Alois Gregor

PROF. Dr. ALOIS GREGOR, DrSc., OSMDESÁTNÍKEM

Dne 14. července t. r. se dožil svých osmdesátých narozenin nestor československé meteorologie prof. Dr. Alois Gregor, DrSc., universitní profesor meteorologie a klimatologie na Karlo­vě universitě v Praze.

Prof. A. Gregor zasvětil čs. meteorologii celý svůj nesmírně plodný život. Od svých studentských let až do svého skonu se věnoval meteorologii. Ani v pokročilém věku, kdy už měl plné právo na zasloužený odpočinek, neztrácel kontakt se svým oborem, který se stal pro něho opravdovým smyslem života, našel v něm plnou seberealizaci jako odborník, pedagog, vědec i praktický organizátor a vedoucí pracovník.

Celá jeho odborná kariéra byla od samých začátků poznamenána cílevědomým úsilím a nesmírnou houževnatostí, které se projevily v realistické koncepci československé meteorologické služby již od jejích začátků po první světové válce až po vyvrcholení v době, kdy zastával nejvyšší funkci ve Státním meteorologickém ústavu v Praze.

Význam jeho celoživotního díla tkví nejen v řídící a koncepční činnosti, nýbrž i v činnosti vědecké a pedagogické, kterou osvědčil v době svého působení na matematicko-fyzikální fakultě Karlovy university v Praze, kde od roku 1951 působil jako docent, později universitní profesor a konečně ve funkci děkana a proděkana až d svého odchodu na odpočinek v r. 1965.

Prof. A. Gregor se zasloužil o rozvoj mezinárodních styků č meteorologie se zahraničními meteorologickými organizacemi. Podílel se na vypracování Konvence Světové meteorologické organizace, kterou za Československo z pověření presidenta republik v r. 1947 ve Washingtoně podepsal. Tím umožnil domácí meteorologii využívat všech výhod mezinárodni spolupráce.

Pramenem jeho rozsáhlé vědecké, teoretické i praktické práce j bohatá publikační činnost. Prof. A. Gregor přispíval do domácích i zahraničních odborných periodik a je autorem řady meteorologických monografií. Nelze též opomenout, že stál u zrodu našeho časopisu Meteorologické zprávy.

S hlubokým zármutkem jsme nuceni konstatovat, že v době kdy jsme redakčně připravovali toto jubilejní číslo do tisku k osmdesátinám prof. A. Gregora, byli jsme překvapeni a pohnuti smutnou zprávou o náhlém úmrtí profesora Gregora, a to dne 11. října 1972. Československá odborná meteorologická veřejnost ztrácí v osobě prof. A. Gregora nejen vynikajícího vědce, učiteli a odborníka, ale i nenahraditelného člověka.

SEZNAM PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI PROF. Dr. A. GREGORA, DrSc.

