You are here

Domů › Významné osobnosti české a slovenské meteorologie

Václav Hlaváč

St, 2016/01/13 - 18:19 — plipina

RNDr. VÁCLAV HLAVÁČ, CSc. (1899-1987) - STÉ VÝROČÍ NAROZENÍ

Když se v r. 1975 připomínalo dovršení 200 let nepřeru­šených měření teploty vzduchu v pražském Klementinu, nebylo to jen zásluhou celé plejády pozorovatelů, počínaje prof. A. Strnadem, nýbrž i díky dr. Václavu Hlaváčovi, CSc., nejlepšímu znalci a zpracovateli této středoevropské sekulár­ní řady, který by se letos dožil sta let.

Václav Hlaváč se narodil 3. června 1899 v Týně nad Vlta­vou. Po absolvování Jirsíkova klasického gymnázia v Čes­kých Budějovicích a vojenské služby studoval matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Pra­ze a v prosinci 1923 se stal asistentem prof. dr. Stanislava Hanzlíka. Nebyl však „teoretický fyzik", kterého si Hanzlík přál, a proto přešel o rok později do Státního ústavu meteoro­logického (SÚM) v téže budově.

V říjnu 1925 byl promován na doktora přírodních věd na základě dizertace Vzdušné proudy ve vyšších vrstvách atmo­sféry nad střední Moravou, jejímž posuzovatelem byl vedle prof. Hanzlíka i geograf prof. Švambera [B], V SÚM se nej­prve spolupodílel na budování tehdy začínající předpovědní služby. V letech 1926-1928 byl přechodně zaměstnán v mete­orologické sekci Vojenského leteckého ústavu studijního v Praze, kde publikoval studii [2], první práci o proudění ve volné atmosféře nad Československem, a zabýval se mj. meteorologickými aspekty leteckého neštěstí v Pardubicích v říjnu 1926 [3].

Obr. 2 Titulní list z publikace Vzduchové hmoty ve vyšších vrstvách atmo­sféry nad Republikou československou [2].

Po návratu do SÚM pracoval v klimatologickém odděle­ní, později se stal jeho vedoucím. Do té doby spadají jeho prv­ní zevrubná zpracování unikátní sekulární pražské teplotní řady [9, 13], která započal za spolupráce dr. O. Seydla, po­sledního tamního pozorovatele z řad astronomů. Ke klemen­tinské řadě se později vracel a stala se mu celoživotním osu­dem. Málo je známo, že o průběh teplot vzduchu v minulosti se začal zajímat po pověstné zimě 1928/29, nejtužší ve 20. století, kdy jednak prověřoval v terénu reálnost čs. abso­lutního minima - 42,2 °C, jednak ji souborně zhodnotil [G, CH, J, 5]. Prvá hodnocení sekulárního kolísání teplot vzduchu v Praze podle dosavadní 1651eté teplotní řady pak publikoval na počátku války [10, 11].

Zlom v jeho životní dráze přinesla první poválečná léta v souvislosti s hodnocením postojů během německé okupace. K. Dubec k 95. výročí narození dr. Hlaváče napsal: „Vedení SÚM, resp. HMÚ, se k němu zachovalo obzvláště nepěkně. Nejprve byl doslova vyšíván z Prahy již v květnu 1945 pro údajnou kolaboraci s nacisty za války - později prokázal svou nevinu, v padesátých letech někteří charakterově nízcí pra­covníci HMÚ usilovali o jeho uvěznění atd. Všechny je ves­měs přežil." [C[. Nicméně sám Hlaváč uvedl, že z Prahy ode­šel v roce 1946 [30] a jednotné nejsou ani názory pamětníků; proto jsme se snažili dohledat dobová fakta, což se nakonec podařilo [A].

