Antonín Bečvář

30 let od smrti Antonína Bečváře

Český meteorolog a astronom RNDr. Antonín Bečvář se narodil v Brandýse nad Labem jako syn chudého obuvníka. Narodil se jako slabé, neduživé dítě, a příroda, která jakoby se styděla za jeho tělesné nedostatky, ho obdařila mimořádně vyvinutým intelektem: výtečně maloval, skvěle hrál na housle i klavír. Ještě za studentských let založil v Brandýse pobočku čs. astronomické společnosti a na zahradě rodného domu si vlastními silami postavil hvězdárnu. Vybavil ji vlastnoručně zhotoveným hvězdářským dalekohledem se zrcadlem o průměru 26 cm. Své zkušenosti s výrobou tohoto přístroje publikoval před válkou ve velké sérii článků v časopisech Říše hvězd a Naší přírodou. Vystudoval meteorologii a klimatologii na UK v Praze. Několik let působil jako asistent profesora Stanislava Hanzlíka.

V roce 1937 odešel pracovat jako lázeňský klimatolog na Štrbské pleso, kde rozvinul bohatou meteorologickou a klimatologickou činnost. Na střeše tamního hotelu si zřídil malou hvězdárnu, do které umístil svůj brandýský dalekohled a v noci sledoval a fotografoval oblohu. V letech 1940–1943 organizoval a řídil stavbu astronomicko-meteorologické observatoře na Skalnatém plese, ve které byl opět prvním přístrojem jeho brandýský dalekohled přenesený ze Štrbského plesa. V lednu 1945 zachránil novou observatoř před zničením, když se mu podařilo s nesmírným duševním vypětím přemluvit německé komando, aby ji nevyhazovalo do povětří; tuto historii později popsal v časopise Říše hvězd v článku „Žijeme 1945“.

Po válce se tato observatoř věnovala zejména hledání komet, za jeho vedení jich tam bylo objeveno více než tucet. V roce 1951 byl donucen z observatoře odejít. Vrátil se do rodného Polabí, ale po Vysokých Tatrách toužil stále. Do doby jeho pobytu v Brandýse nad Labem po roce 1951 spadá nejslavnější období jeho vědecké činnosti (publikoval více než 300 prací). Společně se svou ženou připravil, nakreslil a vydal několik hvězdných atlasů, z nichž zvláště jeho třídílný Atlas Coeli Borealis, Australis a Eclipticalis překonal vše, co do té doby bylo v astronomii v tomto odvětví vykonáno. Dnes snad ve světě neexistuje profesionální hvězdárna, která by neměla ve svém archívu jeden nebo všechny Bečvářovy atlasy, které jsou stále tištěny v nových vydáních. Připravoval ještě větší dílo; měl to být atlas galaxií, hvězdokup, planetárních mlhavin apod., ale jeho zdravotní stav mu to již nedovolil. Zemřel v Brandýse nad Labem 10. ledna 1965.

Na československý návrh nazvala Mezinárodní astronomická unie jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce jeho jménem. Na Zemi stojí jako jeho bezejmenný památník uprostřed horské přírody jeho observatoř na Skalnatém plese, observatoř, kterou tam doslova vykouzlil ze žuly a kleče, observatoř, kterou s nasazením vlastního života zachránil před nacistickým běsněním.

Karel Dubec, Věstník ČMeS 1995/1, únor 1995