Karel Krška

RNDr. KAREL KRŠKA, CSc., OSLAVIL OSMDESÁTÉ NAROZENINY

Zní to skoro neuvěřitelně, ale 27. listopadu 2018 oslavil své osmdesátiny RNDr. Karel Krška, CSc.

Narodil se v Brně. Absolvoval internátní střední školu spo­jenou s „převýchovou“ v Mikulově. (v květnu 1953 mu totiž státní orgány studium na škole III. stupně „nedoporučily z ká­drových důvodů“). Po ukončení střední školy studoval na Přírodovědecké fakultě brněnské uni­verzity, kterou absolvoval v roce 1961. Jeho diplomová práce se týka­la srážkových period v Brně.

V jeho odborné činnosti lze sledovat čtyři důležité etapy: více než 14leté převážně pedagogické působení na katedře geografie PřF univerzity v Brně, bezmála 141etá práce v Slo­venském hydrometeorologickém ústavu v Bratislavě (od úno­ra 1976 do srpna 1990), od 1. září 1990, kdy nastoupil na zá­kladě konkurzu jako ředitel pobočky ČHMÚ v Brně a čtvrtou etapou je jubilantova výuka meteorologie pro piloty na první soukromé vysoké škole v Brně s akreditací MŠMT (Akademie Sting) a zároveň popularizační, publikační a recenzní činnost v redakční radě Meteorologických zpráv.

Pedagogické práce v Brně nezanechal dobrovolně, ale byl nucen v roce 1974 odejít z brněnské univerzity z politických důvodů v rámci „konsolidace v pokrizovém období“. Již v roce 1968 složil kandidátské zkoušky, během roku 1971 dokončil kan­didátskou dizertaci na téma „Povětrnostní poměry moravských krajů při severních synoptických situacích“. Ale protože mu tehdy její obhajoba neby­la „stvrzena“ orgány KSČ, mohla se uskutečnit až s odstupem 21 let, v lednu 1993. Dnes už se zdá neuvěřitelné, že vý­tah z dizertace pod názvem, „Jarní situace ve střední části Čes­koslovenska a jejich důsledky pro zemědělství“, který již při­jala redakce časopisu Sborník Čs. společnosti zeměpisné k otištění, mu byl později vrácen s odvoláním na zákaz pub­likační činnosti. Nebylo také žádoucí, aby jeho práce citovali jiní. V této době už také nesměl pedagogicky působit.

Že neztratil po nuceném odchodu z brněnské univerzity kontakt s oborem, za to vděčí řediteli SHMÚ doc. RNDr. F. Šamajovi, DrSc, který jej přijal jako brigádníka do synoptické meteorologické služby. Přes obtíže s dojížděním z Brna se v novém kolektivu záhy zapracoval a dík dobrému poměru ke kolegům i své houževnatosti se nakonec stal vedoucím výzku­mu úseku meteorologie; hlavně mu však bylo umožněno po osmileté nucené odmlce opět publikovat. Vzhledem k tomu, že byl kvůli oficiálnímu styku s veřejností nucen nau­čit se spisovně mluvit a psát také slovensky, je možné dr. Kršku považovat doslova za československého meteorologa.

Meteorologie u dr. Kršky je posláním a celoživotní láskou. Jistě bylo ke škodě dorůstající mladé generace, že PřF Masarykovy univerzity v Brně neu­možnila po listopadu 1989 jeho návrat na vysokou školu a ne­nabídla mu urychlenou habilitaci, jako tomu bylo v jiných pří­padech politicky diskriminovaných. Neboť o jeho pedagogic­kých schopnostech mluví vedle šíře odborného záběru i ter­minologická přesnost, umění vysvětlit a dobrá stylistika pra­cí.

Díky politickým změnám po listopadu 1989 se mohl po 14 letech vrátit z liberálnější Bratislavy, SHMÚ, do rodného Brna, kde na základě úspěšného konkurzu nastoupil od září 1990 do funkce ředitele brněnské pobočky ČHMÚ, v níž pracoval do konce února 2001. Částečně se také vrátil k pedagogické práci (letecká meteorologie na Fakultě strojní VUT Brno a návazně i na Přírodovědecké fakultě).

Jubilant patří mezi osobnosti, které se rozhodujícím způso­bem zasloužily o rozvoj oboru. A to nejen rozsáhlou publikač­ní činností, aktivní spoluprací s denním tiskem, nýbrž i vědecko-organizační aktivitou.

Do historie česko-slovenské meteorologie se zapsal pře­devším tím, že byl v r. 1979 iniciátorem obnovení prací na šestijazyčném Meteorologickém slovníku výkladovém a ter­minologickém, prvním dílem toho druhu u nás. Lze bez nad­sázky konstatovat, že bez iniciativy dr. B. Sobíška, DrSc. a Krškova redakčního podílu a spoluautorství by asi tato mimořádně náročná „federální“ publikace nikdy nebyla dokončena a vydána (v roce 1993).

Z jubilantovy bohaté publikační činnosti je třeba z posledních 20 let zmínit zejména Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku - za spoluautorství doc. Dr. F. Šamaje, DrSc. Jednotlivé kapitoly vycházely nejprve v letech 1994–1998 jako volná příloha časopisu Meteorologické zprávy v rozsahu 116 stran a ke kompletnímu knižnímu vydání tohoto díla o rozsahu 568 stran došlo v roce 2001. Významným počinem jubilanta byla rozsáhlá publikace Historie a současnost hydrometeorologické služby na jižní Moravě (spolu s Václavem Vlasákem) vydaná v roce 2008 o rozsahu 256 stran.

Z populárních publikací vybíráme jeho podíl na Malém průvodci meteorologií vydaném v roce 1989 o rozsahu 248 stran a na Meteorologii skoro detektivní, vydanou v roce 1990 s 288 stranami.

Do roku 1998, jubilantových šedesátin, obsahuje seznam jeho dosavadních publikací bezmála 90 článků, zpráv a recenzí, jejich výběr byl otištěn v Meteorologických zprávách 1998/5. Vzhledem k publikačnímu zákazu jubilanta, byly některé jeho práce vydávány pod jinými autory nebo spoluautory, takže se přesného čísla a konečného počtu publikací nedopátráme. Během následujících 20 let jubilant přidal nejméně dalších 55 publikací ve formě knih, článků, medailonků či konferenčních referátů.

