězil názor, že bude lépe vytvořit společnost širší a v ní zřídit různé sekce. Byl velmi potěšen, že se společnost ustavuje a že bude zárukou dalšího pronikání meteorologie do všech oborů lidské činnosti.

Kandidátka funkcionářů společnosti byla v 16.34 h. jednomyslně schválena. Protože při volbě nebylo protikandidátů, tak se podle návrhu prof. Maňáka hlasovalo aklamací.

Složení ústředního výboru: předseda: univ. Prof. Dr. Mikuláš Konček, I. náměstek: akademik V. Novák, II. náměstek: univ. Prof. Dr. A. Gregor, vědecký tajemník: dr. František Rein, hospodář: ing. Dr. Pavel Hrubeš, členové: ředitel Zítek, pplk. Čejka, kand. věd K. Bayer, náhradníci: doc. dr. P. Uhlíř, doc. dr. M. Nosek, doc. dr. Štefan Petrovič, prof. Dřevikovský, dr. E. Veselý, ing. B. Krečmer, revizoři: doc. dr. S. Brandejs, dr. A. Vesecký.

Tajemník ČSAV dr. Popel upozornil, že dnešního dne (17. prosince 1958) schválilo Ministerstvo vnitra stanovy společnosti podle zákona č. 68 z roku 1951. Při ČSAV je tak 21 vědeckých společností.

Dr. Hrubeš jako hospodář společnosti doporučil členský příspěvek ve výši 10,- Kčs a zápisné 5,- Kčs (jednou pro vždy). Tento návrh byl jednomyslně schválen. Valného shromáždění se účastnilo 48 členů (13 členů nebo hostů bylo omluveno) a bylo zakončeno po obsáhlé diskusi v 18.50 h. (ČSMS 1958b).

Zakládající členové společnosti (řazeno abecedně, bez titulů a funkcí): Viliam Baláž, Karel Bayer, Antonín Bečvář, Stanislav Brandejs, Vojtěch Briedoň, Václav Čejka, Jaroslav Červený, Jan Dokládal, Antonín Dřevikovský, Zdeněk Dvorný, Jiří Förchtgott, Alois Gregor, Vladimír Havlíček, Václav Hlaváč, Jan Hrdý, Pavel Hrubeš, Václav Jírovský, Katarína Kacvinská, Vladimír Karský, Bohuslav Kešner, Ferdinand Kocourek, Mikuláš Konček, Jaroslav Kopáček, Zdeněk Korejs, Vladimír Kosil, Vladimír Krečmer, Jan Krejčí, Ladislav Křivský, Vojtěch Lenner, Jaroslav Maňák, Miroslav Minář, Miloš Nosek, Václav Novák, Josef Novák, Miloslav Novotný, Štefan Petrovič, Václav Picko, Jaroslav Pícha, Josef Podzimek, František Rein, Oldřich Satrapa, Josef Stibor, Vladimír Stružka, František Stuchlík, Karel Symon, Emilie Trefná, Pavel Uhlíř, Antonín Vesecký, Emil Veselý, František Vitásek, Vojtěch Vítek, Alois Zátopek, Otakar Zikmunda, Josef Zítek.

3. První roky společnosti

Historické informace z počátků fungování společnosti byly čerpány ze zápisů schůzí hlavního výboru ČSMS, jejího předsednictva, zápisů z valných shromáždění a Informačních věstníků (dále jen IV) společnosti. Pokud dále v textu není uveden zdroj (zpravidla Informační věstník společnosti), tak autor čerpal informace z archivu ČSMS a ČMeS.

Mezi hlavní činnosti společnosti patřilo a patří pořádání odborných přednášek. První přednáška byla uspořádána 31. března 1959 v Brně, kde dr. Rein přednášel na téma Typizace synoptických dějů vzhledem k jejich využití v klimatice (IV č. 2 1959).

Podle plánu činnosti na rok 1960 mělo být těžiště práce společnosti v přednáškové činnost v režii odborných skupin, plánovalo se pokračování činnosti komise pro nábor nových členů, byl v plánu výběrový seminář na téma Energetická bilance atmosféry pro úzký okruh zájemců (10 až 15 lidí), na prosinec bylo plánováno svolání valného shromáždění, ústřední výbor měl scházet 3x do roka, mezitím se počítalo s jednáním předsednictva společnosti a měly být vydávány 2 až 3 čísla věstníku ročně. Výbor společnosti doporučil přijmout nabídku dr. Dvorného na přidání dvou listů do Meteorologických zpráv, které by sloužily místo Informačního věstníku. Dne 16. dubna 1959 se v Praze v Domě vědeckých pracovníků ČSAV v Bubenči konal diskusní večer na téma Hlavní problémy současné světové klimatologie. Diskuse trvala asi 2 hodiny za účasti 24 členů společnosti (IV č. 2 1959).

Podle usnesení ze schůze ústředního výboru konané dne 14. prosince 1959 v Praze měla ČSMS důsledně trvat na tom, aby byla přihláška nového člena doporučena dvěma členy společnosti, kteří přihlašovaného dobře znají jako spolehlivého pracovníka a mohou se za něho zaručit. Jinak by se mohl vyvinout stav formálního členství, který by brzdil aktivní práci společnosti. Veškerou korespondenci týkající se společnosti adresujte nyní takto: Československá meteorologická společnost při ČSAV, k rukám R. Veselé, Holečkova ul. 8 – Praha 16 (IV č. 3, 1959).

Podle směrnic sekretariátu Vědeckých společností při ČSAV používají nadále dosavadní ústřední výbory vědeckých společností označení hlavní výbor (IV č. 4, 1960).

Na schůzi hlavního výboru společnosti konané dne 13. prosince 1960 byla projednána kolektivní přihláška pobočky Čs. společnosti zeměpisné v Opavě. Bylo konstatováno, že stanovy ČSMS nepřipouštějí členství právnických osob. Z tohoto důvodu bude zmíněné pobočce doporučeno, aby se zájemci z jejích řad hlásili za jednotlivé členy ČSMS, jak se již v jednom případě stalo (IV č. 5, 1961).

Hlavní výbor se na svém zasedání 13. prosince 1960 usnesl pořádat valná shromáždění postupně na různých místech ČSSR tak, aby nebyla lokálně preferovaná žádná početnější skupina členů (IV č. 5, 1961). Toto usnesení bylo naplněno až v roce 2006, kdy se konalo IV. mimořádné valné shromáždění na Labské boudě a až při konání XIX. řádného valného shromáždění na Červenohorském sedle v roce 2011.

Při projevech členů výboru na II. valném shromáždění společnosti konaného dne 19. ledna 1962 bylo doporučeno zřídit regionální pobočky v Praze, Plzni a Hradci Králové (IV č. 6, 1962).

Odměny za přednášky: Podle vyhlášky SMK (státní mzdové komise) ze dne 11. 8. 1953 č. 261 Úl. ze dne 18. 8. 1953 částka 105, může být přednášejícím vyplacena odměna podle par. 2-II a III kategorie „závodní škola práce“, pokud přednáška byla vyžádána výborem, příp. jím schválena. V dokladě, kterým se výplata odměny provádí, musí být uvedeno, od kdy do kdy přednáška trvala a zda byla s diskusí nebo bez diskuse. Za 1 hodinu přednášky a diskuse se obvykle vyplácí 20,- Kčs. Neproplácejí se odměny za přednášky přednesené v rámci mateřské pobočky bez účasti veřejnosti, a které nejsou řádně připraveny. Odměny podléhají 3 % dani z literární a umělecké činnosti, kterou nutno při výplatě odečíst a odvést místnímu finančnímu referátu (IV č. 7, červenec 1962).

Zejména v prvních letech fungování společnosti byl kladen důraz na udržování styků s meteorologickými společnostmi v PLR, MLR a NDR. Od roku 1962 byla intenzívně připravována celostátní meteorologická konference s mezinárodní účastí v roce 1964.

Přítomní účastníci schůze hlavního výboru konané dne 17. června 1964 byli seznámeni s obsahem návrhu bioklimatologické skupiny zřídit v ČSMS dvě samostatné sekce, každou s malý předsednictvem, jemuž by byl nadřazen hlavní výbor. Diskuse pak vyústila v názor, že bude nutno požádat předsednictvo bioklimatologické skupiny, aby připravilo pro hlavní výbor návrh, ve kterém budou uvedeny konkrétní návrhy a podklady pro zlepšení práce ČSMS. Hlavní výbor byl rovněž seznámen se žádostí bioklimatologické skupiny na zvýšení dotace na rok 1964 a doporučil podpořit žádost o toto zvýšení na prezidiu ČSAV (IV č. 11, srpen 1964).

Zpráva o meteorologické konferenci se zahraniční účastí v Liblicích ve dnech 13. – 17. října 1964: meteorologická konference, jejímž cílem bylo podat přehled o současném stavu meteorologického výzkumu v ČSSR a získat přehled o zahraničních pracích. Celková účast činila 48 zahraničních pracovníků, provázených 27 rodinnými příslušníky a 103 našimi pracovníky. Na konferenci bylo předneseno 22 zahraničních a 48 domácích referátů. Zastoupeny byly státy SSSR, NDR, NSR, MLR, PLR, Francie, Jugoslávie, Rakousko a USA. V rámci konference proběhla schůzka zástupců meteorologických společností ČSSR, PLR, MLR a NDR (IV č. 12, prosinec 1964).

Brněnská pobočka ČSMS spolu s Čs. zeměpisnou společností, Geografickým ústavem ČSAV a Katedrou geografie UJEP (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně) uspořádala dne 4. listopadu 1965 diskusní večer o Československém vojenském atlasu, který vedli prof. Krejčí a prof. Šimák. Bylo oceněno technické provedení atlasu, členové ČSMS však požadovali zkvalitnění klimatologických map v připravovaném II. vydání. Večera se zúčastnilo cca 60 osob (IV č. 15, duben 1966).

V archivu společnosti se také nachází obsáhlá dokumentace a korespondence se zahraničními službami a společnostmi (1960–1965), domlouvání účastí na zahraničních konferencích, pozvánky na konference, korespondence k zahraničním cestám a stážím. Archiv také obsahuje obsáhlé zprávy ze služebních cest (např. Zpráva ze studijní cesty J. Podzimka do Švýcarska a Francie ve dnech 5. – 20. května 1963 (20 stran), Zpráva o cestě na VIII. mezinárodní kongres alpské meteorologie ve Villachu ve dnech 9. – 12. září 1964 (Dr. F. Rein, CSc., 6 stran), Zpráva o služební cestě na Kubu Dr. J. Podzimka ve dnech 16. srpna až 3. září 1964 (12 stran), Zpráva o služební cestě J. Podzimka do SSSR ve dnech 22. února až 1. března 1965 (14 stran), Zpráva J. Podzimka do Japonska ve dnech 19. května až 8. června 1965 (11 stran), Zpráva F. Anýže do Švédska ve dnech 18. – 29. srpna 1965 na sympozium o atmosférické chemii, cirkulaci a aerosolech (6 stran). Zpráva o služební cestě a mezinárodní konferenci Školení a výcvik meteorologů konané ve dnech 11. – 18. července 1967 v Leningradě (plk. Václav Čejka, 53 stran, rozdělovník na 30 meteorologických pracovišť), aj.

V roce 1965 zaslal Ivan Panenka doporučený dopis předsednictvu ČSMS o uvážení návrhu na každoroční udělování Ceny ČSMS za nejlepší původní publikované práce, popř. jiné zásluhy o rozvoj meteorologie v ČSSR. K naplnění této myšlenky došlo až v roce 1973 (viz kapitola Čestná uznání společnosti).

4. Významné události ČSMS a ČMeS

Dne 17. prosince 1958 zasedalo v budově Československé akademie věd v Praze ustavující valné shromáždění Československé meteorologické společnosti.

K propagaci meteorologie uspořádala pražská pobočka v březnu 1965 k Mezinárodnímu meteorologickému dni výstavu fotografií s meteorologickým námětem. Výstava byla instalována ve výstavní síni Fotochemy na Jungmannově náměstí a byla hojně navštěvována. Podle záznamů v knize návštěvníků lze soudit, že byla velmi úspěšná. Na výstavě uspořádali besedu o fotografování oblaků M. Koldovský a J. Kopáček. Celá výstava byla později propůjčena bratislavské skupině společnosti. Ve dnech 12. – 30. dubna 1965 instalovala slovenská skupina společnosti putovní výstavu Meteorologické fotografie v prostorách Čsl. aerolinií v Redutě (IV č. 14, září 1965).

Obr. 1 Evidenční karta člena Československé meteorologické společnosti

 

Dne 20. července 1966 otevřela pražská pobočka ČSMS „stálou hlídku počasí“ ve výkladní skříni Čedoku na Václavském náměstí. Každý den kromě nedělí a svátků byly ve výkladní skříni měněny synoptické mapy Evropy a ČSSR. Dále bylo denně uváděno počasí v hlavních rekreačních místech jak ČSSR, tak celé Evropy. Spolu s předpovědí „na dnes večer, zítra a pozítří“ byly pro zajímavost uváděny odchylky teploty vzduchu od dlouholetého normálu v Praze (IV č. 16, květen 1967).

V roce 1967 připravila ČSAV nové vzorové stanovy pro nově zakládané společnosti, nebo pro ty společnosti, které chtějí měnit své stanovy. Při diskusích o stanovách hlavní výbor doporučil, aby se členy společnosti mohli stát nejen vědečtí pracovníci, ale také odborní pracovníci meteorologie (IV č. 16, květen 1967).

„Stálá hlídka počasí“, udržovaná pražskou pobočkou byla koncem roku 1967 přemístěna z výlohy Čedoku do vlastního stánku ve Františkánské zahradě (zahrada mezi Václavským a Jungmannovým náměstím za průchodem Alfa) (IV č. 17, únor 1968).

