You are here

Jan Brádka

VZPOMÍNKA NA RNDr. JANA BRÁDKU

Napsat vzpomínku na nedožité 60. výročí narozenin dr. Jana Brádky nelze jinak, než z osobního pohledu.

12. prosince 1982 bys s námi v družném posezení oslavil narozeniny. Byla by to oslava sice důstojná, ale hlavně rozverná. Povídalo by se o všem možném, ale jak Tě znám, nejvíc o práci. Nenapadlo by Tě jen pomyslet na odpočinek! Bohužel, tato představa je však spojena s typickým českým slovíčkem kdy­by... Vždyť to bude brzy již 10 let, co jsi nás všechny, ale především Zdenku, Pavlu a Honzu náhle opustil, a to navždy.

Mnoho věcí se za tu dobu změnilo — jak v životě, tak v práci. Tvoje kamarádská, ale důsledná výchova dětí přinesla ovoce. Jak Honza, tak Pavla výborně vystudovali a navíc bys byl dědkem. Jak jsem Tě znal, byla by to pro Tebe největší radost.

Organizoval jsi příjem obrázků z meteorologických družic. Nedovedu si představit, co bys dělal od chvíle, kdy náš ústav koupil aparaturu MDA. Jistě bys Pavlu Kočíkovou a Honzu Strachotu uštval; nedal jim pokoj ani v noci, natož ve dne. Byl by z Vás ohromně tvůrčí kolektiv.

A ještě jedna vzpomínka. Kreslírna! Byla Tvým ko­níčkem. Pohled na plnou synoptickou mapu Tě na­plňoval rozkoší. Běda, chyběl-li některý šíf, vzpomí­náš?! I to se změnilo. Dnes bys musel křičet na chlad­ný nevypočitatelně jednajíc! stroj a chvěla by se pouze ručička digigrafu. Za to by Ti pravidelně kreslil tolik stanic, kolik by sis jich přál.

Závěrem bych Ti chtěl říci, že se snažíme pokračo­vat v tom, co jsi udělal a snad to i trochu vylepšit. Pravdou je, že se nám to ne vždy daří.

Věř, že my starší stále vzpomínáme. Za Všechny                                        

M. Škoda, MZ 1983/1, ročník 36, str. 28


 

RNDr. JAN BRÁDKA

Jan Brádka se narodil 23. prosince 1922 v Praze-Braníku. Maturoval roku 1941 na reálném gymnasiu v Praze na Smíchově. Po maturitě pracoval až do konce druhé světové války u Zeměměřičského úřadu. Již od roku 1937, tedy od svých patnácti let, po­zoroval počasí na vlastní stanici v Braníku. Právě v této době si začal uvědomovat, že počasí s krásami přírody vytvářejí harmonický celek a kouzlu těchto dvou krás propadl na celý život.

V roce 1945 začal studovat na Přírodovědecké fakultě Karlovy university meteorologii u profesora Hanzlíka. Po obhájení dizertační práce „Cirkulace v zimním období 1946—1947" dosáhl roku 1949 titulu RNDr. V té době byl však již tři roky zaměstnán u Státního meteorologického ústavu v Praze na letišti v Ruzyni.

Po několikaletém období, stráveném v provozu synoptické služby mezi mapami a briefingem leteckých posádek, přešel v roce 1954 do nově vytvořeného výzkumného oddělení. S energií jen jemu vlastní se vrhl do problematiky předpovědi počasí na tři až pět dnů. Zorganizoval kreslení přízemních a výškových polokoulových map. Pečlivá každodenní analýza těchto map ho inspirovala k mnoha pracem, z nichž nejvýznamnější byla klasifikace přirozených sezón na severní polokouli. Vypracoval metodiku třídenní předpovědi počasí a jejího objektivního hodnocení. Významně se podílel na přípravě publikace „Počasí na území Čech a Moravy v typických povětrnostních situacích", která ve své době (1961) představovala práci špičkové úrovně. Dodnes je používána v synop­tické praxi a pro svůj základní význam je meteorology nazývána „poupata".

