Vojtěch Vítek

Životní jubileum RNDr. Vojtěcha Vítka, DrSc.

Dne 5. října 2004 oslavil pozoruhodné životní jubileum, 75 let, významný představitel české meteorologie, zakládající člen někdejší Československé meteorologické společnosti a od 24. 5. 2005 čestný člen České meteorologické společnosti, pan RNDr. Vojtěch Vítek, DrSc. Narodil se v roce 1929 v Bohumíně, většinu dětství prožil ve Valašském Meziříčí. Po středoškolských studiích na reálném gymnáziu v Praze studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, vysokoškolská studia dokončil na nově vzniklé (1952) Matematicko-fyzikální fakultě, kde posléze působil jako vědecký aspirant v oboru meteorologie a klimatologie. Již v této době vykrystalizovalo jeho konzistentní vědecké zaměření na oblast teoretické a dynamické meteorologie, cirkulace a energetiky atmosféry. Svoji následující vědeckou dráhu a profesní kariéru spojil dr. Vítek s ústavem fyziky atmosféry Akademie věd, stál u základu tohoto ústavu, který se vydělil z Geofyzikálního ústavu, vedle excelentní vědecké činnosti sem vnesl i nepominutelný organizační příspěvek. Působil jako vědecký tajemník ústavu, zástupce ředitele a posléze v letech 1972–1990 jako ředitel. Zapojoval se do řady mezinárodních vědeckých aktivit, z nichž lze namátkou jmenovat někdejší KAPG, mezinárodní komisi pro fyziku oblaků, mezinárodní komisi pro dynamickou meteorologii atd. atd. Jubilant po více než 30. let působil jako externí učitel meteorologie na MFF UK. Jeho vzorné přednášky o vlnových procesech v zonálním proudění, o energetice a cirkulaci atmosféry patřily k doslova nezapomenutelným zážitkům celých generací studentů meteorologie. Opomenout nelze ani jeho činnost v roli školitele aspirantů, v komisích pro státní zkoušky apod.

V Československé meteorologické společnosti patřil k aktivním členům, po dlouhá léta byl místopředsedou jejího Hlavního výboru. Dr. Vítek je autorem dlouhé řady vědeckých prací, které patří k fundamentálním příspěvkům české meteorologie a mnohé dosáhly i významného světového ohlasu. Obdivuhodnou skutečností je to, že jubilant podnes aktivně vědecky pracuje a dále tak přispívá k rozvoji poznání, a to zejména v oblasti základů cirkulace zemské atmosféry a jejich vztahů k heliofyzikálním faktorům.

Přejeme proto jubilantovi do dalších let zdraví, spokojenost a nové vědecké výsledky.

Věstník ČMeS 2005/1, červen 2005

K pětašedesátinám Vojtěcha Vítka

Povědomost jména V.V. je v meteorologické obci jasná a stálá. Toto povědomí má i nejmladší meteorologická generace včetně adeptů meteorologie na MFF UK protože V.V. naštěstí neopustila láska k atmosférickým vlnám. Přednášet teorii vln posluchačům meteorologie a klimatologie dojíždí co by externí pracovník z Humpolce kam odešel do důchodu. Na tomto místě je nutné připomenout Vítkovu modifikaci Gerslnerorých vln pro dvě kapaliny oddělené diskontinuitou, která měla značný mezinárodní ohlas.

To je jedna stránka Vítkova curriculum vitae, pro mne podstatně závažnější je, že předčasně vzdal svůj osobní souboj. Při tom se často řídil radami pana prof. Brandejse, ale jeho nejoblíbenějšího arabského přísloví se nepřidržel. Bohužel pro meteorologii.

Někteří z nás se s ním setkáváme na fakultě při obhajobách kandidátských disertačních prací či prací diplomových. Všichni ho však postrádáme na meteorologických hovorech, kde se svými fundovanými poznámkami a často peprnými připomínkami přispíval k úrovni HOVORU.

Rád bych se pozastavil u málo máme skutečnosti, a to vztahu V.V. k přírodě. Pro nejmladší připomínám, že Brehmuv život zvířat má V.V. zpaměti i pozpátku, ale to není podstatné, podstatnější je, že o zvířátkách, broučcích a jiných živočiších dovede poutavě a s nadšením vyprávět. Myslím, že to jeho vnoučatům můžeme všichni závidět. A právě tento upřímný vztah ke všemu živému ho ovlivnil natolik, že si uvědomil závažnost životního prostředí a vybudoval v ÚFA rozsáhlé oddělení, které se touto problematikou systematicky zabývalo po dlouhá léta a současný ústav z těchto aktivit dosud čerpá.

