Mikuláš Konček

Prof. Konček nás opustil 16. augusta 1982.

Milan Lapin - Pavel Šťastný, MZ 2000/2, ročník 53, str. 63-64

Jubileum prof. Mikuláše Končeka

Dna 12. apríla 1990 by sa bol dožil svojich devadesiatin jeden zo zakladatelov československéj meteorologie, bývalý riaditel Štátného hydrografického a meteorologického ústavu na Slo­vensku, Ústavu meteorologie a klimatologie SAV a veduci Katedry astrononie, geofyziky a meteorológie prírodovedeckej fakulty UK v Bratislave, člen domácích a zahraničnych vědeckých společností, vědeckých a edičných rád, kolégií a pod., nositel Radu práce a přibližné dvadsiatich ďalsich vyznamenaní, medailí a plakiet, Prof. RNDr. Mikuláš Konček, DrSc., člen korespondent ČSAV a SAV.

Život prof. M. Končeka bol bohatý a plodný. Ved už len letmý pohlad na vědný odbor, v ktorom od svojej mladosti pracoval a ktorému upisal svoj život, ukazuje na obdivuhodný pracovny elán a nadanie. /Pozri Meteorologické zprávy č.2/1970/. široká škála odborných záujmov sprevádza ho na celej životnej cestě, či už ako študenta na Karlovej univerzitě, kde obhájil doktorát ako svoj prvý akademický titul, alebo ako pracovníka na Štátnom meteorologickom ústave v Prahe a v časoch nesvobody, ako organizátora meteorologickej služby na Slovensku. Po oslobodení s jeho menom a činnostou sa spájajú vsetky meteorologické pracoviská na Slovensku, najma však Univerzita, kde vychoval dnesnů generáciu odbornikov.

ROZLÚČKA s prof. MIKULÁŠOM KONČEKOM

Dňa 20. augusta 1982 konala sa v aule Univerzity Komen­ského a v obradnej sieni krematoria v Bratislavě rozlúěka s prof. RNDr. Mikulášom Končekom, DrSc. (* 12. apríla 1900, † 16. augusta 1982), členom korešpondentom ČSAV a SAV, profesorom Matematicko-fyzikálnej fakulty UK v Bratislavě, nositelom Radu práce, štátneho vyznamenania Za zásluhy o výstavbu, Štátnej ceny Klementa Gottwalda, Ceny města Bratislavy, Zlatých medailí UK a SAV, Striebornej medaily Univerzity J. E. Purkyňu, bývalým riaditelom Štátneho meteorologického ústavu, Ústavu meteorológie a klimatologie PFUK a SAV, vedúcim Katedry astronomie, geofyziky a meteorológie, dekanom Prírodovedeckej fakulty UK v Bratislavě, spoluzakladatelom a predsedom Českoslo­venskej a Slovenskej meteorologickej spoločnosti, čestným členom madarskej, polskej a nemeckej meteorologickej spo­ločnosti, členom vědeckých kolégií, vědeckých a redakčných rád a dalších významných inštitúcií.

Nebývá l'ahká rozlúčka s človekom, ktorý mal tak rozsiahle vědecké, organizačně i priatelské vztahy a na ktorého spomína široký okruh Iudí ako na svojho učitela, vedúceho alebo osobnost, ktorá mu pomáhala otvoriť bránu do života vedy i praktickej činnosti. Ťažko prichodí i nám lúčit sa s človekom, ktorý vytvořil základy činnosti dnešného Hydro­meteorologického ústavu na Slovensku a podielal sa na dalšom rozvoji meteorológie tak, že na práci dnešnej generácie odborníkov možno pozorovat vplyv ideí zosnulého.