Na tomto místě nemůžeme nevzpomenout jeho bohatou a svým rozsahem téměř neuvěřitelnou recenzní činnost. Od roku 1991, kdy se v časopise Meteorologické zprávy uvádějí recenzenti odborných článků, jich spolu s několika meteorologickými monografiemi recenzoval téměř 55. Tím velmi často přispěl a stále přispívá, často zásadním způsobem, ke zvýšení kvality publikovaných prací, jak odborně, tak stylisticky. Od léta roku 1990 je nepřetržitě členem redakční rady Meteorologických zpráv a patří mezi nejaktivnější členy rady. Přehled dohledaných publikací a recenzí článků a publikací, které vypracoval dr. Krška je uveden na stránce ČMeS (http://www.cmes.cz/cs/node/152).

Významné bylo jubilantovo působení v Československé (ČSMS) a později České meteorologické společnosti. Dr. Krška byl přijat do ČSMS dne 28. května 1959. V roce 1990 byl zvolen místopředsedou pobočky Slovenské meteorologické společnosti v Bratislavě. V roce 1993 se stal členem hlavního výboru ČMeS. V roce 1996 byl zvolen předsedou brněnské pobočky (do roku 2002) a místopředsedou ČMeS (do roku 1999).  V roce 2002 byl členem výboru pobočky Brno (do 2005) a hlavního výboru (do 2008). Od roku 2008 byl místopředsedou ČMeS (do 2011). Řadu let aktivně působil v historické a terminologické komisi Společnosti.

Dr. Krška obdržel 3 čestná uznání ČSMS a ČMeS. V roce 1988 mu bylo uděleno při příležitosti jeho životního jubilea 50 let za dlouhodobou aktivní činnost v meteorologii a v ČSMS při ČSAV. U příležitosti 30. výročí založení ČSMS, opět v roce 1988, Hlavní výbor společnosti ocenil dlouhodobé aktivní členy Společnosti (také jubilanta) a udělil mu čestné uznání za jeho dlouholetou aktivní činnost. A u příležitosti oslav výročí 50. let ČMeS byl na Výročním semináři ČMeS ve Křtinách dne 10. září 2009 oceněn jubilant Čestným uznáním ČMeS, spolu s dalšími zasloužilými členy ČMeS (za dlouholeté aktivní působení v historické komisi a ve vedení pobočky Brno). Valné shromáždění ČMeS konané na Božím Daru dne 22. září 2010 jednomyslně udělilo čestné členství RNDr. Karlu Krškovi, CSc., za jeho celoživotní dílo a přínos ČMeS.

Ten, kdo dr. Kršku blíže zná, nám dá za pravdu, že vedle širokého odborného záběru je pro něj typická dnes už málo vídaná noblesnost, vlastní pravým gentlemanům. Současně je člověkem vstřícným, pro něhož je samozřejmost komunikovat na stejné úrovni s každým normálním člověkem, ať je to vysokoškolák nebo uklízečka. Proto je vítaným společníkem na každé akci, odborném setkání nebo přátelském posezení, které dovede zpestřit svými vtipnými glosami a vyprávěním jak z oboru, tak i ze „života“ nebo ze světa cirkusů, který si oblíbil již v dětství. Jeho velkou zálibou jsou vzducholodě, vyznačuje se hlubokými znalostmi historie, má stále vynikající paměť a coby dobrým popularizátorem meteorologie je také přítelem a znalcem pranostik.

K nejcennějším rysům jeho osobnosti patří dobrá povaha, skromnost a přátelský vztah ke spolupracovníkům. V mluveném i psaném projevu vždy dokáže poutavě přinášet nové informace, nebo je znovuobjevovat a zaznamenávat pro další generace.

Milý Karle, přejeme Ti do dalších let jménem svým, našich kolegů a přátel tolik potřebné zdraví, osobní pohodu a tvůrčí invenci.

Pavel Lipina a Jan Munzar, listopad 2018

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Redakční rada u příležitosti osla v 70. let Meteorologických zpráv (foto archiv SIS)

Obrázek v úvodu: K. Krška v Brně dne 3. srpna 2016. Foto H. Stehlíková

 

Přehled publikovaných prací RNDr. Karla Kršky, CSc. (mimo populárních článků a příspěvků), stav k 30.11.2018

[1]     Příspěvek k poznání srážkových period v Brně. Spisy Přírodovědecké fakulty Univerzity v Brně, č. 414, Brno 1960, s. 227–244.

[2]     Srážkové periody jako jevy srážkové persistence. Meteorologické zprávy, roč. 20, 1967, č. 2, s. 60–63.

[3]     Poznámky k československým typizacím povětrnostních situací se zřetelem na severní situace. Meteorologické zprávy, roč. 20, 1967, č. 5, s. 105–112.

[4]     Příspěvek ke kartografickému znázorňování ročního chodu srážek na území ČSSR. Geografický časopis, 20, 1968, č. 1, s. 34–55.

[5]     Ještě několik poznámek k československým typizacím povětrnostních situací. Meteorologické zprávy, roč. 22, 1969, č. 2, s. 35–39.

[6]     Osmdesáté narozeniny prof. Dr. Františka Vitáska, DrSc. (Klimatologické dílo jubilantovo). Meteorologické zprávy, roč. 23, 1970, č. 1, s. 26–27.

[7]     Der Jahresgang des Niederschlangs in der Tschechoslowakei als Kriterum der genetischen Klimaklassifikation. In: Acta Fac. rer. nat. Univ. Comenianae. Meteorologia III, Bratislava 1971, s. 105–117.

[8]     Synoptische Typen und komplexe Klimatologie der Stadt Brno (spoluautorka H. Dostálová). In: Acta Fac. rer. nat. Univ. Comenianae, Meteorologia V, Bratislava 1972, s. 89–107.

[9]     K vymezení nejsušší jihomoravské oblasti na základě prů­měrných ročních úhrnů srážek. Meteorologické zprávy, roč. 33, 1980, č. 1, s. 12–18.

[10]   Vzduchové hmoty a dynamická oceanita klímy juhozápadného Slovenska 1948–1977 (spoluautor F. Molnár). Meteorologické zprávy, roč. 33,1980, č. 3, s. 65–71.

[11]   Klimatické charakteristiky vzduchových hmot v Bratislavě za obdobie 1948–1977 (spol. J. Oko, F. Molnár). Meteorologické zprávy, roč. 33, 1980, č. 4, s. 99–107.

