Main menu
Čeština
EnglishYou are here
Václav Hlaváč
RNDr. VÁCLAV HLAVÁČ, CSc. (1899-1987) - STÉ VÝROČÍ NAROZENÍ
Když se v r. 1975 připomínalo dovršení 200 let nepřerušených měření teploty vzduchu v pražském Klementinu, nebylo to jen zásluhou celé plejády pozorovatelů, počínaje prof. A. Strnadem, nýbrž i díky dr. Václavu Hlaváčovi, CSc., nejlepšímu znalci a zpracovateli této středoevropské sekulární řady, který by se letos dožil sta let.
Václav Hlaváč se narodil 3. června 1899 v Týně nad Vltavou. Po absolvování Jirsíkova klasického gymnázia v Českých Budějovicích a vojenské služby studoval matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze a v prosinci 1923 se stal asistentem prof. dr. Stanislava Hanzlíka. Nebyl však „teoretický fyzik", kterého si Hanzlík přál, a proto přešel o rok později do Státního ústavu meteorologického (SÚM) v téže budově.
V říjnu 1925 byl promován na doktora přírodních věd na základě dizertace Vzdušné proudy ve vyšších vrstvách atmosféry nad střední Moravou, jejímž posuzovatelem byl vedle prof. Hanzlíka i geograf prof. Švambera [B], V SÚM se nejprve spolupodílel na budování tehdy začínající předpovědní služby. V letech 1926-1928 byl přechodně zaměstnán v meteorologické sekci Vojenského leteckého ústavu studijního v Praze, kde publikoval studii [2], první práci o proudění ve volné atmosféře nad Československem, a zabýval se mj. meteorologickými aspekty leteckého neštěstí v Pardubicích v říjnu 1926 [3].
Obr. 2 Titulní list z publikace Vzduchové hmoty ve vyšších vrstvách atmosféry nad Republikou československou [2].
Po návratu do SÚM pracoval v klimatologickém oddělení, později se stal jeho vedoucím. Do té doby spadají jeho první zevrubná zpracování unikátní sekulární pražské teplotní řady [9, 13], která započal za spolupráce dr. O. Seydla, posledního tamního pozorovatele z řad astronomů. Ke klementinské řadě se později vracel a stala se mu celoživotním osudem. Málo je známo, že o průběh teplot vzduchu v minulosti se začal zajímat po pověstné zimě 1928/29, nejtužší ve 20. století, kdy jednak prověřoval v terénu reálnost čs. absolutního minima - 42,2 °C, jednak ji souborně zhodnotil [G, CH, J, 5]. Prvá hodnocení sekulárního kolísání teplot vzduchu v Praze podle dosavadní 1651eté teplotní řady pak publikoval na počátku války [10, 11].
Zlom v jeho životní dráze přinesla první poválečná léta v souvislosti s hodnocením postojů během německé okupace. K. Dubec k 95. výročí narození dr. Hlaváče napsal: „Vedení SÚM, resp. HMÚ, se k němu zachovalo obzvláště nepěkně. Nejprve byl doslova vyšíván z Prahy již v květnu 1945 pro údajnou kolaboraci s nacisty za války - později prokázal svou nevinu, v padesátých letech někteří charakterově nízcí pracovníci HMÚ usilovali o jeho uvěznění atd. Všechny je vesměs přežil." [C[. Nicméně sám Hlaváč uvedl, že z Prahy odešel v roce 1946 [30] a jednotné nejsou ani názory pamětníků; proto jsme se snažili dohledat dobová fakta, což se nakonec podařilo [A].
Dr. Hlaváčovi bylo vytýkáno, že sympatizoval s Němci, zdravil nacistickým způsobem, vlastnil legitimaci Svazu pro spolupráci s Němci, nutil zaměstnance k velkému výkonu atp. Celý spis s obviněním ze SMÚ, podepsaný přednostou ústavu dr. A. Gregorem, předaný očistné komisi pro veřejné zaměstnance, shrnoval podezření, že jmenovaný se dopustil služebního přečinu podle dekretu prezidenta republiky E. Beneše č. 105/45 Sb. V něm je kromě řady individuálních názorů Hlaváčových kolegů a podřízených např. výtka, že v r. 1941 dedikoval 2. díl Teplotních poměrů Prahy [ 13] nejen k šedesátinám svého bezprostředního nadřízeného prof. dr. R. Schneidera, přednosty Ústředního meteorologického ústavu pro Čechy a Moravu, nýbrž i k témuž životnímu jubileu direktora Reichswetterdienst dr. A. Meye, šéfmeteorologa pro Čechy a Moravu (který ovšem překvapivě nebyl členem NSDAP).