Dr. Hlaváčovi bylo vytýkáno, že sympatizoval s Němci, zdravil nacistickým způsobem, vlastnil legitimaci Svazu pro spolupráci s Němci, nutil zaměstnance k velkému výkonu atp. Celý spis s obviněním ze SMÚ, podepsaný přednostou ústavu dr. A. Gregorem, předaný očistné komisi pro veřejné zaměst­nance, shrnoval podezření, že jmenovaný se dopustil služební­ho přečinu podle dekretu prezidenta republiky E. Beneše č. 105/45 Sb. V něm je kromě řady individuálních názorů Hla­váčových kolegů a podřízených např. výtka, že v r. 1941 dedi­koval 2. díl Teplotních poměrů Prahy [ 13] nejen k šedesátinám svého bezprostředního nadřízeného prof. dr. R. Schneidera, přednosty Ústředního meteorologického ústavu pro Čechy a Moravu, nýbrž i k témuž životnímu jubileu direktora Reichswetterdienst dr. A. Meye, šéfmeteorologa pro Čechy a Moravu (který ovšem překvapivě nebyl členem NSDAP).

Obr. 3 Úvodní strana z práce Inverse na Šumavě v Čechách mezi 11. až 25. prosincem 1932 [6].

K tíži mu byly mj. přičítány rovněž dvě pasáže ze služeb­ního oběžníku, kde dr. Hlaváč zařadil do náplně jedné skupi­ny svého oddělení také sestavování tabulek a mapek periodic­kých hlášení „pro Reichsamt fiir Wetterdienst a jiné ústavy" (F. Bauer, Slovensko, Hydro-odděl.) atd. Dále závěrečný apel, že je „v nynější době nutno, aby každý z nás vykonal ješ­tě více, než je předepsáno, máme-li všem požadavkům na naše oddělení kladeným plně dostáti. " [A]

V září 1946 uznala očistná komise V. Hlaváče pro někte­rá udání vinným ze služebního přečinu a potrestala, přeložením na jiné služební místo a zmenšením základního služného na dobu 3 roků o 50% ". Po odvolání jej vrchní očistná komi­se v červnu 1947 osvobodila ze dvou bodů obvinění, zmenši­la srážky z platu o 10 % a konstatovala, že jeho jednáním ne­vznikla nikomu žádná škoda. Tím však celá záležitost nekon­čila.

Po nástupu komunistického režimu v únoru 1948 byl dr. Hlaváč dán v dubnu na dovolenou s „čekatelným" a v srpnu 1948 byl s ním rozvázán pracovní poměr. V září jeho kauza přišla znovu na přetřes trestní nalézací komise Ústředního národního výboru hl. m. Prahy a byl uznán vinným přestup­kem podle tzv. malého retribučního dekretu č. 138/45 Sb. (stí­hajícího menší provinění proti národní cti) za táž obvinění, za něž už byl jednou trestán v roce 1946: tentokrát byl odsouzen k peněžitému trestu 150 000 - Kčs, k trestu na svobodě v trvá­ní 10 měsíců a k veřejnému pokárání. Soudní praxe však už připomínala Kafkův Proces, protože údajně veřejné líčení se konalo v nepřítomnosti obviněného. Odvolací řízení se dlou­ho vleklo - do května 1951, kdy byl nejprve na základě žádos­ti o milost uložený trest zmírněn a v důsledku prezidentské amnestie K. Gottwalda nebyl vykonán [A].

Co dodat s odstupem více než půl století? Že dr. Hlaváč, znalý němčiny, patrně komunikoval i jako vedoucí největšího ústavního oddělení trochu horlivěji s představiteli německých úřadů než běžný zaměstnanec. Pokud občas zdravil ve službě pravou rukou, bylo to striktně vzato podle dvou oběžníků z ministerstva. Rozhodující však asi bylo, že byl nepochybně velmi pracovitý a pedantický člověk, z dnešního hlediska workoholik, který měl vyšší nároky na přesnou docházku i práci nejen pro sebe, nýbrž i pro své podřízené bez ohledu na režim, což se samozřejmě nelíbilo. A ohlédneme-li se zpět na nedemokratičnost soudnictví od roku 1948, lze si jen přát, aby „Vítězný únor" už nebyl trvalým zdrojem inspirace, jako se ještě chtělo rok před listopadem 1989 na stránkách Meteo­rologických zpráv.