[12]   Poveternostné příčiny havárie elektrického vedenia 110 kV v západnej časti Záhorskej nížiny (spoluautor A. Otruba). Meteorologické zprávy, roč. 33, 1980, č. 6, s. 172–179.

[13]   Prognózy ekstermalnych sutočnych temperatur (spol. P. Forgač, J. Ilko). In: Zb. ref. z XXL/VII./ Vándorgyulés Kecskemét 22. – 26. 8. 1981, Budapest 1981, s. 62–75.

[14]   Klimatologický rozbor vzduchových hmot v Bratislavě. 1. časť (spol. F. Molnár). In: Zb. prác HMÚ v Bratislavě, č. 20. Alfa 1982, s. 35–77.

[15]   Hodinové změny teploty vzduchu na meteorologických staniciach Ivanka - letisko a Poprad a ich využitie v predpovednej službě (spol. P. Forgač et al). In: Zb. prác HMÚ v Bratislavě, š. 20. Alfa 1982, s. 106–208.

[16]   Klimatologické dílo prof. Dr. Františka Koláčka (K stému výročí jeho narození). Meteorologické zprávy, roč. 35, 1992, č. 2, s. 62–63.

[17]   Uplatnenie počítača EC 1010 v prevádzkovej a výskumnej činnosti predpovednej služby HMÚ Bratislava (spol. J. Uko). In: Sb. ref. semináře „Výpočetní technika v mete­orologii a v dalších fyzikálních oborech, 2. díl. Valtice, 1982, s. 97–102. ÚSMS při ÚSAV.

[18]   Uplatnenie počítača EC 1010 v synoptickej službě Slo­venského hydrometeorologického ústavu (spol. J. Ilko). In: Práce a štúdie, č. 31. Bratislava, SHMÚ 1983, s. 133–142.

[19]   Vývoj a současný stav české meteorologické terminologie (spol. J. Munzar), In: Trendy rozvoje meteorologie a hyd­rologie a jejich využití v národním hospodářství. Sb. ref. věd. konf. ČHMÚ Praha, SHMÚ 1984, s. 113–118.

[20]   Teplotní zvláštnosti tropického léta 1983 v ČSSR a v Evropě (spol. J. Munzar). Meteorologické zprávy, roč. 37, 1984, č. 2, s. 100–106.

[21] Teplotní charakteristika tuhé zimy 1984/85 v ČSSR (spol. V. Kakos). Meteorologické zprávy, roč. 38, 1985, č. 2, s. 33–40.

[22]   Zima 1984/85 v Československu v porovnání s inými tuhý­mi zimami tohto storočia (spol. I. Zuzula). In: Sb. ref. semi­náře „Klimatické změny". II. díl. Valtice 1985. s. 147–158. ČSMS při ČSAV.

[23]   Winter 1984/85 in Central Europe from the point of view of the longterm temperature series. In: Klimatičeskoje izmeni-ja i ich značenije dlja narodnogo chozjajstva. Sb. dokl. X-oj čechoslovacko-vengerskoj meteorol. konf., Brno 25 – 27 avgusta 1987 g., s. 167–179. Selskochosjajstvennyj insti­tut Brno.

[24]   Počiatky meteorologie životného prostredia v Českosloven­sku. In: Studia III. (Bioklíma v tvorbě a ochraně životného prostredia. Výběr prác z odb. seminára 5. 6. 1987 v Banskej Bystrici.) Roč. II, č. 3, s. 86–93. SBkS pri SAV, Bratislava 1987.

[25]   K stému výročí narození profesora Dr. Ing. Václava Nováka, DrSc. Meteorologické zprávy, roč. 41, 1988, č. 1, s. 32.

[26]   Vývoj meteorologie na našich vysokých školách kromě vysokých škol zemědělských v období 1882–1939. In: Seminář „Výuka a výchova odborníků v meteorologii". Sb. ref., Stiřín 14. – 16. 6. 1988, s. 8–14. ČSMS při ČSAV.

[27]   Ohlasy veřejnosti na meteorologické informace v hromad­ných sdělovacích prostředcích (spol. M. Lípová). Meteorologické zprávy, roč. 41, 1988, č. 4, s. 100–103.

[28]   Z dejín meteorologického zabezpečovania letectva v Čes­koslovensku do roku 1945. In: Práce a štúdie, č. 41. III. konf. „Meterologické zabezpečovanie letectva", Bratislava 1989, SHMÚ 1989, s. 28–38.

[29]   Československá agrometeorológia a silvimeteorológia v období medzi dvěma světovými vojnami. In: Bulletin. SBkS pri SAV, 8, 1989, č. 15. s. 7–13.

[30]   Malý průvodce meteorologií, (spol. J. Munzar et al). Praha, Mladá fronta 1989. 248 s.

[31]   Radiační problematika v počátcích československé humán­ní bioklimatologie. In: Rozvoj bioklimatologie a uplatnění jejich poznatků v socialistické společenské praxi. Sb. referátů X. čs. bioklimatologické konference 6. – 8. 9. 1988 na VSZ v Brně. ČSMkS při ČSAV, Praha 1989,1. díl, s. 116–119.

[32]   Meteorologický žatevný dispečink – současnost a perspektivy. (spol. s Dušan Podhorský). Meteorologické zprávy, roč. 42, 1989, č. 3, s. 85 a 95

[33]   K dějinám meteorologie na staré olomoucké univerzitě. Meteorologické zprávy, roč. 43, 1990, č. 2, s. 62–64.

[34]   Human biometeorology in Czechoslovakia in the period from 1919 to 1945 (spol. R. Barcal). In: Symposium of human biometeorology with international parcipitation. Štrbské Pleso, November 8 – 10 1998. Proceedings. Bra­tislava, Slov. bioclimatol. soc. of SAS 1990, s. 222–229.

[35]   K tradicím československé lázeňské bioklimatologie (spol. R. Barcal). Balneologické listy, 17, 1989, supi. 29. (Sb. předn. ze VII. balneotech. kolokvia), s. 11–15.

[36]   Meteorologie skoro detektivní (spol. J. Munzar, K. Pejml). Praha, Horizont 1990. 288 s.

[37]   Peripatetický spis Tadeáše Polanského o blescích a hro­mech (K dějinám meteorologie na olomoucké univerzitě do poloviny 18. století). Zb. dejín fyziky, zv. 8, CESDEF '90, 24. – 28. 9. 1990, Šlapanice pri Brně. VVTŠ v Liptovskom Mikuláši 1990, s. 5–24.

