Bohuslav Hrudička

BOHUSLAV HRUDIČKA - STÉ VÝROČÍ NAROZENÍ

Mladší ambiciózní badatelé se na kariérní cestě neradi zdržují ohlížením zpět. Proto je třeba alespoň při vhodných příležitostech připomínat zásluhy jejich předchůdců a poukazovat na kořeny, z nichž meteorologie vyrůstala. V tomto roce je takovou příležitostí sté výročí narození brněnského meteorologa docenta RNDr. Bohuslava Hrudičky, jehož si vážíme jak pro jeho vědecký přínos, tak pro jeho lidský profil. Protože jeho dílo bylo již vícekrát zhodnoceno, a to i na stránkách tohoto časopisu [9, 11, 13], zopakujme alespoň nezbytná fakta.

Docent Hrudička se narodil 19. listopadu 1904 v Třešti, malém městě na jihozápadní Moravě. Po absolvování Státního učitelského ústavu v Brně, na němž získal trojí aprobaci (z I., II. a III. odboru), působil jako odborný učitel na měšťanských školách v Hrotovicích na Třebíčsku a v Brně. Při zaměstnání studoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na níž byl promován doktorem přírodních věd v roce 1936. V následujícím roce si vzdělání doplňoval studiem na univerzitě ve Vídni. V roce 1938 byl jmenován honorovaným docentem meteorologie a klimatologie na České vysoké škole technické v Brně, po R. Schneiderovi a A. Gregorovi se stal třetím docentem těchto oborů na uvedené škole [6] a v roce 1939 se habilitoval jako první docent meteorologie a klimatologie na Masarykově univerzitě.

Již za působení na základních školách byl publikačně velmi činný. Napsal mnohá pedagogická, osvětová i vlastivědná pojednání, svědčící o velké lásce, kterou přilnul k rodnému kraji a ke svému venkovskému působišti. Např. v Hrotovické čítance [12] z roku 1931, kterou uspořádal, oslovuje čtenáře: Chceme jen, abys poznal svou obec a její okolí a poznáním byl přiveden k účinné lásce k domovu. Byli bychom rádi, kdyby Tvá láska k obci, v níž bydlíš, se projevovala skutky. Nemusí to býti velké věci. Ukážeš ji šetřením veřejného majetku a všech přírodních krás, úctou k památkám z minulých věků a pak usilovnou a cílevědomou prací ve svém zaměstnání, abys byl své obci ke cti. Každé zničené ptačí hnízdo, polámaná větev stromu, narvaná a pohozená kytka květin, počmáraná lavička, nedbale odbytá práce, jež Ti byla svěřena, svědčí o tom, že lásky k svému domovu neprojevuješ... Sám nezměrnou píli a příkladné vlastenectví prokazoval až do konce svého života.

Z doby před ukončením jeho univerzitních studií pochází rovněž většina jeho meteorologických prací, mezi nimi i jediná publikace knižní nazvaná Kapitoly z meteorologie [2] z roku 1928. Je pozoruhodná nejen vědeckým obsahem a rozsahem, ale i věkem autora, jemuž v době jejího vydání bylo 24 let. V seznamu hlavních Hrudičkových spisů, který sestavil F. Vitásek [13] a převzal M. Nosek [10], do roku 1936 včetně napočítáme 66 položek širokého tematického zaměření. Autor se nejdříve věnoval klimatickým poměrům západní a jihozápadní Moravy a historii meteorologie, později regionální klimatologii Moravy a Československa a zejména aplikované meteorologii. Žádný český badatel před ním nezpracoval tak podrobně jako on vývoj meteorologického poznání u nás a doposud se také nikdo jiný tak soustavně nezabýval uplatněním meteorologie v technické praxi. Tento jeho zájem, odrážející se i v Úvodu do technické meteorologie [5], který pokračoval i v dalších letech, ho předurčoval k úspěšnému působení při výchově budoucích inženýrů různé specializace.

Hrudičku můžeme bezesporu považovat za zakladatele české technické meteorologie. Jeho práce o užití meteorologie ve stavebnictví, silniční dopravě, zeměměřičství, hornictví, obraně státu a pojišťovnictví (případy „vis maior“) patří k největším přínosům české meteorologie v meziválečném období. Mezinárodní uznání však dosáhly především jeho studie o meteorologických aplikacích v elektrotechnice, které byly výsledkem spolupráce s českými energetickými odborníky [7]. Hrudičkovy články z užité meteorologie vycházely hlavně v Technickém obzoru, Elektrotechnickém obzoru, Silničním obzoru, ve Spirále, Spisech odboru Československé společnosti zeměpisné v Brně, ale též v předních zahraničních časopisech Zeitschrift für angewandte Meteorologie, Gerlands Beiträge zur Geophysik a Meteorologische Zeitschrift.