Po odchodu z Prahy žil V. Hlaváč v Jivně u Českých Budějovic, kde se stal od března 1949 pozorovatelem klima­tologické stanice, založené 3 roky předtím. Tady pracoval jako klimatolog pro bývalý Zemský národní výbor, četné kraj­ské a okresní národní výbory, poté byl pracovníkem Státního ústavu pro rajónové plánování a nakonec Stavoprojektu České Budějovice. Pro různá místa Čech a Moravy zpracoval asi 75 různých klimatologických posudků a studií, z nichž nejvýznamnější je rozsáhlá a podrobná Klimatografie kraje České Budějovice, dílo dodnes nepřekonané. V letech 1954-1960 působil i jako externí učitel na Pedagogickém institutu v Českých Budějovicích.

Po „odchodu do důchodu" se opět věnoval klementinské řadě - od revize a převodu originálních dobových záznamů s latinskými a německými poznámkami do formálně nové databáze přes statistické zpracování s pomocí mechanické kalkulačky až po studie o kolísání klimatu. Na toto téma také publikoval a přednášel na několika mezinárodních konferen­cích, jichž se mohl v uvolněnější atmosféře 60. let zúčastnit. Hodnosti kandidáta věd dosáhl v roce 1970, v 71 letech; obha­joba doktorské dizertace mu již nebyla z politických důvodů povolena, práce byla však publikována [30]. A až od této doby se aktivně podílel na činnosti vědeckých společností, přede­vším meteorologické, ale také zeměpisné, astronomické a bioklimatologické. Jen slabou náplastí bylo jeho jmenování čestným členem Čs. meteorologické společnosti při ČSAV. Se svojí meteorologií zůstal spjat až do konce života jako pozo­rovatel stanice v Jivně, kterou vedl téměř 40 let. Zemřel 28. dubna 1987 v Českých Budějovicích.

Dr. Hlaváč měl ale i jiné záliby - vážnou hudbu, příleži­tostně i sám komponoval, a především sportovní gymnastiku. I aktivnímu sportu zůstal věrný, ještě ve svých 70 letech půso­bil jako rozhodčí i jako cvičitel gymnastického oddílu Sokola Rudolfov, a svoji vlastní tělocvičnu měl i u svého domku, v přírodě na kraji lesa. Členem Sokola byl již od 20. let, a o jeho nadšení pro meteorologii i sport snad nejlépe vypoví několik úryvků z jeho článku o meteorologickém zajištění 9. všesokolského sletu v roce 1932 [4]:

„... Abych tedy mohl postup poruch sledovati, zařídil jsem na vybraných stanicích v Čechách meteorologická pozorová­ní pro každý den sletový v tyto doby: v 8 h ráno, vil, ve 14, v 15 h 30 min a v 17 hod. odpoledne. Byly to stanice Cheb, Mariánské lázně, Karlovy Vary, Plzeň, Jince, Lenešice, Požáry, České Budějovice, Tábor, Štoky, Polička, Hradec Králové, Milovice, Roudnice a Praha letiště...

Výsledek pozorování shrnuly v depeši, kterou ihned ode­slaly na telegrafní ústřednu do Prahy. Ústředna pak nám ji poslala na sletiště. Na sletišti byla depeše dešifrována a úda­je její zakresleny do povětrnostních mapek. Měl jsem tedy nej­později 30 minut po každé pozorovací lhůtě zakreslen stav počasí v celých Čechách ... Stanice byly povinny po celou dobu od 8 hod. ráno až do 17 h 30 min hlásiti v mimořádných depeších i náhlé změny povětrnostní, kdyby k nim došlo v době mezi jednotlivými pozorovacími lhůtami, tj. např. začátek bouřky, konec deště atd. Mimořádných depeší vzhledem k příznivému počasí bylo jen málo, přesto pozorovatelé musi­li býti „na stráži" vždy po celý den ...

