You are here

Domů › Významné osobnosti české a slovenské meteorologie

Vladimír Havlíček

Ne, 2017/03/05 - 12:25 — plipina

NEDOŽITÉ SEDMDESÁTINY Prof. Ing. Vladimíra Havlíčka, DrSc.

Dne 24. dubna 2000 by se dožil Prof. Ing. Vladimír Havlíček, DrSc. sedmdesáti let. Těžká nemoc však 14. září 1999 přerušila tvůrčí pedagogické a vědecké působení tohoto významného představitele české bioklimatologie a agroklimatologie, dlouholetého člena České meteorologické společ­nosti a České bioklimatologické společnosti. Člověka se schopností naslouchat jiným, vytvořit při každé diskusi part­nerské prostředí, bezprostředně se podělit o bohaté vědomos­ti. Byl oblíbeným pedagogem, který dokázal studenty nadchnout pro vědeckou a pedagogickou práci, ocenit jejich úsilí a uměl všem nezištně pomoci.

Po ukončení gymnázia v roce 1948 začal studovat země­dělský obor na agronomické fakultě Vysoké školy zeměděl­ské v Praze. Již v počátku studia se intenzivně zajímal o me­teorologii, v roce 1951 byl několik měsíců zaměstnancem teh­dejšího Státního meteorologického ústavu v Praze. Po doho­dě s prof. Novákem, nestorem československé bioklimatolo­gie a fenologie, tehdejším vedoucím ústavu pedologie, který zajišťoval i výuku zemědělské meteorologie a klimatologie, přešel v roce 1953 na Vysokou školu zemědělskou v Brně, nyní Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně (dále jen MZLU). Zde v následujícím roce ukončil inženýr­ské studium. Ještě jako student se podílel na výuce předmětu meteorologie. Během posledního roku studia se stal asisten­tem na ústavu pedologie agronomické fakulty VŠZ, které zůstal věrný doslova po celý svůj život, tedy od roku 1954 až takřka do své smrti, protože i po odchodu do důchodu v roce 1997 se dále podílel na výuce.

Vědecká činnost prof. Havlíčka byla v počátku ovlivněna spoluprací s prof. Novákem, a proto se také zaměřil na pro­blematiku biometeorologických terénních měření, a to od stu­dia lázeňského bioklimatu, přes porostní klima k bioklimatu hospodářských zvířat. Právě terénní výzkum přivedl tehdejší­ho Ing. Havlíčka ke studiu vlivu znečištění na krajinu, lesy a zemědělské plodiny. Tato problematika byla i obsahem jeho kandidátské práce, hodnost kandidáta zemědělských věd zís­kal v roce 1963 a v tomto roce též habilitoval prací Dislokace a sedimentace pevných komponent aerosolu z bioklimatologických a melioračních hledisek a byl v tomto roce jmenován docentem bioklimatologie. Profesorem agrometeorologie byl jmenován s účinností od l, června 1990. Doktorát věd prof. Havlíček získal v roce 1993 na základě obhajoby práce Kontaminace rurální krajiny antropogenními imisemi při variabilitě vybraných faktorů místního klimatu.

Pan profesor se významně zasloužil o rozvoj oboru bio­klimatologie na MZLU. Po ustanovení katedry bioklimatolo­gie v r. 1965 se stal jejím vedoucím, a to až do roku 1990. Jeho přednášky zde vyslechlo tisíce studentů, a je nutné říci, že tyto přednášky byly studenty vždy obdivovány, a proto také hojně navštěvovány. Pro studenty sepsal sám nebo jako spoluautor pět skript a pod jeho vedením byla po 25 letech vydána v roce 1986 učebnice agrometeorologie, která se stala základním studijním podkladem nejen pro studenty a doktorandy, ale pro všechny odborníky. Významné bylo i jeho spoluautorství na vůbec první učebnici Lesnická bioklimatológia. Pod jeho vedením bylo úspěšně obhájeno několik desítek diplomových prací, vyškolil šest kandidátů věd.