Docent Hrudička sestavil první heslář českých meteorologických termínů [3], který se měl stát základem meteorologického slovníku.

Významně přispěl ke klimatografii Moravy a Slezska, když navázal na předchozí práce vycházející ze Zeměpisného ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Zabýval se i některými teoretickými otázkami klimatologie, např. charakteristikami kontinentality, klimatogenními faktory a klasifikací klimatu ČSR. Byl u nás prvním propagátorem dynamické klimatologie, např. [4], jež výklad klimatu ve smyslu Bergeronově opřela o četnosti a intenzity definovaných víceméně uzavřených systémů povětrnostních dějů v dané oblasti.

Hrudičkovým učitelem a podporovatelem v jeho vědeckých zájmech byl prof. František Koláček (1881-1942), ředitel Zeměpisného ústavu, mimo jiné též autor většího počtu klimatologických prací [8]. Právě vztah vzájemné sympatie a důvěry se stal doc. Hrudičkovi osudným. Vlastenecké postoje Koláčkovy v období ohrožení Československa nacistickým Německem byly obecně známy. Netajil se jimi před studenty při přednáškách a v odborném tisku vyvracel rozpínavé teorie německé geopolitiky. Po okupaci českých zemí se zapojil do protifašistického odboje i se svými nejbližšími žáky prof. Františkem Říkovským (1901-1942) a doc. Hrudičkou. Údajně pro britské zpravodajské služby zakreslovali do vojenských map plochy vhodné pro výsadky. Všichni tři se stali obětmi nacistické perzekuce. B. Hrudičku ještě za vlády zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha (1904-1942) zatklo gestapo v jeho bytě 27. listopadu 1941. Po výsleších v Brně byl dopraven do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zemřel na pleuropneumonii 13. dubna 1942 [13]. Měl 37 roků.

A. Gregor [1] docenta Bohuslava Hrudičku právem zahrnul mezi osobnosti, které svým dílem nejvíce přispěly k pokroku meteorologie v našem státě. Napsal o něm, že byl neobyčejně literárně činný ve všech úsecích jak základní klimatologie i meteorologie, tak i v četných aplikacích. Svými spisy pronikl do zahraničí. Jeho „Úvod do technické meteorologie“ nebo „Vis maior v meteorologii“, „Dynamická meteorologie“ aj. jsou originální a svědčí o velkém, bohužel zmařeném nadání.

Literatura

[1] GREGOR, A., 1965. Stručný přehled historie naší meteorologie. Meteorologické Zprávy, roč. 18, č. 2, s. 30-33.

[2] HRUDIČKA. B., 1928. Kapitoly z meteorologie (O prvcích povětrnosti). Velké Meziříčí, Nakl. Aloise Šaška. 304 s.

[3] HRUDIČKA, B., 1941. Meteorologické názvosloví. Práce Moravské přírodovědecké společnosti, sv. XIII, spis 10, Brno. 17 s.

[4] HRUDIČKA, B., 1938. Otázky a metody dynamické klimatologie. Sborník Československé společnosti zeměpisné, roč. 44, s. 109-114.

[5] HRUDIČKA, B., 1935. Úvod do technické meteorologie. Nákl. Odboru Československé společnosti zeměpisné v Brně, řada C 5. 62 s.

[6] KREJČÍ, R. - ŠTRUNC, M. - KRŠKA, K., 1998. Portréty významných fyziků a meteorologů, kteří působili na Vysokém učení technickém v Brně. Dějiny věd a techniky, roč. 31, č. 3, s. 157-177.

[7] KRŠKA, K., 1992. Bohuslav Hrudička jako průkopník užití meteorologie v elektrotechnice. Zborník dejín fyziky, zv. X, CESDEF '92, s. 17-28, Vysoká vojenská technická škola v Liptovském Mikuláši.

[8] KRŠKA, K., 1982. Klimatologické dílo prof. Dr. Františka Koláčka (K stému výročí jeho narození). Meteorologické Zprávy, roč. 35, č. 2, s. 62-63.