Podle výsledků rozboru jsem podal příslušnou zprávu vedení sletu, buď že nehrozí nebezpečí, nebo se blíží ta a ta porucha. Podle mé zprávy se pak náčelnictvo zařídilo ... Ke konci musím ještě s povděkem podotknouti, že mne pořada­telstvo ve všem podporovalo. Měl jsem podle své žádosti při­dělenu kancelář na střeše hlavní tribuny za náčelnickým můstkem a mohl jsem tak nejen obhlíželi celý obzor a pozorovati mraky a vítr, nýbrž i s nejlepšího místa sledovati všechny ty nezapomenutelné krásy a obrazy celého sletového vystou­pení."

Samota u Jivna byla měkkou mnoha meteorologů, kteří zde nalézali přátelství a pohled na život z trochu jiného úhlu, z pozice člověka, pro něhož bylo ono krásné prostředí v jistém smyslu i vyhnanstvím. Dr. Hlaváč často připomínal jednu zásadu - buď sám sobě nejvyšší autoritou. Tou se řídil a ta ovlivnila i jeho život. Nesplnilo se jen jeho přání, aby žil ve třech stoletích: narodil se totiž v 19., žil ve 20. a chtěl ještě pohlédnout do 21. století; přesto se dožil úctyhodných 88 let.

Izolace na vrcholu vědecké kariéry způsobila, že obrov­ská, doslova mravenčí práce ve skromných podmínkách při­nesla svému autorovi jen málo slávy, přestože je nesmírně významná z praktického hlediska. Jestliže se dnes chlubíme již 2251etou klementinskou teplotní řadou, vzpomeňme při­tom i na dr. Hlaváče.

Literatura

[A] Archiv hl. města Prahy, fond „Malý dekret", sign. 36-19173.

[B] Disertace pražské university 1882-1953, část I, s. 273. Praha, Universita Karlova 1965.

[C] Dubec, K.: 95. výročí narození Václava Hlaváče. Informač­ní věstník České meteorologické společnosti, č. 2, září 1994, s. 5.

[D] Krška, K.: Vývoj meteorologie v Československé republi­ce. In: Krška, K. - Šamaj, F„ Kapitoly z dějin meteorologie v českých zemích a na Slovensku, s. 102-117. Příloha Meteorol. Zpr., 51, 1998.

[E] Křivancová, S. : RNDr. Václav Hlaváč, CSc., pětaosmdesátníkem. Meteorol. Zpr., 37, 1984, č. 6, s. 189.

[F] Křivancová, S.: Za RNDr. Václavem Hlaváčem, CSc, Meteorol. Zpr., 40, 1987, č. 4, s. 128.

[G] Křivancová, S.: Rekordně nízké teploty vzduchu v mimo­řádně tuhé zimě 1928/29. Meteorol. Zpr., 52, 1999, č. 2, s. 50-54.

[H] Nekovář, F. : Dr. Václav Halváč sedmdesátníkem. Meteorol. Zpr., 22, 1969, č. 3, s. 75-76.

[CH] Sládek, J.: Náš rozhovor (s dr. Václavem Hlaváčem, CSc). Lidé a země, 25, 1976, č. 3, s. 140-141.

[J] Sobíšek, B.: Lze měřit teplotu nižší než -39°C rtuťovým tep­loměrem? Meteorol. Zpr., 52, 1999, č. 2, s. 54.

[K] Vavruška, R: RNDr. Václav Hlaváč, CSc. (3. 6. 1899-29.4.1987). In: Podnebí Českých Budějovic, s. 10. ČHMÚ, pob. České Budějovice 1990.