1. Aran. MZ, 3, 1949, č. 3. s. 46-47
2. Atmosféra — Země. Praha, nakl. Borský a Šulc, 1940, Encyklopedie prakt. lékaře, díl II, s. 293-295
3. Bioklimatické klimogramy. Ve: III. celostátní hydromet. konference v Praze v září 1954, Sborník dokumentů, Praha, HMÚ 1956, s. 73—77
4. Bodováni v prostorovém klimatologickém plánováni. Ve: celostátní meteor, konference v Bratislavě 13. — Praha HMÚ 1958, s. 185-189
5. Cesta čs. meteorologů za oceán MZ, I, 1947, č. 5, s. 121-122
6. Deset let Meteorologických zpráv MZ, 11, 1958, č. 1, s. 1
7. Dlouhodobé předpovědi počasí MZ, 4, 1950, č. 1-2, s. 36-37
8. Ein Behelf zur Klassifikation des Expositionsklima Zvi. otisk z čas. Wetter und Leben 1956, s. 8—11
9. Hiver arctique dans le sud et le centre de VEurope enfévrier 1929 La Météorologie, 1931, No. 70—72, (Janvier—Mars)
10. Hodinové záznamy ovzdušných srážek na meteorologické obser­vatoři české techniky v Brně za léta 1912—1922. Mor. přírodovědecká společnost, Brno 1932, sv. VII spis 9, 44 s.
11. Charakteristika počasí v Praze za 25 let podle bodovacích vý­sledků. MZ, 11, 1958, č. 6, s. 130-134
12. Jak stanovit přirozené klimatické oblasti v ČSR. Ve: I. celostátní meteor, konference v Bratislavě 21.— 26. 9. 1953 Praha, HMÚ 1953, s. 91-94
13. Je severoamerická katastrofa sucha výstrahou pro Evropu ? Věstník pro vodní hospodářství, 15, 1937, č. 2—3, s. 24—28
14. Kalendář ovzdušných srážek pro Československo. Spirála, 1, 1936, s. 458—461, v čl. „Zmodernizovaná klima­tologie"
15. K diskusi o otázkách sucha MZ, 3, 1949, č. 2, s. 34
16. Klima našich lázní v rámci středoevropského počasí Almanach lázní ČSR, Balneologický ústav KU v Praze, Praha 1949, s. 76-81
17. Klimatická statistika ve službách veřejnosti Praha, 1928, 2 s.
18. Klimatický kalendář Milešovky MZ, 7, 1954, č. 4, s. 93-95
19. Klima Sterého Smokovce Brno, 1932. 32 s.
20. Klimogramy v bioklimatologii
21. Fysiatrický věstník, 42, 1954, č. 6, s. 161-167 K sedmdesátinám prof. PHDr. Rudolfa Schneidera MZ, 5, 1952, č. 1, s. 1-2
22. K šedesátce profesora Dr. Mikuláše Končeka, člena korespon­denta Slovenské akademie věd. MZ, 13, 1960, č. 1,8.1-2
23. Meteorologie 20. století. Zvl. otisk z dod. Ottová slovníku nauč., Praha 1936, 5 s.
24. Meteorolog předpovídá počasí MZ, 3, 1949, č. 3, s. 52
25. Meteorologické zpravodajství a výzkumnictvi pro Slezsko MZ, 3, 1949, č. 1, s. 14-15
26. Methoden der Klimabewertung fůr Siedlungs- und Erholungs-zwecke Angewandte Meteorologie, 3, 1958, s. 65—68
27. Mezinárodni meteorologické porady v Sev. Americe ve zkratce MZ, 2, 1948, s. 79_r80
28. Moderní klimatologie Separát z čas. „Spirála", nakl. Vorel, Praha 1936
29. Možnost vzniku pleistocenniho zaledněni v době převládající meridionálni cirkulace troposféry. MZ, 7, 1954, č. 2, s. 46-47
30. Návod k meteorologickým pozorováním Praha, Čs. státní meteor, ústav 1920,34 s.
31. Neblahá zima (Předběžná zpráva) MZ, 1, 1947, č. 1, s. 3-5
32. Niederschlagsdnderungen wdhrend eines Jahres in ihrer Beziehung zu den Frontalzonen. Studia Geophysica et Geodaetica, 2, 1958 č. 4, s. 362-369
33. Nové objevy vlastnosti a povahy vzdušného moře Zvl. otisk ze XX. stol., díl I, str. 365
34. Oblasti suché a vlhké v Českolovensku. Sborník Masarykovy akademie práce, 10, 1939, č. 55, s. 33 — 35
35. O Bulharské zemi. MZ, 3, 1949, č. 4-5, s. 75-78
36. O příznivé klimatické jarní a podzimní době v oblasti fohňově. (Příspěvek ke klimatogrofii lázni Luhačovice). Praha 1939, (publikace řada C, sv. IV), 38 s.
37. Organisace meteorologických stanic v síti Státního ústavu meteo­rologického Československé republiky. Zvl. otisk z Hvězdářské ročenky 1925, s. 11
38. Padesáté výročí úmrtí budovatele české meteorologie MZ, 12, 1959, č. 1, s. 1-2
39. Pětiletka státních meteorologických ústavů v Praze a v Bratislavě MZ, 3, 1949, č. 1, s. 1-3
40. Podnebí Prahy. Studie z užité klimatologie pro urbanismus Studie ČSAV, Academia, Praha 1968