Dr. Brádka si byl vědom národohospodářských škod, které vznikaly při náhlých povodních, a proto se věnoval extrémním sráž­kovým situacím. Vypracoval řadu metodických pravidel, která umožňují se značnou pravděpodobností předpovídat nebezpečné povodňové situace. Tyto jeho práce jsou velmi cenné pro hydrologickou předpověď.

V posledních letech pomáhal organizovat příjem obrázků z meteorologických družic a podílel se významně na vypracování me­todiky interpretace těchto snímků v synoptické službě. Ani během nemoci nesložil ruce do klína, studoval a třídil všechny nabyté vědomosti. Výsledkem toho je nový, originální pohled na vývoj atmosférických front, ve kterém přihlédl ke snímkům oblačnosti a výsledkům numerických předpovědních metod, zejména k vertikálním rychlostem. Tyto své zásadní práce dokončil krátce před svou náhlou smrtí a budou publikovány in memoriam.

Dr. Jan Brádka byl členem vědecké rady Hydrometeorologického ústavu a členem redakční rady Meteorologických Zpráv. Neúnavně pomáhal též při zakládání archivu a knihovny v Komořanech.

Svůj organizační talent a společenský takt uplatňoval v rámci Československé meteorologické společnosti, zvláště pak při za­kládání pražské pobočky ČSMS. Jemu patří dík za velmi úspěšnou výstavu meteorologických fotografií ve výstavní síni Fotochemy, která názorně propagovala meteorologii. Založil a hlavně organizačně podchytil informační panel o počasí, umístěný ve Františkánské zahradě v Praze. Všichni máme v dobré paměti jeho mladické nadšeni, se kterým se pouštěl do diskuzí na všech vědeckých sympo­ziích a přednáškách z oboru meteorologie, klimatologie a bioklimatologie.

Dne 12. prosince 1973 po krátké nemoci RNDr. Jan Brádka zemřel. V našich vzpomínkách zůstane Honza navždy jako ne­smírně obětavý kamarád a rádce, který dovedl poradit a pomoci vždy, kdy toho bylo třeba. Mezera, která zůstala po člověku a me­teorologovi Brádkovi, se sotva kdy zacelí.