 

Seznam publikací RNDr. Václava Hlaváče, CSc.

[1] Větrné poměry v Brně. Zprávy o letectví, 4, 1926, č. 5, s. 53-56.

[2] Vzduchové proudy ve vyšších vrstvách atmosféry nad Republikou československou. Zprávy Vojenského letecké­ho ústavu studijního v Praze, 1, 1927, č. 1, s. 3-23 + 12 s. příloh.

[3] Povětrnostní situace v Evropě v den leteckého neštěstí v Pardubicích 10. října 1926. Letectví, 7, 1927, č. 1, s. 7-9.

[4] Meteorologická zajišťovací služba o IX. sletu všesokol­ském. In: Památník IX. sletu všesokolského, pořádaného na oslavu stých narozenin dr. Miroslava Tyrše, Praha 1932, s. 149-152.

[5] Povětrnostní poměry v republice Československé ve vege­tačním roce 1928/1929. In: Československá statistika, sv. 81, řada XII (Zemědělství, seš. 19), s. 14*-31*. Praha, Státní ústav statistický 1932.

[6] Inverse na Šumavě v Čechách mezi 11. až 25. prosincem 1932. In: Publ. řada C, sv. III, s. 14^14. Státní ústav mete­orologický v Praze 1934.

[7] Bemerkungen zum Artikel des Herrn J. Steinmayer, S. J„ Wien: Das Beobachtungsnetz der Mannheimer Meteorolo-gischen Gesellschaft und die áltesten meteorol. Beobach­tungen in Wien (Meteorol. Z., 52, 1935, H. 6). Meteorol. Z„ 52, 1935, H. 10, s. 377-379.

[8] Návod k meteorologickému hlášení pro všeobecnou službu povětrnostní, 2. opr. dopl. vydání (spoluautoři G. Swoboda, V. Miklenda). Příručka Stát. úst. meteorologického, Sv. VI. Praha, SÚM 1937. 98 s.

[9] Tepelné poměry hl. města Prahy, díl I. (paralelně něm. ver­ze: Die Temperaturverhaltnisse der Hauptstadt Prag, Teil I), Čs. statistika, sv. 143, ř. XII (Zemědělství, seš. 22), Pražské studie geofyzikální VIII, 95 s. textu + přílohy. Praha, Státní úřad statistický 1937.

Jan Munzar - František Vavruška, MZ 1999/3, ročník 52, str. 82-85

 

95. výročí narození Václava Hlaváče

RNDr. Hlaváč Václav, CSc., *3. června 1899 Týn nad Vltavou až 28. dubna 1987 České Budějovice, český meteorolog a klimatolog. Po absolvování přírodovědecké fakulty UK v Praze působil 1924–1948 ve Státním ústavu meteorologickém, expert na klimatologii v jižních Čechách, 1950 správce meteorologické stanice Rudolfov-Jivno, 1955 až 1960 učil na Pedagogickém institutu v Českých Budějovicích. Podrobně zpracoval teplotní měření ze sekulární meteorologické stanice Praha-Klementinum na jejichž podkladě se zabýval kolísáním klimatu posledních 200 let. Napsal téměř 90 obsáhlejších pojednání, z nichž nejdůležitější jsou Tepelné poměry hlavního města Prahy I., II. (1937, 1941, česky a německy).

Tolik o našem jubilantovi (95. výročí narození) uvádí Československý biografický slovník z roku 1992 (Encyklopedický institut ČSAV), pravděpodobně z pera RNDr. Jana Munzara, CSc. Václav Hlaváč patřil ke kmenovým zaměstnancům Státního ústavu meteorologického (SÚM), kteří položili základy meteorologie v předválečné ČSR (např.: A. Gregor, E. Hof., F. Kocourek, M. Konček, Š. Petrovič, R. Schneider, G. Swoboda, E. Veselý a další), a zůstal oboru věrný až do konce svého života. Byl doslova fanatik práce, vše co dělal, dělal s nesmírnou pílí a zaujetím pro věc. S odstupem doby lze o něm bez uzardění tvrdit, že svou prací nahradil existenci klimatologického odboru SUM, resp. dnešního CHMU. Jeho klimatografie jižních Čech, zpracovaná v padesátých letech pro Jč KNV v Českých Budějovicích, je dodnes nepřekonaná.