41. Posuzováni odchylek teplot od normálu podle přirozeného měřít­ka statistického Praha SMÚ, 1934. Zvl. otisk, řada C, svazek III, s. 13
42. Povětrnost v Krkonoších Praha 1948
43. Poznámky k mé klimatické bodovaci metodě MZ, 7, 1954, č. 5, s. 138-140
44. Preparation des materiaux climatographiques aumoyen de ma-chines statistiques Paris 1935, 3 s.
45. Problémy velkoměstské klimatologie Spisy odb. Čsl. spol. zeměpisné, řada 67. Čsl. spol. zeměpisná, Brno 1938, Sborník IV. sjezdu čsl. geografů v Olomouci s. 82 — 85
46. Prof. Dr. Mikuláš Konček, DrSc, člen korespondent SAV, se dožívá 65 let MZ, 18, 1965, č. 2, s. 25-26
47. Prostorový průzkum klimatický a ochrana podnebí Praha 1945
48. Předpověď mrazu. Sep. Technický slovník naučný X.
49. Předpovídání počasí. Praha, nakl. V. Hrdý 1924, 37 s.
50. Příspěvek k dořešeni otázky titulu klimatického místa Věstník České fysiatrické společnosti v Praze, 20,1940, č. 3—4, s. 52-64
51. Příspěvek k charakteristice „místního" počasí na jihovýchodní Moravě. MZ, 6, 1953, č. 2, s. 53-57
52. Příspěvek k synthetické klimatologii MZ, 3,1949, č. 2, s. 36.
53. Reprezentační klimatická poloha lázni Luhačovice Zvi. otisk z Česk. lék. česk., 1941, 80: 460
54. Rozbor bouřek dne 13. a 14. srpna 1957 MZ, 11, 1958, č. 1,8.2-11
55. Rozdělení Slovenska a Podkarpatské Rusi na přirozené krajiny zemědělské. Čsl. stát. Věstník, Praha 1922, 4, č. 1-3
56. Sedmdesátiny meteorologa profesora Hanzlíka MZ, 2, 1948, č. 1, s. 2
57. Sluneční svit Praha — Karlov (II.) MZ, 17, 1964, č. 5, s. 129-134
58. Směrnice pro přiznání titulu klimatického místa pro horské stanice Zvi. otisk z Věstníku Československé fysiatrické společnosti v Praze, 18, 1938, č. 1-2
59. Sovětské úspěchy ve výzkumu volné atmosféry MZ, 5, 1952, č. 3, s. 79-80
60. „Speciálky" počasí. Příroda, 43, 1950, č. 9-10, s. 156-159
61. Spolupráce Čechů a Slováků při budováni meteorologie Bratislava, Universita Komenského, 1962
62. Stručný nástin podnebí Československé republiky Zvi. otisk z čas. Vesmír, 11, č. 3
63. Stručný návod k povětrnostním pozorováním v síti Státního ústavu meteorologického. Státní ústav meteorologický v Praze, 1927,37 s.
64. Stručný přehled historie naši meteorologie MZ, 18, 1965, č. 2, s. 30-33
65. Sucho na jižní Moravě. MZ, 1, 1947, č. 3, s. 49-52 .
66. Tdglicher und jdhrlicher Gang des Luftdruckes in Prag, Ke Karlovu in Zeitraum 1921 — 1960. Studia Geophysica et Geodaetica, 8, 1964, č. 4, s. 364—376
67. Tepelně poměry ČSR Praha, HMÚ 1929, 29 s.
68. Thorntweitova metoda posuzování sucha a vlhka MZ, 2, 1948, č. 3, s. 72-75
69. Ustavení Československé meteorologické společnosti MZ, 12, 1959, č. 1, s. 26-27
70. Úvahy o počasí pro rolníky Praha, nakl. Brázda 1950, 116 s.
71. Die meteorologischen Voraussetzungen fůr den Charakter des Luftkurortes. Klimatischer Kurort. Sonderdr. aus „Biokl. Beiblatter" 1940, Heft 4
72. Variace podnebí Země v geologické době čtvrtohor MZ, 7, 1954, č. 1, s. 13-18
73. Více meteorologie do školy MZ, 2, 1948, č. 2, s. 29-30
74. Vývoj a perspektiva klimatografie a klimatologie v ČSR. Ve: I. celostátní meteor, konference v Bratislavě 21.—26. IX. 1953,Sbornik dokumentů, Praha, HMÚ 1954,8.68-73
75. Vzpomínka na univ. prof. PHDr. Stanislava Hanzlíka MZ, 10, 1957, č. 1, s. 1-2
76. Vztah srážek k zemskému povrchu Vesmír, 31, 1952, č. 63
77. Der Witterungscharakter nach Punkten Zeitschrift fiir angew. Meteorologie, 52, 1933, s. 97
78. Za Dr. Gustavem Svobodou MZ, 9, 1956, č. 4, s. 85
79. Zásady klimatologických průzkumných prací MZ, 9, 1956, č. 1, s. 15-18
80. Z praktické klimatologie. (Klasifikace počasí podle počtu bodů).  Příroda, 1932, 25, č. 9, s. 6
81. Ze zkušenosti v aplikované klimatologii MZ, 16, 1963, č. 3-4, s. 51-52
82. Zvláštnosti podnebí Mor. Slovácka a tuberkulosa Zvi. otisk „Krása našeho domova", 940, 3 s.