Každý z nás pronesl v životě alespoň jednu větu, která se traduje, dává k lepšímu při nejrůznějších vzpomínkových akcích. Vítkova slavná věta má tuto historii: když se ho spolužáci ptali, jak je na tom s diplomovou prací, odpověděl: ''Práci mám již hotovou, zbývá mi jedině praktická aplikace''. A tohoto hesla se dr. Vítek držel po celou dobu své odborné činnosti v Ústavu fyziky atmosféry. Ve svých teoretických pracech se opíral o dokonalou znalost dynamické meteorologie, matematiky a fyziky. Důkazem nejprostším je již jeho kandidátská práce, ve které odvodil další z hierarchie geostrofických aproximací, tzv. pseudogeosterofickou aproximaci, umožňující aplikovat variantu geostrogického větru i v rovníkových oblastech. Nestál však u zrodu tzv. čs. školy objektivních předpovědních metod vedené prof. Brandejsem. Praktických výpočtům prováděným pány Zikmundou a Kopáčkem nevěnoval zvýšenou pozornost, vypracoval však model pro předpověď přízemního tlaku, který nerealizoval. Byl však jedním z prvních, kdo se věnoval teorii spirálních struktur atmosférických vírů odhalených prvními družicovými snímky pořizovanými družicemi s polární drahou letu, které neúnavně chytal Aleš Gottwaldů. A takto bych mohl pokračovat dále, protože dr. Vítek napsal na 100 původních prací a monografií.

Ještě je zapotřebí se zmínit o jedné jeho vlastnosti, kterou připomínám zvláště mladým meteorologům, a to jeho dokonalou dikci, schopnost jasně, jednoznačně formulovat svoje myšlenky nejen ve vynikající češtině, ale i ruštině, angličtině a němčině, při čemž mu ani latina nebyla cizí jazykem.

A na závěr několik údajů pro osvěžení: Dr. V. Vítek se narodil 5. 10. 1929 v Bohumíně. Od roku 1972 do roku 1990 byl ředitelem Ústavu fyziky atmosféry bývalé Československé akademie věd.

Vojto, byl jsi ambiciosní, to je pravda, ale shodneme se v tom, že jsi nikomu neublížil, byl jsi poctivý, svědomitý učitel a rádce svých spolupracovníků. Mrzí nás, že jsi odešel předčasně do ústraní na Vysočinu. Přejeme Ti do dalších let pevné zdraví a radost z vnoučat.

Miroslav Škoda, Věstník ČMeS 1994/2, září 1994

Životní jubileum člena korespondenta ČSAV Vojtěcha Vítka

Dne 5. října 1989 oslaví v plné duševní i tělesné svěžesti své šedesátiny významný představitel československé meteorologie, člen korespondent ČSAV Vojtěch Vítek, ředitel Ústavu fyziky atmosféry ČSAV.

Narodil se v Bohumíně, dětství prožil ve Valašském Meziříčí. Po skončení studia na státním reálném gymnáziu v Praze byl přijat na tehdejší přírodovědeckou fakultu (pozdější MFF) Karlovy univerzity a po jejím úspěšném absolvování se stal vědeckým aspirantem. V této době se v podstatě formovalo i jeho odborné zaměření, především na teoretickou a dynamickou meteorologii. Svoji další odbornou práci rozvíjel jako vědecký pracovník ČSAV.  Od roku 1956 vede oddělení, které se úspěšně podílelo na vědeckovýzkumné práci a postupně vykrystalizovalo v dnešní oddělení cirkulace atmosféry.

Po roce 1959 se kromě vědecké práce začal postupně věnovat i práci vědecko-organizační, nejprve jako vědecký tajemník, pak zástupce ředitele a od roku 1972 jako ředitel ústavu.

Pod jeho vedením doznal ústav značného vědeckého a organizačního rozvoje a dosáhl řadu dobrých výsledků, z nichž některé přesahují rámec československé vědy. Jubilantovi se podařilo, kromě rozvije klasických meteorologických disciplín, včas zachytit nový trend spojený s potřebou ochrany životního prostředí. Tento trend, který byl mnohými z počátku chápán jako „módní výstřelek“, našel, díky jubilantovu vztahu k přírodě a velké prozíravosti, své místo v organizační struktuře ústavu a v jeho vědecké náplni. V současné době je této problematice věnována v ústavu prvořadá pozornost. Nejen tato skutečnost, ale i řada dalších pozitivních rysů ve vývoji ústavu vedly postupně k prohloubení spolupráce s ostatními odbornými resortními pracovišti, zejména s oběma hydrometeorologickými ústavy MFF UK.