V listopadu 1967 byla s konečnou platností umístěna meteorologická informační skříň ve Františkánské zahradě poblíž vchodu z pasáže divadla Semafor. Před tímto konečným umístěním bylo všechno zařízení dvakrát stěhováno, a to z výkladní skříně n. p. Čedok do výkladní skříně Lázeňská služba. Skříň byla rozdělena na dvě části, z nichž menší (pravá část) byla konstruována v podobě meteorologické budky a byly v ní umístěny tyto přístroje: aneroid, mikrobarograf, teploměr a vlhkoměr. V levé části byly umístěny přízemní synoptické mapy Evropy a Československa. Kromě toho bylo ve formě tabulky uvedeno počasí v nejdůležitějších našich městech a lázeňských místech. Všechny tyto materiály, včetně předpovědí, byly denně vyměňovány, takže meteorologická informační skříň skutečně informovala Pražany o aktuálním počasí. Z prvních reakcí bylo zřejmé, že na tomto velmi exponovaném místě bude meteorologická skříň dobře plnit svoje poslání. Především se této činnosti účastnili Dr. Jan Brádka, J. Rybář a s. Tupý (IV č. 16, květen 1967).

V roce 1968 proběhla „dotazníková akce“, v níž členové odpovídali na 15 otázek týkajících se společnosti. Skončila pro pořadatele jistým zklamáním, protože dotazníky vyplnilo a odevzdalo jen 26 členů ČSMS (tedy necelých 9 % členů), tedy méně než funkcionářů společnosti (IV č. 19, prosinec 1968).

V roce 1969 končila společná slovensko-polská spolupráce na monografii Klíma Tatier (Konček a kol. 1974). Rukopis v rozsahu 1340 strojopisných stran a více než 300 vyobrazení byl koncem června 1969 odevzdán vydavatelství SAV. Monografie vyjde současně ve slovenské a polské verzi na Slovensku v roce 1971 za finančního přispění Polské akademie věd (IV č. 20, duben 1970).

Tradice Hovorů vznikla na pražské pobočce v roce 1970, kdy se členové rozhodli realizovat pravidelné čtrnáctidenní schůzky členů, spojené vždy s odbornou přednáškou na různá témata. Místem schůzek byl zvolen Ústřední kulturní dům dopravy a spojů na Vinohradech (IV č. 21, březen 1972).

Obr. 2 Členský průkaz Československé meteorologické společnosti z roku 1972

 

ČSMS od roku 1972 do roku 1976 odměňovala čestným uznáním jednotlivce nebo kolektiv, kteří se v tom kterém roce nejvíce zasloužili o popularizaci meteorologie.

Nově zvolený předseda společnosti RNDr. Antonín Vesecký vyslovil poděkování odcházející sekretářce paní Veselé za její neocenitelnou práci od doby ustavení společnosti. Novou sekretářkou ČSMS se stala paní Kodadová (IV č. 23, prosinec 1975).

Počátkem roku 1982 vzešel z ČSAV návrh na sloučení ČSMS s Jednotou československých matematiků a fyziků nebo Československou astronomickou společností. Hlavní výbor ČSMS na svém dubnovém zasedání zaujal k tomuto návrhu odmítavé stanovisko (IV č. 30, červenec 1982).

Pražská pobočka denně informovala prostřednictvím panelu ve Františkánské zahradě veřejnost o povětrnostní situaci, ve spolupráci s ČTK a Českým hydrometeorologickým ústavem byl zahájen zkušební provoz elektronického informačního panelu v Opletalově ulici (IV č. 37, únor 1986).

Redakční rada Meteorologického slovníku ukončila redakční práce a 5. prosince 1986 byl rukopis předán nakladatelství ČSAV ACADEMIA. Tím skončila sedmiletá etapa soustavných prací na slovníku, na nichž se v největší míře podíleli odborní redaktoři RNDr. Karel Krška a RNDr. Jan Munzar, CSc. (Sobíšek a kol. 1993).

Pobočka ČSMS v Hradci Králové uspořádala ve spolupráci s Fotochemou n. p. ve dnech 2. – 26. února 1988 v Hradci Králové výstavu družicových fotografií ve výstavní síni Fotochemy. Navštívilo ji okolo 2000 zájemců a posléze byla přemístěna do Planetária v Praze a zahájena dne 5. dubna 1988. Konala se souběžně se sympoziem ČSAV uspořádaného při příležitosti 25. výročí vzniku organizace INTERKOSMOS a 30. výročí založení ÚFA (Ústav fyziky atmosféry) ČSAV (IV č. 42, srpen 1988).

Po přerušení byl od 1. dubna 1989 opět pravidelně obsluhován meteorologický panel, který byl z důvodu rekonstrukce Františkánské zahrady přemístěn na Obchodní náměstí v Praze 4 Modřanech.

Mimořádné valné shromáždění konané 30. ledna 1990 bylo seznámeno s návrhem Dr. Koldovského, aby se ČSMS stala kolektivním členem mezinárodní nevládní organizace EURASAP. Po vysvětlení významu organizace, povinností i výhod, které podpořil člen korespondent V. Vítek, byl návrh schválen a bylo doporučeno, aby se ČSMS stala kolektivním členem EURASAP (IV č. 45, únor 1990).

Dr. Novotný předložil mimořádnému valnému shromáždění návrh, aby se ČSMS stala členem hnutí „Zelený kruh“. V diskusi byly vysvětleny podrobnosti a uvažováno i o tom, že by se v ČSMS mohla ustavit nová odborná skupina (ekologická), která by se „Zeleným kruhem“ navázala užší spolupráci. Meteorologický slovník bude v nákladu 4.000 výtisků hotov v I. čtvrtletí roku 1993 (IV č. 45, únor 1990).

Spolupráce meteorologických společností Slovenska, Čech, Rakouska, Maďarska, Švýcarska a Německa měla vyústit v nově založeném časopise Zeitschrift für Meteorologie, který měl začít vycházet měsíčně už v roce 1992. Do redakční rady za Čechy a Slovensko byl navržen RNDr. Dušan Závodský, CSc. (IV č. 45, únor 1991).

Hlavní výbor na své schůzi dne 12. ledna 1993 schválil, aby se v neobchodním styku používal název Česká meteorologická společnost (IV č. 51, únor 1993).

Dne 16. ledna 1996 přijal výbor ČMeS nabídku předsedy Národního klimatického programu (NKP) ČR doc. B. Moldana na členství ČMeS v tomto sdružení právnických osob (IV č 57, duben 1996).

V listopadu roku 1998 Milan Šálek vytvořil skromnou internetovou stránku ČMeS. Stanislav Racko pod hlavičkou ČMeS začal od listopadu 1998 organizovat meteorologický kroužek pro středoškoláky (IV č. 62, prosinec 1998).

Na ustavujícím zasedání Evropské meteorologické společnosti (EMS), které se konalo ve dnech 14. a 15. září 1999 ve švédském Norrköpingu se ČMeS stala jednou ze zakládajících členů (IV č. 64, prosinec 1999).

Ve věstníku ČMeS č. 67 z června 2001 bylo představeno logo České meteorologické společnosti, které vytvořil Milan Šálek (obr. 3).

Obr. 3 Logo České meteorologické společnosti

 

V recepčních prostorech Karolina se dne 23. října 2001 uskutečnila prezentace knihy Karla Kršky a Ferdinanda Šamaje Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku (Krška, Šamaj 2001), kterou vydalo nakladatelství Karolinum s finančním přispěním Českého hydrometeorologického ústavu (Horký 2001). Tuto publikaci autoři připravovali více než 10 let pod hlavičkou společnosti v její historické komisi (více v podkapitole Historická komise a meteorologické muzeum).

V září 2003 byla na serveru Akademie věd ČR zprovozněna uzavřená elektronická konference ČMeS (IV č. 72, prosinec 2003).

Předseda ČMeS prof. Jan Bednář vyzval v roce 2003 české meteorology k účasti v realizačním týmu nového Meteorologického slovníku, její elektronické podoby (IV č. 72, prosinec 2003).

Dne 28. listopadu 2008 byla pro Českou meteorologickou společnost zaregistrována internetová doména www.cmes.cz. Umístění stránek umožnila na svém serveru Katedra meteorologie a ochrany ovzduší, technickou pomoc poskytuje Michal Belda (IV č. 80, prosinec 2008).

Obr. 4 Webová stránka České meteorologické společnosti

 

Začátkem února 2015 zveřejnila terminologická skupina ČMeS elektronickou verzi meteorologického slovníku na webovských stránkách ČMeS. Po vydání knižní podoby meteorologického slovníku v roce 1993 je to nejvýznamnější počin společnosti (IV č. 93, červenec 2015).

Od ledna 2017 funguje Česká meteorologická společnost, z.s., jako zapsaný spolek dle nového Občanského zákoníku (IV č. 96, prosinec 2016).

5. Pobočky a pracovní/odborné skupiny společnosti

Na schůzi hlavního výboru ČSMS, která se konala dne 28. května 1959 v pracovně prof. Dr. A. Gregora na adrese Ke Karlovu 3, Praha II., bylo na základě usnesení členů výboru projednáno zřízení regionální odbočky v Brně a v Bratislavě. Přípravný výbor pro Slovensko byl ve složení dr. Petrovič – předseda, Priadka, Smolen, dr. Otruba a Molnár. Přípravný výbor pro odbočku v Brně byl ve složení akademik V. Novák – předseda, pplk. Čejka a doc. dr. Nosek. Přípravné výbory svolají schůzi a předloží stanovy.

výbor projednal zřízení zájmových skupin bioklimatologie, synoptické meteorologie, popularizace meteorologie, horské meteorologie a experimentální meteorologie. Do skupiny bioklimatologie se hlásí 28 členů. Přípravný výbor byl ustaven ve složení prof. Bobek – předseda, členové dr. J. Novák, doc. P. Uhlíř, dr. E. Veselý, ing. V. Picko, ing. Krečmer.

Do skupiny synoptické meteorologie se hlásí 19 až 22 členů. Přípravný výbor byl navržen ve složení A. Dřevikovský – předseda a členové dr. Brádka, Vrána, Molnár, Popálený a kpt. Štengl.

Do skupiny popularizace meteorologie se hlásí 10 členů. Přípravný výbor ve složení dr. L. Křivský – předseda, dr. Hlaváč, Vítek a Bělohlávek jako členové.

Do skupiny horské meteorologie se hlásí 12 členů. Přípravný výbor ve složení prof. Dr. A. Gregor – předseda a členové dr. Förchtgott, Zikmunda a Böhm.

Do skupiny experimentální meteorologie se hlásí 10 členů. Přípravný výbor začal pracovat ve složení dr. Podzimek – předseda a členové Sobíšek, dr. Prokop a Horák.

Bylo dohodnuto ustavení terminologické komise. Ta se bude skládat se zástupců ze Slovenska (prof. Dr. Konček, dr. Otruba, Briedoň a Popálený) a z Čech (prof. Dr. Gregor, doc. Brandejs, dr. Dvorný, dr. Veselý, doc. Nosek, dr. Kocourek, dr. Rein, dr. Förchtgott, doc. Uhlíř, Vítek, Koldovský a Sobíšek. Aby terminologická komise mohla úspěšně pracovat, rozděluje se na odborné skupiny: synoptika (Popálený a Förchtgott), všeobecná meteorologie (Briedoň, doc. Nosek), dynamická meteorologie (dr. Otruba, doc. Brandejs), přístroje (dr. Kocourek, pplk. Čejka, Sobíšek). Komisi svolá a koordinátorem bude dr. Rein (IV č. 2, 1959).

Podle informace ze schůze ústředního výboru konané dne 14. prosince 1959 v Praze dosud nebyla ustavena skupina popularizace, protože se na školách vyvinula silná akce a v tomto směru pracuje několik lidí z ČSAV, nepociťuje se zatím nutnost tuto skupinu zakládat (IV č. 3, 1959).

Komise pro nábor nových členů pravděpodobně pracovala od počátku společnosti. Z dostupných materiálů v archivu společnosti není zřejmé, kdy komise ukončila svou činnost.

Dr. E. Veselý doporučil ustavit zvláštní tzv. ediční komisi (jak z členů ČSMS tak i nečlenů), která by řídila ediční činnost. Do této komise byli navrženi dr. Bayer, ing. Havlíček, dr. Jílek aj. (ČSMS 1961).

Pro malý zájem členů o tuto činnost nedošlo ke vzniku samostatné skupiny pro popularizaci meteorologie, o jehož zřízení se snažil hlavní výbor společnosti (IV č. 6, 1962).

Odborná skupina bioklimatologická

V hotelu Slovan v Plzni se dne 12. listopadu 1959 v 17 h. sešel před vlastním ustavujícím zasedáním bioklimatologické skupiny ČSMS její přípravný výbor. Následujícího dne 13. listopadu 1959 byla uspořádána I. pracovní konference bioklimatologické skupiny ČSMS. Bylo zvoleno její předsednictvo ve složení prof. Dr. K. Bobek – předseda, doc. dr. P. Uhlíř – místopředseda, inž. V. Krečmer, inž. V. Picko, dr. Veselý a dr. J. Novák členové a dr. J. Matoušek – sekretář (IV č. 3, 1959).

Podle zápisů z jednání, zpráv o činnosti a informací z Informačních věstníků společnosti byla tato odborná skupina ze všech skupin nejaktivnější. Pořádala nejvíce odborných přednášek, seminářů a konferencí a intenzívně pracovala na bioklimatologickém názvosloví.

Dne 15. prosince 1964 zaslalo předsednictvo bioklimatologické skupiny hlavnímu výboru ČSMS k rukám předsedy prof. Dr. A. Gregora dopis, ve kterém provedlo rozbor připomínek ke změně organizační struktury a nevyjasněné problémy vedoucí k jednomyslnému usnesení plenární schůze na zřízení Československé bioklimatologické společnosti při ČSAV. Motivem odluky bioklimatologické skupiny ČSMS od ČSMS a jejího splynutí s bioklimatologickou komisí ČSAV v jedinou bioklimatologickou instituci byla nesporná odlišnost meteorologie jako vědní fyzikální disciplíny a bioklimatologie, v níž převažují hlediska biologická.

V archivu společnosti se rovněž nachází třístránkové prohlášení předsedy ČSMS prof. Dr. A. Gregora ze dne 7. ledna 1965, kde popsal události, které vedly k odtržení bioklimatologické skupiny od ČSMS. Z vyjádření je zřejmé, že s odtržením nesouhlasil.

Předseda společnosti na valném shromáždění ČSMS konaném 25. března 1965 v Praze informoval přítomné o krocích, které podnikla bioklimatologická skupina a které směřují k založení vlastní bioklimatologické společnosti při ČSAV. Po projednání v kolegiu AGGM a speciální biologie je konečné rozhodnutí nyní v rukou prezidia ČSAV (IV č. 13, květen 1965).