Gregor, A. — o něm:

• Brandejs, S.: Prof. Dr. Alois Gregor pětašedesátnikem. MZ, 10, 1957, č. 3, s. 57
• Konček, M.: K 75-ročnému jubileu prof. Dr. Aloiza Gregora, Dr. Sc. MZ, 20, 1967, č. 3-4, s. 65
• Zítek, J.: A. Gregor sedmdesátníkem MZ, 15, 1962, č. 3-4, s. 53
• Zítek,J.: Blahopřejeme prof. Dr. A. Gregorovi, Dr.Sc.k 75. naroze­ninám. MZ, 20, 1967, č. 3-4, s. 65
• Prof. Dr. A. Gregor, Dr.Sc. osmdesátnikem. MZ, 25, 1972, č. 3-4, s. 82-83

Redakce, MZ 1972/4-5, ročník 25, str. 81-83

Z MÝCH PAMĚTÍ PROBLÉM KRÁTKODOBÉ PROGNOSY POČASÍ VĚČNĚ ŽIVÝ!

Vzpomínám na rozhovor, který se udál asi v r. 1923—24. Tehdy v létě mne vyzval ředitel Dr. Schneider, abych jej provázel na služební cestě do Staré Ďaly (nyní Hurbanovo), kam jela skupi­na profesorů na inspekci observatoře (hvězdárny meteorol. ústa­vu). Já jsem měl za úkol přešetřit služební meteorologické práce, konané Dr. Keneszejem a p. Szabó. To jsem vyřídil a prodiskuto­val s oběma kolegy.

Událost, kterou mám na mysli, se sběhla při obědě, který podá­val ředitel hvězdárny Dr. Kaván. Po obědě došlo k nenucené rozpravě. Účastnil se jí Dr. Kaván, profesor Nušl, prof. Schnei­der, prof. Šalamon. Všichni již nežijí.

