Josef Podzimek

Odešel emeritní profesor RNDr. Josef Podzimek, DrSc., významný český a světový meteorolog

Ve věku 84 let opustil řady meteorologů a fyziků první ředitel Ústavu fyziky atmosféry AV ČR (dříve ČSAV) a emeritní profesor Univerzity Missouri – Rolla (USA). RNDr. Josef Podzimek, DrSc. Zemřel 25. prosince 2007 v Grovelandu (Stát Illinois, USA).

Profesor Josef Podzimek se narodil 24. března 1923 v Brandýse nad Labem. Po absolvování obecné školy a gymnázia v Roudnici nad Labem a po ukončení totálního nasazení během války začal studovat užitou fyziku a matematiku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V roce 1949 získal na této fakultě titul magistra užité fyziky (PhAMr) po obhájení své diplomové práce z oblasti teorie a měření proudění v mezní vrstvě nad obtékaným modelem nosné plochy letadla. Po ukončení studia nastoupil na místo vědeckého asistenta do Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Letňanech. Během prezenční vojenské služby u letectva (1950–1952) vyučoval aerologii, pozorovací metody a meteorologické přístroje ve výcvikovém oddílu první povětrnostní ústředny ve Kbelích a návazně ve vojenské škole povětrnostní služby v Prostějově. V Praze-Kbelích se prof. Podzimek pravděpodobně poprvé setkal s výzkumem mikrofyziky oblaků. Měl tady možnost seznámit se s experimentální technikou a zbytky písemností W. Findeisena (1909–1945) a převzetí části těchto materiálů stálo na počátku mikrofyzikálních studií v Hradci Králové.

Profesor Podzimek obhájil v roce 1952 rigorózní práci na téma Závislost vodivosti, lehkých a středních iontů na vzduchových hmotách a jiných meteorologických činitelích a získal hodnost doktora přírodních věd (RNDr.). V roce 1954 nastoupil do Geofyzikálního ústavu ČSAV na místo vedoucího oddělení fyziky oblaků v Hradci Králové. Toto oddělení se stalo později součástí Laboratoře meteorologie ČSAV zřízené v roce 1961. V roce 1963 obhájil prof. Podzimek již na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze kandidátskou dizertační práci na téma Měření koncentrace velkých a obrovitých kondenzačních jader z chloridů za letu a po založení Ústavu fyziky atmosféry ČSAV v roce 1964 se stal jeho prvním ředitelem. V té době začal též externě přednášet na MFF UK v Praze fyziku oblaků a srážek a V roce 1967 zde obhájil habilitační práci na téma Růst ledového krystalu ve smíšeném oblaku. I. Experimentální podklady pro model oblaku, z něhož nevypadávají srážky. V dubnu 1969 byl jmenován docentem pro obor meteorologie a klimatologie. Druhou navazující část práce s názvem Vznik srážek ve smíšeném oblaku předložil v roce 1969 jako doktorskou dizertaci. Obhajoba této práce již neproběhla, protože prof. Podzimek odjel na roční stáž do USA. Ve druhé polovině roku 1970 se rozhodl zůstat s rodinou v USA a vzdal se funkce ředitele ÚFA ČSAV.

Během své roční stáže a v počáteční době své emigrace pracoval prof. Podzimek v Atmospheric Research Center, Univerzita New York - Albany, a v roce 1971 byl pozván do Graduate Center for Cloud Physics Research na Univerzitě Missouri-Rolla (UMR)' kde působil řadu let jako vědecký pracovník a kde přednášel jako řádný profesor mechaniku kapalin, aerodynamiku a fyziku atmosféry a aerosolů. V roce 1992 odešel do důchodu, až do roku 1995 však pracoval na částečný úvazek ve výzkumu v úzké spolupráci s kolegy z Cloud and Sciences Laboratory UMR. od roku 1995 žil s rodinou na penzi v Grovelandu, Illinois. Spolu s manželkou vychoval dvě dcery a dočkal se tří vnoučat, která žijí v USA. Po roce 1989 pravidelně přijížděl do ČR a při těchto pobytech neopomínal navštívit i Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Zajímal se o práci ústavu a snažil se pomoci svými radami i zahraničními kontakty. ZasloužiI se o publikaci článku věnovaného práci meteorologické stanice Milešovka v Bulletinu Americké Meteorologické Společnosti (Štekl a Podzimek: Old Mountain Meteorological Station Milesovka (Donnersberg) in Central Europe, Bull. Amer. Meteorol. Soc.,1993). O jeho aktivitě svědčí i to, že v roce 2001 ve svých 78 letech obhájil v AV ČR doktorskou práci Význam sněhových krystalů pro samočištění atmosféry a získal titul doktora věd.