Život prof. M. Končeka bol bohatý a plodný. Ved už len letmý pohlad na vědný odbor, v ktorom od svojej mladosti pracoval a ktorému upísal svoj život, ukazuje na obdivuhod­ný pracovný elán a nadanie.¹) Široká škála odborných záujmov sprevádza ho na celej životnej cestě, či už ako študenta na Karlovej univerzitě, kde obhájil doktorát ako svoj prvý akademický titul, alebo ako pracovníka na Štátnom meteorologickom ústave v Prahe a v časoch neslobody, ako organizá­tora meteorologickej služby na Slovensku. Po oslobodení s jeho menom a činnosťou sa spájajú všetky meteorologické pracoviská na Slovensku, najma však Univerzita, kde vy­choval dnešnú generáciu odborníkov, ktorí sa zúčastňujú bu­dovatelského úsilia v našej vlasti.

Bohatý život prof. M. Končeka sa naplnil. Zomrel, a nám je smutno, že odišla osobnost, ktorá velela stmelit mnohých meteorológov pri riešení spoločných cielov. Jeho smrť nám připomíná, čo všetko v ňom strácame. Zomrel, ale nechal nám seba v svojej práci, ktorá nám ho bude navždy při­pomínat.

V mene členov Československej a Slovenskej meteorologic­kej spoločnosti, v mene pracovníkov českého a Slovenského hydrometeorologického ústavu a v hlbokom smútku lúčia sa s prof. M. Končekom i redakcia Meteorologických zpráv, ča­sopisu, pri zrode ktorého prof. M. Konček úzko spolupracoval.

Čest jeho pamiatke!    

¹) Obsiahlejší hodnotiaci článok bol publikovaný v Meteoro­logických zprávách, č. 2 v r. 1970.

Redakcia Meteorologických zpráv, Výbor Československej meteorologickej spoločnosti, Výbor Slovenskej meteorologickej spoločnosti, Vedenie Českého hydrometeorologického ústavu, Vedenie Slovenského hydrometeorologického ústavu, MZ 1982/6, ročník 35, str. 189

PROF. RNDr. MIKULÁŠ KONČEK, DrSc, ČLEN KORESPONDENT ČSAV A SAV 80-ROČNÝ

Dňa 12. apríla 1980 sa dožil svojich osemdesiatin bývalý riaditel štátneho hydrografického a meteoro­logického ústavu na Slovensku, Ústavu meteorológie a klimatologie SAV, vedúci katedry astronómie, geofyziky a meteorológie Prírodovedeckej fakulty UK v Bratislavě, člen viacerých domácích i zahraničných vědeckých spoločnosti, vědeckých a edičných rád, kolégií atd., nositel Radu práce a mnoho dalších vyznamenaní, medailí a plakiet, prof. RNDr. Mikuláš Konček, DrSc, člen korešp. ČSAV a SAV.

Pre všetkých, ktorí poznajú prácu a osobnost prof. M. Končeka, je toto jubileum milou príležitosfou k vyjadreniu úcty a obdivu jeho celoživotného úsilia. Úprimne sa těšíme, že pri poměrné dobrom zdraví dožil sa krásného časového medzníka v živote naplnenom cielavedomou prácou v odbore meteorológie a klimatologie. Želáme mu v ďalšom živote dobré zdravie a osobnú spokojnosť.

Vedenie HMÚ a výborov Meteorologických společnosti, MZ 1980/5, ročník 33, str. 129

Dňa 12. apríla t. r. sa dožil pri značnej pracovnej aktivitě jeden z najstarších čs. meteorologov, univ. profesor RNDr. Mikuláš Konček DrSc., člen korešpondent ČSAV a SAV, 75 rokov.

Redakčná rada Meteorologických zpráv, MZ 1975/3, ročník 28, str. 65-67

UNIV. PROF. Dr. MIKULÁŠ KONČEK, DrSc, LAUREÁT ŠTÁTNEJ CENY SSR NA ROK 1970

Dňa 17. XII. 1970 na bratislavskom hrade Předsednictvo Slovenskej národnej rady udělilo na návrh vlády SSR štátnu cenu Slovenskej socialistickej republiky na rok 1970 univ. prof. dr. Mikulášovi Končekovi, DrSc, členovi korešp. ČSAV a SAV, a to za vědecké práce v odbore dynamickej klimatologie, sekulárnych zmien klímy a za zásluhy o rozvoj meteorologie na Slovensku.

Univ. prof. dr. M. Končekovi, DrSc, pri tej příležitosti úprimne blahoželáme. Jeho doterajšie životné dielo sme nedávno zhodnotili pri dožití 70 rokov [MZ r. XXII (1970), č. 2], preto pozdravujeme ho len týmto stručným blahoželáním a těšíme sa, že ako prvý meteorolog sa stal laureátom štátnej ceny SSR.

Za redakčnú radu MZ a za pracovníkov HMÚ Bratislava

Štefan. Petrovič, MZ 1971/2, ročník 24, str. 45

Blahoželanie jubilantovi

Dňa 12. apríla t. r. pri dobrom zdraví a neutuchajúcej činorodej práci dožil sa svojich sedemdesiatin nestor slovenskej meteorologie, vedúci Katedry astronómie a meteorologie, riaditel Meteorologického a klimatologického ústavu Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, Prof. RNDr. Mikuláš Konček, DrSc, člen korešpondent ČSAV a SAV.

Láska k vědnému odboru, obdivuhodný pracovný elán a srdečný vzťah k spolupracovníkom sú základnou črtou osobnosti prof. M. Končeka a výrazom mnohostrannej vedeckej, pedagogickej i organizačně) činnosti. Meteorológia a klimatológia sú náplňou celého jeho života.

Prvé stretnutie s meteorológiou sa datuje rokom 1915 a viaže sa na Observatórium pre meteorológiu a zemský magnetizmus v Pavlovsku pri Leningrade, kde ako volontér získává prvé praktické skúsenosti. V r. 1920 vracia sa do vlasti, zapisuje sa na štúdium meteorologie a klimatológie u prof. Hanzlíka na Karlovej univerzitě v Prahe. V r. 1925 s vyznamenáním vykonává rigorózně skúšky a promuje na doktora přírodovědy. Po ukon­čení ostává pracovat' ako asistent prof. Hanzlíka, no koncom r. 1926 prechádza, ako vědecký úradník do Štátneho meteorolo­gického ústavu v Prahe, kde pósobí až do r. 1939. V svojej čin­nosti sa zameriava na synoptickú meteorológiu. Popři prognóz-nej činnosti zaoberá sa otázkou európskeho monzunu a iných porúch v ročnom chode meteorologických činitelov, prednáša meteorológiu na Českom vysokom učení technickom, vydává autorizovaný překlad Chromovovej učebnice „Úvod do synoptického rozboru počasí", aktivně sa zúčastňuje viacerých medzinárodných konferencii a stává sa členom Komisie pre leteckú dopravu pri Medzinárodnej meteor. spoločnosti.

Po rozbití Československej republiky nacistickou agresiou prichádza do Bratislavy s plánom zorganizovať štátnu meteorologickú službu na Slovensku. Svoj plán uskutočňuje vo velmi ťažkých podmienkach. Rozsiahla činnosť novozriadeného ústavu na úseku meteorologickej služby je s menom prof. Končeka, ako vedúcou osobnosťou zviazané do r. 1950. Jubilant popři tejto rozsiahlej organizačnej činnosti nezabúdal na výchovu nových odborníkov. Už v r. 1939 začíná prednášať meteorológiu a klimatológiu na Slovenskej vysokej škole technickej a o rok neskór na Prírodovedeckej fakultě v Bratislavě. V r. 1943 sa habilitoval na docenta a v r. 1946 bol menovaný profesorom meteorológie a klimatológie na Prírodovedeckej fakultě Univerzity Komen­ského, kde zorganizoval a viedol Ústav pre meteorológiu a klimatologii!. Jeho vědecké práce z tohto obdobia sú zamerané na charakterizovanie a zhodnotenie klimatických pomerov na Slovensku a otázkám súvisiacimi s usadzovaním a pozorováním námrazy: k tomuto účelu skonštruoval originálny přístroj na samočinnú registráciu priebehu usadzovania námrazy (Geligraf). V r. 1950 bol odměněný cenou města Bratislavy za budovanie štátnej meteorologickej služby na Slovensku a za pedagogickú a vedeckú prácu na úseku meteorológie a klimatológie.