[38]   Beginnings of aerology and mountain meteorology in relation to aviation in Czechoslovakia. In: Mountainous mete­orology, climatology and aerology of the lower layers of troposphere. Proc. of the Intern. Conf. Stará Lesná, 26 – 30 August 1991. Bratislava, SHMÚ 1991, s. 315–318.

[39]   O psaní učebnic, jejich původnosti a národním charakteru na příkladech z meteorologie. Zb. dejín fyziky, zv. 9, CES­DEF '91, s. 215–220, VVTŠ Lipt. Mikuláš.

[40]   Z dějin meteorologie na České technice v Brně. Meteorologické zprávy, roč. 44, 1991, č. 1, s. 25.

[41]   Nový zdroj meteorologických informací. Meteorologické zprávy, roč. 44, 1991, č. 5, s. 159.

[42]   Bohuslav Hrudička jako průkopník užití meteorologie v elektrotechnice. Zb. dejín fyziky, zv. X, CESDEF '92, s. 17–28, VVTŠ Lipt. Mikuláš.

[43]   Povětrnostní poměry moravských krajů při severních situa­cích. Autoreferát disertace k získání hodnosti kandidáta věd. Brno, Přírod. fakulta MU 1992. 36 s.

[44]   Meteorologický slovník výkladový a terminologický (re­daktor a spoluautor). Praha, Academia + Ministerstvo životního pro­středí ČR, 1993. 594 s.

[45]   Horůce leto 1992 v Českej a Slovenskej republike, jeho synoptický výklad a klimatologické zhodnotenie (spol. S. Racko). Meteorologické zprávy, roč. 46, 1993, č. 2, s. 33–41.

[46]   Pranostiky o počasí jako berly chromých prognostiků. Meteorologické zprávy, roč. 46, 1993, č. 6, s. 169–173.

[47]   O kádrování počasí, špatných předpovědích a vyschlém prameni. Meteorologické zprávy, 46, 1993, č. 6, s. 183–185.

[48]   Čeští meteorologové v antifašistickém odboji (spol. M. Škoda). Meteorologické zprávy, roč. 48, 1995, č. 5, s. 150–156.

[49]   Tradice české meteorologie. In: Tradice a pokrok v meteo­rologii. Sb. ref. konference ČMeS při AV ČR v Radostovicích 10. – 12. 9. 1996. Praha 1996, s. 9–18.

[50]   Mimoriadne teplé leto 1994 v Českej a Slovenskej republi­ke. (spolu s S. Racko). Meteorologické zprávy, roč. 49, 1996, č. 1, s. 12–21.

[51]   Kapitoly z dějin meteorologie v Českých zemích a na Slo­vensku (spol. F. Šamaj). Meteorologické zprávy (volná příloha na pokračování), roč. 47–51, 1994–1998, s. 1–116.

[52]   Významní fyzikové a meteorologové, kteří působili na Vysokém učení technickém v Brně (spol. M. Štrunc, R. Krejčí). Zb. dejín fyziky, zv. XIV, MESDEF '97 Modra-Piesok, s. 5–24. Liptovský Mikuláš 1998.

[53]   Meteorologie v Čechách od poloviny 19. století do vzniku ČSR. In: Krška, K. - Šamaj, F.: Kapitoly z dějin meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Příloha Meteorologických zpráv, roč. 50, 1997, s. 79–88.

[54]   Meteorolog Josef Frejlach – sté výročí zmařených nadějí. Meteorologické zprávy, roč. 51, 1998, č. 6, s. 175–178. ISSN 0026-1173.

[55]   Portréty významných fyziků a meteorologů, kteří působili na Vysokém učení technickém v Brně (Ke 100. výročí založení Vysokého učení technického v Brně). (spolu s R. Krejčí a M. Štrunc). Dějiny věd a techniky, roč. 31, 1998, č. 3, s. 157–177.

[56]   Historie hydrometeorologické služby na území někdejšího Československa. Meteorologické zprávy, roč. 52, 1999, č. 6. s. 161–164. ISSN 0026-1173.

[57]   Nedožité životní jubileum profesora Jiřího Machyčka. Meteorologické zprávy, roč. 52, 1999, č. 6. s. 195–196. ISSN 0026-1173.

[58]   Tadeáš Hájek z Hájku jako meteorolog. In: Drábek, P., ed.: Tadeáš Hájek z Hájku. Praha, 2000, s. 61–66.

[59]   Šedesáté narozeniny RNDr. Jana Munzara, CSc. Meteorologické zprávy, roč. 54, č. 2, 2001, s. 61–64. ISSN 0026-1173

[60]   Ústřední meteorologický ústav ve Vídni a české země (K 150. výročí jeho založení). Meteorologické zprávy, roč. 54, 2001, č. 4, s. 114–118. ISSN 0026-1173.

[61]   Z dějin československé vojenské meteorologické služby. Část 1 – Vojenská povětrnostní služba do roku 1945. Meteorologické zprávy, roč. 54, 2001, č. 5, s. 156–160. ISSN 0026-1173

[62]   Dějiny meteorologie v Českých zemích a na Slovensku. (spol. F. Šamaj). 2001. Praha: Karolinum. 568 s. ISBN 80-7184-951-0.

[63]   Hydrologie na Moravě. In: 45 let české a slovenské hydrologie, 2002. Brno, ČHMÚ

[64]   Génius genetiky – oslava Gregora Mendela vědou a uměním. (spolu s J. Rožnovským). Meteorologické zprávy, roč. 55, 2002, č. 4, s. 125–126. ISSN 0026-1173.

[65]   Rozloučení s RNDr. Mariánem Wolkem. Meteorologické zprávy, roč. 55, 2002, č. 6, s. 204–206. ISSN 0026-1173.

[66]   Počátky bioklimatologického výzkumu Moravy (Fenologie, Agrometeorologie a Silvimeteorologie) do konce 2. světové války. 2002. In: XIV. česko-slovenská bioklimatologická konference. Lednice, 2. – 4. 9. 2002.

[67]   Počátky a rozvoj československé letecké meteorologie. 2002 In: Meteorologické zabezpečování letecké a jiné dopravy. Radostovice 8. – 10. 10. 2002.

[68]   Československé letecké meteorologické konference, jejich témata a odborný přínos. 2002 In: Meteorologické zabezpečování letecké a jiné dopravy. Radostovice 8. – 10. 10. 2002.