Pedagogická aktivita pan profesora překročila MZLU v Brně, přednášel také na jiných univerzitách, a to nejen v naší republice. Známá je jeho pedagogická a výzkumná činnost v letech 1970 až 1975 na Oranské univerzitě v Alžírsku, kde působil jako profesor. Aktivní znalost několika jazyků umož­nila prof. Havlíčkovi bohaté zahraniční styky a spolupráci. Zde je nutné zdůraznit jeho expertní působení ve SMO, kde byl od roku 1970 členem sboru konzultantů. Je třeba připo­menout, že prof. Havlíček měl velmi dobré kontakty se slo­venskými pedagogickými a výzkumnými pracovišti.

Pan profesor publikoval mnoho desítek vědeckých a odborných článků z různých oborů bioklimatologie. Významná byla i jeho popularizační činnost našeho oboru. Připravil 19 rozhlasových pořadů a pásem, napsal scénář a připravil dva výukové filmy o bioklimatologických měře­ních, v denním tisku uvedl 23 článků.

Společně s dalšími nadšenci pod vedením prof. Nováka se v roce 1965 podílel na založení samostatné, tehdy Česko­slovenské bioklimatologické společnosti. Během členství zde vykonával několik funkcí a zorganizoval mnoho odborných akcí, včetně bioklimatologických konferencí se zahraniční účastí.

Profesor Havlíček byl též člověkem se širokým všeobec­ným rozhledem, a to nejen v bioklimatologii. Měl hluboké znalosti dějin, literatury, byl milovníkem vážné hudby. Všechny tyto znalosti uměl využít ve svých přednáškách. Bohužel zákon života je neúprosný a k osobnosti profesora Havlíčka se můžeme vracet jen pomocí jeho díla.

Za svou práci si pan profesor Havlíček zasluhuje naše díky a trvalou památku.

Přehled publikací

[1] Sapožnikovová, S. A.: Mikroklima a místní klima. Přel. V. Havlíček. Praha, Brázda 1952. 310 s.

[2] Havlíček, V.: K zásadám prostorového průzkumu klimatic­kého. Meteorol. Zpr., 9, 1956, č.5-6, s. 162-163.

[3] Havlíček, V.: Eine theoretische Erwagung liber die Moglikeiten des Einf, Leipzig, lusses radioaktiver Kondensationskeme. J. Meteorol. Soc. Univ. of Tokyo, II. Vol. 5, No 4, 1960, s. 227-236.

[4] Havlíček, V: Metodické řešení otázky vlivu komplexu mezoklimatických elementů v jejich vzájemných vztazích. Sbor. II. Celost. Bioklimatolog. Konf. ČSAV. Praha, NCSAV 1960, s. 281-286.

[5] Havlíček, V: Einige Bemerkungen zum Getreidemikroklima. Int. Symp.: Probléme des Wasser und Warmehaushaltes von Pflanzen. Sborník University Lepzig, 1964, s. 888-889.

[6] Havlíček, V: K otázce funkce větrání stájových prostor (novostavby K/164). Meteorol. Zpr., 16, 1963, č. 3-4, s. 53-55.

[7] Havlíček, V: LMnfluence des émanations ďorigine industrielle et ďéléments météorologiques sur la chutě de poussiére. Sbor. VŠZ Brno, řada D, 4, 1965, s. 334-345.

[8] Havlíček, V: La recherche et 1'enseignement de la biométéorologie. Intern. J. Biometeorol., 1969, č. 2-3, 11 s.

[9] Havlíček, V. - Culík, J.: Některé aspekty užité agrometeo­rologie a bioklimatologie. Meteorol. Zpr., 23, 1970, č.3-4, s. 107-109.

[10] Havlíček, V.: La sécheresse exceptionelle en Algérie. Cah. Météorol., 1972, č. 3, s. 91-105.

[11] Havlíček, V: Le bilan hydrique dans les régions semiarides. Cah. Météorol, 1972, č. 5, s. 22-43.

[12] Havlíček, V: Les évapotranspirométres-enregistreurs flottants. Cah. Météorol, 1973, s. 41-56.

[13] Havlíček, V: K regulaci potřeby vody v zemědělství semiaridních oblastí. Meteorol. Zpr., 32, 1979, č. 2, s. 81-84.

