Karel Kreil

Karel Kreil zemřel před sto lety

Dne 21. prosince 1962 uplynulo sto let od smrti K. K r e i l a. Pocházel z Riedu v Horních Rakousích. Působil v Praze v letech 1838—1850. Toto období mělo patrně významný vliv na jeho další činnost.

Do Prahy přišel z Milánské hvězdárny jako adjunkt. Pražskou hvězdárnu našel v bědném stavu, poněvadž ředitel Adam Bittner byl po léta vážně nemocen. Kreil se energicky pokusil dosáhnout nápravy. Avšak okolnosti byly silnější než jeho dobrá vůle a sna­ha. Nedosáhl takové nápravy, jaké bylo třeba. A to bylo asi dů­vodem, proč se pak věnoval meteorologii a zemskému magne­tizmu, který pěstoval již v Miláně, více než astronomii.

V r. 1841 začal vydávat ročenky „Magnetische und meteorologische Beobachtungen zu Prag". Tím opět získal dobrou po­věst doposud hynoucí Pražské hvězdárně aspoň v tomto ohledu (viz Dr. Otto Seydl, „Meteorologie na Pražské hvězdárně a v Čechách v minulosti (1752 — 1839)", Stát. meteorologický ústav, publikace řady C, sv. VI - Hanzlíkův sborník - Praha 1952, str. 26.). V témže roce navrhl zřídit vhodnou meteorolo­gickou observatoř a vydávat rakouský časopis pro zemský magne­tismus a meteorologii. Ale tehdy byly v Rakousku soustavné a vytrvale potlačovány podobné snahy a návrhy.

Více pochopení nalezl u Královské české společnosti nauk, která byla vždy na výši doby. S její pomocí mohl v letech 1843 a 1844 provést magnetická a topografická pozorování v celých Čechách. Tato jeho původní myšlenka byla pak záhy napodo­bována i v jiných zemích. Sám později mohl provést stejné po­zorování v celé monarchii a uveřejnit je v pěti svazcích.

V týchž letech také sestrojil samočinné přístroje pro registraci tlaku a teploty vzduchu, takže od r. 1844 mohl uveřejňovat jejich údaje pro každou hodinu denní i noční. K této konstrukci ho patrně přiměly svízelné poměry a téměř úplná osamocenost při práci. Obrázek Kreilova termografu i jeho registrace je na str. 12. v práci Dr. Václava Hlaváče, Tepelné poměry hl. města Prahy, díl I, vydal Státní úřad statistický v Praze 1937.

Kreil byl již v r. 1842 jedním z navrhovatelů, aby se používalo telegrafu pro předpovědi vichřic. Druhý byl Piddington v Indii. Třetí, Mahlmann v Berlině, navrhl používat jej pro předpovědi počasí vůbec. Trvalo to však ještě 21 let, než se uskutečnil tento návrh.

Bittner zemřel v r. 1844. V dalším roce byl Kreil jmenován ředitelem hvězdárny, v počtu šestým. O dva roky později byl za své nesporné zásluhy jmenován členem právě založené Císařské akademie věd ve Vídni. Její vicepresident Baumgartner, jeden z příznivců Kreilových, navrhl v květnu 1848 využít telegrafních úřadů pro meteorologická pozorování.

Později se projednával tento návrh dále a za tím účelem zří­zena zvláštní komise. Ta navrhla v květnu 1849 požádat mi­nisterstvo vnitra, aby pro Vídeň byl ustanoven meteorolog a opatřeny pro něho vhodné místnosti, akademie pak aby vyba­vila observatoř potřebnými přístroji. Akademie schválila návrh komise.

Císařským rozhodnutím z 23. července 1850 byl zřízen Ústřední ústav pro meteorologická a magnetická pozorování, Kreil pak jmenován prvním ředitelem s povinností přednášet na universitě o  výsledcích svých výzkumů. Přesídlil do Vídně i s Karlem Fritschem a Karlem Jelínkem. To znamenalo pro budoucno úpadek meteorologických pozorování v Klementinu i v Čechách, v jediné síti stanic v celé říši.

Kreil musil překonávat další obtíže, když hledal vhodnou observatoř. Spokojil se však s nenáležitými místnostmi, jen aby mohl začít organizovat síť stanic v celém Rakousku, a také protože byl zvyklý vystačit vždy s nejskromnějšími prostředky. Když se vrátil z cesty po Rakousku, kterou podnikl proto, aby s úspěchem zorganizoval síť povětrnostních stanic, byl vyznamenán rytířským křížem řádu Františka Josefa ještě v r. 1850. V září 1851 pak dobudoval Ústřední ústav. V letech 1854 a 1858, tehdy již šede­sátiletý, podnikl dvě velké cesty za účelem magnetického prů­zkumu v sousedních zemích.

V posledních letech života začal pracovat na klimatologii moc­nářství. Klimatologii Čech téměř dokončil. Po jeho smrti, která přerušila práci na klimatologii alpských zemí, byl její rukopis předložen akademii. Jeho nástupce Jelínek (Jelineck) ji vydal ve Vídni v r. 1865. Je v ní také část věnovaná dějinám meteoro­logie v Čechách, posudek dřívějších měření v Klementinu a zmínka o měření organizovaném Společností vlastenecko-hospodářskou (Seydl, str. 36). Seydl končí svou práci slovy (str. 37): „Sluší poznamenati, že jak prvý ředitel Ústředního ústavu meteorologického ve Vídni Karel Kreil, tak i jeho nástupce K. Jelínek a mistoředitel ústavu K. Fritsch se vyškolili v meteoro­logickém oboru na Pražské hvězdárně. I to charakterisuje, domní­vám se, intensivní práci, jaká se konala tímto směrem na Pražské hvězdárně již ve starší době."

Hlavním pramenem k této vzpomínce byl životopis Karla Kreila ve slovníku: Dr. Const. v. Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, 13. Teil, Wien 1865. Jsou v něm další životopisné podrobnosti a také seznam Kreilových prací. Některé snad měly určitý vliv také na prof. Dr. Františka Augustina, zakladatele české meteorologie.

EV, MZ 1963/1, ročník 16, str. 21