V r. 1950 po zriadení Katedry astronómie, geofyziky a me­teorológie přenechal vedenie Štátneho ústavu spolupracovníkom a ťažisko svojho pósobenia přesunul na Prírodovedeckú fakultu; tu okrem vedenia katedry bol menovaný do dalších akademic­kých funkcií (děkana a proděkana fakulty). V tomto období, až do zavedenia specializovaného štúdia meteorológie, prednáša meteorológiu a klimatológiu tiež na brnenskej Univerzitě a Technike. Rozvoj Katedry a plnenie širokého okruhu výskumných problémov podmienilo vznik výskumného pracoviska - Meteorologického a klimatologického ústavu Prírodovedeckej fakulty, ktoré prof. Konček od založenia vedie až doposial.

V r. 1952 bol vládnou komisiou pre vybudovanie ČSAV po­věřený zorganizováním kcmisie pre meteorológiu a klimatológiu a zriadením meteorologického pracoviska ČSAV. V r. 1953 bol zvolený za člena korespondenta SAV a pověřený vedením Zeměpisného ústavu, z ktorého sa pod jeho vedením začiatkom šesťdesiatich rokoy vyčlenilo samostatné meteorolo­gické pracovisko (dnešný Ústav meteorológie a klimatológie SAV). Ako s akademickým funkcionárom SAV sme sa s ním střetali vo funkciách vědeckého tajomníka a podpredsedu sekcie matematických a prirodných vied, neskér ako predsedom kolégia AGGM. V r. 1956 mu bol udělený titul doktora fyzikálno-matematických vied a v r. 1968 bol zvolený za člena kores­pondenta ČSAV.

Vědecká činnosť prof. Končeka v posledných dvadsiatich rokoch je mimoriadne rozsiahla. Celkové publikoval víac ako 60 póvodných vědeckých pojednaní a 150 vedecko-populámych článkov, recenzií a pod. Soznam jeho prác bude iste publiko­vaný pri inej příležitosti, dnes chceme poukázat' na niektoré problémy riešením, ktorých se prof. Konček zaoberal. Na klimatické štúdie z konca rokov štyridsiatich navazuje monografiou věnovanou vyhodnoteniu dlhodobých radov pozorovaní teploty v Bratislavě. V rámci úlohy „Kritéria pre vymedzenie prírodných klimatických oblastí ČSSR" vypracoval originálnu metodu vyjadrenia stupňa závislosti zavlaženia pódy so zretelom na klimatické a poveternostné poměry, najma pre účely polnohospodárstva. Metoda tzv. indexu zavlaženia bola jedným z hlavných kritérií pre vymedzenie klimatických oblastí ČSSR. O jej aplikáciu prejavili živý záujem vo viacerých štátoch Európy.

V dalších prácach dynamicko-klimatologického zamerania pokúsil sa o vypracovanie katalogu typov poveternostných situácií, zhodnotenie ich frekvencie a prejavov na našom územi. Na práce o usadzovaní námrazy navazujú niektoré pojednania o snehovej pokrývke, ktoré vyústili v monografii „Sněhové poměry na Slovensku". V r. 1961 na pcžiadanie Medzinárodnej limnologickej dunajskej komisie koordinoval spracovanie a nakoniec sám pre medzinárodnú monografiu vyhodnotil klima­tické poměry Dunaja vo všetkých podunajských štátoch. V poslednom desaťročí organizoval a viedol za spolupráce Polskej akademie vied a Hydrometeorologického ústavu, komplexný meteorologický a klimatologický výskům oblasti Tatier. Táto spolupráca bola ukončená v r. 1969 a vyústila v rozsiahlu mono­grafiu „Meteorológia Tatier'". V súčasnom období sa prof. Konček zaoberá sekulárnymi změnami meteorologických prvkoví a možnosťami ich aplikácie pri dlhodobých predpovediachl počasia. Viaceré z uvedených prác boli odměněné cenou SAV.

