Předsilvestrovká vycházka ostravské pobočky ČMeS v roce 2019

Předsilvestrovská vycházka ostravské pobočky ČMeS dne 30. prosince 2019 v Loučkách u Oder, 16. ročník

V pondělí 30. prosince 2019 se uskutečnila tradiční, již šestnáctá, "vycházka" a předsilvestrovské setkání členů ostravské pobočky ČMeS, našich přátel a rodinných příslušníků.

 

 

 

 

 

 

Letos jsme se před desátou hodinou sešli u vodního mlýna Wesselsky v Loučkách u Oder (https://www.vodnimlyn.cz/). Za nesměle slunečného počasí a –2°C jsme vyslechli venku a ve mlýně výklad Věry a Jaroslava Králových.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Památkáři mlýn znají jako vodní mlýn Wesselsky, obyvatelé Louček jako mlýn Pazderův. Vodní mlýn leží napravo od  řeky Odry a vodní náhon k němu se táhne až z Jakubčovic nad Odrou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mlýn v Loučkách přináležel původně místní rychtě. V roce 1571 byl mlýn předán Janem Tomášem ze Zvole a Goldštejna do vlastnictví Paulu Schwarzovi. Mlýn měl tehdy tři vodní kola a patřilo k němu i pole.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na stránce https://www.vodnimlyn.cz/ se o bohaté historii mlýna dozvíte více.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 1946 převzal mlýn Hubert Pazdera, který byl přes svou matku s rodinou Wesselsky spřízněn. Jeho matka byla dcerou jednoho z bratrů Ferdinanda ml. Po druhé světové válce již mlynářská činnost nebyla provozována, jen do začátku padesátých let se příležitostně šrotovalo obilí. Vodním mlýn ještě do roku 1947 dodával elektřinu pro již zmíněnou část obce. Hubert Pazdera začal slibně rozvíjet soukromé hospodářství, které vlivem celospolečenských událostí bylo v roce 1959 pod nátlakem ukončeno.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mlýn spolu s ostatními budovami začal chátrat,  nepoužíváním a nedostatečnou údržbou zejména trpěla mlýnská technologie a vodní kola s příslušenstvím, na pile se propadla střecha a časem byla pila zdemolována. Za své vzaly i hospodářské budovy používané JZD. Po smrti Huberta Pazdery je majitelkou Věra Králová s manželem a moc se snaží mlýn a vše kolem něj zachránit. V mlýně je také možné se ubytovat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstupné pro dospělé činí 50,- Kč a návštěvníky čeká více než hodinový výklad.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V ceně vstupného je výklad k historii mlýna i rodu mlynářů a prohlídka venkovního areálu mlýna, ve kterém se nachází mlýnský náhon s vodním kolem, stodola spojená transmisí s mlýnem, nádvoří s chlévy a kůlnami, výměnek a další objekty. Samozřejmě je v ceně prohlídka samotného mlýna s výkladem k jednotlivým zařízením mlýnské technologie.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po skončení prohlídky mlýna jsme se pokusili o společnou fotku, na které bohužel není všech 30 účastníků. Některým již bylo zima, nebo se neradi fotí.

 

 

 

 

 

 

 

 

Po výkladu jsme se přesunuli na oběd do restaurace hotelu Heipark v Tošovicích V příjemné restauraci, kterou jsme z poloviny zaplnili naší výpravou jsme se ohřáli, poobědvali a příjemně si popovídali.

 

 

 

 

 

 

https://www.heipark.cz/restaurace/hotelova-reataurace.php

 

 

 

 

 

 

 

Hotel lyřařského areálu v Tošovicích, kde jsme obsadili polovinu celé restaurace. Po loňské návštěvě vetrného mlýna v Cholticích, je to další ohlédnutí do historie řemesel. Některým účastníkům chyběl pohyb a "vycházka". Příští rok to napravíme, slibujeme.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Stejně jako v loňském roke, tak i letos patří poděkování za přípravu a organizaci setkání Vlaďce Volné.

-pl- 2.1.2020