Komise pro otázky české i slovenské terminologie

První schůze terminologické komise ČSMS se konala dne 15. prosince 1959 od 14 h. v Meteorologickém ústavu university Karlovy. Schůzi řídil prof. Konček. Na schůzi byli přítomni všichni členové terminologické komise (až na profesora Gregora, který se omluvil pro nemoc): doc. Brandejs, pplk. dr. Čejka, dr. Dvorný, dr. Kocourek, M. Koldovský, prof. Konček, doc. Nosek, dr. Otruba, doc. Petrovič, dr. Rein, dr. Satrapa, prom. fys. Sobíšek, dr. Veselý a dr. Vítek. Mimo jiné dr. Čejka připomněl, že komise by se měla zabývat i sjednocením symboliky užívané v meteorologii. Sekretář terminologické komise dr. O. Satrapa přednesl na schůzi hlavního výboru 13. prosince 1960 zprávu o reorganizaci a činnosti komise. Podle ní je naděje, že základní sborníkový fond odborných výrazů bude shromážděn v roce 1961 (IV č. 5, 1961).

Terminologická komise zpracovala dosud pro meteorologický slovník z 12.000 hesel 8.000 (IV č. 6, 1962). Terminologický slovník připravovaný ČSMS vypracuje tým těchto pracovníků: plk. V. Čejka, p.f. – hlavní redaktor a zpracovatel hesel přístroje, mjr. Táborský, p.f. – dynamická meteorologie a fyzika atmosféry, kpt. Krejčí, p.f. – synoptická meteorologie, dr. E. Trefná – klimatologie. Prof. Dr. A. Gregor požádal o zproštění funkce předsedy terminologické komise ze zdravotních důvodů. Novým předsedou byl jednomyslně zvolen dr. A. Vesecký (IV č. 15, duben 1966). Na valném shromáždění 25. ledna 1972 bylo konstatováno, že komise má dvouletý skluz (IV č. 21, březen 1972).

Hlavní výbor projednal stav prací na přípravě meteorologického slovníku, schválil tříletý plán činností terminologické komise, předpokládající dokončení slovníku v roce 1978 se stávajícími pracovními kolektivy, přičemž doporučil dále rozvíjet spolupráci se SMS (Slovenskou meteorologickou společností) (IV č. 23, prosinec 1975).

Terminologický meteorologický slovník. Dovolujeme si upozornit členy ČSMS, že pravděpodobně v roce 1982 bude publikován několikajazyčný meteorologický slovník, který bude vítanou pomůckou nejenom pro odborníky meteorology, ale i pro odborníky příbuzných oborů. Slovník vyjde v omezeném nákladu a jeho cena bude přibližně 60,- Kčs. Již nyní je však možné zasílat předběžné objednávky na adresu… (IV č. 27, leden 1980).

Informace o stavu prací na meteorologickém slovníku. Meteorologický slovník, v souladu s informací, poskytnutou na VIII. valném shromáždění ČSMS (28. května 1981), zpracovává redakční kolektiv složený z pracovníků ČHMÚ Praha, HMÚ (Hydrometeorologickém ústavu) Bratislava, MFF Matematicko-fyzikální fakulta) UK Praha, ÚFA ČSAV a Geografického ústavu ČSAV v Brně. Odbornými redaktory byli RNDr. Karel Krška a RNDr. Jan Munzar, CSc. Dosud byla provedena revize dříve zpracovaných hesel. Po zjištění, že jejich soubor je značně neúplný, byla hesla doplněna na celkový počet cca 3.500. Heslář byl rozmnožen a využívá se pro účely redakčních prací. Odborní redaktoři provedli revizi výkladů hesel podle nového hesláře (po jejich podstatném doplnění širším týmem odborníků) asi z jedné třetiny, redakční kolektiv pak asi z jedné desetiny. Německé ekvivalenty zařazených hesel jsou průběžně konzultovány s Meteorologickou službou NDR. Práce na slovníku postupují systematicky, redakční kolektiv se schází pravidelně jednou měsíčně. Při současném tempu prací, které se snaží redakční kolektiv zvýšit, bude koncept slovníku dokončen koncem 1. pololetí 1983. RNDr. Bořivoj Sobíšek, CSc., vedoucí redakčního kolektivu (IV č. 29, leden 1982).

Redakční rada meteorologického slovníku dokončila úpravy abecedně seřazených pojmů. Zbývala ještě redakce asi 500 dodatkových výkladů. Na základě jednání s redakční radou, nakladatelstvím ACADEMIA a Ediční radou ČSAV bylo dohodnuto, že rukopis bude předán do tisku v roce 1985 (IV č. 33, leden 1984).

Předseda terminologické skupiny dr. Hodan podal informaci o tom, že rukopis meteorologického slovníku byl po zahrnutí lektorských připomínek předán do nakladatelství ACADEMIA v definitivním provedení v srpnu 1987. Ediční řada ČSAV tento rukopis přijala a schválila jeho vydání (IV č. 41, březen 1988).

Meteorologický slovník terminologický a výkladový byl vydán v roce 1993 nakladatelstvím ACADEMIA v nákladu 4.000 výtisků (Sobíšek a kol. 1993) (obr 5).

Obr. 5 Meteorologický slovník terminologický a výkladový. Nakladatelství ACADEMIA, 1993

 

Slovenská skupina ČSMS

Ustavující valné shromáždění slovenské skupiny se konalo 22. ledna 1960 v Bratislavě. Na valném shromáždění byl zvolen výbor ve složení dr. Štefan Petrovič – předseda, František Molnár – zástupce předsedy, František Smolen – vědecký tajemník, dr. Ján Otruba, Ondrej Priadka – členové, prof. Ján Danč, dr. Peter Forgáč, Ferdinand Šamaj – členové širšího výboru, dr. Vladimír Peterka, dr. Ladislav Kňazovický, Milan Nedelka, Vojtěch Briedoň, Anton Mrkos, Margita Kurpelová – náhradníci, prof. Ján Popálený a Ján Tomlain – revizoři (IV č. 3, 1959).

K 31. prosince 1966 měla Slovenská meteorologická skupina 79 členů (v průběhu roku 2 členové zemřeli a 10 členů bylo pro pasivitu a neplacení členských příspěvků vyloučeno. Slovenská skupina, později SMS aktivně pracovala po celé období (IV č. 16, květen 1967).

Ve Věstníku č. 15 (duben 1966) je uvedena Zpráva o činnosti Slovenské skupiny ČSMS za II. pololetí 1965. Ve věstníku č. 16 (květen 1967) je uvedena Zpráva ze schůze výboru Slovenské meteorologické společnosti ze dne 25. dubna 1967. V období mezi dubnem 1966 a květnem 1967 byla ze Slovenské skupiny ČSMS vytvořena Slovenská meteorologická společnost při SAV, patřící pod Československou meteorologickou společnost.

V roce 1990 vyšly dvě čísla Bulletinu Slovenské meteorologické společnosti (IV č. 47, únor 1991).

Historická komise a meteorologické muzeum

Dr. E. Veselý předložil k projednání otázku meteorologického muzea. Upozornil na početný materiál, který je porůznu uschován u jednotlivců. Bude-li se dále odkládat zřízení muzea, nebo alespoň soustředění a pečlivé uschování materiálu, je nebezpečí ztráty cenných předmětů. Hlavní výbor ČSMS projedná proto s Hydrometeorologickým ústavem otázku, kdo by se ujal archivace a uskladnění materiálu pro sbírky tohoto muzea. Podle nynějšího stavu a nedostatku skladovacích prostorů bude možno sbírky pouze archivovat, nikoli však muzejně upravit. K tomu dojde, až bude mít ČSMS k dispozici vlastní místnost (IV č. 4, 1960).

Dr. Podzimek referoval přítomným, že by bylo možno zřídit v uvolněných místnostech pobočky HMÚ v Bratislavě meteorologické muzeum, které by soustřeďovalo exponáty jak tiskové, tak přístrojové, sledující vývoj naší meteorologie. Předsednictvo ČSMS vzalo tuto zprávu s povděkem na vědomí.

Ředitel HMÚ Zítek přednesl návrh, že by bylo žádoucí:

1. aby muzeum mělo celostátní charakter a aby sloužilo zejména k účelům propagace meteorologie a výuce meteorologie a to jak technických, tak vysokoškolských kádrů,
2. v zájmu zajištění odpovídající úrovně muzea mělo by být metodicky řízeno ČSMS, malým stálým orgánem, který by z kvalifikovaných odborníků sestavil výbor ČSMS. Tento orgán by měl např. rozhodovat, které exponáty mají být do muzea zařazeny, jejich sled, technický a historický popis pro vlastní orientační popis i pro průvodce atd.,
3. v zájmu materiálního zajištění muzea mělo by se muzeum stát organizační složkou HMÚ, resp. pobočky HMÚ, který by zajišťoval jeho potřeby rozpočtově.

Tento návrh byl jednou z forem řešení (IV č. 12, prosinec 1964).

V důsledku nabídky pobočky HMÚ v Bratislavě půjčit místnost pro zřízení celostátní expozice historických meteorologických sbírek, projednal výbor skupiny s tím související organizační problémy a se souhlasem hlavního výboru k tomuto účelu ustanovil s platností od 1. července1965 komisi pod předsednictvím V. Briedoně z pobočky HMÚ v Bratislavě. Pracovní plán komise pro stálou meteorologickou expozici předpokládá tyto etapy:

1. do konce roku 1965 vypracovat statut, ideový záměr a plán práce na roky 1966–1968,
2. do konce roku 1967 soustředit exponáty,
3. do konce roku 1968 vypracovat scénář a provézt instalaci exponátů (IV č. 14, září 1965).

Výbor brněnské pobočky ČSMS na své schůzi 26. listopadu 1965 projednal zastoupení pobočky v komisi pro meteorologické památky při Slovenské skupině ČSMS a usnesl se delegovat jako stálého člena komise odborného asistenta Stanislava Nečase, p.g. Tato komise byla vytvořená v souladu se 17. bodem usnesení IV. celostátní meteorologické konference v Bratislavě z roku 1957. Výhledový plán činnosti komise předpokládá vytvoření samostatného odborného muzea. Potřebný prostor pro soustředění památek byl vytvořen v budově pobočky HMÚ v Bratislavě na Kolibě (ze zprávy o činnosti této komise, V. Briedoň. V lednu 1966 vypracoval V Briedoň desetistránkový návrh Směrnice pro správu sbírek meteorologických památek (IV č. 15, duben 1966).

Podle zprávy hlavního výboru ČSMS konaného 11. května 1967 bude dr. Hrubeš znovu intervenovat na finančním odboru ČSAV, zda by bylo možno uhradit nutnou opravu meteorologických přístrojů, které se podařilo pro připravované muzeum meteorologie zajistit. Podle zprávy doc. Šamaje je SAV ochotna se na tomto vydání alikvotní částí podílet (IV č. 16, květen 1967).

V roce 1966 se uskutečnila okružní sbírková cesta za účelem shromáždění exponátů. Přípravné práce pro zřízení meteorologického muzea byly v posledním půlroce 1967 zdrženy vážným onemocněním a posléze úmrtím předsedy této komise V. Briedoně (IV č. 16, květen 1967).

V roce 1967 se pokračovalo v evidování přírůstků historických sbírek získaných darem od jednotlivců či podniků. Celkový stav evidovaných předmětů (většinou písemností) je 410 kusů. Další čekají na zpracování. Neuskutečnila se plánovaná oprava přístrojů v důsledku nepřidělení finančních prostředků ze strany ČSAV (IV č. 17, únor 1968).

Správu soustředěných památek muzea převzal po smrti V. Briedoňa Dr. Štefan Valovič (IV č. 18, duben 1968).

V období mezi valnými shromážděními (1968 až 1972) komise nedoznala výrazných pokroků, ani přes přispění pražské pobočky. Za výbor pražské pobočky ČSMS (dr. František Rein, CSc., předseda) zaslal 11. ledna 1972 hlavnímu výboru návrh na ustavení historické komise při ČSMS (IV č. 21, březen 1972). Tím došlo k obnovení činnosti komise, po době její nečinnosti v letech 1968–1972.

Historická komise konstatovala, že je doposud zanedbáváno studium starých záznamů, vývoj meteorologické měřící a zpracovatelské techniky, bibliografie československých autorů apod. Komise vypracovala návrh, který doporučoval:

1. zřídit pracoviště pro studium meteorologie a kolísání klimatu v českých zemích,
2. zpracovat a vydat dějiny meteorologie v českých zemích,
3. soustředit a na vhodném místě instalovat sbírku (muzeum) meteorologických přístrojů,
4. vyhledávat, zpracovávat a vydávat materiály ke kolísání klimatu v českých zemích od nejstarší zjistitelné doby,
5. zpracovat a vydat bibliografii meteorologických prací v českých zemích od nejstarší zjistitelné doby.

Návrhy byly zaslány na většinu institucí. Byly pozitivně přijaty, ale nikdo se nezavázal k jakékoliv pomoci při realizaci těchto cílů. Historická komise se tak rozhodla přejít na hlavní úkol, který byla schopna splnit, totiž k napsání dějin české meteorologie. Historie měla sahat do roku 1918.

Bylo též rozhodnuto, aby nejpozději v roce 1975 bylo nalezeno vhodné útočiště pro sbírku starých a starších meteorologických přístrojů, které dosud byly prozatímně uskladněny na observatoři v Doksanech. Zřízení tzv. meteorologického muzea bylo uznáno nereálné. Karel Dubec byl pověřen, aby vedl jednání s příslušnými institucemi, zejména Vojenským leteckým muzeem v Praze.

Bylo schváleno, aby historická komise i v roce 1975 a 1976 dále spolupracovala s komisí pro oslavy dvousetletého výročí nepřetržitých meteorologických pozorování v Klementinu.

Komise vyvíjela činnost při získávání historických sbírek z počátku organizovaných meteorologických pozorování na Slovensku a evidenci a třídění památek podle oblastí a historické hodnoty. Komise také zabezpečila opravu několika přístrojů a pravidelnou údržbu a aktualizaci vitrín historických meteorologických památek instalovaných v budově HMÚ v Bratislavě na Kolibě (IV č. 23, prosinec 1975).

