Výročí 2022

Meteorologická a jiná výročí v roce 2022

Přehled (zcela jistě neúplný) výročí narození a úmrtí významných meteorologů, popř. jiných významných osobností spřízněných oborů, členů společnosti. Dále výročí mimořádných meteorologických (a dalších spřízněných oborů) událostí, meteorologických institucí, popř. významných počinů. Výročí uvádíme od padesáti let věku (a dále výročí po pěti letech: 60, 65…).

Pokud naleznete nějakou chybu v níže uvedených údajích, nebo Vám bude nějaké výročí v tomto přehledu scházet, prosím o zaslání této informace na e-mail: pavel.lipina@chmi.cz.

Výročí mimořádných meteorologických událostí

Před patnácti lety (2007) byl vydán Atlas podnebí Česka a před deseti lety Fenologický atlas (2012).

V červenci si připomeneme 25. výročí od katastrofální povodně v České republice a přibližně ve stejné době byla zprovozněna webová stránka ČHMÚ. V srpnu si připomeneme 20. výročí další katastrofální povodně v Česku v roce 2002.

V roce 1997 byly u nás poprvé zařazeny do televizního zpravodajství modelové výstupy předpokládaného množství srážek (při povodňových situacích), (před 25 lety).

V roce 1992 Centrum pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) v Readingu začalo počítat ansámblové předpovědi počasí (před 30 lety).

V roce 1982 v naší meteorologické službě byl zaveden kód „SYRED“ namísto kódu „AERO“, který byl zaručen do 31. 12. 1981. Došlo k zásadní inovaci kódu „SYNOP“ za účelem přechodu na numerické zpracování dat (před 40 lety).

V roce 1972 v ČR se začali využívat družicové snímky při analýze povětrnostních map (před 50 lety).

V roce 1967 M. Škoda a O. Zikmunda připravili vyhledávanou učebnici „Objektivní metody předpovědi v synoptické meteorologii“, byl vydán „Katalog povětrnostních situací pro území ČSSR“, byl zahájen výzkumný experiment „Global Atmospherik Research Programme (GARP) - Globální program výzkumu atmosféry a pracoviště kosmické meteorologie Ústavu fyziky atmosféry ČSAV, zaměřené na dešifrování a zpracování snímků meteorologických družic, zahájilo spolupráci na programu Interkosmos (Gottwald, A., Kočíková, P.), (před 55 lety).

V roce 1962 počátek pravidelného měření celkového množství ozónu v atmosféře v Hradci Králové (v solární a ozónové observatoři ČHMÚ, která se tak stala ozónometrickou stanicí světové sítě s nejdelší řadou měření ve střední Evropě, observatoř vybudoval J. Pícha - zakladatel systematického monitoirngu a studia slunečního záření a ozónové vrstvy v České republice), (výročí 60 let).

Na světě první ucelenou studii na téma objektivních předpovědních metod publikuje prof. S. Brandejs v roce 1957 (65 let od publikování) pod názvem Úvod do početní předpovědi počasí v Geofyzikálním sborníku č. 61.

Na prosinec 2022 připadá smutné 70. výročí výskytu tzv. londýnského smogu. V prosinci 1952 se ve městě usadila hustá mlha prosycená dýmem. Zejména ve dnech 5. až 9. prosince byla měřena nízká teplota provázená inverzním zvrstvením vzduchu.  To podmínilo  enormní nárůst koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Vzhledem k nízké viditelnosti byla znemožněna doprava a byl omezen společenský život.  Během pouhého týdne v Londýně podlehlo na 2 000 lidí chorobám dýchacích cest a krevního oběhu (jiné zdroje uvádějí až 4 000 obětí smogu).  Koncentrace prachu  dosáhly  několika miligramů  na metr krychlový.

Dne 30. dubna 1947 vyšlo první číslo Meteorologických zpráv. Od této události uplyne 75 let.

Dne 11. října si připomene 75 let (1947) od založení (obnovení) Světové meteorologické organizace. Konvence WMO byla podepsána 11. října 1947 a sestává z 32 článků. Jedním z prvních 22 signatářů konvence a zakladatelů bylo i Československo. Za Československo ji podepsal prof. dr. Alois Gregor. Konvence WMO nabyla platnost 23. března 1950, přičemž toto datum se bere jako den vzniku WMO. 23. březen se slaví jako Světový den meteorologie.

V roce 1937 (85 let od publikování) vydal Vojenský ústav vědecký v překladu M. Končeka základní synoptickou učebnici S. P. Chromova Úvod do synoptického rozboru počasí.