Obr. 3 Úvodní strana z práce Inverse na Šumavě v Čechách mezi 11. až 25. prosincem 1932 [6].
K tíži mu byly mj. přičítány rovněž dvě pasáže ze služebního oběžníku, kde dr. Hlaváč zařadil do náplně jedné skupiny svého oddělení také sestavování tabulek a mapek periodických hlášení „pro Reichsamt fiir Wetterdienst a jiné ústavy" (F. Bauer, Slovensko, Hydro-odděl.) atd. Dále závěrečný apel, že je „v nynější době nutno, aby každý z nás vykonal ještě více, než je předepsáno, máme-li všem požadavkům na naše oddělení kladeným plně dostáti. " [A]
V září 1946 uznala očistná komise V. Hlaváče pro některá udání vinným ze služebního přečinu a potrestala, přeložením na jiné služební místo a zmenšením základního služného na dobu 3 roků o 50% ". Po odvolání jej vrchní očistná komise v červnu 1947 osvobodila ze dvou bodů obvinění, zmenšila srážky z platu o 10 % a konstatovala, že jeho jednáním nevznikla nikomu žádná škoda. Tím však celá záležitost nekončila.
Po nástupu komunistického režimu v únoru 1948 byl dr. Hlaváč dán v dubnu na dovolenou s „čekatelným" a v srpnu 1948 byl s ním rozvázán pracovní poměr. V září jeho kauza přišla znovu na přetřes trestní nalézací komise Ústředního národního výboru hl. m. Prahy a byl uznán vinným přestupkem podle tzv. malého retribučního dekretu č. 138/45 Sb. (stíhajícího menší provinění proti národní cti) za táž obvinění, za něž už byl jednou trestán v roce 1946: tentokrát byl odsouzen k peněžitému trestu 150 000 - Kčs, k trestu na svobodě v trvání 10 měsíců a k veřejnému pokárání. Soudní praxe však už připomínala Kafkův Proces, protože údajně veřejné líčení se konalo v nepřítomnosti obviněného. Odvolací řízení se dlouho vleklo - do května 1951, kdy byl nejprve na základě žádosti o milost uložený trest zmírněn a v důsledku prezidentské amnestie K. Gottwalda nebyl vykonán [A].
Co dodat s odstupem více než půl století? Že dr. Hlaváč, znalý němčiny, patrně komunikoval i jako vedoucí největšího ústavního oddělení trochu horlivěji s představiteli německých úřadů než běžný zaměstnanec. Pokud občas zdravil ve službě pravou rukou, bylo to striktně vzato podle dvou oběžníků z ministerstva. Rozhodující však asi bylo, že byl nepochybně velmi pracovitý a pedantický člověk, z dnešního hlediska workoholik, který měl vyšší nároky na přesnou docházku i práci nejen pro sebe, nýbrž i pro své podřízené bez ohledu na režim, což se samozřejmě nelíbilo. A ohlédneme-li se zpět na nedemokratičnost soudnictví od roku 1948, lze si jen přát, aby „Vítězný únor" už nebyl trvalým zdrojem inspirace, jako se ještě chtělo rok před listopadem 1989 na stránkách Meteorologických zpráv.
Po odchodu z Prahy žil V. Hlaváč v Jivně u Českých Budějovic, kde se stal od března 1949 pozorovatelem klimatologické stanice, založené 3 roky předtím. Tady pracoval jako klimatolog pro bývalý Zemský národní výbor, četné krajské a okresní národní výbory, poté byl pracovníkem Státního ústavu pro rajónové plánování a nakonec Stavoprojektu České Budějovice. Pro různá místa Čech a Moravy zpracoval asi 75 různých klimatologických posudků a studií, z nichž nejvýznamnější je rozsáhlá a podrobná Klimatografie kraje České Budějovice, dílo dodnes nepřekonané. V letech 1954-1960 působil i jako externí učitel na Pedagogickém institutu v Českých Budějovicích.