Mluvilo se o lecčems z oboru astronomie, meteorologie a geofysiky. A tak přišla také řeč na prognosu počasí. Jeden z účastníků se otázal prof. Schneidera, jak je spokojen s výsledky denních prognos, které tehdy (i s komentářem, lépe než dnes) uveřejňoval denní tisk. Prof. Dr. Schneider vysvětlil, že on prognosy systematic­ky denně kontroluje, obyčejně za účasti prognostika a podle vyhodnocovacího klíče, který jsme ve SÚM kolektivně zavedli. A tu se jeden z členů komise otázal (myslím, že to byl prof. Nušl): „Kdo sestavuje prognosy"? Ředitel řekl: „Střídavě Dr.Swoboda, Dr. Hof, Dr. Gregor, Dr. Kocourek, v týdenním turnusu." To bylo v době, kdy ještě ústav víc vysokoškoláků neměl. Další otázka: „Komu jdou prognosy nejlépe ze všech?" Prof. Schneider pohotově odpověděl: „Dr. Kocourkovi". Dotaz: „Jak se to dá určit?" Prof. Schneider: „Mám, jak už bylo řečeno, u každého z prognostiků statistický přehled. Ze všech jmenovaných má nejvíc zdarů a nejméně nezdarů Dr. Kocourek". Další otázka: „Dr. Svoboda je prý jak známo, vedoucím agendy prognos. Jaké on má výsledky?" Prof. Dr. Scheiner: „Přece je nejlepší Dr. Kcoourek". Dotaz: „Proč nepověříte tedy Dr.Kocourka ve­dením oddělení?" Prof. Schneider: „Dr. Swoboda je v otázkách synoptické agendy specialistou. Mimoto je Dr. Kocourek ve­doucím přístrojového oddělení a laboratoře a jsem rád (řekl Dr. Schneider), že se o toto oddělení stará velice pečlivě. Dr. Swoboda už vydal (řekl prof. Schneider) vědeckou práci s Norem Bergeronem, vysoce hodnotnou, jak prohlásil prof. Hanzlík, která vzbudi­la pozornost v zahraničí:" Tím byl rozhovor o prognose počasí ukončen.

Můj komentář k této rozmluvě, která mne velmi překvapila, jest asi tento (snad by jej mohl zpřesnit nebo pozměnit např. Dr. Veselý, který brzy potom přešel také do synoptické služby a v zápětí i prof. Konček a Dr. Hlaváč):

Nám bylo dosti jasné, že dr. Kocourek z nás všech si dal nejvíc práce s opatrnou formulací prognosy, protože vystihl jejich zra­nitelnost. Ošemetná byla fráze, dosti často užívaná „bez znač­nějších srážek". Když srážky přišly a obyčejně nebyly velké, vyšlo 100%, v případě větších srážek neklasifikovalo se 0 %, ale nanejvýš 25 %, nebo 50 %. To bylo myslím všemi akceptováno. Tuto formulaci dr. Swoboda málo používal a tak se stávalo, že měl více 0 %, a málokdy 100 %. Hodnocení předpovědi se dálo, nemýlím-li se, jen podle Prahy. K tomuto bych měl za této rozmluvy profesorů výhrady. Je možné, že dr. Kocourek prozíra­vě, aniž nám to bylo známo, hodnotil (myslím správněji) výsledek podle depeší ze stanic v ČSR a nekladl váhu jen na Prahu. Já jsem nikdy s ním ani s dr. Swobodou o tom nehovořil.