Prof. Konček zorganizoval a viedol viacero odborných kon­ferencií so zahraničnou účasťou. Z jeho podnětu i úsilia sa usku­tečnila v r. 1959 v Smoleniciach I. Medzinárodná konferencia karpatskej meteorológie. Táto konferencia bola štartom k dlhodobej medzinárodnej spolupráci v oblasti klímy karpatskej oblasti. K výsledkom tejto spolupráce uskutečnili sa doposial ďalšie 3 konferencie (Budapešt, Bělehrad, Krakov). Prof. Konček tiež reprezentoval československú meteorológiu na mnohých konferenciách v zahraničí. Výsledkom jeho ciest bolo nielen nadviazanie vědeckých stykov, výměna literatúry, Studijné pobyty apod., ale i jeho zvolenie do výkonného výboru Medzinárodnej asociácie pre meteorológiu a fyziku ovzdušia a ako uznanie zásluh bolo mu udělené členstvo v Madarskej, Rakúskej a Americkej meteorologickej spoločnosti, členstvo v Medziná­rodnej biometeorologickej spoločnosti a čestné členstvo v Polskej a Nemeckej meteorologickej spoločnosti. Prof. Konček je tiež členom viacerých vědeckých rád a odborných komisií, členom niekolkých redakčných rád odborných časopisov doma i v za­hraničí, členom Jednoty čs. matematikov a fyzikov, členom Zemepisnej spoločnosti a v súčasnom období stojí na čele Československej i Slovenskej meteorologickej spoločnosti.

Ak hodnotíme prof. Končeka ako vedca, nesmieme zabudnúť i na jeho prácu ako vysokoškolského učitela. Z jeho školy vyšla celá generácia odbornlkov, medzi ktorých dnes už patria viacerí vedúci vedeckí pracovnici, docenti a mnohí kandidáti vied. Za zásluhy o výchovu nového vědeckého dorastu bola mu udělená zlatá medaila Univerzity J. A. Komenského a strieborná medaila Univerzity J. E. Purkyně.

Dlhoročná a mnohostranná činnosť prof. Končeka získala už viackrát veřejné ocenenie a uznanie. Za vědecké práce zamerané pre potřeby národného hospodárstva bolo mu v r. 1966 udělené vyznamenáme „Za zásluhy o výstavbu" a v r. 1969 sa mu ako prvému meteorológovi v ČSSR dostalo prepožičaním titulu nositela Radu práce najvyššieho uznania pracovných zásluh.

Je pochopitelné, že pri tejto příležitosti nie je možné zhod­notit' 45ročný maratón práce, tak neúnavného člověka, ako je prof. Konček, no i to čo bolo uvedené úplné stačí k poznaniu húževnatosti a rozsahu znalostí, ktoré každý, kte jubilanta pozná, obdivuje. Všetci meteorológovia a klimatológovia, jeho spolupracovníci, žiaci, a čitatelia Meteorologických zpráv vá­žíme si prácu a osobnosť prof. Končeka a pri příležitosti jeho životného jubilea z plného srdca mu prajeme dobré zdravie, pracovný elán a optimizmus, kterým oplýval v uplynulých štyridsiatichpiatich rokoch.

                                                        Ferdinand Šamaj, MZ 1970/2, ročník 23, str. 33-34

PROFESOR dr. MIKULÁŠ KONČEK DrSc., ČLEN KORESPONDENT SAV, SE DOŽÍVÁ 65 LET

Dlouhodobá předpověď na další životní dráhu jubilanta, vy­lovená před pěti lety, se splnila. Přešly sice dvě „přeháňky", vyjasnilo se a zase nastala anticyklonální pohoda, pravé „babí léto". V přítomné době se jubilant těší opět slunné životní pohodě. V plném elánu, jako před desítkami let, nasazuje svoji veškerou energii pro meteorologii. Znakem toho je také okolnost, že bez námitek dochází, dojíždí a přilétá všude tam, kde je třeba jeho odborných zkušeností.

