Pan docent Jaroslav Kopáček, či jak mu přátelé říkají „Aka“, se narodil 23. 5.1930 v Jičíně. Zde prožil své dětství i gymnaziální studia, po nichž se zapsal na Karlovu univerzitu, kde vystudoval obor meteorologie a klimatologie. Studia ukončil v r. 1952 na tehdy nově vzniklé Matematicko-fyzikální fakultě, která se oddělila od Přírodovědecké fakulty. Karlově univerzitě a Matematicko-fyzikální fakultě zůstal věrný celou svou dosavadní profesní činností; pracoval zde postupně jako asistent, odborný asistent a docent.
Meteorologii zasvětil jubilant doslova svůj život, jeho hlavní pedagogická, odborná a vědecká práce patří především do oblasti synoptické a letecké meteorologie včetně aplikací tzv. objektivních početních metod předpovědi meteorologických prvků a počasí. V právě zmíněné tematické oblasti vychoval celou generaci českých a snad můžeme i dnes říci též československých meteorologů, kteří se v současné době úspěšně uplatňují ve výzkumu i v praktických činnostech povětrnostní služby. Z mnoha dílčích směrů odborné a vědecké práce uveďme zde alespoň jeho významný příspěvek k metodice výpočtu vertikálních rychlostí v atmosféře na základě tzv. omega rovnice. Docent Kopáček vždy byl a je uznáván jako špičkový odborník v letecké meteorologii, což je v úzké souvislosti s jeho celoživotním zanícením pro plachtařský sport, k jehož rozvoji v bývalém Československu přispěl významnou měrou. Z posledních let si zmínky zaslouží jeho zájem a aktivní příspěvek v oblasti ochrany čistoty ovzduší.
Nedílnou součástí aktivit jubilanta byla činnost v Československé (nyní České) meteorologické společnosti. Byl dlouholetým členem Výboru pražské pobočky i Hlavního výboru. Po smrti dr. Františka Reina v roce 1981 se stal předsedou pražské pobočky a tuto funkci vykonával až do r. 1990, kdy byl na tříleté období zvolen za předsedu Společnosti.
Docent Kopáček vždy byl spolupracovníkům a studentům inspirací a příkladem v poctivém přístupu k práci, přímosti, otevřenosti a obětavosti v zájmu každé dobré věci. Do dalších let života mu proto přejeme mnoho spokojenosti a ještě mnoho pracovních úspěchů v zájmu české meteorologie.
Jan Bednář, Věstník ČMeS 1995/1, únor 1995
Dne 23. května oslavil významné životní jubileum Doc. RNDr. Jaroslav Kopáček, CSc., a to v plné vědecké, pedagogické i odborně společenské činnosti. Narodil se v roce 1930 v Jičíně, kde ukončil základní vzdělání včetně zkoušky dospělosti na gymnáziu. Již v mládí, zřejmě vlivem záliby ve sportovním létání, se u něj projevil hluboký zájem o bližší poznání dějů v zemské atmosféře. Proto v roce 1949 začal studovat na tehdejší přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy fyziku a matematiku. Po úspěšném ukončení prvního dvouletí pokračoval ve studiu meteorologie u prof. Gregora a prof. Brandejse. S nadšením a houževnatostí jemu vlastní se zapojil do vědecké práce. Jeho diplomová práce týkající se předpovědi minimálních teplot je dodnes vzorem, jak lze složitou teorii vhodně využít pro praktické aplikace.
Po úspěšném ukončení studia meteorologie a klimatologie v roce 1953, tehdy již na matematicko-fyzikální fakultě UK, byl přijat jako asistent na Meteorologický ústav MFF UK. V roce 1956 byl jmenován odborným asistentem. V roce 1966 po úspěšné obhajobě disertace získal vědeckou hodnost kandidáta fyzikálně-matematických věd a roku 1968 akademický titul RNDr. Roku 1977 podal habilitační práci a roku 1979 byl jmenován docentem pro obor meteorologie a klimatologie.
Od samého počátku svého působení na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se intenzívně věnoval pedagogické činnosti. Od přednášek týkajících se všeobecné meteorologie přešel k výkladu synoptické meteorologie zahrnující klasické i moderní způsoby analýzy polí meteorologických prvků. V tomto oboru patří mezi přední odborníky naší federativní republiky. Kromě pedagogické činnosti na matematicko-fyzikální fakultě UK řadu let externě působil na přírodovědecké fakultě téže univerzity, kde pro posluchače fyzické geografie přednášel synoptickou meteorologii a dynamickou klimatologii.
Vztah k létání vedl doc. Kopáčka k tomu, že nejenom přednášel meteorologickou problematiku týkající se leteckého provozu, ale své bohaté teoretické i praktické znalosti uplatnil v řadě článků a jako spoluautor též v několika učebnicích pro sportovní letce.
Jeho vlastní vědecká práce je však uložena v několika desítkách původních článků, které se většinou týkají problematiky využití moderních objektivních metod v synoptické meteorologii. V posledních letech se však též intenzívně věnuje otázkám přenosu znečišťujících příměsí v atmosféře.
Pro své odborné kvality je dlouholetým členem několika komisí, např. na pracovišti je v komisi pro rigorózní zkoušky z meteorologie a klimatologie, dále v komisi pro obhajoby kandidátských dizertací v oboru meteorologie a klimatologie a v komisi pro obhajoby doktorských dizertací ve stejném oboru. Tím však výčet jubilantovy úspěšné činnosti nekončí. Dlouho byl členem redakčních rad časopisů věnovaných sportovnímu létání, svou neúnavnou prací jistě přispěl ke zdárnému průběhu mnoha závodů v bezmotorovém létání. V neposlední řadě je třeba zdůraznit obětavou a nezištnou práci pro Československou meteorologickou společnost. Účastnil se velmi aktivně přípravy rukopisu terminologického a explikativního meteorologického slovníku. Od roku 1981 je předsedou pražské pobočky Československé meteorologické společnosti při ČSAV a pod jeho vedením Meteorologické hovory o aktuálních otázkách dosáhly vysokou úroveň. V posledních měsících iniciativně pracoval na obnově stanov této společnosti a v květnu 1990 byl zvolen předsedou Československé meteorologické společnosti při ČSAV.
Do dalších let přejeme jubilantovi hodně zdraví, životního elánu a mnoho dalších osobních i pracovních úspěchů.
Otakar Zikmunda, MZ 1990/5, ročník 43, str. 160