Historická komise pokračovala v přípravě Dějin československé meteorologie a dokončila nový Katalog polárních září ve spolupráci s Československou astronomickou společností (IV č. 25, duben 1978).

V roce 1987 byl dokončen rukopis monografie Dějiny československé meteorologie (IV č. 41, březen 1988). Od dokončení rukopisu k vydání díla v knižní podobě uběhlo hodně času. Jednotlivé kapitoly vycházely nejprve v letech 1994–1998 jako volná příloha časopisu Meteorologické zprávy v rozsahu 116 stran a ke kompletnímu knižnímu vydání tohoto díla o rozsahu 568 stran došlo v roce 2001 (Krška, Šamaj 2001; IV č. 100, prosinec 2018).

Obr. 6 Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku

 

Členové historické komise byli velmi aktivní. Vznikly desítky příspěvků do Meteorologických zpráv s tématy historie meteorologie, významných meteorologů či zpracování významných epizod počasí. Historickou skupinu vedl v letech 1987 až 2014 RNDr. Jan Munzar, CSc.

Skupina horské meteorologie

výbor Slovenské skupiny ČSMS při SAV pověřil 12. dubna 1960 dr. J. Otrubu řízením práce v zájmových skupinách. Za předsedu horské skupiny byl zvolen prof. Dr. M. Konček a za předsedu Názvoslovné skupiny byl zvolen dr. Š. Petrovič (IV č. 4, 1960). Skupina horské meteorologie se pro vytíženost všech jejich členů nikdy nesešla.

Pobočka ČSMS a ČMeS v Brně

Dne 23. listopadu 1960 se ve velké posluchárně Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Brně konala ustavující schůze pobočky ČSMS se sídlem v Brně a působností pro moravské kraje. Byl schválen výbor pobočky ve složení: akademik Václav Novák – předseda, pplk. Václav Čejka, prom. fys. – místopředseda, doc. dr. Miloš Nosek – sekretář, kpt. Dr. Zdeněk Procházka – hospodář, kpt. Zdeněk Táborský, prom. fys. – referent pro přednáškovou činnost, ing. Vladimír Havlíček – člen výboru, Evžen Quitt, prom. geogr., npor. J. Tichý – náhradníci, npor. Gryc, dr. J. Machyček – revizoři, S. Nečas, prom. geogr. – náhradník revizorů (IV č. 5, 1961).

Přítomní členové hlavního výboru ČSMS schválili s přihlédnutím k zásluhám Ing. Dr. Václava Nováka o československou meteorologii návrh na jeho jmenování čestným předsedou pobočky v Brně (IV č. 12 prosinec 1964).

Pobočka Brno v uplynulém období stagnovala (IV č. 21, březen 1972). K oživení činnosti brněnské pobočky ČSMS došlo počátkem roku 1974 (IV č. 23, prosinec 1975).

Brněnská pobočka společnosti, po stagnaci v 70. letech minulého století, byla dlouhodobě aktivní, měla, a má, velké předpoklady pro bohatou členskou základnu (řada vysokých škol s výukou a výzkumem na poli meteorologie a klimatologie jak civilní, tak vojenské, Armáda ČR, vědecké a výzkumné instituce). V letech 2016 až 2018 byla pobočka málo aktivní.

Skupina meteorologické fotografie

Hlavní výbor na svém jednání 13. prosince 1960 schválil ustavení této skupiny, do které je zatím přihlášeno 17 členů a souhlasil, aby byly volby prováděny písemně pod vedením s. Koldovského (IV č. 5, 1961).

V rámci propagace meteorologie uspořádala pražská pobočka v březnu 1965 k Mezinárodnímu meteorologickému dni výstavu fotografií s meteorologickým námětem. Ve dnech 12. – 30. dubna 1965 instalovala Slovenská skupina společnosti putovní výstavu Meteorologické fotografie v prostorách Čsl. aerolinií v Redutě (IV č. 14, září 1965). Tato aktivita pravděpodobně již nebyla pod hlavičkou výše uvedené skupiny, neboť mimo prvního odstavce se v písemnostech společnosti nikde neuvádí informace o této skupině.

Pobočka ČSMS a ČMeS v Hradci Králové

Dne 6. června 1962 v 15 h. se konala na lékařské fakultě KU ustavující schůze pobočky. Byl schválen výbor pobočky ve složení: Dr. Podzimek – předseda, Dr. Tušl – místopředseda, Dr. Pícha – jednatel, s. Petera, p.f. – hospodář, Dr. Červený, Ing. Tesař, Dr. Švorcová – členové, kpt. Růžička, Dr. Vrcha – revizoři.

Podle zprávy o hodnocení činnosti ČSMS za rok 1964 bylo konstatováno, že pobočky Hradec Králové a Brno projevovaly velmi slabou činnost (IV č. 12, prosinec 1964). V prvním pololetí roku 1965 nevyvíjela pobočka Hradec Králové žádnou činnosti (IV č. 14, září 1965). Pobočka měla k 31. prosinci 1966 17 členů. Zpráva o činnosti pobočky za rok 1967 hlavnímu výboru nedošla. Na valném shromáždění konaném 25. ledna 1972 bylo konstatováno, že pobočka Hradec Králové v posledních letech nevyvíjela žádnou činnost (IV č. 21, březen 1972).

Ustavení pobočky ČSMS v Hradci Králové v listopadu 1984. V souladu se stanovami ČSMS byla svolána na 13. listopadu 1984 ustavující schůze pobočky Hradec Králové. Členy přípravného výboru byli RNDr. Jaroslav Pícha, RNDr. Vladimír Petera a RNDr. Vasil Strachota. Z pozvaných potenciálních zájemců se schůze zúčastnilo 26 meteorologů. Byl zvolen nový pětičlenný výbor (IV č. 35, leden 1985). Po obnově činnosti pobočka nepřetržitě vyvíjí svou činnosti. Členská základna je nyní především z řad pracovníků pobočky ČHMÚ v Hradci Králové, Solární a ozonové observatoře, profesionálních a dobrovolných meteorologických pozorovatelů a z řad Armády ČR jak v aktivním, tak důchodovém věku.

Pobočka ČSMS a ČMeS v Praze

Podle zápisu ze schůze předsednictva ČSMS konané dne 19. března 1962 v Praze byl projednán návrh na ustavení regionální skupiny v Praze s pobočkou v Plzni a Hradci Králové (IV č. 6, 1962).

Dne 2. prosince 1963 byla svolána do zasedací síně budovy HMÚ ustavující schůze pobočky ČSMS v Praze. Aklamací zvolilo 31 přítomných členů ČSMS předsednictvo pobočky ve složení: K. Bayer, CSc. – předseda, Dr. J. Brádka – místopředseda, L. Coufal, prom. geograf – sekretář, mjr. F. Pechala – pokladník, Dr. K. Straka – propagační referent, M. Škoda, p.f., O. Zikmunda, CSc. – náhradníci (IV č. 10, prosinec 1963).

Pražská pobočka byla od samého počátku nejpočetnější ze všech poboček společnosti a od počátku vykazovala také nejvíce činností (pořádání odborných přednášek, stálá hlídka počasí, odborné semináře pořádané pobočkou, tradice Hovorů, …).

Pobočka SMS v Košicích, Banské Bystrici a Bratislavě

V dokumentaci společnosti autor pátral po informacích o datu vzniku poboček Slovenské meteorologické společnosti v Košicích a Banské Bystrici. Ve věstníku společnosti č. 25 z prosince 1975 byla informace o konání výroční členské schůze pobočky v Košicích, která se uskutečnila 18. března 1975. Pobočka tak musela vzniknout už dříve, ale v písemnostech společnosti, ani ve dřívějších věstnících žádná informace o založení pobočky nalezeny nebyly. Slovenská skupina a později Slovenská meteorologická společnost pořádala vlastní valná shromáždění, ze kterých nebylo moc informací publikováno v Informačních věstnících ČSMS.

Pobočka SMS Banská Bystrica. Jedinou informací ve Informačních věstnících společnosti o této pobočce byla ze Zprávy o činnosti SMS za rok 1990 zveřejněná v Informačním věstníku č. 47 (únor 1991). Je zde uveden nový šestičlenný výbor pobočky Banská Bystrica pod vedením předsedy Ing. Ladislava Kamenského. Na mimořádném valném shromáždění SMS konaném 23. března 1990 byla vytvořena třetí pobočka společnosti v Bratislavě (IV č. 47, únor 1991).

Pobočka České Budějovice a Ekologická pracovní skupina

Na mimořádném valném shromáždění, které se konalo 30. ledna 1990, informoval vědecký tajemník dr. Bednář, že bude založena nová pobočka ČSMS v Českých Budějovicích. Hlavní výbor společnosti se zřízením nové pobočky jednomyslně souhlasil. Na základě usnesení XI. valného shromáždění byla vytvořena ekologická pracovní skupina. Přípravou její organizace byl pověřen Ing. Vladimír Novotný (IV č. 46, září 1990). Více informací o této pobočce a pracovní skupině nebylo v dokumentaci společnosti nalezeno.

Pobočka ČMeS v Ostravě

První úvahy o vzniku ostravské pobočky ČMeS se datují ke konci roku 1999, kdy byl hlavní výbor ČMeS dne 10. listopadu 1999 informován RNDr. M. Šálkem o zájmu místních členů ustavit pobočku společnosti v Ostravě. Intenzivně snahy o zřízení ostravské pobočky se datují na podzimu roku 2003. V prosinci 2003 byl výboru ČMeS zaslána žádost ke zřízení pobočky spolu se žádostí o přijetí 14 nových členů. Výbor ČMeS v Praze tuto informaci ještě v prosinci vzal na vědomí a tuto aktivitu přivítal (IV č. 72, prosinec 2003).

Dne 6. dubna 2004 se stali všichni noví žadatelé přijati za členy ČMeS a 17. června 2004 proběhla 1. neformální schůzka nových i stávajících členů. Dne 6. září 2004 proběhla ustavující schůze ostravské pobočky ČMeS, na níž v podstatě došlo k jejímu založení (Pobočka ČMeS Ostrava 2004; IV č. 74, prosinec 2004).

Pobočka v Ostravě svou činnost zaměřuje na přednáškovou činnost, pořádání seminářů společnosti, stejně jako ostatní pobočky, a pořádá exkurze na meteorologicky zajímavé lokality (Šumava, Vysoké, Nízké a Západní Tatry). Pořádá také pravidelné předsilvestrovské vycházky a setkání členů, rodinných příslušníků a přátel. V roce 2018 se uskutečnil již 15 ročník.

Odborná skupina pro vzdělávání v meteorologii a klimatologii

Valné shromáždění konané dne 22. září 2010 na Božím Daru schválilo zřízení odborné skupiny pro vzdělávání v meteorologii a klimatologii a její výbor ve složení T. Halenka, S. Kliegrová a E. Holtanová (IV č. 83, říjen 2010).

 

Od zřízení společnosti v roce 1958 byl zřejmý velký zájem členů o dění ve společnosti, který se vyznačoval velkou aktivitou členů. Z let 1965 až 1968 jsou k dispozici zprávy o činnosti poboček zasílané hlavnímu výboru za každé čtvrtletí, ve kterých byly uváděny aktivity poboček za uvedená období a zejména jejich přednášková činnost a plány na další období. Z dnešního pohledu se jedná o naprosto obdivuhodnou činnost, zejména v porovnání s tím, že jsou pobočky, které nejsou schopny dodat ani stručnou zprávu o činnosti za kalendářní rok. V letech 1968 až 1972 společnost stagnovala ve své činnosti. To konstatoval i předseda společnosti na valném shromáždění 25. ledna 1972 (IV č. 21, březen 1972). Stagnace se projevovala nevýrazným programem a minimem aktivit a také v archivu společnosti není z tohoto období moc dokumentů.

Od počátku činností poboček se v nich obvykle konaly slavnostní členské schůze, popř. odborné semináře ke Světovému meteorologickému dni s hlavním projevem, přednáškou pozvaného hosta, vztahujícímu se k hlavnímu heslu dne. Tato aktivita se ve společnosti zcela vytratila. V ČHMÚ byla a je tato příležitost v posledních dvaceti letech využívána ke Dnům otevřených dveří.

Pobočky společnosti a jejich činnost byly a jsou základní hybnou silou společnosti. Záleží na jejich aktivitách, jak společnost fungovala a funguje. Pobočky volí své zástupce do hlavního výboru. Delegovaní zástupci potom volí výbor společnosti. Z praktických důvodů, ale není to nutná podmínka, bývá předseda společnosti z Prahy, protože zařizuje mnoho administrativních činností a aktivit, které jsou vázány na sídlo společnosti. Ze stejného důvodu, což už je stanoveno přímo ve stanovách společnosti, je hospodář společnosti z pražské pobočky. Každá pobočka by měla delegovat své zástupce do hlavního výboru, z nichž jeden by měl být místopředsedou, tedy společnost by měla mít tři místopředsedy. Realita je bohužel jiná a společnost měla v roce 2018 pouze jednoho místopředsedu.

6. Archiv, stanovy a statut společnosti

Archiv společnosti je od roku 2018 uložen u autora příspěvku (místopředsedy ČMeS) v Ostravě. Mnoho písemných materiálů pražské pobočky bylo do archivu převzato v roce 2017 od RNDr. Vilibalda Kakose. Hlavní část archivu společnosti byla předána RNDr. Helenou Vondráčkovou, CSc. při jejím odchodu do důchodu na jaře roku 2018.

Z období let 1968–1972 archiv společnosti obsahuje desítky písemnosti týkajících se korespondence s Akademií věd k hospodaření společnosti, jednání o stanovách, schvalování kandidátek členů do výborů společnosti, jakož i běžné korespondence.

Z období let 1985 až 1992 se v archivu zachovaly desítky kopií dopisů, které zasílali předsedové společnosti, či vědečtí tajemníci jubilantům k jejich kulatým a půlkulatým životním jubileím, často s poděkováním za jejich dlouholetou odbornou či organizátorskou činnost pro meteorologii či společnost. V archivu je rovněž založeno několik poděkování jubilantů za zaslané gratulace, Vánoční přání společnosti či parte významných členů společnosti.