Po „odchodu do důchodu" se opět věnoval klementinské řadě - od revize a převodu originálních dobových záznamů s latinskými a německými poznámkami do formálně nové databáze přes statistické zpracování s pomocí mechanické kalkulačky až po studie o kolísání klimatu. Na toto téma také publikoval a přednášel na několika mezinárodních konferencích, jichž se mohl v uvolněnější atmosféře 60. let zúčastnit. Hodnosti kandidáta věd dosáhl v roce 1970, v 71 letech; obhajoba doktorské dizertace mu již nebyla z politických důvodů povolena, práce byla však publikována [30]. A až od této doby se aktivně podílel na činnosti vědeckých společností, především meteorologické, ale také zeměpisné, astronomické a bioklimatologické. Jen slabou náplastí bylo jeho jmenování čestným členem Čs. meteorologické společnosti při ČSAV. Se svojí meteorologií zůstal spjat až do konce života jako pozorovatel stanice v Jivně, kterou vedl téměř 40 let. Zemřel 28. dubna 1987 v Českých Budějovicích.
Dr. Hlaváč měl ale i jiné záliby - vážnou hudbu, příležitostně i sám komponoval, a především sportovní gymnastiku. I aktivnímu sportu zůstal věrný, ještě ve svých 70 letech působil jako rozhodčí i jako cvičitel gymnastického oddílu Sokola Rudolfov, a svoji vlastní tělocvičnu měl i u svého domku, v přírodě na kraji lesa. Členem Sokola byl již od 20. let, a o jeho nadšení pro meteorologii i sport snad nejlépe vypoví několik úryvků z jeho článku o meteorologickém zajištění 9. všesokolského sletu v roce 1932 [4]:
„... Abych tedy mohl postup poruch sledovati, zařídil jsem na vybraných stanicích v Čechách meteorologická pozorování pro každý den sletový v tyto doby: v 8 h ráno, vil, ve 14, v 15 h 30 min a v 17 hod. odpoledne. Byly to stanice Cheb, Mariánské lázně, Karlovy Vary, Plzeň, Jince, Lenešice, Požáry, České Budějovice, Tábor, Štoky, Polička, Hradec Králové, Milovice, Roudnice a Praha letiště...
Výsledek pozorování shrnuly v depeši, kterou ihned odeslaly na telegrafní ústřednu do Prahy. Ústředna pak nám ji poslala na sletiště. Na sletišti byla depeše dešifrována a údaje její zakresleny do povětrnostních mapek. Měl jsem tedy nejpozději 30 minut po každé pozorovací lhůtě zakreslen stav počasí v celých Čechách ... Stanice byly povinny po celou dobu od 8 hod. ráno až do 17 h 30 min hlásiti v mimořádných depeších i náhlé změny povětrnostní, kdyby k nim došlo v době mezi jednotlivými pozorovacími lhůtami, tj. např. začátek bouřky, konec deště atd. Mimořádných depeší vzhledem k příznivému počasí bylo jen málo, přesto pozorovatelé musili býti „na stráži" vždy po celý den ...
Podle výsledků rozboru jsem podal příslušnou zprávu vedení sletu, buď že nehrozí nebezpečí, nebo se blíží ta a ta porucha. Podle mé zprávy se pak náčelnictvo zařídilo ... Ke konci musím ještě s povděkem podotknouti, že mne pořadatelstvo ve všem podporovalo. Měl jsem podle své žádosti přidělenu kancelář na střeše hlavní tribuny za náčelnickým můstkem a mohl jsem tak nejen obhlíželi celý obzor a pozorovati mraky a vítr, nýbrž i s nejlepšího místa sledovati všechny ty nezapomenutelné krásy a obrazy celého sletového vystoupení."
Samota u Jivna byla měkkou mnoha meteorologů, kteří zde nalézali přátelství a pohled na život z trochu jiného úhlu, z pozice člověka, pro něhož bylo ono krásné prostředí v jistém smyslu i vyhnanstvím. Dr. Hlaváč často připomínal jednu zásadu - buď sám sobě nejvyšší autoritou. Tou se řídil a ta ovlivnila i jeho život. Nesplnilo se jen jeho přání, aby žil ve třech stoletích: narodil se totiž v 19., žil ve 20. a chtěl ještě pohlédnout do 21. století; přesto se dožil úctyhodných 88 let.
Izolace na vrcholu vědecké kariéry způsobila, že obrovská, doslova mravenčí práce ve skromných podmínkách přinesla svému autorovi jen málo slávy, přestože je nesmírně významná z praktického hlediska. Jestliže se dnes chlubíme již 2251etou klementinskou teplotní řadou, vzpomeňme přitom i na dr. Hlaváče.
Literatura
[A] Archiv hl. města Prahy, fond „Malý dekret", sign. 36-19173.