Prof. Schneider byl v typisaci prognos pod silným vlivem minis­terstva školství (jemuž jsme v SÚM podléhali). Takže když vznik­la chyba v prognose, už jej volali a kritisovali. Jednou měl službu dr. Hof a dal předpověď „bez značných srážek". Byl to aprílový případ. Najednou se v poledne přehnala húlava s náporem větru, který hnal proudem kapky deště a krupek horizontálně proti oknům II. patra našeho ústavu na Karlově (mnozí tuto polohu znají). Přeháňka trvala nanejvýš 3 minuty. Seděli jsem s dr. Hofem tehdy v jedné místnosti. Á už přišel v zápětí prof. Schneider a uhodil na dr. Hofa. „Zase se rozčilují na ministerstvu, že je chybná prognosa. Vždyť se přihnal takový liják. Co to děláte?" Byl velmi rozčilen. Dr. Hof se nerozčilil, nýbrž suše prohodil: „To bych rád věděl, kolik těch srážek bylo, dělají rámus a napršelo jistě nanejvýš 0,3 mm." Já jsem bez řeči běžel na věž změřit srážky. Bylo 0,3 mm. Dr. Hof tedy rázně odsekl před ředitelem. „To byly srážky, které odpovídaly našemu modelu", čili „bez značnějších srážek." Prof. Schneider už neřekl nic a odešel. Ovšem, za vichřice na věži Karlova skutečně napršelo méně, než odpovídá skutečnosti. Měření srážek na věži Karlova je hodně problematické.

Já jsem si vzpomněl při psaní těchto vzpomínek na to, co nám prof. Schneider zdůraznil jednou, když vypravoval o poměrech ve vídeňském meteorologickém ústavu. Hofrat Pernter (ředitel ústavu v letech kolem 1910) jim tam říkal o názorech ministerstva školství (jejich nadřízený resort):,Vy umíte velice pěkně líčit počasí minulé, ale my (rozuměj veřejnost) potřebujeme znát po­časí budoucí." Proti této výtce nezmohl nic ani prognostik Doc. Defant, ani sám V. Hann, nestor rakouských meteorologů. Ale přesto mělo ve Vidni ministerstvo z ředitele Perntera (říkával prof. Schneider) velký respekt a když Pernter přijel kočárem do ministerstva a spustil tam rámus, báli se ho. Prof. Schneider v Praze neměl tu povahu. Byl příliš delikátní. Proto tedy nadpis této vzpomínky: „Problém krátkodobé prognosy počasí věčně živý!"

Alois Gregor, MZ 1972/4-5, ročník 25, str. 83-84

Blahopřejeme prof. dr. A. Gregorovi, DrSc., k pětasedmdesátým narozeninám

Dne 14. VII. 1967 se dožívá dr. Alois Gregor, DrSc., universitní profesor na odpočinku, pětasedmdesáti roků. - Již od studentských let až dodnes se věnuje meteorologii. Po první světové válce byl při zakládání Státního meteorologického ústavu.

Po druhé světové válce byl po šest roků ředitelem tohoto ústavu. V této funkci podepsal za Československo z pověření presidenta republiky ve Washingtonu v roce 1947 konvenci Světové meteorologické organizace. Tím se stalo Československo zakládajícím členem SMO.

I zrod našeho časopisu se váže k jeho osobě. V roce 1951 byl povolán jako profesor na Karlovu universitu, kde vychoval řadu mladých odborníků.

Za pracovníky Hydrometeorologického ústavu a redakci Meteorologických zpráv přejeme jubilantu dobré zdraví a zaslouženém odpočinku.

Josef Zítek, MZ 1967/3-4, ročník 20, str. 65

K 75-ročnému jubileu prof. dr. Alojza Gregora

Nestor československých meteorológov prof. dr. Alojz Gregor sa narodil 14. júla 1892 v Strážnici na Moravě. Středoškolské štúdium absolvoval v svojom rodnom meste, kde maturoval na gymnáziu v r. 1912. Už ako gymnazista mal záujem o meteorológiu a stal sa dobrovolným pozorovatelom meteorologickej stanice zriadenej z jeho popudu. Po maturitě študoval v rokoch 1912—1917 matematiku, fyziku a meteorológiu na filozofickej fakultě viedenskej univerzity. Od r. 1917 sa stal suplujucim profesorom matematiky a fyziky na gymnáziu v Strážnici. Vysokoškolské štúdium dokončil r. 1920, ked bol na pražskej Karlovej univerzitě promovaný doktorom filozofie.