Obr. 7 Schválené stanovy Československé meteorologické společnosti ze dne 18. dubna 1990

 

První stanovy společnosti byly schváleny 17. prosince 1958 Ministerstvem vnitra. Dne 27. října 1982 se v Praze konalo mimořádné valné shromáždění ČSMS, které schválilo návrh nových stanov ČSMS při ČSAV, jež nahradily dosavadní organizační řád. Nové stanovy zachovávají většinu ustanovení dosavadního organizačního řádu. Do určité míry upravují vzájemný vztah Československé meteorologické společnosti při ČSAV a Slovenské meteorologické společnosti při SAV v tom smyslu, že Slovenská meteorologická společnost je samostatnou součástí Československé meteorologické společnosti, která na Slovensku působí jejím prostřednictvím (IV č. 31, leden 1983).

Mimořádné valné shromáždění ČSMS konané dne 30. ledna 1990 bylo svoláno s cílem revidovat neplatné popř. zastaralé části stanov ČSMS. Byly zrušeny články poplatné dřívějšímu totalitnímu režimu. Nové stanovy rovněž zvýšily pravomoci poboček (např. rozhodovat o záležitostech členství a přímo volit své zástupce do výboru). Nové stanovy byly řádně registrovány Federálním ministerstvem vnitra i Ministerstvem vnitra České republiky (obr 7).

Na XIII. valné shromáždění ČMeS, konané v Praze dne 8. června 1993 byly schváleny úpravy stanov společnosti. Ze stanov byly vypuštěny všechny body, které byly v rozporu s novým státoprávním uspořádáním. Valné shromáždění většinou hlasů rozhodlo o změně názvu společnosti na Česká meteorologická společnost. Byly také doplněny body stanov týkající se zániku členství, možnost tvorby skupin v rámci poboček společnosti a přestal se používat název hlavní výbor společnosti, který se změnil na výbor společnosti (IV č. 52, srpen 1993).

Na mimořádném (IV.) valném shromáždění ČMeS konané dne 12. září 2006 na Labské boudě byly schváleny předložené změny stanov společnosti, jejichž cílem bylo zjednodušení zakládání poboček, odstranit zbytečný „pragocentrismus“ při volbě vědeckého tajemníka, zvýšit komunikaci mezi výborem a společností a i ve společnosti samotné jednou ročně pořádat valná shromáždění nejlépe u příležitosti každoročních seminářů (IV č. 77, listopad 2006).

Dne 22. září 2016 byly valným shromážděním v Ostrožské Nové Vsi schváleny nové stanovy společnosti, které vstoupily v platnost 1. ledna 2017 a jsou v souladu s novým občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.). Společnost změnila právní formu a stala se zapsaným spolkem (IV č. 96, prosinec 2016).

7. Valná shromáždění ČSMS a ČMeS

I. ustavující valné shromáždění Československé meteorologické společnosti se konalo dne 17. prosince 1958 v Praze.

Valná shromáždění jsou nejvyšším orgánem společnosti. Schvaluje hlavní směry činnosti ČMeS navržené výborem ČMeS pro období do příštího valného shromáždění, zprávu výboru ČMeS o činnosti ČMeS za období od posledního valného shromáždění, zprávu revizní komise za období od posledního valného shromáždění, čestné členy, usnáší se na zásadních hospodářských opatřeních, určuje výši zápisného a členských příspěvků, je-li svoláno jako volební, bere na vědomí členy výboru ČMeS a jejich náhradníky a členy revizní komise, usnáší se na stanovách a jejich změnách, na zrušení ČMeS a projednává nepřijetí za člena a odvolání k ukončení členství.

Řádné valné shromáždění se koná jednou za rok (tato skutečnost funguje po změně stanov od roku 2006). Alespoň jednou za tři roky svolává výbor ČMeS řádné valné shromáždění jako volební. Výbor ČMeS může svolat mimořádné valné shromáždění z vlastního podnětu.

Tab. 1 Přehled volebních Valných shromáždění (VS) ČSMS a ČMeS

 

Za šedesát let společnosti se konalo 21 řádných volebních valných shromáždění a 4 mimořádná valná shromáždění. Třetí mimořádné valné shromáždění bylo zároveň (asi omylem) označeno také jako XII. valné shromáždění konané 25. února 1992 v Praze. Přehled valných shromáždění je uvedeno v tabulce 1.Zápisy a usnesení z valných shromáždění jsou uvedeny v Informačních věstnících společnosti. Např. Zápis ze VI. valného shromáždění ČSMS konané 15. dubna 1975 v Praze mělo 8 stran formátu A4. Obvykle bývají zápisy stručnější.

 

 

8. Předsedové a vědečtí tajemníci společnosti

Předsedové a vědečtí tajemníci mají největší vliv na chod a směřování společnosti. Na I. ustavujícím valném shromáždění dne 17. prosince 1958 byl za předsedu společnosti zvolen prof. RNDr. Mikuláš Konček, DrSc. a vědeckým tajemníkem dr. F. Rein.

Tab. 2 Předsedové a vědečtí tajemníci společnosti

 

Předseda ČMeS společnost zastupuje a jedná jejím jménem, za ČMeS podepisuje všechny oficiální dokumenty, řídí a svolává výbor společnosti a její předsednictvo, předsedá a řídí valné shromáždění, určuje způsob hlasování k důležitým otázkám společnosti.

Vědecký tajemník spolupracuje s předsedou a podílí se na vedení, řízení a směřování společnosti a řídí a zajišťuje tvorbu Informačního věstníku společnosti.

Předsedou společnosti v roce 2018 byl doc. RNDr. Tomáš Halenka, CSc. a vědeckým tajemníkem Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D. V tabulce 2 je uveden přehled předsedů a vědeckých tajemníků společnosti.

9. Informační věstníky ČSMS a ČMeS

Informační věstníky společnosti patří mezi základní informační zdroje pro členy společnosti. V dobách před začátkem internetu, elektronických konferencí a e-mailů to byl jediný zdroj informací. Za celou historii společnosti vyšlo 100 Informačních věstníků (dále jen IV). První vyšel v březnu 1959 a zatím poslední v prosinci 2018 (50 věstníků vydala ČSMS a 50 věstníků ČMeS).

První číslo věstníku společnosti (pracovně zvaný Bulletin) vyšlo v březnu 1959 a obsahoval: oznámení o vzniku společnosti, zkrácený zápis z ustavujícího shromáždění, výtah přednášky univ. Prof. Dr. A. Gregora a doc. dr. Petroviče, zprávy a jednání z ústředního výboru, ostatní zprávy pro členy (počet nově přijatých členů). Redaktory bulletinu byli dr. Rein a dr. Bayer, náklad byl 150 ks (IV č. 84, prosinec 2010).

Informační věstníky ČSMS měly průměrně 10 stran a věstníky ČMeS měly průměrně 6 stran. Nejvíce 22 stran měl IV č. 6 z roku 1962, nejméně 3 strany IV č. 19 z prosince 1968. IV byly číslovány (č. 1 až č. 22) od roku 1959 do roku 1970 a č. 1 až č. 9 od roku 1987 až do roku 1991. Nejčastěji byly vydány 1 až 2 čísla za rok (v roce 1962 a 1968 vyšel 3x). IV z prosince 1963 měl pořadí 10/11 a ze srpna 1964 12/13. IV nevyšel v letech 1969, 1971, 1973, 1974, 1977. Od roku 1982 vychází IV 2x ročně mimo rok 2006 a 2008 (vyšly pouze jeden za rok a v roce 2008 vyšel pouze IV č. 2). IV ze srpna 1993 byl jako první počítačově zpracován a vytisknut (dřívější IV byly napsány na psacím stroji a rozmnožovány). V posledních 5 letech probíhala distribuce v elektronické a tištěné formě. V roce 2018 projevila asi čtvrtina členů společnosti zájem dostávat věstník pouze v elektronické formě (Lipina 2018).

V prvních letech společnosti odpovídali za obsah Informačního věstníku dr. František Rein a Karel Bayer, p.f. (první až pátý IV). Od čísla šest do čísla 14 za obsah zodpovídal dr. J. Podzimek. Od čísla 15 do 18 odpovídal za věstník K. Bayer, za věstník č. 19 dr. Zdeněk Gregor (v zastoupení vědeckého tajemníka). IV č. 20 až 24 dr. Milan Koldovský, vědecký tajemník ČSMS. Od č. 25 RNDr. Václav Jírovský, vědecký tajemník, od 1979 za obsah věstníku odpovídal doc. Zikmunda, vědecký tajemník. Od roku 1981 do roku 1993 odpovídal za obsah RNDr. Jan Bednář, vědecký tajemník a v roce 1993 jako předseda. V letech 1994 až 1995 (první číslo) RNDr. Karel Dubec, vědecký tajemník. V letech 1993 až 1997 technicky zpracovával věstník RNDr. Martin Janoušek. Od druhého čísla 1995 do konce roku 2007 odpovídal za obsah věstníku předseda doc. a později prof. Bednář. Od roku 2008 zodpovídá za obsah věstníku doc. Tomáš Halenka (IV č. 1–100).

10. Výroční semináře ČSMS a ČMeS

Tradice každoročních vícedenních seminářů společnosti započala s největší pravděpodobností v roce 1977, kdy pražská pobočka ČSMS uspořádala od 6. do 8. září v Chlumu u Třeboně monotematický seminář věnovaný vybraným otázkám z obecné a aplikované klimatologie. Seminář v roce 1983 v Roztokách u Křivoklátu byl poprvé nazván výročním seminářem společnosti. Inspirací této tradice byl jistě seminář konaný ve dnech 14. až 16. září 1976 při příležitosti dvousetletého nepřetržitého meteorologického pozorování na stanici v Praze-Klementinu, jehož pořadatelem byl Hydrometeorologický ústav (HMÚ) v Praze ve spolupráci s ČSMS. Zatím posledním Výročním seminářem společnosti byl seminář uspořádaný ve dnes 18. a 19. září 2018 v Praze-Suchdole u příležitosti 60. výročí založení společnosti (ČMeS 2018).

Obr. č. 8 Sborník abstraktů z Výročního semináře ČMeS v roce 2014

 

Od roku 1977 se uskutečnilo 42 výročních seminářů společnosti a čtyři další semináře či konference, které spolupořádala společnost (v letech 1980, 1998, 2004 a 2017). Tyto semináře byly také nazývány „svátkem meteorologie“ pro setkávání lidí z různých organizací a pro zajímavý odborný program. Z některých vyšly hodnotné sborníky, jejich příspěvky byly citovány v jiných studiích jako např. ze semináře v Josefově dole v roce 1997 s tématem Stoleté výročí extrémních atmosférických srážek. Od roku 2007 jsou z výročních seminářů vydávány sborníky abstraktů. Pobočky ČSMS, mimo již zmíněné semináře uspořádaly, nebo se organizačně podílely na dalších seminářích a konferencích před rokem 1977. Slovenská meteorologická společnosti, dříve pobočka, spoluorganizovala 11 maďarsko-československých meteorologických konferencí.

Výroční semináře se většinou konají na různých místech Česka nebo Slovenska (na Slovensku v letech 1980, 1984 a 1991). V letech 1996–2004 se výroční seminář konal šestkrát v Radostovicích u Mladé Vožice. Nejméně, celkem 28 účastníků, byl na semináři v roce 1978 Plumlově a nejvíce, 150 účastníků, bylo v roce 1992 ve Velkých Bílovicích. Průměrná účast na výročních seminářích byla 78 účastníků, za poslední čtyři roky byl průměr pouze 55 účastníků (Lipina 2018). Přehled výročních seminářů společnosti je uveden v tabulce č. 3.

Tab. 3 Přehled výročních seminářů společnosti

Několik výročních seminářů (v roce 1979, 1980, 1991) se věnovalo horské problematice. Hlavním tématem čtyř výročních seminářů (v roce 1985, 1987, 2008 a 2016) byla klimatická změna. Dva semináře v letech 1984 a 2002 se věnovaly zabezpečení letecké dopravy. V letech 1997, 2006, 2007 a 2014 se semináře věnovaly zejména extrémním meteorologickým jevům.

Seminář pořádaný na jižní Moravě ve Křtinách v roce 2009 s názvem Meteorologie ve službách společnosti a ochrany životního prostředí byl věnován připomenutí a oslavám 50. výročí založení společnosti. Na semináři byly prezentovány zajímavé příspěvky, byl perfektně připraven jak po odborné, tak po společenské stránce, konal se v krásných a reprezentativních prostorách kongresového centra Mendlovy univerzity. Za hojné účasti významných osobností meteorologie, kdy byla řada z nich oceněna čestným uznáním společnosti, jsme důstojně oslavili toto meteorologické jubileum.

Na jednom ze seminářů, který se konal v říjnu 2002 ve Školícím a rekreačním středisku ČHMÚ v Radostovicích, náhle zemřel (9. října 2002) náměstek ředitele pro meteorologii a klimatologii RNDr. Marián Wolek (Krška 2002).

Stejně tak, jako tomu bylo v minulosti, kdy se pobočky společnosti spolupodílely, nebo přímo organizovaly meteorologické semináře a konference se možná i v posledních dvou letech vzniká nová tradice meteorologických konferencí s primárně horskou tématikou (rok 2017 a 2019), na které se významně organizačně podílí také ČMeS.

11. Členské příspěvky

Při založení společnosti v roce 1958 bylo stanoveno zápisné (jednou pro vždy) 5,- Kčs a členský příspěvek 10,- Kčs za rok. Zápisné a členské příspěvky za rok 1959 zaplatilo v roce 1959 celkem 170 členů, tj. 20 členů nesplnilo svou povinnost (IV č. 3 1959). Hlavní výbor ČSMS se dne 14. června 1960 usnesl, aby ti členové, kteří do 31. srpna 1960 nevyrovnají členské příspěvky za rok 1959, přestali být členy Československé meteorologické společnosti (IV č. 4, 1960).

valné shromáždění společnosti konané 25. ledna 1972 schválilo navýšení členského příspěvku na 20,- Kčs ročně a důchodci platili 10,- Kčs (IV č. 21, březen 1972). Valné shromáždění konané 28. dubna 1987 jednomyslně schválilo zvýšení členských příspěvků na 25,- Kčs za rok s platností od roku 1988 (IV č. 40, červenec 1987). Valné shromáždění konané 25. února 1992 schválilo zvýšení členských příspěvků na 50,- Kčs ročně pro ekonomicky činné členy. Studenti a důchodci zaplatili polovinu. V roce 1992 bylo zápisné 5,- Kčs (IV č. 49, březen 1992). Valné shromáždění konané 8. června 1993 schválilo výši členských příspěvků na 80,- Kč pro ekonomicky činné členy a 40,- Kč pro studenty a důchodce (IV č. 52, srpen 1993). Valné shromáždění konané 1. června 1999 schválilo navýšení členských příspěvků na 150,- Kč pro ekonomicky činné členy a 75,- Kč pro důchodce, studenty a členy na mateřské dovolené (IV č. 63, červen 1999). Valné shromáždění konané 24. května 2005 zvýšilo členské příspěvky na 200,- Kč, 100,- Kč platili studenti a důchodci (IV č. 75, červen 2005). Valné shromáždění konané 20. září 2011 na Červenohorském sedle zvýšilo členské příspěvky na 300,- Kč a 100,- Kč pro důchodce, studenty a členy na mateřské dovolené (IV č. 86, prosinec 2011).