Celoživotním osudem se mu ale stala pražská stanice Klementinum. Vyhledal, soustředil, vyhodnotil a zpracoval a publikoval o ní řadu zasvěcených prací, převážně počtářsky vysoce náročných. Sám vypočítal, že při tom více než 12 miliónů číselných znaků, nakreslil stovky metrů diagramů apod., to vše v dobách, kdy jeho jedinou výpočetní technikou byla mechanická kalkulačka Brunschwiga.

Vedle meteorologie byla jeho koníčkem vážná hudba a sokolská tělovýchova. Ještě v roce 1985 (!) předváděl svým přátelům E. Veselému a K. Pejmlovi poměrně náročná cvičení na hrazdě, kterou měl trvale postavenou na své stanici v Jivně. Do pozdního věku byl duševně svěží, zpaměti dokázal recitovat dlouhé latinské nebo řecké verše. Vědecké hodnosti kandidáta věd dosáhl v 75 letech svého života (!), doktorskou dizertaci zpracoval v 80 letech, ale její obhajoba mu nebyla z politických důvodů již povolena! Vedení SUM resp. HMÚ se k němu zachovalo obzvláště nepěkně. Nejprve byl doslova vyštván z Prahy již v květnu 1945, pro údajnou kolaboraci s nacisty za války – později prokázal svou nevinu, v padesátých letech někteří charakterově nízcí pracovníci HMÚ usilovali o jeho uvěznění atd. Všechny je vesměs přežil.

Ostatně, zdá se, že problém etiky se jako červená niť vine českou meteorologií doposud, neboť i další české meteorology potkal obdobný osud zato, že zasvětili svůj život tomuto vědnímu oboru. Znám jich několik: RNDr. Emil Veselý, Karel Pejml, ze žijících pak RNDr. Milan Koldovský a RNDr. Jiří Förchtgott. Neměla by ČMeS uvažovat o zařazení „etického kodexu“ do svých stanov?

Karel Dubec, Věstník ČMeS 1994/2, září 1994

 

ZA RNDr. VÁCLAVEM HLAVÁČEM, CSc.

Před necelými třemi roky jsme na tomto místě našeho časo­pisu gratulovali nestoru čs. meteorologie RNDr. Václavu Hlaváčovi, CSc. z Rudolfova-Jivna u Českých Budějovic k 85. narozeninám. Přáli jsme mu, aby se splnilo to, o čem snil a o co programově usiloval — dožít se příštího století. Aby pak mohl říct: ,,V jednom století jsem se narodil (3. 6. 1899), v dalším pracoval a teprve v dalším zemřel". Zákonitosti života jsou však silnější než přání, byť podepřená cílevědomou životosprávou, pravidelným tělesným cvičením a usilovnou prací na rozsáhlé zahradě. Zradilo jej srdce a dne 28. 4. 1987 zemřel ve věku 88 let.