Všechny akce, které profesor Konček již před lety zahájil a po­tupně rozšířil, pokud neskončily, pokračují v bohaté míře a za ukončené nastupují nové plány. Zmiňuji se v prvé řadě o spolu­práci s našimi sousedními spřátelenými státy. Tyto akce nejsou en krátkodobé pohovory při setkání, mají plánovaný průběh i literární důsledky. Např. společná velká součinnost s polskou Akademií věd a Hydrometeorologickým ústavem ve Varšavě, i naší strany prostřednictvím profesora Končka řízená přes Slo­venskou akademii věd a Komenského universitu na klimatologii Vysokých Tater se dostala do rozhodujícího stadia. Na obou stranách je již připraveno a dohodnuto mnoho zpracovaného ma­teriálu a více rukopisů, které vyústí nyní v monografii. Nejenom jako koordinátor této mezistátní akce, ale i jako spoluautor se podílí profesor Konček na tomto díle, jehož uveřejnění může být vskutku vzorem pro jiné analogické práce sousedících států dík dobře promyšlené a zkoordinované redakci. Vždyť jestliže horstva bývají obvyklou hranicí mezi státy, vytvářejí hory i předěl pří­rodní, zvlášť výrazný povětrnostně, při čemž spolupráce odbor­níků odstraňuje „hraniční závory" a pěkně komplexně řeší po­větrnostní obraz v celé úplnosti konfrontací jak shodných, tak i příležitostně ostře kontrastních meteorologických charakteristik na obou stranách tohoto přírodního předělu. Zásadu prosazovat meteorologickou spolupráci se sousedy přičítám jako velkou zá­sluhu jubilanta v nynější době v podobné vlastnosti, jako před lety zpřístupnění Chromovovy knihy světové odborné veřej­nosti.

Jako druhou úctyhodnou činnost i systém práce profesora Končka, člena Akademie a vedoucího katedry a laboratoří me­teorologie a klimatologie, vidím v budování širší výzkumné zá­kladny na Slovensku, jevící se i v jeho starostlivosti o vědecký růst mladších spolupracovníků. Když cestuje za hranice, navště­vuje symposia, konference, koná přednášková turné, jak tomu bylo na pozvání Akademie věd SSSR v roce 1958, pamatuje na své asistenty. Sjednává jim konexe i stáže a svou osobní i vědec­kou autoritou i diplomacií prosadí, co sjednává.

Dostatečnou visitkou vážnosti člena korespondenta Končka je, že byl zvolen do předsednictva asociace meteorologie a fyziky ovzduší Mezinárodní geodetické a geofysikální Unie na jejím za­sedání v Helsinkách v roce 1960 a opětovně na další funkční ob­dobí r. 1963 v Berkeley v Kalifornii, dále že byl zvolen r. 1962 čestným členem polské Hydrometeorologické společnosti. Je členem tří redakčních rad (dvou zahraničních) a aktivním členem dalších meteorologických společností, rakouské, maďarské a ame­rické.

Je i na místě poděkovat v této souvislosti jubilantovi za jeho příslovečnou ochotu aktivně se podílet na pracích naší Čs. me­teorologické společnosti. To znamená časté zájezdy do Prahy. Jsme mu vděčni za to, co si nejvíc ceníme, za jeho bystré a kri­tické postřehy a rady pro život společnosti ve složitých situacích. Připojená fotografie je záběr ze zahájení meteorologické konfe­rence dne 13. října 1964 v Liblicích, které profesor Konček před­sedal.

Není ani nezbytné v této spojitosti uvádět podrobně literární přínos profesora Končka našemu oboru v uplynulých letech. Téměř všechny publikace mají bud vědecký, nebo praktický cíl, namnoze obojí. Za posledních 5 let uveřejnil nebo má v tisku kolem 15 dalších vědeckých „opusů", některé z nich v cizích jazycích.

Bohužel ani jubilant ve svém věku se nemůže ochránit před svízelí dnešní doby, ztrátou času úřadováním, která postihuje všechny složky našeho života, školy a Akademie nevyjímaje. Bez přesčasů není a nedovede být. Vedlo by daleko vypočítat jeho funkce tohoto druhu, které zastával a do nekonečna je s nimi svázán. Je ovšem poctou, kterou dovedl ocenit zasvěcený od­borník, když byl profesor Konček zprvu pověřen Komisí pro výstavbu vodních děl na Dunaji vypracováním klimatických poměrů Dunaje na Slovensku, kterýžto úkol v roce 1961 ukončil, a vzápětí nato mu byla svěřena Mezinárodní limnologickou ko­misí dunajskou úloha nová, připravit a koordinovat zpracováni klimatických poměrů Dunaje ve všech podunajských státech a publikovat za Končkovy redakce v mezinárodní monografii o Dunaji. Je mi známo, že má jubilant další závažný tvůrčí plán.