Již od samotného počátku společnosti byli členové vyzývání k placení příspěvků. Byly rozesílány složenky s věstníkem společnosti a okolo 10 % členů bylo v prodlení s platbou.

Členské příspěvky společnosti byly a jsou mimo dotace Akademie věd téměř jediným zdrojem finančních prostředků pro chod společnosti. ČSMS a ČMeS měly a mají jedny z nejmenších členských příspěvků organizací sdružených pod Akademií věd ČR.

Pro neplnění členských povinností byli z ČSMS na zasedání hlavního výboru 13. prosince 1960 vyškrtnuti dva členové (IV č. 5, 1961).

Revize členské základy a rušení členství, nejčastěji z důvodu dlouhodobého neplacení členských příspěvků, proběhlo v roce 1960, k 25. lednu 1967, v únoru 1968, v roce 1975 (nejvíce vyškrtnutých členů), k 12. lednu 1982, k 12. dubnu 1984, v lednu 1987, v lednu 1989 a k 31. prosinci 1994.

12. Informace o hospodaření společnosti (příjmy a výdaje)

Informace o příjmech a výdajích společnosti jsou jednou ze základních informací, které výbor společnosti předkládá prostřednictvím hospodáře valnému shromáždění společnosti ke schválení. Jsou obvykle součástí zprávy o činnosti společnosti za kalendářní rok, nebo za celá období mezi volebními valnými shromážděními a bývají rovněž obsaženy v Informačních věstnících.

Pro zajímavost autor uvádí strukturu příjmů, výdajů a dotací za vybrané roky. Příjmy a výdaje za rok 1959 činily 8.771,51 Kčs (počáteční hotovost 2.190,- Kčs, členské příspěvky 2.550,- Kčs, dotace ČSAV 4.000,- Kčs a úroky 31,51 Kčs), výdaje: investice 331,25 Kčs, neosobní fond 4.561,04 Kčs, materiálové zásoby 749,59 Kčs, práce, služby a jiné výdaje 600,13 Kčs, cestovní výdaje 2.516,20 Kčs, převod do roku 1960 13,30 Kčs (IV č. 3, 1959). Příjmy a výdaje za rok 1960 činily 12.844,58 Kčs (IV č. 5, 1961).

Dne 8. února 1964 byla Československou akademií věd schválena dotace na rok 1964: celkem plánované výdaje na rok 1964 36.600,- Kčs, plánované příjmy 3.450,- Kčs a dotace 31.800,- Kčs. Příjmy a výdaje společnosti za rok 1967 byly 29.263,- Kčs, z toho bylo 10.940,- Kčs určené na sborník z Liblické konference (IV č. 17, únor 1968).

Pro rok 1972 byla schválena dotace Československé akademie věd ČSMS ve výši 29.200,- Kč. Vlastní příjmy společnosti byly 3.600,- Kčs. Výdaje: mzdový fond (5.800,- Kčs), odměny za práce 7.600,- Kčs, cestovní výdaje (11.500,- Kčs), materiálové výdaje (2.200,- Kčs), práce a služby (2.700,- Kčs), finanční náklady (3.000,- Kčs).

Příjmy společnosti za rok 1981 byly 32.700,- Kčs (z toho 4.100,- Kčs za členské příspěvky a 28.600,- Kčs dotace ČSAV) (Archiv ČSMS 1981).

Za rok 1990 byly příjmy společnosti 45.514,- Kčs (4.995,- Kčs zůstatek z roku 1989, 33.595,- Kč dotace ČSAV a 6.925,- Kč příspěvky členů). Výdaje společnosti byly 36.682,- Kč. Zůstatek byl ve výši 8.833,- Kčs (IV č. 52, srpen 1993).  

V roce 2000 byly příjmy společnosti 54.626,- Kč (z toho členské příspěvky 26.050,- Kč) a výdaje byly 48.557,- Kč (IV č. 67, červen 2001).

Celkové příjmy ČMeS v roce 2017 byly 129.808,- Kč, z toho 26.854,- Kč dotace od AV ČR, 35.680,- Kč členské příspěvky, 67.150,- Kč konferenční poplatky, 124,- Kč úroky a opravné bankovní transakce. Výdaje v roce 2017 dosáhly 127.491,- Kč. Mezi nimi dominují tři tradiční položky: pořádání seminářů (65.577,- Kč), přednáškový cyklus „Hovory“ (26.136,- Kč) a vydávání Věstníku (9.886,- Kč). Loni také ČMeS vyplatila na dohodách o provedení práce 14.400,- Kč autorům přednášek na pobočkách a elektronické verze nového meteorologického slovníku (IV č. 99, červen 2018).

13. Čestná uznání společnosti

Obr. č. 9 Čestné uznání ČMeS udělené v roce 2018

 

ČSMS od roku 1972 odměňovala čestným uznáním jednotlivce nebo kolektiv, kteří se v předešlém roce nejvíce zasloužili o popularizaci meteorologie. Za rok 1972 obdržel čestné uznání Karel Pejml, za rok 1973 Rudolf Koubek a za rok 1974 obdržel čestné uznání kolektiv meteorologů, který se staral o panel ve Františkánské zahradě v Praze. V dalších letech byla čestná uznání udělována za popularizaci a rozvoj meteorologie, u příležitosti výročí společnosti a u příležitosti životních jubileí osobností meteorologie v Česku, na Slovensku a ve světě.

U příležitosti 30. výročí založení ČSMS v roce 1988 bylo oceněno 33 dlouhodobých aktivních členů ČSMS a SMS, u příležitosti oslav výročí 50. let ČMeS bylo dne 10. září 2009 na Výročním semináři ČMeS ve Křtinách oceněno 11 zasloužilých členů ČMeS. Čestné uznání České meteorologické společnosti obdrželo u příležitosti 60. výročí založení ČMeS (ČSMS) v Praze dne 18. září 2018 10 osobností a dvě instituce (ČMeS 2018).

Třikrát byli ocenění čestným uznáním Karel Pejml (1972, 1976, 1988), Vojtěch Vítek (1980, 1981, 1988), Karel Krška (1988, 1988, 2009).

Kompletní přehled oceněných osobností meteorologie: Karel Pejml (1972), Rudolf Koubek (1973), kolektiv meteorologů (1974), RNDr. Václav Hlaváč, CSc. (1975), Karel Pejml (1976), RNDr. František Rein, CSc. (1978), doc. RNDr. Ferdinand Šamaj, DrSc. (1979), RNDr. Vojtěch Vítek, DrSc., Dr. J. Barát (1980), doc. RNDr. Otakar Zikmunda, CSc., doc. Dr. F. Šamaj, DrSc., Dr. V. Vítek, DrSc., RNDr. J. Červený (1981), RNDr. Jaroslav Pícha, RNDr. Štefan Petrovič (1982), RNDr. Zdeněk Korejs, RNDr. Šimon Valovič (1983), Dr. Emil Veselý a RNDr. Emilie Trefná (1984), RNDr. Václav Hlaváč, CSc., RNDr. Milan Koldovský (1985), RNDr. Jan Munzar, CSc., Ondrej Priadka (1986), RNDr. Bořivoj Sobíšek, CSc., prof. RNDr. Vladimír Peterka, CSc., RNDr. Miroslav Kolář, CSc. a RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. (1987), RNDr. Karel Krška (1988), RNDr. Bedřich Böhm, CSc., RNDr. Jaroslav Červený, Antonín Dřevikovský, RNDr. Lubomír Hodan, RNDr. Václav Jírovský, Božena Kodadová, RNDr. Milan Koldovský, doc. RNDr. Jaroslav Kopáček, CSc., RNDr. Karel Krška, RNDr. František Pechala, DrSc., Karel Pejml, RNDr. Jaroslav Pícha, Natálie Slabá, prom. geogr., RNDr. Silvestr Slabý, CSc., RNDr. Bořivoj Sobíšek, DrSc., RNDr. Miroslav Škoda, CSc., RNDr. Josef Štěkl, CSc., RNDr. Zdeněk Táborský, RNDr. Emilie Trefná, člen korespondent Vojtěch Vítek, RNDr. Miroslav Zeman, doc RNDr. Otakar Zikmunda, CSc., doc. RNDr. Robert Intribus, CSc., doc RNDr. Ján Otruba, CSc., prof. RNDr. Vladimír Peterka, CSc., doc. Ing. Matěj Petřík, CSc., RNDr. Štefan Petrovič, doc. Ing. Vladimír Pevný, CSc., RNDr. Ján Pribiš, CSc., doc. RNDr. Ferdinand Šamaj, DrSc., Vojtěch Šuška, prof. RNDr. Ján Tomlain, DrSc., Dr. Šimon Valovič, RNDr. Zdeněk Novák, CSc., Karel Budín, doc. RNDr. František Smolen, CSc. (1989), RNDr. Aleš Gottwald, CSc., RNDr. Vilibald Kakos, RNDr. Dušan Závodský, CSc., RNDr. Eva Závodská, CSc. (1990), doc. RNDr. Jaroslav Kopáček, CSc. (1996), prof. RNDr. Jan Bednář, DrSc., RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., Evžen Černý, Ing. Jaroslav Jež, RNDr. Vilibald Kakos, RNDr. Miroslav Kolář, CSc., RNDr. Karel Krška, CSc., Ing. Zdeněk Mrkvica, RNDr. Jan Munzar, CSc., prom. geogr. Natálie Slabá, Mgr. Eva Žižková, CSc. (2009), Ing. Ivan Obrusník, DrSc. (2011), doc. RNDr. Daniela Řezáčová, CSc. (2013), doc. RNDr. Michal Baťka, DrSc., RNDr. Josef Keder, CSc., prof. Ing. Jiří Klabzuba, CSc., RNDr. Jan Pavlík, CSc. (2016), Amatérská meteorologická společnost, Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc., Redakce Počasí České televize, Jaroslav Chalupa, RNDr. Ladislav Metelka, Ph.D., RNDr. Luboš Němec, RNDr. Jan Pretel, CSc., Prof. RNDr. Pavel Prošek, CSc., RNDr. Vasil Strachota, RNDr. Karel Vaníček, CSc., RNDr. Petr Váchal, Antonín Vojvodík (2018).

Doposud bylo uděleno 98 čestných uznání společnosti. Zdůvodnění udělení čestných uznání jsou k dispozici v Informačních věstnících ČSMS a ČMeS, nebo na webové stránce společnosti (http://www.cmes.cz/cs/node/150).

14. Čestní členové ČSMS a ČMeS

Udělení čestného členství je nejvyšším oceněním společnost udělené osobnosti z oboru meteorologie, klimatologie a kvality ovzduší, která se mimořádně zasloužila o rozvoj meteorologie, klimatologie, či kvality ovzduší v Česku nebo v zahraničí. Společnost mezi roky 1965 až 2018 udělila 38 čestných členství. 16 oceněných bylo ze zahraničí a 22 z Česka nebo Slovenska.

Udělení ocenění čestného členství schvaluje valné shromáždění společnosti na návrh výboru, nebo poboček společnosti. Čestní členové nemusí platit členské příspěvky a mohou mít další výhody.

První čestné členství bylo uděleno v roce 1965 (12 čestných členů) a zatím poslední v roce 2018. Přehled oceněných: prof. J. Lambor (PLR), prof. Parczewski (PLR), prof. Orlicz (PLR), prof. Krastanov (BLR), prof. Mikuláš Konček, prof. Dési (MLR), prof. Chromov (SSSR), prof. dr. Antal Réthly, prof. A. Mäde (NDR), prof. F. Steinhauser (Rakousko), prof. Václav Novák, prof. Dr. Alois Gregor (1965), prof. Dr. Hans Ertl (NDR, 1968), RNDr. Václav Hlaváč, RNDr. Štefan Petrovič, RNDr. Antonín Vesecký, akademik F. F. Davitaja (Gruzie), prof. Jaroslav Maňák (1975), Ing. Dr. Pavel Hrubeš, Dr. Emil Veselý (1978), prof. B. Béll, prof. R. Czelnaia, Dr. A. Zách (MLR, 1979), prof. Antonín Dřevikovský (1981), Karel Pejml (1990), RNDr. Jaroslav Pícha, profesor Richard S. Scorer (1992), doc. RNDr. Jaroslav Kopáček, CSc. (1999), RNDr. Bořivoj Sobíšek, DrSc., RNDr. Josef Štekl, CSc., RNDr. Vojtěch Vítek, DrSc., doc. RNDr. Otakar Zikmunda, CSc. (2005), RNDr. Helena Vondráčková, CSc. (2007), RNDr. Karel Krška, CSc. (2010), prof. RNDr. Jan Bednář, CSc., Ing. Ivan Obrusník, DrSc. (2011), prof. Jean-Francois Geleyn (2012) a doc. RNDr. Daniela Řezáčová, CSc. (2018). Zdůvodnění udělení čestného členství čtenáři naleznou na stránce ČMeS (http://www.cmes.cz/cs/node/82).

Prof. Gregor a prof. Konček se stali čestnými členy Polské meteorologické společnosti. Diplomy byly slavnostně předány 23. února 1962 velvyslancem PLR v Praze a generálním konzulem v Bratislavě (za významnou spolupráci na poli meteorologie mezi světovými válkami a za společnou publikaci Klima Tater, vydáno až v roce 1970).