[B] Disertace pražské university 1882-1953, část I, s. 273. Praha, Universita Karlova 1965.
[C] Dubec, K.: 95. výročí narození Václava Hlaváče. Informační věstník České meteorologické společnosti, č. 2, září 1994, s. 5.
[D] Krška, K.: Vývoj meteorologie v Československé republice. In: Krška, K. - Šamaj, F„ Kapitoly z dějin meteorologie v českých zemích a na Slovensku, s. 102-117. Příloha Meteorol. Zpr., 51, 1998.
[E] Křivancová, S. : RNDr. Václav Hlaváč, CSc., pětaosmdesátníkem. Meteorol. Zpr., 37, 1984, č. 6, s. 189.
[F] Křivancová, S.: Za RNDr. Václavem Hlaváčem, CSc, Meteorol. Zpr., 40, 1987, č. 4, s. 128.
[G] Křivancová, S.: Rekordně nízké teploty vzduchu v mimořádně tuhé zimě 1928/29. Meteorol. Zpr., 52, 1999, č. 2, s. 50-54.
[H] Nekovář, F. : Dr. Václav Halváč sedmdesátníkem. Meteorol. Zpr., 22, 1969, č. 3, s. 75-76.
[CH] Sládek, J.: Náš rozhovor (s dr. Václavem Hlaváčem, CSc). Lidé a země, 25, 1976, č. 3, s. 140-141.
[J] Sobíšek, B.: Lze měřit teplotu nižší než -39°C rtuťovým teploměrem? Meteorol. Zpr., 52, 1999, č. 2, s. 54.
[K] Vavruška, R: RNDr. Václav Hlaváč, CSc. (3. 6. 1899-29.4.1987). In: Podnebí Českých Budějovic, s. 10. ČHMÚ, pob. České Budějovice 1990.
Seznam publikací RNDr. Václava Hlaváče, CSc.
[1] Větrné poměry v Brně. Zprávy o letectví, 4, 1926, č. 5, s. 53-56.
[2] Vzduchové proudy ve vyšších vrstvách atmosféry nad Republikou československou. Zprávy Vojenského leteckého ústavu studijního v Praze, 1, 1927, č. 1, s. 3-23 + 12 s. příloh.
[3] Povětrnostní situace v Evropě v den leteckého neštěstí v Pardubicích 10. října 1926. Letectví, 7, 1927, č. 1, s. 7-9.
[4] Meteorologická zajišťovací služba o IX. sletu všesokolském. In: Památník IX. sletu všesokolského, pořádaného na oslavu stých narozenin dr. Miroslava Tyrše, Praha 1932, s. 149-152.
[5] Povětrnostní poměry v republice Československé ve vegetačním roce 1928/1929. In: Československá statistika, sv. 81, řada XII (Zemědělství, seš. 19), s. 14*-31*. Praha, Státní ústav statistický 1932.
[6] Inverse na Šumavě v Čechách mezi 11. až 25. prosincem 1932. In: Publ. řada C, sv. III, s. 14^14. Státní ústav meteorologický v Praze 1934.
[7] Bemerkungen zum Artikel des Herrn J. Steinmayer, S. J„ Wien: Das Beobachtungsnetz der Mannheimer Meteorolo-gischen Gesellschaft und die áltesten meteorol. Beobachtungen in Wien (Meteorol. Z., 52, 1935, H. 6). Meteorol. Z„ 52, 1935, H. 10, s. 377-379.
[8] Návod k meteorologickému hlášení pro všeobecnou službu povětrnostní, 2. opr. dopl. vydání (spoluautoři G. Swoboda, V. Miklenda). Příručka Stát. úst. meteorologického, Sv. VI. Praha, SÚM 1937. 98 s.
[9] Tepelné poměry hl. města Prahy, díl I. (paralelně něm. verze: Die Temperaturverhaltnisse der Hauptstadt Prag, Teil I), Čs. statistika, sv. 143, ř. XII (Zemědělství, seš. 22), Pražské studie geofyzikální VIII, 95 s. textu + přílohy. Praha, Státní úřad statistický 1937.
