VÝROČÍ SEKULÁRNÍ METEOROLOGICKÉ STANICE V PRAZE V KLEMENTINU (1975)

VÝROČÍ SEKULÁRNÍ METEOROLOGICKÉ STANICE V PRAZE V KLEMENTINU

V Praze, v objektu Klementina na Starém Městě pražském, v tehdejší koleji jesuitského řádu sv. Klementa, byla v roce 1721 zřízena astronomická věž, později rozšířená na hvězdárnu. Tam se prováděla astronomická pozorování a později i sporadická meteorologická pozorování a měření, jak jsou známá např. z roku 1754, 1756 ap. Bohužel tyto záznamy se nepodařilo objevit, právě tak jako další z období 1769 až 1773, ačkoliv je prokázáno, že ještě v roce 1850 byla v knihovně Klementinské hvězdárny. Až od roku 1775, od 1. ledna, jsou zachované denní meteorologické zá­znamy, které tehdy prováděl Antonín Strnad, žák prvního ředitele jesuitské hvězdárny Steplinga. V roce 1781 dostala hvězdárna meteorologické přístroje od Meteorologické společnosti z Mann­heimu, které byly již unifikované. Klementinská sekulární meteorologická řada má jednu přednost proti obdobným pozoro­vacím řadám v Evropě, která spočívá nejen v tom, že se řadí k nej delším zachovaným řadám meteorologických pozorování a měření, ale i tím, že kontinuita měření nebyla od roku 1775 pře­rušena a že bylo měřeno prakticky stále na stejném místě (jen s malými interními přesuny v objektu) až do dnešní doby, kdy pozorování pokračují. Rovněž okolí stanice nedoznalo prakticky během dvou století žádných změn. A to je právě zásadní přednost proti jiným podobným sekulárním meteorologickým řadám. Nej-delší pozorování z meteorologických prvků má teplota.

V nynější době na celém světě stále vzrůstá význam sekulárních meteorologických pozorování. Touto problematikou se zabývá Světová meteorologická organizace, jejímž členem je i ČSSR. Je to tím, že dlouhodobá měření umožňují sledovat oscilace meteoro­logických prvků, ale i tím, že dovolují na jejich základě připra­vovat klimatické předpovědi. A čím delší řada pozorování je k dispozici (např. stoleté pozorovací řady jsou již sporadické. Tím více vyniká přednost dvěstěletého homogenního pozorování sta­nice v Praze v Klementinu), tím i tyto předpovědi mohou být kvalitnější a nemají jen lokální charakter. V poslední době vzrůstá yýznam dlouhodobých meteorologických měření, protože je možno sledovat, jak postupně stále s rychlejším tempem a kvanti­tativněji zasahuje člověk do přírodních procesů, bohužel zatím spíše negativně. Dlouholeté řady právě mohou varovat a i když ne zastavit, tedy alespoň brzdit negativní vlivy na životní pro­středí.

Protože Hydrometeorologický ústav je si vědom ceny unikátní meteorologické klementinské řady i jejího významu k problémům, jak bylo uvedeno výše, hodlá uspořádat sympózium s mezinárodní účastí (za určité participace ČSAV a Meteorologické společnosti) v rámci dvěstěletého nepřetržitého meteorologického pozorování v Praze, v Klementinu, pravděpodobně v polovině září roku 1976. Sympózium by se zabývalo otázkami dlouhodobého kolísání kli­matu v Evropě. Při této příležitosti Hydrometeorologický ústav požádal o vydání poštovní známky s meteorologickou tématikou, což by byla vůbec první čs. známka s meteorologickým námětem' Dále hodlá vydat bronzovou slavnostní medaili a informativní propagační brožurku. Samozřejmě vyjde i péčí Hydrometeoro­logického ústavu publikace autora K. Pejmla, která zhodnotí meteorologickou historii Klementina a další publikace, která bude obsahovat naměřené a zpracované meteorologické hodnoty z dvě­stěletého období.

Otto Šebek, MZ 1975/3, ročník 28, str. 94