Meteorologická společnost NDR se rozhodla udělit čestné členství zasloužilým pracovníkům v oboru meteorologie. Z ČSMS byli tímto vyznamenáním poctěni předseda prof. Dr. M. Konček, DrSc. a místopředseda prof. Dr. A. Gregor, DrSc. Byli vyzváni k osobnímu převzetí diplomů na konferenci, pořádané u příležitosti oslavy 75 let trvání Hlavní meteorologické observatoře NDR ve dnech 17. – 21. září 1967 v Postupimi (IV č. 16, květen 1967).

Při slavnostním zahájení IX. maďarsko-československé meteorologické konference dne 22. srpna 1985, která se konala v maďarském Nyíregyháze byly předány předsedovi SMS Dr. F. Šamajovi a vědeckému tajemníkovi SMS Dr. J. Lukáčovi diplomy čestných členů Maďarské meteorologické společnosti (IV č. 37, únor 1986).

15. Přehled nových členů společnosti

Přehledy nových členů, jejich počty a obvykle i se jmény nových členů, byly nepravidelně uváděny v Informačních věstnících společnosti. Tyto přehledy byly k dispozici pro období let 1958–1964 a 1977–1991. V některých letech, nebyly informace o nových členech ve věstnících uvedeny. Od roku 2003 jsou k dispozici přehledy nových členů v digitální podobě.

Podle zápisu ze schůze hlavního výboru ČSMS ze dne 13. února 1959 (konané v pracovně univ. prof. Dr. A. Gregora) bylo mimo další pěti bodů dohodnuto, že přijímání nových členů vyžaduje doporučení 2 členů společnosti a přijímaní nových členů je záležitostí celého výboru. Přihlášky budou projednávány vždy při schůzích ústředního výboru, tj. 4x ročně (ČSMS 1959).

Na schůzi hlavního výboru ČSMS, která se konala dne 28. května 1959 v pracovně univ. Prof. Dr. A. Gregora na adrese Ke Karlovu 3, Praha II. bylo projednáno 115 nových přihlášek a tím byli přijati další členové ČSMS (IV č. 2, 1959). Podle informace ze schůze hlavního výboru konané dne 14. prosince 1959 v Praze bylo přijato 24 nových členů. (IV č. 3, 1959).

Obr. 10 Grafický přehled přijatých nových členů do společnosti

 

V roce 1959 bylo přijato 139 nových členů, v roce 1960 65 nových členů, v roce 1958 to bylo 54 zakládajících členů, v roce 1964 47 nových členů a v roce 1981 31 nových členů. V roce 2018 vstoupilo do společnosti 6 nových členů (obr 1, 2 a 12).

16. Členská základna ČSMS a ČMeS

V roce 1958 měla společnost 54 zákládajících členů. K 1. červnu 1959 měla ČSMS 187 členů, z toho většina meteorologů, zbytek tvoří geografové, lékaři, biologové, učitelé středních škol a techničtí zaměstnanci v meteorologických institucích a pozorovatelé. Podle informací členů přípravného výboru pobočky v Brně má nyní společnost 33 členů z Moravy a z toho je 18 z vojenské meteorologické služby (IV č. 2, 1959).

Podle zprávy vědeckého sekretáře na schůzi hlavního výboru konané dne 14. prosince 1959 v Praze měla společnost k tomuto dni 190 členů. Z toho bylo 71 vysokoškolských odborníků, 26 vysokoškoláků jiných oborů, 6 lékařů a 87 ostatních členů. K 31. prosinci 1960 měla společnost 273 členů (IV č. 5, 1961).

V lednu 1960 měla Slovenská skupina při založení 46 členů. V říjnu 1961 59 členů. K 15. lednu 1965 měla skupina 82 členů. K 19. lednu 1962 (termín konání II. valného shromáždění) měla společnost 294 registrovaných členů (IV č. 6, 1962). K 31. prosinci 1962 měla Slovenská skupina ČSMS při SAV 64 členů (IV č. 9, červen 1963). K 30. červnu 1964 měla společnost 339 členů. Hlavní výbor společnosti na svém zasedání dne 17. ledna 1964 projednal přihlášky 15 nových členů. Z důvodu neplacení příspěvků za více jak dva roky i přes několikeré upozornění bylo z ČSMS vyškrtnuto 17 členů (IV č. 11, srpen 1964). Počet členů ČSMS vzrostl ke konci roku 1964 na 343. K 25. březnu 1965 měla společnost 343 členů (z toho 86 členů v SMS). Během posledních tří let klesnul počet členů o 54, v důsledku odloučení bioklimatologie, z toho 14 členů ubylo na Slovensku (IV č. 13, květen 1965).

Obr. 11 Neúplný přehled členské základny společnosti za období let 1958–2018

 

K 26. březnu 1968 měla společnost 289 členů, z toho 72 jich měla SMS (IV č. 18, duben 1968). K 25. lednu 1972 měla společnost 292 členů, počet čestných členů se snížil na 11 (úmrtím prof. Ertla v roce 1971). Hlavní výbor pozastavil členství a navrhnul zrušení členství těch, kteří se rozhodli opustit naši vlast (Dr. Bayer, Dr. Podzimek, Ing. Nečas). Hlasováním se tak stalo (IV č. 21, březen 1972). K 31. březnu 1975 měla společnost 196 členů v Českých zemích a 140 členů na Slovensku, celkem 336. K 31. prosinci 1976 měla ČSMS 192 řádných a 12 čestných členů. V roce 1976 bylo přijato 11 nových členů a 5 členům bylo zrušeno členství (IV č. 24, prosinec 1976). V roce 1977 zemřeli 3 členové ČSMS a byli přijati 3 členové a 1 nový čestný člen (IV č. 25, duben 1978). K 1. lednu 1978 bylo 191 řádných a 11 čestných členů. K 31. březnu v1981 bylo 208 řádných členů a 10 čestných. Za uplynulé období (1978–1981) bylo přijato 32 nových členů, mezi čestné členy byli převedeni dva členové, 5 členům bylo zrušeno členství a zemřelo 7 řádných a 4 čestní členové (z toho 3 ze zahraničí). K 1. lednu 1981 měla společnost 210 řádných a 10 čestných členů. Za období 1. ledna 1981 až 31. prosince 1983 bylo přijato 36 nových členů, 4 řádní a 4 čestní členové zemřeli, bylo zrušeno členství 6 členům, do SMS byl převeden 1 člen. K 1. lednu 1984 měla ČSMS 234 řádných a 7 čestných členů (IV č. 34, červen 1984). K 28. dubnu 1987 měla společnost 274 řádných členů a 6 členů čestných. K 1. lednu 1990 měla společnost 276 řádných členů a 4 čestné členy (IV č. 45, únor 1990). K 31. prosinci 1990 měla SMS 193 členů, z toho 127 Bratislava, 28 Banská Bystrica a 38 Košice (IV č. 47, únor 1991).

Po roce 1990 bylo v informačních věstnících jen malé množství informací o členské základně. Od roku 1995 do roku 2000 a od roku 2006 jsou k dispozici přehledy členské základny v digitální formě. Pouze z roku 1969 byl k dispozici tištěný seznam členů společnosti.

společnost bohužel nemá v ucelené podobě přehled o členské základně za celé období jejího fungování. V průběhu let někteří členové ukončili členství ve společnosti na vlastní žádost. Někteří členové byli pro neplnění členských povinností ze společnosti vyškrtnuti. Na členských kartách byla někdy uvedena informace o zrušení členství, o ukončení členství na vlastní žádost, nebo o úmrtí člena. U mnohých členů tato informace chybí. Z období ČMeS (od roku 1993) již členům nejsou vystavovány členské karty a tak evidence členské základy byla složitější.

Podle členských karet, dostupných tištěných přehledů členů a digitálních přehledů členské základny z posledních let vstoupilo od založení společnosti do 31. prosinci 2018 minimálně 809 členů. Z toho 13 členů vstoupilo do společnosti dvakrát, 77 členu nemělo přidělené číslo člena, nebo toto číslo nebylo dohledáno, 65 členů mělo číslo s lomítkem (/b, /a, /).

 

 

 

 

 

 

Obr. 12a, b Členská legitimace ČMeS z roku 2004

 

Valné shromáždění schválilo výměnu členských legitimací v II. pololetí 2002 (IV č. 69, červen 2002), viz obrázek 12a a 12b (oboustranná, laminovaná legitimace).

Pro rekonstrukci členské základny v jednotlivých letech bude potřeba pročíst a zpracovat mnoho zápisů z jednání výboru uložených v archivu společnosti a také z Informačních věstníků ČSMS, kde byly v 70. až 90. letech uvádění jmenovitě noví členové, popř. informace o úmrtí členů.

Členská základna v letech 2006–2018

Od roku 2006 má společnost podrobný a přesný přehled o členské základně v digitální podobě (obr. 13). Z přehledu je zřejmé, že členská základna v roce 2018 byla téměř poloviční oproti době největšího rozvoje společnosti v letech 1964 a 1965, kdy měla společnost největší počet členů. Počet členů společnosti se snížil po vzniku Bioklimatologické společnosti v roce 1965, kam odešlo mnoho členů, a po odloučení Slovenské meteorologické společnosti v roce 1993.

Obr. 13 Členská základna ČMeS v letech 2006–2018

 

Již od počátku společnosti vyzývalo její vedení k včasnému placení členských příspěvků, řada členů byla v prodlení s jejím hrazením. V průběhu let došlo k deseti revizím členské základny, kdy bylo mnoha členům jejich členství zrušeno pro neplacení členských příspěvků. Tento problém a členská nekázeň je bohužel aktuální i v posledních letech. Podle zprávy hospodáře mělo zaplaceno členství v roce 2017 jen 72 % a v roce 2018 (k 6. listopadu) jen 60 % členů (IV č. 100, prosinec 2018).

ČMeS v roce 2018

Počet členů v jednotlivých pobočkách společnosti v roce přináší obrázek 14. 63 % členů jsou členy pražské pobočky. Ostatní pobočky mají vyrovnaný počet členů mezi 11 až 13 % z celkového počtu členů. V roce 2018 měla společnost 184 členů, z toho 27 % žen a 73 % mužů.

Obr. 14 Počet členů v jednotlivých pobočkách společnosti v roce 2018

 

V roce 2018 bylo 5 % členské základny z MFF UK, 10 % z ÚFA AV ČR, 12 % byli členové v důchodovém věku, 25 % členů bylo z jiných organizací než zde uvedených a 48 % pracovalo v ČHMÚ (obr. 15).

 

 

Obr. 15 Počet členů ve společnosti podle zaměstnavatelů v roce 2018

 

Věková struktura členů ČMeS v roce 2018 je uvedena na obr. 16. Nejmladšímu členovi společnosti v roce 2018 bylo 29 let a nejstaršímu 95 let. 21 % členů společnosti v roce 2018 bylo ve věku 51–60 let. 19 % členů bylo ve věku 61–70 let, 17 % ve věku 31–40 let, 16 % členské základny bylo ve věku 41–50 let a 71–80 let. 9 % členů bylo ve věku nad 80 let a pouze 1 % do 30 let věku.

Obr. 16 Počet členů ve společnosti podle věku v roce 2018

 

V roce 2018 si společnost připomenula 60. výročí od jejího založení v roce 1958. Tomuto výročí byl věnován Výroční seminář společnosti konaný 18. a 19. září 2018 v Praze-Suchdole, kde zazněly zajímavé příspěvky od autorů řady meteorologických institucí a komerčních subjektů v Česku, informace o historii, současnosti a směřování České a Slovenské meteorologické společnosti. U příležitosti významného životního jubilea byla za celoživotní přínos meteorologii, za vedení terminologické skupiny a za hlavní podíl na tvorbě elektronické verze meteorologického slovníku bylo doc. RNDr. Daniele Řezáčové, CSc. uděleno valným shromážděním čestné členství České meteorologické společnosti. Dále bylo 10 osobnostem české meteorologie, Amatérské meteorologické organizaci a Redakci počasí České televize uděleno čestné uznání ČMeS. Více informací o semináři na http://www.cmes.cz/cs/seminar2018.

17. Závěr

Česká (Československá) meteorologická společnost v roce 2018 oslavila 60 let od svého založení v prosinci 1958. Od samého počátku byli její členové velmi aktivní. Bylo založeno mnoho pracovních skupin, někdy nazývaných komisí, ze kterých byly nejdůležitější a nejaktivnější skupiny bioklimatologická, terminologická a historická. Členové těchto skupin (terminologická a historická) vytvořili Meteorologický slovník terminologický a výkladový v knižní a elektronické podobě, Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku a řadu dalších publikací. Některé aktivity, jako např. zřízení meteorologického muzea, se i přes velké úsilí mnoha lidí a mnoha let nezdařilo. Byly zřízeny a do roku 2018 fungují čtyři pobočky v Česku a tři na Slovensku. Ze Slovenské skupiny se vytvořila Slovenská meteorologická společnost, která od roku 1993 šla vlastní cestou a po letech nečinnosti v roce 2017 obnovila svou činnost.

společnost měla v polovině šedesátých let přes 340 členů. Počet členů poklesl v roce 1965, kdy členové bioklimatologické skupiny vystoupili a vytvořili vlastní společnost. Další pokles členské základny byl v roce 1993 po rozdělení státu a odloučení Slovenské meteorologické společnosti. Do společnosti v průběhu šedesáti let vstoupilo více než 800 členů.

společnost uspořádala stovky odborných a popularizačních přednášek. Pořádala nebo spolupořádala desítky odborných seminářů a před 40 lety založila tradici každoročních vícedenních výročních seminářů společnosti. Ocenila čestným uznáním téměř stovku jednotlivců a několik kolektivů za přínos pro meteorologii. Třiceti osmi osobnostem z Česka, Slovenska a ze světa bylo uděleno čestné členství společnosti.

společnost za 60 let vydala 100 Informačních věstníků, kde informovala a informuje členy o svém dění. Již více než deset let provozuje vlastní webové stránky (www.cmes.cz) s velkým množstvím informací o historii společnosti, historii meteorologie, klimatologie, kvalitě ovzduší a také o osobnostech těchto oborů.