Jan Munzar - František Vavruška, MZ 1999/3, ročník 52, str. 82-85
95. výročí narození Václava Hlaváče
RNDr. Hlaváč Václav, CSc., *3. června 1899 Týn nad Vltavou až 28. dubna 1987 České Budějovice, český meteorolog a klimatolog. Po absolvování přírodovědecké fakulty UK v Praze působil 1924–1948 ve Státním ústavu meteorologickém, expert na klimatologii v jižních Čechách, 1950 správce meteorologické stanice Rudolfov-Jivno, 1955 až 1960 učil na Pedagogickém institutu v Českých Budějovicích. Podrobně zpracoval teplotní měření ze sekulární meteorologické stanice Praha-Klementinum na jejichž podkladě se zabýval kolísáním klimatu posledních 200 let. Napsal téměř 90 obsáhlejších pojednání, z nichž nejdůležitější jsou Tepelné poměry hlavního města Prahy I., II. (1937, 1941, česky a německy).
Tolik o našem jubilantovi (95. výročí narození) uvádí Československý biografický slovník z roku 1992 (Encyklopedický institut ČSAV), pravděpodobně z pera RNDr. Jana Munzara, CSc. Václav Hlaváč patřil ke kmenovým zaměstnancům Státního ústavu meteorologického (SÚM), kteří položili základy meteorologie v předválečné ČSR (např.: A. Gregor, E. Hof., F. Kocourek, M. Konček, Š. Petrovič, R. Schneider, G. Swoboda, E. Veselý a další), a zůstal oboru věrný až do konce svého života. Byl doslova fanatik práce, vše co dělal, dělal s nesmírnou pílí a zaujetím pro věc. S odstupem doby lze o něm bez uzardění tvrdit, že svou prací nahradil existenci klimatologického odboru SUM, resp. dnešního CHMU. Jeho klimatografie jižních Čech, zpracovaná v padesátých letech pro Jč KNV v Českých Budějovicích, je dodnes nepřekonaná.
Celoživotním osudem se mu ale stala pražská stanice Klementinum. Vyhledal, soustředil, vyhodnotil a zpracoval a publikoval o ní řadu zasvěcených prací, převážně počtářsky vysoce náročných. Sám vypočítal, že při tom více než 12 miliónů číselných znaků, nakreslil stovky metrů diagramů apod., to vše v dobách, kdy jeho jedinou výpočetní technikou byla mechanická kalkulačka Brunschwiga.
Vedle meteorologie byla jeho koníčkem vážná hudba a sokolská tělovýchova. Ještě v roce 1985 (!) předváděl svým přátelům E. Veselému a K. Pejmlovi poměrně náročná cvičení na hrazdě, kterou měl trvale postavenou na své stanici v Jivně. Do pozdního věku byl duševně svěží, zpaměti dokázal recitovat dlouhé latinské nebo řecké verše. Vědecké hodnosti kandidáta věd dosáhl v 75 letech svého života (!), doktorskou dizertaci zpracoval v 80 letech, ale její obhajoba mu nebyla z politických důvodů již povolena! Vedení SUM resp. HMÚ se k němu zachovalo obzvláště nepěkně. Nejprve byl doslova vyštván z Prahy již v květnu 1945, pro údajnou kolaboraci s nacisty za války – později prokázal svou nevinu, v padesátých letech někteří charakterově nízcí pracovníci HMÚ usilovali o jeho uvěznění atd. Všechny je vesměs přežil.
Ostatně, zdá se, že problém etiky se jako červená niť vine českou meteorologií doposud, neboť i další české meteorology potkal obdobný osud zato, že zasvětili svůj život tomuto vědnímu oboru. Znám jich několik: RNDr. Emil Veselý, Karel Pejml, ze žijících pak RNDr. Milan Koldovský a RNDr. Jiří Förchtgott. Neměla by ČMeS uvažovat o zařazení „etického kodexu“ do svých stanov?
Karel Dubec, Věstník ČMeS 1994/2, září 1994
ZA RNDr. VÁCLAVEM HLAVÁČEM, CSc.
Před necelými třemi roky jsme na tomto místě našeho časopisu gratulovali nestoru čs. meteorologie RNDr. Václavu Hlaváčovi, CSc. z Rudolfova-Jivna u Českých Budějovic k 85. narozeninám. Přáli jsme mu, aby se splnilo to, o čem snil a o co programově usiloval — dožít se příštího století. Aby pak mohl říct: ,,V jednom století jsem se narodil (3. 6. 1899), v dalším pracoval a teprve v dalším zemřel". Zákonitosti života jsou však silnější než přání, byť podepřená cílevědomou životosprávou, pravidelným tělesným cvičením a usilovnou prací na rozsáhlé zahradě. Zradilo jej srdce a dne 28. 4. 1987 zemřel ve věku 88 let.