Za uplynulých pět let náš přítel a budovatel slovenské meteo­rologie vykonal tedy obrovský kus práce.

Přejeme mu z plna srdce, aby s dovedností jemu vlastní si mohl vybojovat čas pro další tvůrčí práci. Čili meteorologicky řečeno, aby anticyklonální situace „babího léta" zůstala stabilní, nevítané fronty „neklidu" aby obcházely podle meteorologických zásad regulérně kolem centra anticyklóny. A navíc, aby „výškový föhn" v anticykloně mu připravil ve chvílích oddechu potřebnou rekreaci na slovenských horách, které má tak rád.

Alois Gregor, MZ 1965/2, ročník 18, str. 25-26

K ŠEDESÁTCE PROFESORA DR. MIKULÁŠE KONČKA,ČLENA-KORESPONDENTA SLOVENSKÉ AKADEMIE VĚD

Osobnosti veřejně exponované anebo kulturně intenzívně činné mají určitou nevýhodu, že žijí rychle; ubíhají jim dni, měsíce, léta.

Ani prof. Konček se nenadál, přikvačila šedesátka, a od 12. dubna 1960 jde vstříc dalšímu jubileu. Prof. Konček je velmi zaměstnaným mužem a o něm platí doslova zmíněná charakteristika.

Dr. Petrovič v oslavném článku k padesátinám prof. Končeka vyřkl tehda prognózu, že prof. Konček má před sebou nejtvořivější část svého života. Tato dlouhodobá prognóza se vyplnila stoprocentně. V období, o kterém psal dr. Petrovič, prožíval prof. Konček léta vědecké služby jednak za první republiky v pražském provozu a pak jako budovatel této služby na Slo­vensku.

Po padesátce se přesunulo těžiště činnosti Končekovy na jiné pole, na půdu školskou, organizační a vědeckou. Měl k tomu skvělé předpoklady, velkou zkušenost, bystrý rozhled v oboru, který vzrůstá, jazykové znalosti a vedle velké iniciativnosti vrozený takt. Již dr. Petrovič vzpomenul, že jubilant ochotně vždycky na sebe bere všechnu organizační a vědeckou práci.

Dík znamenitému zdraví tedy prof. Konček tyto vlastnosti a možnosti plně uplatnil. V posledním desetiletí jednak dobudoval laboratoř pro meteorologii a klimatologii na Komenského uni­versitě, plně se dal do služeb Slovenské akademie věd, která jej poctila hodností člena-korespondenta, když před tím byl jme­nován doktorem věd, a pověřila ho funkcí vědeckého sekretáře přírodovědecké sekce. Z příslovečné ochoty převzal též vedení zeměpisného ústavu při akademii na Slovensku. V prvých letech existence meteorologické a klimatologické komise při ČSAV byl jejím předsedou a v r. 1958 byl zvolen prvním předsedou Česko­slovenské meteorologické společnosti. Nezmiňujeme se o ostatních funkcích, jichž je velká řada a které svědomitě prof. Konček zastává, při čemž značný díl připadá i na české země. Světlé stránky těchto funkcí prof. Konček využívá k propagaci me­teorologie doma i za hranicemi. Podniká zájezdy do ciziny, je­jichž běžný důsledek bývá trvalé navázání styků mezi našimi obory, neboť je známo, že meteorologie a klimatologie svou povahou nezná hranic.

Vědecká činnost v období od r. 1950 je obrazem všestranného rozhledu prof. Končeka po celém složitém oboru meteorologie všeobecné i aplikované.

Není smyslem tohoto článku přesně citovat a chronologicky řadit práce jubilantovy a chceme jen podati všeobecnou charakte­ristiku jejich dosahu.