Od 1. ledna 2017 je ČMeS zapsanou společností podle nového občanského zákoníku. Má bohatou historii a tradici, trochu stagnující současnost, ale autor pevně věří, že má před sebou také velkou budoucnost. Smyslem tohoto příspěvku byla snaha autora zapojit do činnosti společnosti více členů pro její rozvoj. Meteorologie, klimatologie a kvalita ovzduší má před sebou řadu úkolů, výzev a událostí a bylo by velmi prospěšné, aby se tak dělo za spolupráce se společností.

 

Poděkování

Poděkování autora patří recenzentům (RNDr. Karel Krška, CSc. a RNDr. radim Tolasy, Ph.D.), kteří svými podněty, připomínkami a úpravami formulací v textu výrazně pomohli k finální podobě tohoto příspěvku. Rovněž patří poděkování RNDr. Vilibaldu Kakosovi a RNDr. Heleně Vondráčkové, CSc., za shromáždění, zachování a předání dokumentace společnosti do jejího archivu.

 

Literatura:

Archiv ČSMS a ČMeS 1958–2018.

Česká meteorologická společnost (ČMeS), 2008. [online]. [cit. 28. 12. 2018]. Dostupné z WWW: http://www.cmes.cz.

GREGOR, A., 1959. Ustavení Československé meteorologické společnosti. Meteorologické zprávy, roč. 12, č. 1, s. 26–27.

HANZLÍK, S., 1954. Popularisace meteorologie. In: II. celostátní meteorologická konference v Bratislavě 21. – 26. IX. 1953. Sborník dokumentů. Praha: Hydrometeorologický ústav v Praze, s. 231–234.

HORKÝ, Z., 2001. Prezentace knihy Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Meteorologické zprávy, roč. 54, č. 6, s. 190–191. ISSN 0026-1173.

Informační věstníky ČSMS č. 2–50 za období let 1959 až 1992.

Informační věstníky ČMeS č. 51–100 za období let 1993 až 2018.

KONČEK, M. a kol., 1974. Klíma Tatier. Nakl. VEDA SAV Bratislava. 1. vyd. 856 s.

KRŠKA, K., ŠAMAJ, F., 2001: Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Nakl. Karolinum, Univerzita Karlova v Praze. 563 str. ISBN 80-7184-951-0.

KRŠKA, K., 2002. Rozloučení s RNDr. Mariánem Wolekem. Meteorologické zprávy, roč. 55, č. 6, s. 204–206. ISSN 0026-1173.

KRŠKA, K., 2009. 50. výročí založení Československé meteorologické společnosti. Meteorologické zprávy, roč. 62, č. 5, s. 159–192. ISSN 0026-1173.

LIPINA, P., 2018. Stručný přehled historie ČMeS a její současnost. In: Meteorologie – tradice a budoucnost. Seminář České meteorologické společnosti, Praha 18. – 19. 9. 2018. Praha: ČMeS, ČHMÚ. ISBN 978-80-87577-85-1.

Meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS), 2015. [online]. [cit. 23. 12. 2018]. Dostupné z WWW: http://slovnik.cmes.cz/.

MUNZAR, J., 1989. 30 let Československé meteorologické společnosti. Meteorologické zprávy, roč. 42, č. 3, s. 76 a 81.

Pobočka ČMeS Ostrava, 2004. [online]. [cit. 25. 12. 2018]. Dostupné z WWW: http://www.cmes.cz/cs/node/6.

REIN, F., 1960. Dva roky Československé meteorologické společnosti. Meteorologické zprávy, roč. 13, č. 6, s. 162–163.

SOBÍŠEK, B. a kol., 1993: Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Ministerstvo životního prostředí České republiky, Praha, 594 s. ISBN 80-85368-45-5.

ŠAMAJ, F., 1998. O jednom nedožitom a zabudnutom jubileu. Meteorologické zprávy, roč. 51, č. 6, s. 184–185. ISSN 0026-1173.

Zápis z první schůze přípravného výboru ČSMS při ČSAV dne 31. května 1958 se v budově matematicko-fyzikální fakulty KU v Praze (ČSMS 1958a).

Zápis z ustavující schůze ČSMS 17. prosince 1958 v Praze (ČSMS 1958b).

Zápis ze schůze hlavního výboru ČSMS ze dne 13. února 1959 (ČSMS 1959).

Zápis ze schůze hlavního výboru ČSMS konané 29. listopadu 1961 v Praze (ČSMS 1961).

Pavel Lipina, MZ 2019/2 (rozšířená informace), roč. 72, str. 46-56

---

 

Výroční seminář České meteorologické společnosti - 60. výročí založení společnosti

Ve dnech 18. a 19. září 2018 se uskutečnil výroční seminář České meteorologické společnosti organizovaný ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, Univerzitou Karlovou v Praze, Ústavem fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., a ČZU, Fakultou agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů, tentokrát na téma Meteorologie – tradice a budoucnost.

Toto téma bylo zvoleno u příležitosti 60. výročí založení Československé meteorologické společnosti, k jejíž historii se Česká meteorologická společnost jako nástupnická organizace samozřejmě hlásí. Seminář se netradičně konal v Praze, v příjemném prostředí suchdolského kampusu ČZU, netradiční bylo i jeho dvoudenní trvání, které toto umístění dobře umožňovalo s předpokladem možnosti účasti širšího okruhu zájemců, což se nakonec bohužel nenaplnilo. Celkový počet účastníku 57 nijak nevybočil z běžných čísel posledních let, Uspořádání semináře v Praze se samozřejmě ujala pražská pobočka ČMeS za vydatného přispění především Very Potopové z katedry agroekologie a biometeorologie, která nás do suchdolského kampusu CZU pozvala a výborně organizačně zabezpečila tematicky zajímavý a vydařený seminář. Mohu snad říci, že to nebyl jenom můj názor, pozitivní ohlasy jsme zaznamenali od většiny účastníků, a to nejen k zajímavým tématům, do kterých se nám podařilo dostat i příspěvky ze soukromého sektoru, ale i k společenskému aspektu semináře se zajímavou exkurzí do školního parku, tzv. Libosadu, na experimentální pracoviště, tedy políčka s ochutnávkou pěstovaných produktů i školního pivovaru, kde vaří výborného Suchdolského Jeníka, který byl k dispozici při slavnostní večeři na terase nové budovy kampusu s nádhernou večerní vyhlídkou na Prahu. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/seminar2018.

Tomáš Halenka, Věstník ČMeS 2018/2, prosinec 2018

---

 

ČMeS jako zapsaný spolek

Jistě si vzpomínáte na předloňskou formální změnu názvu ve Stanovách naší Společnosti, projednanou na Valném shromáždění u Žermanické přehrady nedaleko Ostravy, a loňské dopracování nutných změn Stanov a jejich schvalování na Valném shromáždění na semináři ČMeS v Ostrožské Nové Vsi. To tady nepřipomínám, byť myslím velmi povedené výroční semináře ČMeS, ani se nechci vracet k některým spíše technickým změnám Stanov, ale chci vás informovat, že toto úsilí nakonec bylo korunováno „bez ztráty kytičky“ potvrzením ČMeS jako zapsaného spolku Městským soudem v Praze. Od ledna tak nejen formálně funguje Česká meteorologická společnost, z.s., jako spolek dle nového Občanského zákoníku. Nejsem si zcela jist, jestli z toho pro naši Společnost plynou nějaké výhody, možná leda pokud bychom chtěli nějak výdělečně působit a našli k tomu nějaké vhodné vedlejší činnosti. Formálně nám samozřejmě tento statut umožňuje v zásadě působit tak, jako dosud, akorát že v rámci současně platných zákonů, neboť jinak bychom se asi v řadě aspektů dostávali do problémů. Např. Rada vědeckých společností, resp. tedy vedení Akademie, na to navázalo možnost poskytování dotace, což zřejmě není jejich výmysl, ale formální nutnost. Nelze samozřejmě ze státního rozpočtu dotovat něco, co není v souladu s právním systémem.

Ukazuje se, že zatím asi převáží spíše ta negativa, neboť to zároveň znamená udržovat zápisy v rejstříku zapsaných spolků aktuální. Jsou tam k dispozici nejen Stanovy, ale i funkcionáři výboru, tvořící statutární orgán, revizní komise, nyní se ukazuje, že pro účely dotace tam budeme zřejmě muset poskytovat i informaci o hospodářském výsledku. V nejbližší době to znamená, že v letošním volebním roce budeme muset zapsat nově zvolené funkcionáře.

Tomáš Halenka, Věstník ČMeS 2017/1, červen 2017

---

 

Vyročie a konferencia Českej a Slovenskej bioklimatickej spoločnosti

V septembri 2015 usporiadala Slovenská bioklimatická spoločnost' d'alšiu zo série medzinárodných konferencií usporadúvaných cyklicky v spolupráci s Českou bioklimatickou spoločnosťou. Konferencii predchádzala 15. septembra výročná oslava – 50 výročie založenia Československej bioklimatickej spoločnosti. Táto vznikla 28. septembra 1965 spojením Bioklimatologickej komisie ČSAV a Bioklimatologickej skupiny pri Československej meteorologickej spoločnosti pri ČSAV. Po ustanovení federatívneho usporiadania Československa boli v roku 1968 vytvorené samostatné bioklimatické spoločnosti - Česká a Slovenská. Od tejto doby úzko spolupracujú, okrem iného na organizovaní odbomých konferencií.

Samotná odborná konferencia, ktorá bola organizovaná v dňoch 16. – 18. septembra niesla názov „Smerom ku klimatickýrn službám“, sa konala v priestoroch synagógy v Nitre. Názov konferencie odzrkadluje súčasné úsilie medzinárodného spoločenstva v boji s klimatickými zmenami a jej dopadmi. Toto úsilie je centralizované na úrovni Svetovej meteorologickej organizácie v programe „Globálny rámec pre klimatické služby“. Uvedená téma je vysoko aktuálna, nakol'ko praktické kroky ako na úrovni zmierňovania, tak adaptácií na dopady klimatických zmien musia byt' podložené poznaním klímy a plocesov v atmosfére na globálnej a v prípade. Adaptácií hlavne na lokálnej úrovni.

Sedemdesiat odborných pracovníkov prednieslo 27 prednášok a prezentovalo 45 posterov. Najsilnejšie zastúpenie mali príspevky hodnotiace stav klímy a prezentácie existujúcich monitorovacích a servisných produktov vo vzťahu k polnohospodárstvu. V ostatných dvoch desaťročiach v servisných produktoch rezonuje snaha o elimináciu dopadov extrérnnych prejavov počasia na pol'nohospodársku produkciu, predovšetkým monitoring a možná eliminácia, alebo aspoň zmiernenie dopadov sucha. Modelovanie a hodnotenie dlhých radov dynamiky pódnej vlahy ukázalo, že pokial' výskyt sucha v minulosti bol častejšie spojený s nedostatkom zrážok, v posledných dvoch desaťročiach je výskyt sucha spojený čoraz viac s globálnymi změnami parametrov atmosféry. Viacero autorov dokumentovalo nárast pravdepodobnosti výskytu suchra oproti podmienkam pred rokom 1990 spósobených nárastom globálnej radiácie, zvyšujúcou sa teplotou a poklesom relatívnej vlhkosti vzduchu, čo vyvolál'a zvýšené evapotranspiračné nároky. Taktiež časové periódy kritické pre výskyt sucha jednak z dvóvodov stavu atmosféry, ale tiež z dóvodov vývojového štádia  polnohospodárskych plodín, sa menia a vo všeobecnosti sa v priestore strednej a juhovýchodnej Európy predlžujú. Prezetrtovaných bolo niekol'ko systérnov od jednoduchých výpočtov indexov sucha až po komplexné hodnotenia zásob vody v póde a predpovede možného výskytu sucha vychádzajúce z numerických predpovedných modelov. Ako jeden z praktických on line systémov bol prezentovaný v Českej republike vyvinutý systém monitoringu sucha Intersucho. Tento je v prevádzke počas celého roka a okrem detekcie už aj začinajúceho sucha hodnotí aj stav pol'nohospodárskych porastov. Založený je na porovnávaní existujúceho stavu atrnosféry a pódnej vlahy s dlhodobými klimatickými podmienkarni. Výsledky viacerych projektov poukázali na potrebu a užitočnost' regionálnej spolupráce. Táto bola dokumentovaná napr. spoluprácou pri stanovení viacerých parametlov atrnosféry v karpatskom regióne počas projektu CarpatClim, ale tiež aplikáciou systému monitoringu sucha Intersucho na územie Slovenska a juhovýchodného Rakúska.

Osobitnú oblast' tvorila skupina príspevkov zameraných na využitie satelitných informácií v klimatických produktoch. Tieto priniesli popis viacerých systémov, kde dokumentovali, že priestorové rozlíšenie produktov súčasných meteorologických, ale hlavne environmentálních satelitov dosahuje už hranice desiatok metrov a menej, rovnako sa podstatne zvyšuje časová frekvencia získaných snímok. Údaje získané z jednotlivých senzorov zo satelitov sú integrované do produktov ako napr. americké systémy FEWS-NET a GLAM a európsky MARS predstavujů systémy schopné priniesť relevantné informácie o reálnom stave a vývoji vegetácie a o predpokladaných úrodách jednotlivých plodín.

Prehl'ad adaptačných stratégií zasahoval od operatívnych varovných systémov ako je sledovanie podmienok výskytu lesných požiarov až po strategický výskum vplyvu rozsahu koreňového systému na rezistenciu plodín voči suchu. Konferencia ukázala, že existuje široká škála klimatických produktov, z ktorých mnohé su dotiahnuté na prevádzkovú operatívnu úroveň a sú dostupné on line na róznych internetových stránkach. Jedná sa však vo váčšine prípaciov o systémy pracujúce na subregionálnej,  alebo štátnej úrovni. Ďalší rozvoj možno očakávať v integrácii existujúcich produktov a ich uplatnení na regionálnej úrovni.

Slovenská a Česká bioklimatická spoločnosť hodlajú pokračovať v organizácii podobných podujatí na regionálnej úrovni. Ztohto hladiska je pozítívom záujem kolegov z univerzity vo Wroclawi podielať sa na cyklickej organizácii konferencií na tému bioklímy, čo móže daným podujatiam doniesť širší regionálny rozmer.

Pavol Nejedlík, Ústav vied o zemi SAV, Bratislava, METEOROLOGICKÝ ČASOPIS SHMÚ, 2015/2, ročník 18, str.74–75

---