S dr. Hlaváčem odešlo kus historie československé meteorologie, člověk nesmírně pilný a houževnatý, pro kterého meteorologie a zejména klasická klimatologie byla prací i zábavou, jeho celoživotní láskou. Běhu jeho života a jeho práce bylo vzpomenuto v Meteorologických zprávách u příležitosti jeho 70. e 85. narozenin (MZ, 22, 1969, č. 3, s. 75-76 a MZ, 37, 1984, č. 6, s. 189). V roce 1969 byla shrnuta také jeho publikační činnost. V seznamu publikací se však neobjevila podstatná část jeho klimatologických studií, které zpracoval pro praktické použití při plánování zemědělské výroby, pro potřeby výstavby a rajonizace menších nebo větších územních celků nebo měst a obcí, které nebyly otištěny a zůstaly pouze v rukopisech s diagramy a tabulkami u nejrůznějších institucí, pro jejichž účel byly zpracovány. Seznam těchto prací čítá na 75 položek a jsou zde vedle menších studií také např. „Podrobná klimatografie celého území budoucí nádrže Lipno s prognózou jejího vlivu na změny klimatických poměrů" či rozsáhlá práce zásadního významu „Velká a podrobná klimatografie celého kraje České Budějovice" (KNV, české Budějovice 1952). Nelze také ne-připomenout zásluhy dr. Hlaváče o zpracování Klementinské řady pozorování, v jejímž hodnocení a zpracování pokračoval až do své smrti. V posledních čtyřiceti létech svého života působil dr. Hlaváč jako pozorovatel klimatologické stanice v Rudolfově-Jivně a přičinil se tak o získání celé řady unikátních klimatologických pozorování.
Myslím tedy, že každý, kdo dr. Hlaváče lépe poznal, kdo měl možnost navštívit jej i v posledních létech jeho života nebo slyšel jeho zajímavá vyprávění z historie meteorologie a kdo ho viděl cvičit na hrazdě či slyšel přednášet obsáhlé citáty latinských klasiků — bude na něj rád vzpomínat a naše obec meteorologická, že na něj nezapomene.
Svatava Křivancová, MZ 1987/4, ročník 40, str. 128
RNDr. VÁCLAV HLAVÁČ, CSc., PĚTAOSMDESÁTNÍKEM
Dne 3. 6. 1984 se dožil v plné duševní i fyzické svěžesti 85 let nestor československé meteorologie RNDr. Václav Hlaváč, CSc. O této vitální skutečnosti svědčí jubilantova stálá činnost v nejrůznějších odvětvích klimatologie, vedle níž si najde vždy dosti času pro práci na své rozsáhlé zahradě a dokáže ještě dnes zacvičit na hrazdě cviky, které jsou pro nás i mnohem později narozené nepřekonatelným problémem.
Dr. Hlaváč věnoval naší teoretické i aplikované meteorologii celý svůj život — ať jako zaměstnanec bývalého Státního meteorologického ústavu, nebo později ve funkci experta pro klimatologii pro odbory KNV. Odborná publikační činnost jubilantova byla nejednou shrnuta, v našem časopise naposledy u příležitosti jeho 70. narozenin (Meteorol. Zpr., 22, 1969, č. 3, s. 75 — 76). Dr. Hlaváč byl mimo jiné autorem řady speciálních klimatografických studií pro odbory plánování a výstavby KNV. Svůj hlavní zájem věnoval, kromě studia klimatologických poměrů rodného Jihočeského kraje, především detailnímu zpracování klementinské teplotní řady, což mu přineslo i velké mezinárodní uznání.
Je třeba také ocenit skutečnost, že jubilant stále ještě pracuje jako pozorovatel základní klimatologické stanice v Rudolfově-Jivně u Českých Budějovic a s velkým zájmem a pochopením se ujímá každé novinky v oboru. Mimo to dále neúnavně pokračuje ve vyhodnocování termografických záznamů z pražského Klementina.
Kdo měl příležitost poznat čilého jubilanta osobně, jistě rád vzpomíná na tato nevšední setkání a ani se mu nechce věřit, že před nim stojí člověk narozený na sklonku minulého století, a určitě se také přidá k řadě gratulantů, kteří přejí dr. Hlaváčovi hodně zdraví a sil k další práci, ve které může uplatňovat své bohaté odborné i životni zkušenosti.
Svatava Křivancová, MZ 1984/6, ročník 37, str. 189