Přehled publikací RNDr. Jana Brádky

  1. Abnormální srážky na našem území. Met. zprávy, 3, 1949, č. 3, s. 47 - 49.
  2. Pětidenní předpovědi počasí vydávané americkou povětrnost­ní službou. Met. Zprávy, 4, 1950, č. 1-2, s. 37 - 40.
  3. Kolísání četnosti anticyklon nad Evropou a Atlantickým oceánem během roku a v jedenáctiletém slunečním cyklu. Met. Zprávy, 5, 1952, č. 2, s. 33-39.
  4. Die Abhangigkeit der Antizyklonen Haufigkeit von der Sonnenaktivität (Závislost četnosti anticyklon na sluneční aktivitě). Bulletin of the Central Astronomical Institute of Czechoslovakia, Vol. III, No 4, 1952.
  5. Přeměna zonálního typu cirkulace na meridionální. Sborník dokumentů I. celostátní meteorologické konference v Bratislavě 21.-25.10.1952, SMÚ Praha 1953, s. 125-127.
  6. Předpověď počasí na 3 až 5 dní. Sborník dokumentů II. celostátní meteorologické konference v Bratislavě 21.-26. 9. 1953, HMÚ Praha 1954, s 46-48.
  7. Přirozené synoptické období a jeho závislost na atlantické frontální zóně. Met. Zprávy, 8, 1955, č. 3, s. 61-65.
  8. Závislost srážek a oblačnosti na advekci a zakřivení isohyps. Met. Zprávy, 10, 1957, č. 6, s. 145-149.
  9. Der Jahres Verlauf der Zyklonalen und Antizyklonalen Ak.-tivitat auf der Nordhemisphare (Roční chod cyklonální a anti­cyklonální aktivity na severní polokouli). Studa geophysica et geodaetica, 1, 1957, č. 2, NČSAV, s 342-371.
  10. Předpověď počasí na tři až pět dní. Sborník dokumentů IV. celostátní meteorologické konference v Bratislavě 13.-15. 11. 1957, HMÚ Praha 1958, s. 96-102.
  11. Metoda hodnocení předpovědi počasí. Met. Zprávy, 13, 1960, č. 3-4, s. 60-64.
  12. Statistika výškového větru v Praze. Met. Zprávy, 13, 1960, č. 6, s. 153-156.
  13. Počasí na území Čech a Moravy v typických povětrnostních situacích (s kolektivem autorů). HMÚ Praha, 1961.
  14. Přechody front Prahou. Met. Zprávy, 14, 1961, č. 3, s. 58-61.
  15. Cirkulace v polární oblasti v hladině 500 mb. Met. Zprávy, 14, 1961, č. 5, s. 119.
  16. Mapy cyklonality a hodnocení předpovědních map. Met. zprávy, 15, 1962, č. 3-4, s. 101-104.
  17. O srážkovém stínu za Krušnými horami. Met. Zprávy, 16, 1963, č. 2, s. 26-28.
  18. Bouřky na území Čech a Moravy při různých situacích. Met. Zprávy, 17, 1964, č. 3, s. 93-94.
  19. Základní pojmy meteorologicko-synoptické. Aklimatizace sportovce (sympozium pořádané 16. 4. 1963 ÚVČSTV v Praze). Sport, a turist. nakladatelství, Praha 1964.
  20. Všeobecná cirkulace (text pro pomaturitní studium). HMÚ Praha, 1964.
  21. Singularity v cirkulaci a jejich využití pro prognosu počasí. Met. Zprávy, 18, 1965, č. 6, s. 170-173.
  22. Průměr tlaku a výšky 500 mb na severní polokouli za období 1951 — 1960 (s kolektivem pracovníků HMÚ). HMÚ Praha, 1965.
  23. Frontální analysa a její význam pro předpověď počasí. Met. Zprávy, 19, 1966, č. 3-4, s. 88-91.
  24. Seminář o krátkodobé předpovědi počasí. Met. Zprávy, 19, 1966, č. 3 -4, s. 66.
  25. Natural seasons on the northern hemisphere (Přirozené se­zóny na severní polokouli). Geofyzikální sborník No 262, Praha, 1966.
  26. Natürliche Saisons auf der nordlichen Halbkugel (Přirozené sezóny na severní polokouli). Meteorologie, sborník konference o meteorologii v Liblicích u Prahy 13. -16. 10. 1964, Academia, 1966.
  27. Meteorologické příčiny povodní ve Slezsku. Met. Zprávy, 20, 1967, č. 1, s. 3 -9.
  28. Počasí při různých povětrnostních situacích vyjádřené bodovací metodou. Met. Zprávy, 20, 1967, č. 3-4, s. 91-92.
  29. Statistika větru v hladině 850, 700 a 500 mb v Praze. Met. Zprávy, 20, 1967, č. 5, s. 124-128.
  30. Katalog povětrnostních situací pro území ČSSR (s kolekti­vem pracovníků HMÚ). HMÚ Praha, 1957.
  31. Typizace v meteorologii. Met. Zprávy, 21, 1968, č. 4, s. 122-124.
  32. Neobvyklé rozdělení srážek na území ČSSR dne 16. 11.1968. Met. Zprávy, 22, 1969, č. 5, s. 128 - 130.
  33. Úloha numerických předpovědí při získávání meteorologic­kých informací pro civilní dopravu na letišti London-Heathrow (recenze). Met. Zprávy, 22, 1969, č. 6, s. 154-155.
  34. Kalendář povětrnostních situací za rok 1969. Met. Zprávy, 23, 1970, č. 2, s. 64.
  35. Srážky v závětří Šumavy při západní cyklonální povětrnostní situaci. Met. Zprávy, 23, 1970, č. 5, s. 140-144.
  36. Intenzita front a její předpověď. Met. Zprávy, 24, 1971, č. 1-2, s. 28-32.
  37. Teplotní poměry v přízemní vrstvě zimní anticyklony. Met. Zprávy, 24, 1971, č. 5-6, s. 105-110.
  38. P. G. Wickham, M. A.: The practicc of weather forecasting (recenze). Met. Zprávy, 24, 1971, č. 5-6, s. 138-139.
  39. Die Niederschlage im Raum der ČSSR während der einzelnen Typen der Zirkulation im Winter (Srážky na území ČSSR při jednotlivých povětrnostních situacích v zimě). Acta facultatis rerum naturalium universitatis Comenianac, meteorológia III, Bratislava 1971, s. 133 146.
  40. Výšková fronta, čára instability, studená fronta. Met. Zprávy, 25, 1972, č. 4-5, s. 84 - 87.
  41. Srážky na území ČSSR při jednotlivých typech povětrnostní situace. Sborník prací HMÚ, 18, Praha 1972, s. 11-62.
  42. Katalog povětrnostních situaci pro území ČSSR (s kolekti­vem pracovníků HMÚ). HMÚ Praha, 1972.
  43. Katalog povětrnostních situací pro území ČSSR v roce 1972. Met. Zprávy, 26, 1973, č. 2, příloha.
  44. Seminář o regionálních prognózách. Met. Zprávy, 27, 1974, č. 1. s 30-31.
  45. Rozbor podružné studené fronty klasického typu ze dne 8. prosince 1971. Met. Zprávy, 27, 1974, č. 3, s 66-69.
  46. Vznik podružné studené fronty v severozápadním proudění dne 4. 2. 1964. Met. Zprávy 27, 1974 č. 4 (v tisku).
  47. Podružné fronty ve dnech 27.- 29. 3. 1972. Met. zprávy, 27,1974, č. 5 (v tisku).