[69]   Jak se chránit před prudkou změnou klimatu aneb meteorologické osvěty není nikdy dost. Meteorologické zprávy, roč. 56, 2003, č. 1, s. 31. ISSN 0026-1173.

[70]   Milníky Československé a České letecké meteorologie. Meteorologické zprávy, roč. 56, 2003, č. 2, s. 57–62. ISSN 0026-1173.

[71]   Výročí pokroků české bioklimatologie. Meteorologické zprávy, roč. 56, 2003, č. 34 s. 112. ISSN 0026-1173.

[72]   Meteorologická výročí v roce 2004. In: Vliv informatiky a automatizace na získávání meteorologických údajů a metody jejich zpracování. Radostovice, 9. – 11. 9. 2003.

[73]   Balony a vzducholodě v dějinách letectví a meteorologie. In: XX. Zborník dejín fyziky. 9. Medzinárodný seminár dejín fyziky, Žilina, 19. – 22. 9. 2002. Bratislava, Slovenská spoločnosť pre dejiny vied a techniky pri SAV a Odborná skupina dejín a metodologie fyziky SFS, 2003, s. 51–72.

[74]   Zahájení pravidelné letecké dopravy v Československu v roce 1923 a počasí. Meteorologické zprávy, roč. 56, 2003, č. 5 s. 156–159. ISSN 0026-1173.

[75]   Ján Alojz Wagner jako popularizátor meteorologie. Meteorologické zprávy, roč. 56, 2003, č. 6 s. 195–196. ISSN 0026-1173.

[76]   Operativní hydrologie před vznikem Hydrometeorologického ústavu. Meteorologické zprávy, roč. 57, 2004, č. 1 s. 10. ISSN 0026-1173.

[77]   Gay-Lussac a jeho historický balonový výstup. Meteorologické zprávy, roč. 57, 2004, č. 1 s. 20. ISSN 0026-1173.

[78]   Bohuslav Hrudička – sté výročí narození. Meteorologické zprávy, roč. 57, 2004, č. 5 s. 149–151. ISSN 0026-1173.

[79]   Profesor Dr. Rudolf Schneider, první ředitel Státního ústavu meteorologického v Praze, zemřel před 50 lety. Meteorologické zprávy, roč. 58, 2005, č. 4 s. 97–101. ISSN 0026-1173.

[80]   Hydrologická výročí jako vzpomínka i podnět. Meteorologické zprávy, roč. 58, 2005, č. 6 s. 192. ISSN 0026-1173.

[81]   Od hydrografického oddělení Moravy po komplexní hydrometeorologické pracoviště v Brně. 2005. In: Historie a současnost regionální hydrologie. Praha: ČHMÚ.

[82]   Fenologická odezva proměnlivosti podnebí – vědecký seminář v Brně. Meteorologické zprávy, roč. 59, 2006, č. 3 s. 91. ISSN 0026-1173.

[83]   Pokusy o využití moravských řek k platbě (spolu s V. Vlasákem). Meteorologické zprávy, roč. 59, 2006, č. 4 s. 127–128. ISSN 0026-1173.

[84]   Pokroky československé letecké meteorologie před 80 roky. Meteorologické zprávy, roč. 59, 2006, č. 5 s. 171. ISSN 0026-1173.

[85]   Padesáté výročí úmrtí Stanislava Hanzlíka a Gustava Swobody. Meteorologické zprávy, roč. 59, 2006, č. 6 s. 190–193. ISSN 0026-1173.

[86]   Nejstarší zobrazení plošného rozložení srážek na Moravě a ve Slezsku (spolu s V. Vlasákem). Meteorologické zprávy, roč. 60, 2007, č. 4 s. 127–128. ISSN 0026-1173.

[87]   Assmannův aspirační psychrometr a jeho konstruktér. Meteorologické zprávy, roč. 60, 2007, č. 6 s. 194–197. ISSN 0026-1173.

[88]   Parní tlak a teploty vzduchové. Meteorologické zprávy, roč. 61, 2008, č. 1 s. 4. ISSN 0026-1173.

[89]   Finn Malmgren – první meteorologická oběť polárního výzkumu. Meteorologické zprávy, roč. 61, 2008, č. 2 s. 52. ISSN 0026-1173.

[90]   Lysá hora v nejstarších klimatologických zpracováních. Meteorologické zprávy, roč. 61, 2008, č. 3 s. 86–89. ISSN 0026-1173.

[91]   Ernst Mach, meteorologie a Brno. Meteorologické zprávy, roč. 61, 2008, č. 3 s. 89. ISSN 0026-1173.

[92]   Zima 1928/29 v Česku se zřetelem k povaze extrémů a dobové literatuře. Meteorologické zprávy, roč. 62, 2009, č. 1 s. 5–9. ISSN 0026-1173.

[93]   Historie a současnost hydrometeorologické služby na jižní Moravě (spolu s Václavem Vlasákem). 2008. Praha: ČHMÚ. 256 s. ISBN 978-80-86690-52-0.

[94]   50. výročí založení Československé meteorologické společnosti. Meteorologické zprávy, roč. 62, 2009, č. 5 s. 159–162. ISSN 0026-1173.

[95]   Tři výročí letecké meteorologie. Meteorologické zprávy, roč. 64, 2011, č. 2 s. 64. ISSN 0026-1173.

[96]   Vzducholodě a počasí v první světové válce (K 100. výročí založení první letecké meteorologické služby na světě). Meteorologické zprávy, roč. 64, 2011, č. 4 s. 113–119. ISSN 0026-1173.

[97]   Teplotní rekordy. Meteorologické zprávy, roč. 65, 2012, č. 2 s. 57. ISSN 0026-1173

[98]   Osmdesáté narozeniny profesora Milana Nedelky. Meteorologické zprávy, roč. 65, 2012, č. 2 s. 64. ISSN 0026-1173.

[99]   K 130. výročí úmrtí profesora Emanuela Purkyně, průkopníka české ombrometrie.In: Daňhelka J. et al: Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. ČHMÚ 2012, s. 145–147.

[100] Doc. RNDr. Ferdinand Šamaj, DrSc., už nie je medzi nami (spolu s M. Lapinem). Meteorologické zprávy, roč. 65, 2012, č. 5 s. 160. ISSN 0026-1173.

[101] Opustil nás RNDr. Ivan Panenka. (spolu s M. Flajšmanem). Meteorologické zprávy, roč. 66, 2013, č. 4 s. 127–128. ISSN 0026-1173.