V roce 1927 se datuje začátek kreslení leteckých povětrnostních map v naší službě a L. W. Pollak průkopnicky použil děrných štítků pro zpracování meteorologických informací v čs. meteorologické službě pro účely klimatologie (pravděpodobně světový primát v použití děrných štítků), (před 95 lety).

V roce 1912 se prováděla první meteorologická měření na jižním pólu R. Amundsenem a Ch. Fabry a Breisson objevili ozonosféru (před 110 lety).

Před stopatnácti lety (1907) publikoval prof. S. Hanzlík ve Věstníku Královské české společnosti nauk svoji objevnou mezinárodně významnou studii O studených a teplých anticyklonách, ve které teoreticky zdůvodnil zatím nedefinovanou výškovou teplou anticyklonu.

V roce 1902 R. Assman a L. P. Teisserenc de Bort nezávisle na sobě objevili stratosféru (mezník v dějinách aerologie). Zjistili ze záznamů přístrojů, že v určité výšce náhle přestává ubývání teploty (před 120 lety).

V roce 1897 se na vrcholu Lysé hory se začaly měřit některé meteorologické prvky (před 125 lety).

V roce 1892 F. Kerner sestrojil první přístroj pro kvantitativní stanovení rosy (drosometr) a v Praze na petřínské rozhledně bylo F. Augustinem zahájeno meteorologické pozorování konané do první světové války (před 130 lety).

V roce 1887 R. Assmann zkonstruoval aspirační (ventilovaný) psychrometr (odstranil chyby v měření teploty vyšších vrstev atmosféry), (před 135 lety).

V roce 1882 E. Loomis poprvé znázornil rozložení množství srážek na celé Zemi pomocí tzv. izohyet a ve významném lázeňském středisku ve Františkových Lázních byl pro lázeňské hosty a ostatní veřejnost zřízen meteorologický sloup (nejstarší dochovaný okrasný sloup s meteorologickými přístroji v ČR), (před 140 lety).

Největší historická průtrž mračen 25. – 26. května 1872 v Českých zemích s následnými povodněmi v povodí Berounky a vznikem Mladotického hrazeného jezera (150. výročí události).

V roce 1867 H. Helmholtz a J. von Hann objasnili princip padajícího teplého suchého větru vanoucího z hor do údolí (fohnu) a M. Konkoly-Thege zahájil první meteorologická pozorování na Slovensku ve Starej Ďale (Hurbanove), (před 155 lety).

Na pařížské observatoři se v roce 1862 začaly systematicky shromažďovat telegrafem přenesené meteorologické zprávy z různých míst Evropy a po úpravách byly zasílány zájemcům (před 160 lety).

V roce 1842 K. Kreil navrhl přenos meteorologických zpráv, výstrah před vichřicemi pomocí elektromagnetického telegrafu (před 180 lety).

V roce 1837 W. Whewell sestrojil první miskový větroměr (anemometr), (před 185 lety).

V roce 1832 G. G. Coriolis při studiu pohybu těles v otáčejícím se systému matematicky odvodil uchylující sílu zemské rotace (Coriolisovo zrychlení, sílu), (před 190 lety).

V roce 1817 F. Humboldt sestavuje první klimatickou mapu izoterem severní polokoule, naléhal na systematické zakládání sítě meteorologických stanic a v roce 2022 si připomeneme výročí od vydání první návodu pro meteorologické pozorovatele v českých zemích. Návod vydal v Praze v němčině profesor Alois Martin David, organizátor sítě meteorologických stanic a jejich pozorování v Čechách, čtvrtý ředitel pražské hvězdárny v Klementinu a rektor pražské univerzity (205 let).

V roce 1802 J. L. Gay-Lussac předkládá zákon o závislosti teploty, tlaku a objemu plynů (Gay-Lussacův zákon). (Zakladatel „třírozměrné“ meteorologie) a L. Howard na základě pozorování souvislostí mezi druhem srážek a druhy oblačnosti pojmenoval oblaka, klasifikace se opírala o tři hlavní typy oblaků - cirrus, cumuluc, stratus (v témže  roce se o pojmenování oblačnosti pokusil i J. B. Lamarck - jeho klasifikace však nebyla přijata). Howard rovněž zavedl pojem nimbus (před 220 lety).

V roce 1782 J. Six sestrojil první termograf (před 240 lety).

V roce 1752 došlo k zahájení pravidelných meteorologických měření na pražské klementinské hvězdárně. Dochovalo se neúplné měření teploty a tlaku vzduchu do roku 1774. Rovněž byly nepravidelně měřeny již srážky (déšť a sníh). Začátek řady průměrných měsíčních teplot vzduchu. Ve stejném roce B. Franklin na základě pokusu s papírovým drakem dokázal, že v mracích je elektrický náboj, nachází souvislost blesk - elektřina. Změřil pomocí draku nesoucího meteorologické přístroje teplotu ve výšce 6 km a provedl další pokusy a zkoušky konstrukce bleskosvodu. M. V. Lomonosov dokázal, že blesk je elektrický výboj, stanovil první teorii bouřkové elektřiny (před 270 lety).