MZ 1974/3, ročník 27, str. 65-66


 

ZA DR. JANEM BRÁDKOU  (23. 12. 1922 – 12. 12. 1973)

Dne 12. prosince 1973 zemřel náhle ve věku 51 let RNDr. Jan Brádka, člen redakční rady Meteorologických zpráv, vedoucí synoptické skupiny Laboratoře meteorologie a člen vědecké rady HMÚ, zakládající člen Československé meteorologické společ­nosti při ČSAV, přední pracovník československé meteorologie.

Zemřel člověk, který měl rád život a práci a kterého měli rádi všichni, kdo ho dobře znali.

Ještě dnes pamatuji, jak začínal, ještě jako student přírodovědecké fakulty Karlovy university na letišti v Ruzyni.

S jakým elánem, s jakou chutí se vrhl na mapu, když jsem mu řekl, aby ji zkusil analyzovat. Po čtvrtstoletí, čtyři hodiny před smrtí, měl tentýž elán, když mi vykládal, jak chce pokračovat v práci, jejíž první část ležela před námi na stole.

„Prohlídni si to a po neděli se dohodneme co s tím." Už mu to neřeknu, už se nebudeme dohadovat, zda tohle přeformulovat a tamto škrtnout, které přílohy vypustit, a které zjednodušit.

Dohadování nebývalo vždy jednoduché, často se z dohadování stala ostrá debata, která se neohlížela na bontón. My jsme se tak znali, že jsme si říkali své názory vždy rovnou a bez obalu. To byla Honzova výborná vlastnost, pro kterou jsem ho měl rád, hájit svou pravdu, říkat svůj názor přímo.

A i když často narážel — nenaučil se taktizovat. Netaktizoval s jinými, netaktizoval sám se sebou. „Máš pravdu, je to na pytel, hod to do koše," řekl třeba o práci, která mu trvala měsíc, a bylo to vyřízeno.

Jako každý v meteorologii měl Honza někdy chvíle skepse. Ale nikdy mu skepse nezabránila v práci.

Vykládat čtenářům Meteorologických zpráv o tom, čím se zabýval v meteorologii, je myslím zbytečné, protože oni jeho práci znají. Snad ani nevědí, že měl rád knihy i přírodu, že měl rád lyže i volejbal, že „fušoval" do mechaniky, zedničil i truhlařil, rád poseděl ve veselé společnosti, také rád tancoval a zpíval (i když dost falešně).

A rád měl svou Zdeňku i Honzíka a Pavlu. Žil plně a intenzívně. Příliš brzo jsme ho ztratili my i meteorologie.

Josef Jílek, MZ 1974/1, ročník 27, str. 27