[102] K vývoji českého meteorologického názvosloví. 2013 In: Meteorologické aplikace a terminologické problémy, povodně 2013. Seminář ČMeS 23. – 25. 9. 2013 ve Svratce.

[103] RNDr. František Molnár zemřel. Meteorologické zprávy, roč. 66, 2013, č. 5 s. 158–159. ISSN 0026-1173.

[104] K vývoji českého meteorologického názvosloví. Meteorologické zprávy, roč. 67, 2014, č. 1 s. 27–30. ISSN 0026-1173.

[105] Rudolf Kolomý zemřel. Meteorologické zprávy, roč. 67, 2014, č. 1 s. 61. ISSN 0026-1173.

[106] Zemřel RNDr. Jaroslav Červený (spolu s M. Flajšmanem). Meteorologické zprávy, roč. 67, 2014, č. 1 s. 178–179. ISSN 0026-1173.

[107] Lysá hora v nejstarších klimatologických zpracováních. 2017. In: Lysá hora – 120 let meteorologických měření a pozorování. Sborník příspěvků z konference ČHMÚ a ČMeS. Lysá hora, 14. – 15. června 2017. ISBN 978-80-87577-68-4.

[108] Jak meteorologie kráčela dějinami, zvláště českými. Meteorologické zprávy, roč. 70, 2017, č. 6 s. 173–177. ISSN 0026-1173.

[109] Dvě letecká osmdesátiletá výročí. Meteorologické zprávy, roč. 70, 2017, č. 6 s. 198–199. ISSN 0026-1173.

[110] Za Ing. Václavem Vlasákem. Meteorologické zprávy, roč. 71, 2018, č. 4 s. 128. ISSN 0026-1173.

[111] Vzpomínka na Františka Popolanského. (spolu s Zdeněk Špaček) Meteorologické zprávy, roč. 71, 2018, č. 5 s. 157–158. ISSN 0026-1173.

 

Recenze článků a publikací, které vypracoval RNDr. Karel Krška, CSc. (přehled k 30.11.2018):

[1]    Rudolf Brázdil, Pavol Faško, Judita Košťálová. Priestorová štruktúra atmosférických zrážok na Slovensku. (spolu s Albínem Otrubou), (MZ 1991/5)

[2]     Zdeněk Horký. Na téma pěkné a špatné počasí (MZ 1993/2)

[3]     Pavol Zaujec. Časové zmeny termickej kontinentality na území Slovenska v období rokov 1931–1990 (MZ 1994/2)

[4]     Albert Hlaváč. Meteorologická tematika v najstarších slovenských učebniciach fyziky. 1. časť (MZ 1994/5)

[5]     Albert Hlaváč. Meteorologická tematika v najstarších slovenských učebniciach fyziky. 2. časť (MZ 1994/6)

[6]     Jan Munzar. Antonín Strnad (1746–1799), průkopník české meteorologie. (MZ 1996/6)

[7]     František Popolanský. Měření námrazy ve Studnicích (MZ 1996/6)

[8]     Jan Munzar, Petr Maťa. Počátky systematických pozorování počasí v Čechách do roku 1555 (MZ 1997/5)

[9]     Karel Daněk. Lyžařský sníh Žďárských vrchů (MZ 1997/5)

[10]   Jan Munzar. Giuseppe Toaldo (1719–1797) a jeho ohlas v díle Antonína Strnada (MZ 1998/3)

[11]   Jan Munzar. Jan Strialius a jeho meteorologická pozorování z Čech a Německa z let 1558–1582 (MZ 1998/5)

[12]   Jan Munzar, František Vavruška. RNDr. Václav Hlaváč, CSc. (1899–1987) – sté výročí narození (MZ 1999/3)

[13]   Rudolf Kolomý. Albert Einstein na německé univerzitě v Praze (1911–1912), (MZ 1999/5)

[14]   Jan Munzar, Vilibald Kakos. Meteorologická publikace královského astronoma Antonína Strnada (1746–1799). (Na okraj dvoustého výročí jeho úmrtí.), (MZ 1999/6)

[15]   Michal Šimek. Větrné poměry leště Brno-Tuřany a jejich vliv na letový provoz (MZ 2000/1)

[16]   Rudolf Kolomý. Karel Václav Zenger a jeho symetrický bleskosvod (MZ 2000/4)

[17]   Blažena Horváthová. Historické povodne v auguste a septembri roku 1813 na Slovensku a východnej Morave. Prínos švédského vedca Görana Wahlenberga pre hydrológiu a klimatológiu Vysokých Tatier (MZ 2001/1)

[18]   Günter D. Roth. Malá encyklopedie počasí. 2002 Z německého originálu Wetterkunde für alle vydaného v roce 1999 nakladatelstvím BLV Verlagsgesellschaft v Mnichově přeložil Vojtěch Vítek. Praha, Euromedia Group k. s. Knižní klub 2000. 296 s. (MZ 2002/1)

[19]   Jan Munzar. Vichřice ve střední Evropě 29./30. ledna 1801, její škody a ohlasy (MZ 2002/3)

[20]   Rudolf Kolomý. Benjamin Franklin a jeho přínos k nauce o elektřině (MZ 2002/4)

[21]   Eva Soukalová. Příčinný déšť a povodně na Blanensku a Žďársku v červenci 2002 (MZ 2002/5)

[22]   Jan Kyselý. Časová proměnlivost horkých vln v České republice a extrémní horká vlna z roku 1994 (MZ 2003/1)

[23]   Miroslav Konrád. Vliv nízké oblačnosti na provoz letiště Brno-Tuřany a Ostrava-Mošnov (MZ 2003/2)

[24]   Jan Munzar, Jan Pařez. Tycho Brahe (1546–1601) jako meteorolog (MZ 2003/4)

[25]   Zdeněk Horký. Český hydrometeorologický ústav v publikacích (MZ 2004/2)

[26]   Ivan Panenka. Obrázky z novodobej histórie hydrologickej služby na Slovensku (MZ 2004/2)

[27]   Petr Dvořák. Ilustrovaný atlas počasí. (MZ 2004/6)

[28]   Jaroslav Kopáček, Jan Bednář. Jak vzniká počasí (MZ 2005/5)

[29]   Rudolf Kolomý. František Běhounek v Nobileho polární expedici vzducholodí Italia v roce 1928 (MZ 2005/6)

[30]   Zdeněk Horký. Meteorologické zprávy vycházejí již šedesát let (MZ 2007/6)