S dr. Hlaváčem odešlo kus historie československé meteorolo­gie, člověk nesmírně pilný a houževnatý, pro kterého meteorologie a zejména klasická klimatologie byla prací i zábavou, jeho celoživotní láskou. Běhu jeho života a jeho práce bylo vzpome­nuto v Meteorologických zprávách u příležitosti jeho 70. e 85. narozenin (MZ, 22, 1969, č. 3, s. 75-76 a MZ, 37, 1984, č. 6, s. 189). V roce 1969 byla shrnuta také jeho publikační činnost. V seznamu publikací se však neobjevila podstatná část jeho klimatologických studií, které zpracoval pro praktické použití při plánování zemědělské výroby, pro potřeby výstavby a rajonizace menších nebo větších územních celků nebo měst a obcí, které nebyly otištěny a zůstaly pouze v rukopisech s diagramy a tabulkami u nejrůznějších institucí, pro jejichž účel byly zpra­covány. Seznam těchto prací čítá na 75 položek a jsou zde vedle menších studií také např. „Podrobná klimatografie celé­ho území budoucí nádrže Lipno s prognózou jejího vlivu na změny klimatických poměrů" či rozsáhlá práce zásadního významu „Velká a podrobná klimatografie celého kraje České Budějovice" (KNV, české Budějovice 1952). Nelze také ne-připomenout zásluhy dr. Hlaváče o zpracování Klementinské řady pozorování, v jejímž hodnocení a zpracování pokračoval až do své smrti. V posledních čtyřiceti létech svého života působil dr. Hlaváč jako pozorovatel klimatologické stanice v Rudolfově-Jivně a přičinil se tak o získání celé řady unikát­ních klimatologických pozorování.

Myslím tedy, že každý, kdo dr. Hlaváče lépe poznal, kdo měl možnost navštívit jej i v posledních létech jeho života nebo slyšel jeho zajímavá vyprávění z historie meteorologie a kdo ho viděl cvičit na hrazdě či slyšel přednášet obsáhlé citáty latin­ských klasiků — bude na něj rád vzpomínat a naše obec meteo­rologická, že na něj nezapomene.

Svatava Křivancová, MZ 1987/4, ročník 40, str. 128

 

RNDr. VÁCLAV HLAVÁČ, CSc., PĚTAOSMDESÁTNÍKEM

Dne 3. 6. 1984 se dožil v plné duševní i fyzické svěžesti 85 let nestor československé meteorologie RNDr. Václav Hlaváč, CSc. O této vitální skutečnosti svědčí jubilantova stálá činnost v nejrůznějších odvětvích klimatologie, vedle níž si najde vždy dosti času pro práci na své rozsáhlé zahradě a dokáže ještě dnes zacvičit na hrazdě cviky, které jsou pro nás i mnohem později narozené nepřekonatelným problémem.

Dr. Hlaváč věnoval naší teoretické i aplikované meteoro­logii celý svůj život — ať jako zaměstnanec bývalého Státního meteorologického ústavu, nebo později ve funkci experta pro klimatologii pro odbory KNV. Odborná publikační činnost jubilantova byla nejednou shrnuta, v našem časopise napo­sledy u příležitosti jeho 70. narozenin (Meteorol. Zpr., 22, 1969, č. 3, s. 75 — 76). Dr. Hlaváč byl mimo jiné autorem řady speciálních klimatografických studií pro odbory plánování a výstavby KNV. Svůj hlavní zájem věnoval, kromě studia klimatologických poměrů rodného Jihočeského kraje, přede­vším detailnímu zpracování klementinské teplotní řady, což mu přineslo i velké mezinárodní uznání.

Je třeba také ocenit skutečnost, že jubilant stále ještě pra­cuje jako pozorovatel základní klimatologické stanice v Rudolfově-Jivně u Českých Budějovic a s velkým zájmem a po­chopením se ujímá každé novinky v oboru. Mimo to dále neúnavně pokračuje ve vyhodnocování termografických zá­znamů z pražského Klementina.

Kdo měl příležitost poznat čilého jubilanta osobně, jistě rád vzpomíná na tato nevšední setkání a ani se mu nechce věřit, že před nim stojí člověk narozený na sklonku minulého století, a určitě se také přidá k řadě gratulantů, kteří přejí dr. Hlaváčovi hodně zdraví a sil k další práci, ve které může uplatňovat své bohaté odborné i životni zkušenosti.

Svatava Křivancová, MZ 1984/6, ročník 37, str. 189

Běží na Drupalu