[14] Havlíček, V: Biometeorologická observatoř. In: Sbor. VŠZ, řada A, roč. XXVIII., 4.1618, 3-4. Bmo 1980, s. 78-83.

[15] Havlíček, V: A bioklimatological evaluation of a selected region. Bratislava, Slov. Bioklim. Spol. SAV 1980, s. 12-14.

[16] Havlíček, V.: Bioklimatologickoekologická studie venkov­ských sídlišť. Sripta medica, UJEP Brno, 1986, sv. 59, 7 s.

[17] Havlíček, V: K metodám fytobioklimatologického výzku­mu. In: Sborník X. Čs. bioklimatologické konference, CSBkS při ČSAV. Praha, 1988, s.15.

[18] Havlíček, V.: Studies in centrain components of the radiati­on and water balance in field and forest crops. FOLIA, série A. Brno, VŠZ 1988.51 s.

[19] Havlíček, V: S02 Concentration of a rural landscape as ref­lected in variable selected bioclimatological indices. FOLIA, série A. Brno, VŠZ 1989. 55 s.

[20] Havlíček, V. - Krečmer, V: Aplikovaná meteorologie v zemědělství a lesnictví. Vést. ČSAV, 1963, 72/1, s. 139-151.

[21] Havlíček, V. - Novák. V: Vysokoškolská bioklimatologie. In: Sbor. IV. Čs. bioklim. konf. Brno, VŠZ, 1965, s. 407-414.

[22] Uhlíř, M. - Uhlíř, J. - Havlíček, V. - Rod, J.: Post operatio-al Thromboembolic Complications and Climatic conditi­ons. In: Electronics and Radioisotopes. Brno, Univerzita J.E. Purkyněl969, s. 52-59.

[23] Havlíček, V: Bioclimatologie agricole et forestiére. Ústav meteorologie a klimatologie, Univerzita v Oránu 1970. 162 s.

[24] Havlíček, V.: Bioklimatologie I. a II. Brno, Vysoká škola zemědělská 1980. 137 s., 71 s.

[25] Havlíček, V. - Matoušek, J. (red.): Bioklimatologie v územ­ním plánu. Brno, Vysoká škola zemědělská 1983. 89 s.

[26] Havlíček, V: Lesnická bioklimatologie (cvičení). Brno, Vysoká škola zemědělská 1985. 50 s.

[27] Uhrecký, I. - Smolík, Z. - Havlíček, V. - Mrkva, R.: Radiation, temperature, and rainfall regimes of the floodplain forest ecosystem. In: Penka, M. et al: Floodplain forest ecosystem. Praha, Academia 1985, s. 33-59.

[28] Havlíček, V. a kol: Agrometeorologie. Praha, SZN 1986. 264 s.

[29] Petrik, N. - Havlíček, V - Uhrecký, I.: Lesnická bioklimatológia. Bratislava, Příroda 1986. 272 s.

[30] Havlíček, V. - Rožnovský, J.: Mezoklimatické a topoklimatické hodnocení teplotních podmínek a vliv reliéfu na kon­centrace S02. Acta Univ. agric, fac. hortic, Lednice na M., 1987,11, 1987, č. l,s. 39-52.

[31] Havlíček, V: Problémy některých složek radiační a vláho­vé bilance v porostech. Folia, řada A. Brno, VŠZ 1989. 50 s.

[32] Havlíček, V. - Rožnovský, J.: Lesnická bioklimatologie dnes a zítra. In: Bioklimatologie a lesní hospodářství. Brno, Ústav systematické a ekologické biologie ČSAV 1991. Zpravodaj č. 4, s. 1-7.

[33] Rožnovský, J. - Havlíček, V.: Bioklimatologie. Brno, MZLU 1998. 156 s.

[34] Havlíček, V. - Žalud, Z. - Krška, K:. Johann Gregor Mendel und seine meteorologische Tátigkeit. Wett. Leben, 50, 1998, H. 1, s. 81-88.

Jaroslav Rožnovský, MZ 2000/4, ročník 53, str. 127-128

Běží na Drupalu