[31]   Monika Cahynová, Radan Huth. Trendy v kalendáři povětrnostních situací HMÚ/ČHMÚ v období 1946–2002 (spolu s Janem Pavlíkem), (MZ 2007/6)

[32]   Tomáš Litschmann. Meteorologické sloupky v České republice včera, dnes a možná i zítra (MZ 2008/2)

[33]   Vilibald Kakos. František Augustin, první profesor meteorologie na pražské univerzitě (ke 100. výročí úmrtí), (MZ 2008/6)

[34]   Zdeněk Bauer, Jana Bauerová, Eva Soukalová. Dopad změny klimatu a vodního režimu na biodiverzitu lužního lesa na příkladu habrojilmové jaseniny (Ulmi-fraxineta Carpini), (MZ 2009/1)

[35]   Milan Lapin, Vladimír Pastirčák. 90. vyročie československej meteorologickej služby na Slovensku (MZ 2009/5)

[36]   Josef Štekl, Zuzana Chládová. Souvisí název místa a jeho větrným potenciálem? (MZ 2009/6)

[37]   Hana Škáchová, Michal Žák. Vánoční obleva v Česku – fakt nebo mýtus? (MZ 2009/6)

[38]   Jiří Nekovář, Lenka Hájková. Fenologická pozorování v Česku – historie a současnost (MZ 2010/1)

[39]   Miroslav Flajšman, Josef Štekl. Hydrometeorologická služba Armády České republiky v období 1918–2009. 2009. Praha: Ministerstvo národní obrany ČR – PIC MO. 376 s. ISBN 978-80-7278-517-9 (MZ 2010/1)

[41]   Ján Čomaj, Jozef Iľko. S počasím si tykám. 2010. Ikar. 208 s. ISBN 078-80-551-2356-1 (MZ 2011/1)

[41]   Hana Škáchová, Michal Žák, Vít Květoň. Srážkové poměry o Velikonocích v Česku (MZ 2011/2)

[42]   Vít Květoň, Michal Žák. Vliv středomořských tlakových níží na kalamitní sněžení v České republice. (MZ 2011/5)

[43]   Libor Elleder. Andreas Rudolf Harlacher – zakladatel systematické hydrologie v Čechách (MZ 2012/1)

[44]   Roman Voženílek. Meteorologické zabezpečení letu horkovzdušných balonů (MZ 2012/3)

[45]   Miroslav Řepka, Pavel Lipina, Miroslav Vysoudil. Historie a současnost meteorologických pozorování v Olomouci (MZ 2012/5)

[46]   Miroslav Flajšman. Z historie meteorologické stanice Zlaté návrší v Krkonoších (MZ 2012/6)

[47]   Peter Jurkovič. Najlepšie počasie v Bratislave. Bratislava: Marencin PT 2011. 296 s. ISBN 978-80-8114-078-5 (MZ 2013/1)

[48]   Vera Potop, Pavel Zahradníček, Luboš Türkott, Petr Štěpánek. Plošné rozložení pozdních jarních a časných podzimních mrazů v Polabí. (spolu s J. Škvareninou), (MZ 2014/3)

[49]   Tomáš Ptáček. Porovnání metod systematické chyby měření srážek (MZ 2014/3)

[50]   Vera Potop, Pavel Zahradníček, Luboš Türkott, Petr Štěpánek. Časové změny vegetačního období Polabí. (spolu s L. Němcem), (MZ 2014/5)

[51]   Zdeněk Blažek, Pavel Lipina, Radim Tolasz. Teplotní a srážkové poměry Ostravska v období 1961–2013 (MZ 2015/5)

[52]   Roman Volný, Pavel Lipina, Dušan Židek. Tornádo F2 v Krnově 18. června 2013 (spolu s M. Francovou), (MZ 2015/6)

[53]   Jan Daňhelka. Kapitoly z historie poznávání hydrologického cyklu. (spolu s L. Bubeníčkovou), (MZ 2017/6)

[54]   René Tydlitát, Jan Trejbal. Povětrnostní sloupy. Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji (v tisku)

---

 

ŽIVOTNÍ JUBILEUM RNDr. KARLA KRŠKY, CSc.

Meteorologové pozorují, jak ten čas letí buď podle toho, jak často slaví svůj svátek 23. března, nebo podle životních jubileí svých kolegů. Ten, kdo RNDr. Karla Kršku, CSc. zná, stěží uvěří, že tento náš kolega 27. listopadu t.r. dovrší 60 let.

Ač rodák z Brna, absolvoval internátní střední školu spo­jenou s „převýchovou" v Mikulově. (V květnu 1953 mu totiž státní orgány studium na škole III. stupně „nedoporučily z ká­drových důvodů", aniž byly nějaké uvedeny.) Poté - „převychován" - studoval na Přírodovědecké fakultě brněnské uni­verzity, kterou absolvoval v r. 1961; diplomová práce se týka­la srážkových period v Brně [1].

V jeho odborné činnosti lze sledovat tři důležité etapy: více než 14leté převážně pedagogické působení na katedře geografie PřF univerzity v Brně, bezmála 141etá práce v Slo­venském hydrometeorologickém ústavu v Bratislavě (od úno­ra 1977 do srpna 1990) a od 1. září 1990, kdy nastoupil na zá­kladě konkurzu jako ředitel pobočky ČHMÚ v Brně, odkud ho znají současníci.

Mladším kolegům a těm s horší pamětí je třeba připome­nout, že pedagogické práce v Brně nezanechal dobrovolně, ale byl nucen odejít z vysoké školy z politických důvodů v rámci „konsolidace v pokrizovém období". Již v roce 1968 složil kandidátské zkoušky, během roku 1971 dokončil kan­didátskou dizertaci, ale protože mu tehdy její obhajoba neby­la „stvrzena" orgány KSČ, mohla se uskutečnit až s odstupem 21 let - v lednu 1993 [37]. Dnes už se zdá neuvěřitelné, že vý­tah z dizertace pod názvem, Jarní situace ve střední části Čes­koslovenska a jejich důsledky pro zemědělství", který již při­jala redakce časopisu Sborník Čs. společnosti zeměpisné k otištění, mu byl později vrácen s odvoláním na zákaz pub­likační činnosti. Nebylo také žádoucí, aby jeho práce citovali jiní. Např. v roce 1975 byla S. Křivancové vrácena vedoucím katedry prof. dr. M. Noskem, DrSc. (1922-1978) rigorózní práce jen proto, že citovala dizertaci dr. Kršky, svého školite­le. V této době už také nesměl pedagogicky působit.

