Dne 18. prosince 1978 náhle zemřel přední československý klimatolog a po smrti prof. Brandejse jediný profesor meteorologie a klimatologie v českých zemích, univerzitní profesor RNDr. Miloš Nosek, DrSc., vedoucí katedry geografie na přírodovědecké fakultě UJEP v Brně.
Prof. Nosek se narodil 1. března 1922 v Dačicích v rodině truhláře. Své rodiště, jeho okolí a přírodu vřele miloval a po celý život se do Dačic rád a často vracel.
Vystudoval reálné gymnázium v Telči a po absolvování byl až do konce války totálně nasazen. V srpnu 1945 se zapsal na studium zeměpisu a dějepisu na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, které úspěšně dokončil v r. 1947. Od r. 1948 byl ustanoven řádným asistentem pro obor zeměpis na pedagogické fakultě, kde již od r. 1946 pracoval jako pomocný asistent. V roce 1949 získal titul RNDr. z oboru meteorologie, klimatologie a geografie a v r. 1951 přešel na katedru geografie přírodovědecké fakulty téže univerzity. Na tomto pracovišti se v plné šíři rozvinula jeho odborná, vědecká a pedagogická činnost. Dokladem toho bylo i postupné získávání dalších vědeckých a pedagogických hodností — kandidáta geografických věd (1957), docenta meteorologie a klimatologie (1959), zástupce profesora všeobecné a regionální klimatologie (1965), doktora přírodních věd (DrSc.) (1965), mimořádné profesury (1966) a řádné profesury (1973).
Do r. 1970 vedl na katedře geografie oddělení meteorologie a klimatologie a v témže roce byl jmenován vedoucím této katedry a rozhodující měrou se podílel na její konsolidaci v pokrizovém období.
Dalším oceněním jeho odborné úrovně bylo jmenování předsedou komisí pro obhajoby rigorózních a kandidátských disertačních prací a členem celostátní komise pro udělování vědeckých hodností DrSc. Dále byl členem International Society of Biometeorology, Čs. národního komitétu geografického při ČSAV, členem Čs. meteorologické společnosti (předseda brněnské pobočky v letech 1969 až 1973) a Čs. bioklimatologické společnosti. Jako zkušenému pedagogovi mu bylo svěřeno vedení komise expertů MŠ ČSR v souvislosti se zaváděním nové výchovně vzdělávací soustavy pro obor geografie.
Mimořádně aktivní byl prof. Nosek v čs. geografické společnosti (dříve Československé společnosti zeměpisné). Od ukončení vysokoškolského studia vykonával řadu funkcí v brněnské pobočce, v letech 1972 až 1975 byl předsedou ústředního výboru a po r. 1975 předsedou ústřední revizní komise. Za zásluhy o rozvoj této společnosti byl jmenován jejím čestným členem a byl mu udělen zlatý odznak.
Během svého pedagogického působení vychoval prof. Nosek řadu žáků, především z oboru meteorologie a klimatologie, a to nejen na přírodovědecké fakultě UJEP, ale též na pedagogické fakultě téže univerzity a na Vojenské akademii A. Zápotockého v Brně, kde prováděl externí výuku klimatologických disciplín. Jeho pedagogická činnost byla oceněna jmenováním vzorným pedagogem UJEP a udělením stříbrné medaile UJEP.
Prof. Nosek po dlouhá léta udržoval dobré kontakty s různými meteorologickými pracovišti v ČSSR (zejména s HMÚ v Bratislavě a přírodovědeckou fakultou Univerzity Komenského, HMÚ v Praze a ÚFA ČSAV v Praze) i v zahraničí (Polsko, SSSR, Bulharsko a NDR).
Přes mimořádné zaneprázdnění odbornou, vědeckou a pedagogickou prací vykonával prof. Nosek řadu stranických a veřejných funkcí, členem KSČ byl od r. 1948.
Od začátku své vědecké činnosti věnoval zvláštní pozornost meteorologii a klimatologii. Již ve svých prvních pracích se orientoval na problematiku kolísání podnebí, aplikaci statistických metod v klimatologii a na klimatografii ČSSR, především Moravy a města Brna. Tyto otázky rozvíjel po celý svůj život. Má zásluhu na tom, že se v naší klimatologii začalo ve větší míře používat matematických metod, k čemuž výrazně přispělo vydání jeho knih Praktická klimatologie (1954) a Metody v klimatologii (1972). Velkou pozornost věnoval analýze říjnového zvýšení srážek ve střední Evropě a srážkovým poměrům města Brna. Svými pracemi úspěšně navázal na předválečné tradice brněnské klimatologie rozvíjením problematiky dynamického posuzování klimatu. V několika pracích se pokusil detailně profilovat i dílčí klimatologické disciplíny. Byl přesvědčeným propagátorem meteorologie a klimatologie, o čemž svědčí řada jeho populárně vědeckých publikací. Usiloval též o zvýšení odborné úrovně těchto disciplín na středních školách. Na pomoc učitelům geografie připravil řadu metodických materiálů, zejména Vybrané kapitoly z meteorologie a klimatologie (1972). Jak v meteorologii, tak v geografii byl průkopníkem nových směrů ve vědecké a pedagogické práci. V posledních letech převažovala v publikační činnosti prof. Noska geografická problematika, v níž se zaměřil na otázky teorie a metodologie a světonázorového působení této vědní disciplíny.