Neutuchajúci záujem o meteorológiu priviedol prof. Gregora po vzniku Československej republiky po prvej světověj vojně v r. 1919 do služieb Štátnej hvězdárně v Prahe, ktorá sa stala kolískou budúceho štátneho Meteorologického ústavu pod vedením docenta a neskoršie profesora dr. R. Schneidera. Prof. Gregor bol od zriadenia tohto ústavu veducim jeho klimatologického oddelenia. V r. 1939 vybudoval v rámci Štátneho meteorologického ústavu nové oddelenie pre bioklimatológiu a kápelnu klimatológiu. Na Štátnom meteorologickom ústave pracoval prof. Gregor vcelku vyše 30 rokov. Od roku 1945 po skončení druhej svetověj vojny sa stal riaditelom tohto ústavu; v tejto funkcii zotrval do r. 1951, ked prešiel ako docent na Karlovu univerzitu. Už rok predtým bol prof. Gregor pověřený přednáškami z meteorologie a klimatologie na vtedajšej prírodovedeckej fakultě Karlovej univerzity.

Učitelská činnost začal prof. Gregor však podstatné skoršie. Od r. 1923 prednášal ako honorovaný docent meteorológiu na brnenskej technike, kde sa v r. 1936 habilitoval pre odbor meteorologie a klimatologie. Táto habilitácia bola v r. 1939 přenesená na Vy­soká školu polnohospodárskeho a lesného inžinierstva v Prahe. V r. 1954 bol vyměňovaný profesorom meteorologie na Karlovej univerzitě, kde pósobil až do odchodu na odpočinok v r. 1965.

Počas svojho pósobenia na Karlovej univerzitě zastával prof. Gregor viackrát funkciu děkana a proděkana Matematicko-fyzikálnej fakulty. V r. 1956 mu bol udělený doktorát fyzikálno-matematických vied v uznáni jeho vedeckej a pedagogickej činnosti. Prof. Gregor je jedným zo zakladatelov odborného časopisu „Meteoro­logické zprávy" a Československej meteorologickej spoločnosti, predsedom ktorej bol celý rad rokov.

Prof. Gregor bol na viacerých študijných a služobných cestách v zahraničí. V r. 1927 navštívil Polsko, v r. 1937 bol na študijnej cestě v Švajčiarsku a Rakúsku, v r. 1949 v Bulharsku. Ako riaditel Štátneho meteorologického ústavu zastupoval československu me­teorológiu na rade medzinárodných konferencií: v r. 1946 v Lon­dýne a Paříži, r. 1947 v Torontě a Washingtone a napokon v r. 1951 v Paříži na I. kongrese Svetověj meteorologickej organizácie po jej přidružení k OSN.

Vědecká a organizačná činnost prof. Gregora bola oceněná aj tým, že mu bolo udělené čestné členstvo Polskej meteorologickej spo­ločnosti (teraz Polskej geofyzikálnej spoločnosti). Prof. Gregor je autorom mnohých vědeckých a populárno-vedeckých publikácií z oboru klimatologie.Zoznam dóležitejších prác prináša dodatok, ktorým ckceme ukázat na všestranná činnost nášho jubilanta v klimatologii a najma v bioklimatologii.

A. Gregor sedmdesátníkem

V letošním roce, 14. července, dožil se 70 let univ. profesor dr. Alois Gregor DrSc., první ředitel praž­ského Meteorologického ústavu po osvobození Československa slavnou Sovětskou armádou. V památných květno­vých dnech byl tehdejší vědecký pracovník Státního ústavu meteorologického dr. A. Gregor jako nejschopnější a nejpokrokovější odborník povolán, aby se ujal funkce ředitele ústavu.

Prof. dr. A. Gregor je rodák ze Strážnice, kde také vystudoval gymnasium. V letech 1912 až 1917 studoval na filosofické fakultě vídeňské university ma­tematiku, fyziku, meteorologii a klimatologii. V letech 1917—1920 byl suplujícím profesorem matematiky a fyziky na gymnasiu ve Strážnici. V roce 1920 byl na filosofické fakultě Karlovy university v Praze promo­ván na doktora filosofie. Od roku 1919 působil jako vě­decký pracovník ve Státním ústavu meteorologickém, od roku 1945 jako jeho ředitel.