V pedagogickém směru se prof. Konček napsáním provizor­ních skript ze všeobecné meteorologie a klimatologie začátkem tohoto údobí 10 let vyrovnal s nejnutnějšími závazky pedagoga, ale vzápětí, dík svému bystrému postřehu, jaký dříve šťastně uplatnil překladem dnes světoznámé učebnice synoptické mete­orologie od Chromová, přeložil učebnici meteorologie a klimato­logie od Averkijeva. Touto knihou, znamenitě sepsanou, je na dlouho uspokojena potřeba studijní příručky v našem oboru.

Z odborných pojednání kniha „Teplotně poměry Bratislavy", zpracování ze 100letého mistrně zhomogenizovaného materiálu, je ukázkou, co všechno se dá z takových dlouhodobých pozorováni vytěžit pro vědu i pro praxi; dílo, výsledek několikaleté únavné práce, bylo městem Bratislavou po zásluze odměněno.

Pojednání o „indexu zavlaženie" znamenalo zase jako meto­dická studie vydatný přínos v zjišťování vláhových poměrů pro zemědělskou potřebu v komplexním pojetí všech činitelů, které vytvářejí různé stupně sucha a vlhka. Velkou předností této metody je, že dává jednoduchým vztahem stejně přesné výsledky jako pracná metoda Thornthwaiteova. Tato studie byla velkou pomocí při vypracování složitého úkolu vymezení přirozených klimatických oblastí v zájmu rajonizace v zemědělství. Metoda Končekova indexu zavlaženia vzbudila zájem i v jiných zemích.

Po celé uplynulé desetiletí se konala měření prototypem Končkova geligrafu, přístroje na registraci narůstání námrazy a ledovky. A kdyby nebylo technických obtíží, které se vyskytují v sériové výrobě, byl by přístroj už zaveden ve více meteorolo­gických službách, majících o něj pochopitelný zájem. Z dosavad­ních měření geliografem vyplynuly dvě Končkovy význačné původní meteorologické a technicky zajímavé práce; jedna z nich je vydána v tomto roce.

Podnebí Vysokých Tater je předmětem zvláštní péče prof. Končeka. Za kolektivní účasti, avšak za jeho vedení, bylo pod­niknuto důsledné klimatologické vyšetření v oblasti tatranského národního parku. Také dynamicko-klimatologická práce, zatím přednesená na konferenci o klimatu Karpat, „synoptická typizace St. Smokovce", spadá do problematiky výzkumu Vysokých

Tater s aplikaci vystihnout četnosti různě příznivých povětr­nostních situaci pro lázeňské účely.

Trvalá srdečná spolupráce v mezinárodním měřítku původně s Polskem a nyní s dalšími interesovanými státy v oblasti Karpat, která byla ustanovena v minulém roce, je příkladem iniciativy prof. Končeka ve velkém stylu. Dokumentovala to právě zmíněná konference konaná za jeho předsednictví ve Smolenicích za me­zinárodní účasti.

Drobnější práce, populární knihy a odborné podniky prof. Končeka již neuvádíme, a je jich za ta léta mnoho, zvlášť práce z klimatologie Slovenska je nutno připomenout. To, co bylo řečeno, plně stačí k poznání velké pracovitosti a houževnatosti, kterou obdivuje každý, kdo jubilanta zná. My všichni z mete­orologie a klimatologie, ze škol, akademie a služby s respektem oceňujeme příkladnou činnost prof. Končeka a blahopřejeme mu k bohaté vědecké žni u příležitosti jeho životního jubilea.

Pracovní elán prof. Končeka je úžasný, dobrá pohoda, která vládne v jeho okolí v prostředí jeho nejbližších, je mu jistě ne­malou oporou a posilou v nesnadné práci. To je dobrá diagnóza do budoucna.

Dovolujeme si vyslovit, jako před 10 lety dr. Petrovič, další dlouhodobou předpověď, jejíž 100% splnění je velmi nadějné, že další léta budou prof. Končekovi ubíhat za příznivé „anti­cyklonální" situace životní bez rušivých front osobní nepohody vstříc k příštímu jubileu.