Zesnulý prof. Nosek věnoval za svého života mnoho sil pro další rozvoj čs. geografie a klimatologie, i když často při prosazování nových metod narážel na překážky a nepochopení. Proto je odchod prof. Noska citelnou ztrátou pro naši klimatologii a geografii, zejména pak pro pracoviště, které po dlouhá léta vedl.
SEZNAM HLAVNÍCH KLIMATOLOGICKÝCH PRACÍ PROF. RNDr. MILOŠE NOSKA, DrSc.:
[1] Srovnání proměnlivosti srážek v Brně a v Bratislavě na základě Pearsonovy křivky III. typu a charakteristika sucha v r. 1947. Zeměpisný sborník SAV, 4, 1952, č. 12.
[2] Příspěvek k otázce kolísání podnebí v přítomné době. Zeměpisný sborník SAV. 4, 1953, č. 3—4.
[3] K problému sucha v jižní části Dyjskosvrateckého úvalu. In: Práce Moravskoslezské akademie věd přírodních. 25. Brno 1953, spis. 19, seš. 11—12.
[4] Statistické zhodnocení srážkových poměrů v Brně v období 1851—1950. Sborník Československé společnosti zeměpisné ČSAV. 58, 1953.
[5] Praktická klimatologie. Praha, Naše vojsko 1954. (učebnice).
[6] Teplotní poměry v Brně v období 1851—1950. Meteorol. Zpr. 7, 1954, č. 2.
[7] Srážkové singularity na Moravě a ve Slezsku. In: Sborník československé společnosti zeměpisné. 1957, č. 1.
[8] Vlhkost ovzduší na Moravě a ve Slezsku. In: Spisy přírodovědecké fakulty MU. řada Dl, H3, číslo 399, Brno 1958.
[9] Oblačnost a sluneční svit v Brně. Meteorol. Zpr. 14, 1961, č. 6.
[10] Sekulární kolísání teplot a srážek v Brně v období 1851—1950. Meteorol. Zpr. 13, 1961, č. 5.
[11] O použití testování rozdílu mezi dvěma průměry pro párované hodnoty v meteorologii. Meteorol. Zpr. 15, 1963, č. 6.
[12] Analýza rozptylu a testy významnosti v dynamické klimatologii. Meteorol. Zpr. 17, 1964, ě. 5.
[13] Dynamic Aspects of the Urban Climate. Journal of the Czechoslovak Geographical Society. Supplement of the 20th International Geographical Congress. London 1964, Prague, 1964.
[14] Sekulární kolísání říjnových srážek v karpatské části povodí Dunaje. Sborník Československé společnosti zeměpisné. 1964, sv. 69, č. 2.
[16] Srážkové singularity října na území ČSSR. Meteorol. Zpr. 17, 1964, č. 2.
[16] October Procipitation in the Carpathian Region of the Danube Basin. In: Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purkynianae Brunensis, Geographia. 5, č. 3, Brno 1964.
[17] Říjnové srážkové singularity na území ČSSR. In: Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purkynianae Brunensis, Geographia 5, 6. 3, Brno 1964.
[18] Postavení klimatologie v geografii a studium klimatologie s meteorologií jako geografické disciplíny. Dějepis a zeměpis ve škole. 10, 1966/67, č. 1.
[19] Varianzanalyse und Signifikanzteste in der dynamischen Klimatologie. Sonderdruck aus „Annalen der Meteorologie" F. N. Nr. 3 (1967) Offenbach a. M.
[20] Metody v klimatologii. Praha, Academia, 1972, 434 s. (učebnice).
[21] Vybrané kapitoly z meteorologie a klimatologie. Brno, KPÚ 1972. 88 s.
[22] Niedersehlage des kalten Halbjahres in der ČSSR. Meteorologisehe Zeitschrift, 1977, v tisku.
Rudolf Brázdil, Miroslav Kolář, Pavel Prošek, MZ 1979/3, ročník 32, str. 89-90