Při své činnosti ve Státním meteorologickém ústavu se věnoval také činnosti ryze vědecké a pedagogické. Již od roku 1923 působil jako docent na Českém vysokém učení technickém v Brně a později na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v Praze. V roce 1950 byl pověřen přednášením meteorologie a klimato­logie na Karlově universitě. V roce 1951 se rozhodl věnovat se cele práci na universitě, a proto se vzdal funkce ředitele Státního meteorologického ústavu. V roce 1954 byl jmenován profesorem meteorologie na Karlově universitě, kde působí dodnes. V roce 1956 byl mu udě­len doktorát fyzikálně matematických věd bez obha­joby jako uznání za jeho vědeckou, pedagogickou a osvě­tovou činnost. Několikrát zastával funkci děkana a pro­děkana matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univer­sity. Od ledna 1962 řídí také Laboratoř pro meteorologii Československé akademie věd.

V meteorologickém ústavu se z počátku věnoval hlavně klimatologii. Své práce zaměřoval vždy tak, aby přinášely nejmodernější poznatky a aby sloužily praxi. Vybudoval síť meteorologických stanic, vypracoval potřebné návody pro pozorovatele stanic, zavedl me­teorologickou informační službu. Později se zaměřil na aplikace meteorologie a klima­tologie v zemědělství, lázeňství a územním plánování. Prof. Gregor je zakladatelem prvního našeho me­teorologického časopisu Meteorologické zprávy. Je také jedním ze zakladatelů Československé meteorologické společnosti; v současné době je jejím předsedou.

Jako pracovník Státního meteorologického ústavu podnikl řadu studijních a služebních cest do ciziny: v roce 1927 byl na studijní cestě v Polsku, v roce 1937 byl ve švýcarských a rakouských Alpách, v roce 1949 byl v Bulharsku. Ve funkci ředitele Státního meteorolo­gického ústavu zastupoval čs. meteorologii na meziná­rodních konferencích v Londýně (1946), v Paříži (1946), v Torontě (1947). V Londýně (1946) byl zvolen za člena výkonného výboru Mezinárodní me­teorologické organizace. V roce 1947 byl pověřen pre­sidentem republiky, aby zastupoval Československo na konferenci ředitelů meteorologických služeb ve Washing­tonu, která vypracovala Konvenci Světové meteorolo­gické organizace; tuto Konvenci za náš stát také pode­psal. Jako ředitel čs. meteorologické služby byl také zástupcem Československa na I. kongresu Světové me­teorologické organizace v Paříži v roce 1951.

I po složení funkce ředitele udržuje prof. Gregor s dnešním Hydrometeorologickým ústavem úzké pra­covní styky: od založení vědecko-ekonomické rady Hydrometeorologického ústavu je jejím stálým členem.

Prof. Gregor má i bohatou činnost vědeckou. Tato činnost bude jistě náležitě zhodnocena některým z pra­covníků našich vědeckých institucí. Nelze se tu však nezmínit, že i vědecká činnost prof. Gregora byla vždy zaměřena na praktickou potřebu a že prof. Gregor byl vždy průkopníkem nových směrů a nových metod. Kla­sickým dílem naší klimatologie zůstane jeho habilitační práce „Tepelné poměry Československa", kde poprvé byl shrnut a zhodnocen základní teplotní materiál z celé republiky. Příkladem aplikací nových metod jsou např. jeho práce Klima Starého Smokovce, Z praktické kli­matologie, Zmodernizovaná klimatologie, Bioklimatické klimogramy, Klimatografie našich lázní, nebo řada prací o zpracování meteorologického a klimatologického ma­teriálu pro územní plánování. V poslední době se také zabýval dynamickými aspekty v klimatologii.

PROF. DR ALOIS GREGOR PĚTAŠEDESÁTNÍKEM