V roce 1667 R. Hooke sestrojil první přístroj na stanovení síly větru na principu vychylování visícího tělesa tlakovým účinkem větru ze svislé polohy (před 355 lety)

V roce 1652 na podnět Ferdinanda II. Medici byla zahájena pravidelná měření meteorologických prvků v Pise a Florencii (teploty, tlaku, relativní vlhkosti vzduchu, směru větru a oblačnosti). Vznikla první síť meteorologických stanic v Evropě (ve Francii v Toskánsku), (před 370 lety).

V roce 1647 B. Pascal začal své pokusy, věnované zkoumání tlaku vzduchu (odčerpával vzduch nad hladinou rtuti v nádobě), publikuje zprávy o pokusech s barometrem (Torricelliho trubicemi), (před 375 lety).

V roce 1597 G. Galilei demonstroval první typ teploměru (vzduchový termoskop bez vakua s otevřenou trubicí, u něhož byla změna teploty stanovena na základě roztažnosti vzduchu teplem). Pokusy s termoskopem zahájil v roce 1592. (položil základy nauky o teple), (před 425 lety).

Na 31. července 2022 připadá 465. výročí (1557) zahájení denní záznamů počasí (denní záznamy zaznamenával až do 10. února 1558, kdy se objevuje první česká poznámka o počasí - „sníh a metelice") Tadeáš Hájek z Hájku. Pozorování prováděl v Praze, kde žil.

V roce 1437 L. B. Alberti zkonstruoval první primitivní vlhkoměr (váhově hygroskopický), (před 585 lety).

V roce 1337 začal W. Merle v Oxfordu a Dirby v Lincolnshiru v Anglii vypisovat jeden z prvních deníků meteorologických pozorování, který zapisoval do r. 1344 (před 685 lety).

Výročí narození

V roce 2022 si připomínáme 105. výročí narození Václava Čejky (*1917), před 160 lety se narodil Herhert Harvey Kimball (*1862) a V. Bjerknes (*1862), 205. výročí narození slaví W. Ferrel (*1817), výročí 230 let by oslavil G. G. De Coriolis (*1792), 245. výročí narození by oslavil H. W. Brandes (*1777) a 250. výročí narození má L. Howard (*1772).

V lednu oslaví 80. let Mgr. Jaroslav Valter, CSc., 90. narozeniny by oslavil prof. RNDr. Ing. Milan Nedelka, CSc. (*1932) a Ing. Josef Hladný, CSc. (*1932).

V únoru oslaví 80. let RNDr. Karel Hlavatý, CSc. (*1942), 90. výročí narození Josef Čeněk (*1932).

V březnu oslaví 80. výročí narození Ing. Jaroslav Šantroch, CSc. (*1942) a Ing. Ivan Obrusník, DrSc. (*1942), 85. výročí narození RNDr. Albín Otruba, CSc. (*1937), 90. výročí narození Dagmar Vítková, prom. fyz., CSc. (*1932). 100. výročí narození prof. RNDr. Miloš Nosek, DrSc. (*1922).

V dubnu oslaví 60. narozeniny Mgr. Stanislav Racko (*1962) a Tatiana Čaňová (*1962),  80. narozeniny RNDr. Helena Vondráčková, CSc. (*1942), 85. narozeniny oslaví RNDr. Václav Rezek (*1937), 90. výročí narození prof. RNDr. Ján Tomlain, DrSc. (*1932) a RNDr. Juraj Rak, CSc. (*1932) a 100. výročí Štefan Vlček (*1922), 105. výročí narození Julietta Blatná (1917).

V květnu oslaví 50. výročí narození Ing. Pavel Lipina (*1972), 60 let RNDr. Svatava Kozlovská (*1946), 70. výročí narození RNDr. Bohumila Procházková (*1952), 75. výročí RNDr. Miroslav Kolář, CSc. (*1947), 80. výročí narození Ing. František Babák (*1942) a RNDr. Jaroslav Fiala, CSc. (*1942) a 85. výročí by oslavil Ing. Stanislav Šafář (*1937).

V červnu oslaví 50. let Dr. Grazyna Knozová (*1972), 70. let  oslaví František Vavruška (*1952) a RNDr. Jan Maňák (*1952), 90 let by oslavil RNDr. Ján Pribiš, CSc. (*1932) a Rudolf Kolomý (*1932), 115. výročí narození by oslavil akademik Alois Zátopek (*1907), 120. výročí Antonína Bečváře (*1902).