[9] NOSEK, M., 1973. Dílo doc. RNDr. Bohuslava Hrudičky. Folia Facultatis scientiarum naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis, tomus XIV, opus 11, Geographia 8, s. 41-48.

[10] NOSEK, M, 1965. Nedožité šedesátiny doc. dr. Boh. Hrudičky. Meteorologické Zprávy, roč. 18, č. 5, s. 26-27.

[11] NOSEK, M., 1962. O významu díla doc. dr. Boh. Hrudičky. (K dvacátému výročí jeho umučení v koncentračním táboře Mauthausen). Meteorologické Zprávy, roč. 15, č. 5, s. 149¬150.

[12] ŠTAJGL, F. - HOLUB, J. - HRUDIČKA, B., 1931. Hrotovice. Místní čítanka. Obecná a měšťanská škola v Hrotovicích. 39 s.

[13] VITÁSEK, F., 1946. Za prof. Fr. Koláčkem, Fr. Říkovským a doc. B. Hrudičkou. Sborník České společnosti zeměpisné, sv. 50, č. 2-4, s. 33-50.

Karel Krška, MZ 2004/5, ročník 57, str. 149-151

NEDOŽITÉ ŠEDESÁTINY doc. dr. BOH. HRUDIČKY

Do své smrti publikoval 97 větších i menších prací (+1 práce posmrtně). Prohlédneme-li si lépe jejich seznam, pochopíme, jak velká to byla ztráta pro naši meteorologii.

Před dvěma roky jsme vzpomínali dvacátého výročí jeho umučení (Meteorologické zprávy čís. 5, roč. XV, Praha 1962, str. 146, 150).

Rozborem jeho vědecké činnosti jsme se zabývali ve výše cito­vaném pojednání na stránkách tohoto časopisu. Protože však mnoho prací z jeho díla má ještě dnes význam bud z hlediska aktuálnosti, nebo z hlediska klasické formy a protože u mnohých prací musíme začínat, přistupujeme-li k řešení řady současných meteorologických problémů, uvádíme dále jejich soupis. Takto může být jeho dílo do značné míry zpřístupněno zejména mladší poválečné generaci československých meteorologů.

Seznam prací doc. dr. Boh. Hrudičky

[1] Teplota vody průběhem toku. Od Horáčka k Podyjí 3, 1925/6, 7.

[2] Vodní srážky v západní a jihozápadní Moravě. Tamtéž 3, 1925/26, 66, 107.

[3] Podnebné poměry našeho okresu. Vlastivědný sborník Mor. Krumlovská a Hrotovska 1925.

[4] Poměry vlhkosti ovzduší v našich krajinách. Od Horáčka k Podyjí 4, 1926/27.

[5] Klimatické poměry Třeště. Od Horáčka k Podyjí 4, 1927.

[6] Roční dešťové srážky v ČSR. Příroda 1929.

[7] Kapitoly z meteorologie. Od Horáčka k Podyjí 9, 10.

[8] Meteorologie v slovanském bájesloví a v českých prostoná­rodních názorech. Příroda 1931.

[9] Lidová meteorologie. Od Horáčka k Podyjí 9, 10.

[10] Z počátků české meteorologie. Vesmír 8.

[11] Česká meteorologie ve středním věku. Vesmír 10.

[12] Česká astrometeorologie v XVI. stol. Říše hvězd 11.

[13] Z dějin větrné korouhve. Příroda 1930.

[14] Meteorologie u nás v XVI. stol. Příroda 1930.

[15] Z dějin českých astronomických kalendářů. Přehled úkazů na obloze na rok 1931.

[16] Česká meteorologie na počátku 17. století. Říše hvězd 12.

[17] Jan Amos Komenský v dějinách meteorologie. Říše hvězd 10.

[18] Počátky měření tlaku vzduchu v Čechách. Rozhledy matematicko-přírodovědecké 9.

[19] Z dějin české meteorologie po bitvě bělohorské. Příroda 1931.

[20] Přehled dějin meteorologie v zemích českých v 18. století. Říše hvězd 13.

[21] Meteorologie v české populární literatuře prvé polovice XIX. století. Říše hvězd 14.

[22] Teplota vzduchu v západní a jihozápadní Moravě. Od Ho­ráčka k Podyjí 1929/30.