Pod vedením jubilanta ústav rozvíjel také bohatou mezinárodní spolupráci jak na základě dvoustranném, tak i v rámci KAPG. Tato činnost byla oceněna kromě jiného tím, že jubilant byl přizván k práci v mnoha mezinárodních vědeckých orgánech. Jmenujme alespoň některé z nich: mezinárodní komise pro fyziku oblaků a mezinárodní komise pro dynamickou meteorologii (IAMAP) a další. Od roku 1985 vykonává funkci kurátora KAPG).

A nesmíme zapomenout ani na vysoce angažovanou činnost jubilantovu uvnitř naší meteorologické obce i činnost v rámci spolupráce s ostatními příbuznými vědními obory. Všude zde je vysoce vážen a oceňován. Výčet odborných komisí a poradních sborů, ve kterých jubilant aktivně pracuje, by byl příliš dlouhý. Snad uveďme jen několik z nich. Je členem vědeckého kolegia astronomie a geofyziky ČSAV, místopředsedou hlavního Výboru Čs. Meteorologické společnosti při ČSAV, členem komise pro obhajoby doktorských disertačních prací v oboru meteorologie a klimatologie, předsedou rady stěžejního směru II–2 Dynamika a energetika atmosféry, členem rady aktivního programu II Kosmický prostor Země a využívání jejích zdrojů, zástupce garanta projektu cílového projektu základního výzkumu nazvaného Důsledky vztahů Slunce–Země pro změny klimatu a životního prostředí. A tak bychom mohli ve výčtu pokračovat. Vraťme se však jen několika větami k vědeckému profilu jubilanta.

Člen korespondent Vojtěch Vítek je všestranně vyhraněnou vědeckou osobností, jehož práce přesahuje úroveň čs. Meteorologické vědy. Ovlivnil vývoj dynamické meteorologie v několika směrech. V raném údobí své činnosti se zúčastnil s ostatními žáky prof. Brandejse rozpracování baroklinních modelů početní předpovědi počasí. Z okruhu těchto mezinárodně významných prací lze uvézt jeho model pro početní předpověď přízemního tlaku, citovaný prof. Koo Chen-Chao. Ještě jako vědecký aspirant zavedl tzv. pseudogeostrofickou aproximaci atmosférického proudění velkých měřítek, která se ukázala být důležitou zejména pro teorii proudění v rovníkových oblastech. V tomto smyslu je trvale citován v monograficko-učebnicových dílech. Rozpracoval teorii pseudogeostrofického proudění v monografické práci z roku 1987. Dalším tematickým okruhem prací jubilanta je teorie spirálních struktur velkých atmosférických vírů, rozpracovaná se spolupracovníky jako rychlá teoretická odezva na nová fakta, odhalená meteorologickými družicemi. Tyto pionýrské práce založily účast Ústavu fyziky atmosféry ČSAV na meteorologické složce programu Interkosmos a byly základem čs. Školy, zabývající se teorií krátkodobé početní předpovědi s využitím družicových údajů.

Významných výsledků dosáhl jubilant v teorii atmosférických front, kterou rozpracovává v mnoha směrech. Jde o erudovanou modifikaci klasických Gerstnerových vln pro případ dvou kapalin oddělených diskontinuitou. Tento nelineární přístup, zahrnující mj. zobecnění Gerstnerovy metody o vliv Coriolisovy síly, představuje výsledek významně citovaný zejména v sovětské literatuře.

Publikoval, z části jako spoluautor, asi 90 původních vědeckých prací v národních a mezinárodních časopisech a sbornících. Tím výrazně ovlivnil vývoj čs. Meteorologie a fyziky atmosféry a v řadě případů i světový vývoj v oboru.

Závěrem přejeme našemu jubilantovi do dalšího života dobré zdraví a hodně elánu do další práce, neboť „Quantum scimus gutta est, ignoramus mare“.

František Pechala, MZ 1989/4, ročník 42, str. 127–128

Dne 5. října 1989 se člen korespondent Vojtěch Vítek dožívá 60 let. Do dalších let života přejeme jubilantovi jménem Hlavního výboru i všech členů ČSMS mnoho zdraví, osobní spokojenosti a nových vědeckých úspěchů.

Hlavní výbor ČSMS, Věstník ČSMS 1989/1, březen 1989