Že neztratil po nuceném odchodu z brněnské univerzity kontakt s oborem, za to vděčí řediteli SHMÚ doc. dr. F. Šamajovi, DrSc, který jej přijal jako brigádníka do synoptické meteorologické služby. Přes obtíže s dojížděním z Brna se v novém kolektivu záhy zapracoval a dík dobrému poměru ke kolegům i své houževnatosti se nakonec stal vedoucím výzku­mu úseku meteorologie; hlavně mu však bylo umožněno po osmileté nucené odmlce opět publikovat [8-31]. Vzhledem k tomu, že byl kvůli oficiálnímu styku s veřejností nucen nau­čit se spisovně mluvit a psát také slovensky, je možné dr. Kršku považovat doslova za československého meteorologa.

Jubilant patří mezi osobnosti, které se rozhodujícím způso­bem zasloužili o rozvoj oboru. A to nejen rozsáhlou publikač­ní činností, která zahrnuje více než 80 titulů vědeckých a vědecko-populárních prací a článků (nemluvě o aktivní spolupráci s denním tiskem), nýbrž i vědecko-organizační aktivitou.

Do historie česko-slovenské meteorologie se zapsal pře­devším tím, že byl v r. 1979 iniciátorem obnovení prací na šestijazyčném Meteorologickém slovníku výkladovém a ter­minologickém, prvním dílem toho druhu u nás. Lze bez nad­sázky konstatovat, že bez jeho redakčního podílu a spoluautorství by asi tato mimořádně náročná „federální" publikace nikdy nebyla dokončena a vydána [38]. Přitom šlo o dílo, vzniklé na úkor volného času, stejně jako v případě podílu dr. Kršky na dokončovaném rukopisu Dějin meteorologie v čes­kých zemích a na Slovensku.

K nejcennějším rysům jeho osobnosti patří dobrá povaha, skromnost a přátelský vztah ke spolupracovníkům. Svými vtipnými glosami a vyprávěním dovede zpestřit jak každé odborné setkání, tak přátelské posezení.

Meteorologie není u dr. Kršky záležitostí zaměstnání, ný­brž posláním a celoživotní láskou. Je jen ke škodě dorůstající mladé generace, že PřF Masarykovy univerzity v Brně neu­možnila po listopadu 1989 jeho návrat na vysokou školu a ne­nabídla mu urychlenou habilitaci, jako tomu bylo v jiných pří­padech politicky diskriminovaných. Neboť o jeho pedagogic­kých schopnostech mluví vedle šíře odborného záběru i ter­minologická přesnost, umění vysvětlit a dobrá stylistika pra­cí. Proto si zaslouží ještě tuto dodatečnou rehabilitaci publikováním výběru článků a studií.

Milý Karle, přeji Ti do dalších let jménem kolegů a přátel potřebné zdraví, tvůrčí invenci i slunečné počasí bez frontál­ních poruch osobní nepohody (protože jedna ze slovenských pranostik říká: Povedala Mila, že bude chvílá, povedal Krška, že bude prška).

Obr. Dr. K. Krška v době svého působení v předpovědní službě SHMÚ v Bra­tislavě.

Jan Munzar, MZ 1998/5, roční 51, str. 159-160

Seznam publikovaných prací RNDr. Karla Kršky, CSc. (mimo recenzí, zpráv, medailonků a populárně-vědeckých článků):

[1]   Příspěvek k poznání srážkových period v Brně. Spisy Přírod, fak. Univ. v Brně, č. 414, Brno 1960, s. 227-244.

[2]   Srážkové periody jako jevy srážkové persistence. Meteorol. Zpr., 20, 1967, č. 2, s. 60-63.

[3]   Poznámky k československým typizacím povětrnostních situací se zřetelem na severní situace. Meteorol. Zpr., 20, 1967, č. 5, s. 105-112.

[4]   Příspěvek ke kartografickému znázorňování ročního chodu srážek na území ČSSR. Geograf. Čas., 20, 1968, č. 1, s. 34-55.

[5] Ještě několik poznámek k československým typizacím povětrnostních situací. Meteorol. Zpr., 22, 1969, č. 2, s. 35-39.

[6] Der Jahresgang des Niederschlangs in der Tschechoslowakei als Kriterum der genetischen Klimaklassifikation. In: Acta Fac. rer. nat. Univ. Comenianae. Meteorologia III, Bratislava 1971, s. 105-117.

[7] Synoptische Typen und komplexe Klimatologie der Stadt Brno (spoluautorka H. Dostálová). In: Acta Fac. rer. nat. Univ. Comenianae, Meteorologia V, Bratislava 1972, s. 89-107.

50 let RNDr. Karla Kršky

Dne 27. listopadu 1988 oslavil své padesátiny vedoucí meteo­rologického výzkumu Slovenského hydrometeorologického ústavu v Bratislavě RNDr. Karel Krška. Narodil se v Brně, kde také v roce 1961 absolvoval přírodovědeckou fakultu tamější university. V jeho odborné činnosti je možné sledovat dvě etapy: více než 141eté pře­vážně pedagogické působení na katedře geografie přírodovědecké fakulty university J.E. Purkyně v Brně a bezmála 12leté působení ve Slovenském hydrometeorologickém ústavu.

Jubilant patří bezesporu mezi pracovníky, kteří se rozhodu­jícím způsobem zasloužili o rozvoj naší meteorologie. Připomeňme jen, že jeho rozsáhlá publikační činnost zahrnuje více než 50 vědeckých a vědecko-popularizačních prací, pro něž je charakteris­tická šíře odborného záběru, terminologická přesnost i vyspělý styl.

Do historie čs. meteorologie se dr. Krška zapsal především tím, že byl v r. 1979 iniciátorem obnovení prací na šestijazyčném meteorologickém terminologickém a explikativním slovníku, prvním díle tohoto druhu u nás. A lze bez nadsázky konstatovat, že bez jeho spoluautorství a především bez jeho podílu na odborné redakci by patrně nikdy nedošlo k dokončení této mimořádně náročné mono­grafie; její rukopis byl v r. 1987 předán do tisku a již byl vyu­žit, jako podklad pro oborové normy, slovníky apod. Jiným dokladem jubilantovy velké píle je jeho rozhodující podíl na dokončovaném rukopisu Dějin čs. meteorologie. Nutno dodat, že v obou případech jde o díla, vzniklá na úkor jeho volného času.