[23] Oblačnost a svit sluneční na Českomoravské vysočině a je­jím podhoří. Od Horáčka k Podyjí 1930/31.

[24] Bouřky a krupobití na Českomoravské vysočině a jejím pod­hoří. Od Horáčka k Podyjí 1930/31.

[25] Fysiologicky relativni vlhkost vzduchu. Příroda 1931.

[26] Wettereinfliisse auf den Landverkehr in Mitteleuropa. Zeitschr. f. angew. Meteorologie 1932.

[27] Isanomaly thermické kontinentality a thermodromického kvocientu v Československu. Spisy vyd. přír. fak. Masar. univ. č. 164, 1932.

[28] Isanomalen der thermischen Kontinentalitát in der Tschechoslowakei. Zeitschr. f. angew. Meteorologie 1932.

[29] K ročním srážkám a teplotě vzduchu v Brně. Příroda 1932.

[30] Příspěvek k poznání regionálních vlivů na srážky v zemi Moravskoslezské. Sborník Čs. spol. zeměp. 1932.

[31] Příspěvek k průzkumu větrných poměrů v zemi Moravsko­slezské na základě metody Lambertovy. Práce Mor. přír. spol. 1932.

[32] Refrigrační hodnoty v zemi Moravskoslezské. Práce Mor. přír. spol. 1933.

[33] Doba polovičních srážek a periodická amplituda ročního srážkového průběhu v Československu. Spisy vyd. přír. fak. Masar. univ. 1933.

[34] Příspěvek k prozkumu ombrické kontinentality v Evropě. Spisy Odboru čas. spol. zeměp. v Brně, C 3, 1933.

[35] Metaklimogramy. Věda přírodní 1933.

[36] Asymetrie křivky ročního_ průběhu teploty vzduchu v Čes­koslovensku. Spisy odb. Čs. spol. zeměp. v Brně, B 3, 1933.

[37] Meteorologie v české fysikální literatuře z prvé poloviny XIX. stol. Sborník Čs. spol. zeměp. 1933.

[38] Meteorologie a klimatologie v českých zeměpisech z prvé polovice XIX. stol. Příroda 1933.

[39] Isanomaly síly větru v zemi Moravskoslezské. Spisy odb. Čs. spol. zeměp. v Brně, B 2, 1933.

[40] Novější české práce z meteorologie a klimatologie. Sborník II. sjezdu čs. geografů v Bratislavě 1933.

[41] Klimogramy Československa. Příroda 1933.

[42] Problém klimatické kontinentality v Československu. Sbor­ník II. sjezdu čs. geografů v Bratislavě 1933.

[43] Die ersten instrumentellen meteorologischen Beobachtungen in Prag. Meteorolog. Zeitschrift 1933.

[44] Meteorologischer Studienbehelf an der Prager Universitát im 16. Jahrhundert. Meteorolog. Zeitschrift 1933.

[45] O námrazcích. Elektrotechn. obzor 1933, 1934.

[46] Essai sur la détermination systématique du givre (spolu s E. Waldem). UIPD Congres Zurich 1934.

[47] Složení atmosféry a jeho klimatické důsledky v dobách geologických. Příroda 1934.

[48] Hyetoisogradienty Evropy. Věst. král. č. spol. nauk, tř. II, 1934.

[49] Způsoby grafického znázorňování v klimatologii. Příroda 1934.

[50] Situace föhnové a jejich klimatický význam v zemi Morav­skoslezské. Sbor. Čs. spol. zeměp. 1934.

[51] Zum Problem der Messung der Nebelfrostablagerungen. Z. f. angew. Meteorologie 1934.

[52] Zur Sákularperiode des Hagelschlages. Z. f. angew. Me­teorologie 1935.

[53] Uber die Nebelfrostablagerungen in Mahren und Schlesien. Z. f. angew. Meteorologie 1935.

[54] Stenoklimogenní vlivy na výsledný směr větru v zemi Mo­ravskoslezské. Sbor. Čs. spol. zeměp. 1935.

[55] Uber Gewitter und Blitzschlag in Westmáhren. Z. f. angew. Meteorologie 1935.

[56] Klimatické vlivy primární a regionální v zemi Moravsko­slezské. Sbor. Čs. spol. zeměp. 1935.

[57] Z meteorologických výkladů starých českých autorů. Vesmír 1935.

[58] Roční změny v působení oceanity na podnebí Českosloven­ska. Spisy vyd. přír. fak. Masar. univ. 1935.

