Jára Cimrman

Největším meteorologem všech dob byl bezesporu Jára Cimrman.

Má i své muzeum: http://jirik-tk.sweb.cz/MMM/index_b.htm

Životopis

Jára Cimrman se narodil ve Vídni. Díky matrikáři IV. vídeňské farnosti Franzi Huschkovi, který prováděl většinu zápisů ve stavu opilosti, nelze dodnes s jistotou říci, zda se manželům Marlen a Leopoldu Cimrmanovým narodil synek v mrazivé únorové noci roku 1856, 1864, 1868 či 1883. Matrikářův nejistý rukopis připouští i rok 1884. Jeho otec byl český krejčí Leopold Cimrman a matka rakouská herečka Marlen Jelinková-Cimrmanová. On sám se cítil být Čechem, o čemž vypovídá i poslední zápis z jeho deníku, kde Cimrman vyjadřuje touhu „uvidět svou vlast Böhmen“. Byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby. Poslední bezpečně zjištěné místo pobytu je Liptákov v Jizerských horách roku 1914. Podle jiných informací však z Liptákova odjel do starobince ve Frymburku. Cimrmanovo údajné místo skonaní se nachází v lese na tzv. Husí cestě, poblíž obce Skalka v Ústeckém kraji. Za svého života se nedočkal uznání. Teprve objevem truhly s pozůstalostí dr. Evženem Hedvábným je evropská veřejnost seznámena s jeho géniem.

Jeho stopy nacházíme v nesčetných zemích téměř všech světových kontinentů:

Americké vládě předkládá projekt Panamského průplavu včetně libreta stejnojmenné opery.

Reformuje haličské školství.

S hrabětem Zeppelinem konstruuje první vzducholoď s tuhou konstrukcí ze švédské oceli a s gondolou z českého vrbového proutí.

V těžkých podmínkách tamních Alp zavádí (a po nějaký čas také vykonává) funkci porodního dědka.

Zkoumá život polárních Samojedů a na útěku před vyhladovělým kmenem Mlasků mine Severní pól o pouhých sedm metrů.

V Paraguayi zakládá loutkové divadlo.

Ve Vídni kriminalistickou, hudební a baletní školu.

Vede obsáhlou korespondenci s G. B. Shawem, na níž bohužel zarputilý Ir neodpovídá.

Vynalézá jogurt.

Nezištně pomáhá řadě světových velikánů: manželům Curieovým nanosí do sklepa na vlastních zádech pětačtyřicet puten smolince, prof. Burianovi asistuje při prvních plastických operacích, Edisonovi předělá pupík na objímce jeho první žárovky, Eiffelovi sežene podnájem, Čechovovi pochválí knihu povídek a pohnojí višňový sad.

V Čechách dosahuje Cimrmanovo životní dílo vrcholu. Jako kočovný dentista prochází snad všemi kouty naší vlasti. Český lid ochotně otvírá ústa a svěřuje se mu se všemi starostmi a trampotami. Z toho pak Cimrman těží látku pro své nesmrtelné divadelní hry. Jsou to dramata takové umělecké síly, že ani nemohla být svými současníky pochopena. Když se po mnoha desetiletích zaskvěla na scéně, celá řada literárních vědců začala o Cimrmanově existenci pochybovat a označila jeho dílo za liptákovský podvrh podobný podvrhu zelenohorskému a královédvorskému.

Na to je jednoduchá odpověď. Který z našich soudobých spisovatelů by byl schopen dílo takové velikosti vytvořit? Žádný. K takovému činu by se museli spojit nejméně dva. Ale i ti by museli být alespoň průměrně geniální…

Ať už je tomu jakkoli, díla, pod nimiž je podepsán Jára Cimrman, patři k vrcholům světové dramatické tvorby. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat…