Dr Otto Seydl sedmdesátníkem

• Meteorologická plošina při Pražské hvězdárně v Klementinu,
• České práce fenologické starší doby (1954),
• Polární záře ve zprávách starých kronikářů (1955),
• P. Martin Alois David (1957).

Další obsáhlá práce je uložena v Hydrologickém ústavu, a to:

Meteorologie na Pražské hvězdárně v Klementinu (1752 — 1940), která nemohla být vydána pro velký rozsah a poměrně malý náklad. Patrně bude uveřejněn aspoň výtah z ní. Byla uvedena jako připravovaná v seznamu prací ve zmíněném článku pod č. 12, avšak se skromnějším názvem. Zřejmě se pak značně rozrostla. Práce uvedená tamtéž pod č. 13 vyšla v Geofysikálním sborníku 1954.

Dr. Seydl věnoval v celé druhé polovině života velmi mnoho času a energie také meteorologii. Bez jeho činnosti v tomto směru by bylo mnohé úplně zapadlo. V posledních letech např. pro archiv Hydrometeorologického ústavu opsal a doplnil překladem, příp. vysvětlivkami meteorologické deníky klementinské z let 1789 až 1825. Byl téměř tři roky externím spolupracovníkem ústavu, a to ještě necelý rok před smrtí. Opustil mnoho rozpraco­vaného materiálu, který už sám nemohl úplně zpracovat.

Přání dlouhého života, projevené k 70. narozeninám, se - bohu­žel - nesplnilo tou měrou, aby mohl dokončit své životní dílo. A tak místo radostné zprávy o 75. narozeninách, kterých by se byl dr. Otto Seydl dožil 5. května t. r., zbývá nám jenom pietní vzpomínka na tohoto vzácného člověka a příznivce naší meteoro­logie.

EV, MZ 1959/2, ročník 12, str. 65-66

Dr Otto Seydl sedmdesátníkem

Narodil se 5. května 1884 v Merklíně u Přeštic v Čechách. Jeho otec byl stavebním inženýrem a projektoval ještě ve věku téměř sedmdesáti let významnou stavbu. Je vidět, že se pracovní schop­nost do vysokého věku dědí v jejich rodu. Po stu­diích na reálce v Plzni, kde maturoval r. 1903, a na filosofické fakultě Karlovy university, úspěšně ukon­čených v r. 1908 státní zkouškou učitelské způsobi­losti pro střední školy z matematiky a fysiky, vy­učoval plných dvanáct let na obchodní akademii v Českých Budějovicích. Jak tehdy bývalo, zvláště za první světové války, musil učit kromě svého oboru, matematiky a kupeckých počtů, ještě jiné předměty, obchodní nauku, krasopis a psaní strojem.

Těchto dvanáct let bylo velikou překážkou snah Dr. Seydla. O astronomii se totiž zajímal po celou dobu svých studií na universitě. Poslouchal všech­ny přednášky prof. Grusse a praktikoval v astro­nomickém ústavu na Smíchově. Nebylo tedy divu, že ho povolal prof. Dr. Nušl do Státní hvězdárny v Praze, kde nastoupil Dr. Seydl dne 1. února 1921 a kde působil dvacet sedm a půl roku, a to od r. 1938 jako ředitel. Neobyčejná svědomitost, přesnost a důkladnost vedly k tomu, že Dr. Seydl uvedl do vzorného pořádku bohatou knihovnu hvěz­dárny a celou administrativu. Neváhal v zájmu vě­ci vykonávat i ty práce, pro které by byl potřebo­val pomocné administrativní síly. To ovšem vyžado­valo hodně času a zdržovalo jej zbytečně od vlastní vědecké práce. Ale i tak si dovedl najít čas i pro ni hned od začátku. Na základě disertace „Rozdělení stálic velikosti 6,5 a jasnějších katalogu Harvard Revised Photometry v soustavě souřadnic galak­tických" dosáhl v r. 1924 doktorátu přírodních věd. Oslaví tedy letos také jeho třicáté výročí. Pokračo­val pak ve statistice stálic dále a uveřejnil ještě „Mapy hranic souhvězdí v galaktické soustavě sou­řadnic" a podrobnou, velkou práci: „The spectral distribution of stars magnitude 7,0 and brighter in the Henry Draper Catalogue" (Spektrální rozdělení hvězd velikosti 7,0 a jasnějších v katalogu Henry Drapera), nákladem Státní hvězdárny v r. 1929.

Rok na to uspořádal bohatý archiv hvězdárny,který sahá až do r. 1780. Od té doby se dodnes za­bývá Dr. Seydl plné čtvrtstoletí studiem tohoto i mnoha jiných archivů v Praze a jinde v Čechách. Tím se dostal ke své hlavní zálibě a současně život­nímu dílu, totiž k dějinám činnosti klementinské hvězdárny, a to od přestavby astronomické věže v r. 1751 do konce prvního období r. 1851. Obsáhlý materiál, který získal při svých studiích, zpracoval zatím v těchto samostatných spisech a delších článcích:

1. Die Geschicke eines Chronometers der Konigl. Bóhmischen Gesellschaft der Wissen-schaften in Prag (1791 — 1864). Vyšlo v publi­kacích Společnosti nauk a současně v publi­kacích Státní hvězdárny v r. 1935.
2. Briefe F. X's. Freiherrn von Zach, Direktors der herzogl. Sternwarte Gotha — Seeberg und seines Nachfolgers Bernhards von Lin-denau von 1791—1816 an P. M. A. David, Adjunkt und Direktor der Prager Stern­warte. Vyšlo v r. 1938 v týchž publikacích jako č. 1.
3. Z nejstarších dějin Pražské hvězdárny. Český časopis historický, roč. 54, 1938.
4. Knihovna král. astronoma Ant. Strnada, ře­ditele Pražské hvězdárny (1746—1799). Publi­kace Pražské hvězdárny, č. 13, 1939.
5. Meteorologie v ročenkách astronoma Ant. Strnada. Meteorolog, zprávy, 1949.
6. Dějiny jesuitského „musea matematického" v koleji sv. Klimenta na Starém městě v Pra­ze. Věstník Kr. č. Společnosti nauk, 1951.
7. Soupis vědeckých prací P. M. A. Davida, ře­ditele Pražské hvězdárny a ř. člena Kr. ě. společnosti nauk v Praze. Věstník Kr. ě. Spo­lečnosti nauk, 1952.
8. Meteorologie na Pražské hvězdárně a v Če­chách v minulosti (1752 — 1839). Hanzlíkův sborník, Stát. meteorologický ústav, 1952.
9. K dvoustému výročí prvých meteorologických měření v Čechách. Meteorologické zprávy, 1952.

      10. Meteorologické zprávy starých kronik. Me­teorologické zprávy, 1953.

      11. Mannheimská společnost meteorologická (1780—1799). Meteorologické zprávy, 1954.

Připravuje dále k vydání tyto publikace:

    12. Nej starší meteorologická měření Ant. Strna­da, zachovaná na Pražské hvězdárně z let 1775 —1781. (Pro Hydrometeorologický ústav.)

      13. Seznam 402 severních září, viditelných v Če­chách, na Moravě a na Slovensku v letech 1013—1951. (Pro Státní ústav geofysikální.)

Kromě toho uveřejnil Dr. Seydl mnoho desítek článků, namnoze populárních, z oboru astronomie, matematiky a meteorologie v různých časopisech, novinách a pod. Byl však nejenom pilným přispěva­telem řady časopisů, nýbrž také redaktorem „Říše hvězd", časopisu České společnosti astronomické, a to od r. 1926 do 1934. Byl také členem výboru této společnosti.

Vedle obsáhlé vlastní literární činnosti pořídil tyto překlady:

1. C. V. Charlier, O složení vesmíru, 1928 (z angličtiny).
2. Dr L. W. Pollak, Charakteristiky frekvenč­ních křivek tlaku vzduchu a zobecněné isobary v Evropě, 1928 (z němčiny).
3. Dr L. W. Pollak, Rukověť harmonické ana­lyse, 1929 (z němčiny).
4. C. Chant, Divy vesmíru, 1929 (z angličtiny).
5. E. Colerus, Od„ násobilky k integrálu, 1937, 1941, 1942 (z němčiny).
6. R. L. Wateríield, Sto let astronomie, 1948 (z angličtiny).

Zásluhy Dr Seydla byly oceněny u nás již v r. 1937, kdy byl zvolen mimořádným členem býv. Král. české společnosti nauk, a mezinárodně v r. 1947, kdy byl zvolen dopisujícím členem Academie Internationale ďHistoire des Sciences v Paříži a čle­nem Mezinárodní unie astronomické.

V raných dobách meteorologie konali povětr­nostní pozorování zpravidla astronomové. Dr. Seydl bydlil dlouhá léta v Klementinu. Proto patřila k jeho mnohostranným úředním povinnostem kromě časo­vé služby, také meteorologická pozorování a magne­tická měření, která konal s pečlivostí jemu vlastní. Přispěl tím asi nejvíce k tomu, že nezanikla staro­bylá povětrnostní stanice v Klementinu, nýbrž trvá dosud, ač několikrát hrozilo, že zanikne. Účastnil se pozorování skoro dvacet let, až do poloviny září 1940. Na výkazu z tohoto měsíce poznamenal svým charakteristickým, velkým, energickým písmem: „V tomto archu jsou zapsána poslední měření, jež tu konala Pražská hvězdárna od 1. ledna 1775 nepřetržitě do 16. září 1940, kdy se odstěhovala na K. Vinohrady." (Od té doby tam pozorují za­městnanci Hydrometeorologického ústavu.)

Přejeme milému jubilantovi a vzácnému přispě­vateli našeho časopisu ještě dlouhá léta života, aby mohl stejně jako jeho předkové pracovat ve zdraví, plné síle a pilnosti do vysokého věku, splnit všechny své plány a dokončit životní dílo, k němuž by se našel sotva kdo vhodnější než Dr. Otto Seydl, neúmorně pilný, svědomitý, přesný pracovník ne­obyčejně obsáhlých znalostí, které překvapují a udivují dychtivého posluchače. Přejeme to i české astronomii a meteorologii, jejichž dějiny již obohatil Dr. Seydl neobvyklou měrou a ještě dále obohatí. Proto hodně, hodně zdaru v další záslužné práci!