[59] Ze staré české meteorologie. Příroda 1935.

[60] Suché a vlhké periody v Brně. Sbor. Čs. spol. zeměp. 1935.

[61] O bouřkách. Elektrotechn. obzor 1935, 1936.

[62] Základní charakteristiky bouřkových jevů v ČSR. Elektrotechn. obzor 1936.

[63] Úvod do technické meteorologie. Spisy odb. Čs. spol. zeměp. v Brně, C 5, 1935.

[64] A Climatic Map of Czechoslovakia accordingto Köppen's Classification. Spisy vyd. přír. fak. Masar. univ. 1935.

[65] Meteorologie im Dienste der elektrotechnischen Praxis. Zeitschrift f. angew. Meteorologie 1936.

[66] Příspěvek k průzkumu krupobití v Čechách. Sbor. Čs. spol. zeměp. 1936.

[67] Zeměpisné rozložení bouřek v Československu. Elektrotechn. obzor 1936.

[68] Stupnice námrazků podle SÚM. Elektrotechn. obzor 1936.

[69] O změnách počasí a jeho předvídání. Věda a život 1936.

[70] O sněhových překážkách na silnicích v Československu. Silniční obzor 1937.

[71] Význam jevů povětrnostních pro techniku. Spirála 1937.

[72] Působení podnebí na výkon výbušných motorů v pozemní dopravě v Československu. Stroj, obzor 1937.

[73] Co znamenají jevy povětrnostní pro praktický život. Spi­rála 1937.

[74] Meteorologie im Dienste der Bautechnik. Z. f. angew. Meteorologie 1937, 1938, 1939.

[75] Die meteorologischen Probléme in der Elektrotechnik. Z. f. angew. Meteorologie 1937.

[76] Klimatologie a obrana státu. Spisy odb. Čs. spol. zeměp. v Brně, C 6, 1937.

[77] Zur Nebelfrostfrage. Gerl. Beitr. z. Geophysik, 51, 1937.

[78] Uber Hagelschlag in Máhren-Schlesien. Met. Zeitschrift 1937.

[79] Klimatografie jihozáp. Moravy se zřetelem k poměrům refugia mohelenského. Mohelno, Soubor prací, Brno 1937.

[80] Povětrnostní jevy, které mají význam pro techniku a prak­tický život. Spirála 1938.

[81] Die Hagelverhaltnisse in Bohmen. Meteorolog. Zeitschrift 1938.

[82] Ke klasifikaci srážkových poměrů. Techn. obzor 1938.

[83] Meteorologie in Dienste der Versicherungstechnik. Z. f. angew. Meteorologie 1938.

[84] Co je mikroklima? Vesmír 1938/39.

[85] Má dynamická klimatologie význam i pro geografický vý­klad? Sborník IV. sjezdu čs. geografů v Olomouci 1937. Spisy odb. Čs. spol. zeměp. v Brně, C 7, 1938.

[86] Zu den optischen und akustischen Eigenschaften des Klimas einer Grossstadt. Gerl. Beitr. z. Geophysik, 1938.

[87] Otázky a metody dynamické klimatologie. Sbor. Čs. spol. zeměp. 1938.

[88] Zur Sakularperiode der Gewitterhaufigkeit. Meteorolog. Zeitschrift 1938.

[89] Angewandte Meteorologie. Z. f. angew. Meteorologie 1939.

[90] Trojrozměrná klimatologie v technické praxi. Praha 1939.

[9l] Klimatické tabulky pro Brno. Spisy odb. Čs. spol. zeměp. v Brně 1939.

[92] Zur Meteorologie im Dienste der Bautechnik. Z. f. angew. Meteorologie 1939.

[93] Zur Himmelsblaufrage. Meteorolog. Zeitschrift 1939.

[94] K studiu říční činnosti. Sborník Čs. spol. zeměp. 1940/41.

[95] Meteorologie v zeměměřičské praxi. Zeměměřič. obzor 1940.

[96] „Vyšší moc" a příbuzné otázky v technické meteorologii. Techn. obzor 1940.

[97] Meteorologické názvoslovi. Práce Mor. přír. spol. XIII, 1941.

[98] Meteorologie v hornictví  (posmrtně). Meteorologické zprá­vy 1948.

Miloš Nosek, MZ  1965/2, ročník 18, str. 26