V červenci oslaví 50. let Ing. Jan Procházka, Ph.D. (*1972), 60 let oslaví Ing. Robert Piwko (*1962), 65. výročí oslaví RNDr. Pavel Sedlák, CSc. (*1957) a 130. výročí narození by oslavil prof. Dr. Alois Gregor, zakládající a čestný člen společnosti (*1892), a 200 let uplynulo od narození Gregor Johann Mendel (*1822).

V srpnu oslavil 75. výročí Ing. Jaroslav Fišák, CSc. (*1947), 85. výročí narození RNDr. Pavel Petrovič (*1938), 160. výročí narození prof. PhDr. Václav Láska (*1862).

V září oslaví 55 let Mgr. Michal Janouch (*1967), 70. let oslaví Ing. Jindřich Holub (*1952), 85 let oslaví RNDr. Antonín Bukva, CSc. (*1937) a Miloš Trhlík, p.f. (*1937), 90 let by oslavila RNDr. Jitka Hrdá, CSc. (*1932), 95 let prof. RNDr. Vladimír Peterka, CSc. (*1927) a před 115 lety se narodil ing. Václav Picko, CSc. (*1907).

V říjnu oslaví 60 let RNDr. Martin Dubrovský, Ph.D. (*1962), 90 let by oslavil RNDr. Milan Kuboš (*1932), 95 let by oslavil Ing. Josef Hrbek, CSc. (*1927) a Michal Lisoň (*1927). 120. výročí narozenin by oslavil Prof. Ing. Dr. Oto Dub, DrSc. (*1902).

V listopadu oslaví 65 let RNDr. Miloslava Starostová (*1957), 70 let prof. Ing. Věra Kožnarová, CSc. (*1952) a ing. Jaroslav Jež (*1952), 85 let by oslavil RNDr. Lubomír Coufal, CSc. (*1937) a 100 let by oslavil RNDr. Zdeněk Korejs (*1922).

V prosinci oslaví 55. let Mgr. Martin Novák (*1967) a 60 let RNDr. Pavla Skřivánková (*1962), 100 let by oslavil RNDr. Jan Brádka (*1922) a připomene si 265. výročí narození M. A. Davida (*1757).

Výročí úmrtí

V lednu uplyne 25 let od úmrtí prof. RNDr. Vladimír Peterka, CSc. (†1997).

V březnu to bude 15 let od úmrtí RNDr. Juraj Rak, CSc. (†2007), 35 let RNDr. Zdeněk Korejs (†1997), 55. výročí úmrtí Prof. Ing. RTDr. Dr. h.c. Václav Novák, DrSc. (†1967).

V dubnu uplyne třicet let od úmrtí Karla Pejmla (†1992) a RNDr. Emílie Trefná (†1992), 35 let od úmrtí RNDr. Václava Hlaváče (†1987), 45 let uplyne od úmrtí prof. Chromova (†1977) a Vladimíra Karského (†1977), 80 let od úmrtí doc. Bohuslava Hrudičky (†1942).

V květnu to bude 35 let od úmrtí Josefa Tatýrka (†1987), 80 let od úmrtí prof. Františka Koláčka (†1942) a 140 let od úmrtí Emanuela Purkyně (†1882).

V červnu před 35 lety zemřel doc. Ing. Ignác Uhrecký, CSc. (†1987).

V červenci před dvaceti lety zemřel prof. Antonín Dřevikovský (†2002).

V srpnu uplyne 15 let od úmrtí RNDr. Lubomíra Coufala Ladislava Křivského (†2007), 25 let od úmrtí Ing. Josefa Hrbka, CSc. (†2002), před 40 lety zemřel prof. Mikuláš Konček (†1982) a Miroslav Čermák (†1982).

V září před deseti lety zemřel doc. RNDr. Ferdinand Šamaj, DrSc. (†2012) a před 15 lety Michal Lisoň (†2007).

V říjnu to bude již dvacet let od úmrtí RNDr. Mariána Woleka (†2002). 35 let od úmrtí Dr. Emila Veselého (†1987) a 50 let od úmrtí prof. Dr. Aloise Gregora (†1972).

V listopadu si připomeneme 15 let od úmrtí Bohdana Štengla (†2007).

V prosinci před deseti lety zemřel RNDr. Zdeněk Táborský (†2012), před 15 lety profesor RNDr. Josef Podzimek, DrSc. (†2007), před 160 lety zemřel Karel Kreil (†1862).

Před 115 lety zemřel W. Thomson-lord Kelvin (†1907), před 195 lety P. S. Laplace (†1827), před 375 lety Evangelista Torricelli (†1647) a před 380 lety G. Galilei (†1642).

Pavel Lipina, 1.12.2021