Profesor Josef Podzimek byl typem vědce, který uměl skloubit experimentální i teoretickou složku výzkumné práce. Jeho výzkum byl zaměřen hlavně do oblasti mechaniky atmosférických aerosolů, zejména studia kondenzačních a ledových jader, a mikrofyziky oblaků a srážek. Propojení znalostí z obou disciplín uplatnil např. při laboratorních studiích pádových charakteristik sněhových krystalů, které prováděl na pracovišti Ústavu fyziky atmosféry v Hradci Králové, a soubor jeho prací z této oblasti je citován i ve světově uznávané monografii o mikrofyzice oblaků a srážek (Pruppacher a Klett, Microphysics of clouds and precipitation, 1997).

Publikační činnost prof. Podzimka je velmi rozsáhlá. V letech 1952–1968 můžeme např. zaznamenat jeho autorství u 26 článků publikovaných v Meteorologických Zprávách. Již v roce 1953 se spoluautorsky podílel na vydání knížky Základy aerodynamiky a mechaniky letu. Čeští meteorologové dobře znají knihu prof. Podzimka Fysika oblaků a srážek (Praha, Academia, 1959). Viděno dnešní optikou, která je zaměřena především na publikaci výsledků vědecké práce ve významných světových periodikách s přísnou recenzí, jsou práce prof. Podzimka pravděpodobně nejpočetnější v české meteorologické komunitě. Již v roce 1961 publikoval s kolegy z lékařské fakulty v Hradci Králové v časopise Nature studii o měření atmosférického spadu v Československu do roku 1961 (Nature, 1961, Vol. 192, s. 398–400). Databáze Web of Science (WoS) zaznamenává 51 článků v renomovaných mezinárodních vědeckých časopisech, na nichž se autorsky a spoluautorsky podílel v letech 1957–2006. Na poslední studii zaznamenané v databázi WoS (Crowe, Market, Pettegrew, Melick, Podzimek: An investigation of thundersnow and deep snow accumulations. Geophysical Research Letters, Vol. 33 (24), 2006) spolupracoval prof. Podzimek se studenty Univerzity Missouri-Columbia na analýze 22 zimních sněhových bouří a vazbě těchto událostí na extrémní roční úhrny sněhu. Tento článek spolu se třemi studiemi v časopise Atmospheric Research z roku 2002 svědčí o neúnavné aktivitě a schopnosti odborné spolupráce prof. Podzimka i v posledních letech. Není jistě lehké uspět v zahraniční konkurenci a přispět k dobrému jménu české meteorologie tak, jak to dokázal profesor Josef Podzimek.

Práce prof. Podzimka byla vždy propojena s mezinárodní vědeckou komunitou. Byl zván na studijní a přednáškové pobyty do Číny, na Kubu, do tehdejší Jugoslávie, a později, během pobytu v USA, k přednáškám ve zhruba 15 zemích. Působil jako „visiting professor“ na univerzitách v Grenoblu, Abidjanu, Neapoli a Vídni. Byl členem řady vědeckých společností v USA i v Evropě. V letech 1966–70 byl předsedou Subcommittee on Nucleation and Atmospheric Aerosols a členem Commission on Cloud Physics a Commission on Atmospheric Chemistry and Radioactivity (IUGG-IAMAP). Z těchto funkcí po odchodu do emigrace odstoupil. Byl dlouholetým členem tří edičních rad mezinárodních vědeckých časopisů včetně časopisu Journal de Recherches Atmospheriques (nyní Atmospheric Research) a spoluorganizátorem několika mezinárodních konferencí a sympozií. Připomeňme, že již v roce 1969 spoluorganizoval v Praze a ve Vídní 7. mezinárodní konferenci o kondenzačních a ledových jádrech (18.–24. září 1969). V roce 1982 obdržel cenu Alumni Achievement Award MSM-UMR Rolla a v roce 1987 odměnu za řízení mezinárodního projektu MUNAP v Neapoli od vědecké organizace FORMEZ v Římě. Před odchodem do důchodu v roce 1992 byl jmenován emeritním profesorem Univerzity Missouri v Rolle a v roce 1996 zvolen na zasedání IUGG-IAMAP v Helsinkách Čestným členem Komise o nukleaci a atmosférických aerosolech. V roce 1999 byl jmenován členem Akademie věd státu Missouri. K tomuto postavení v mezinárodní vědě přispěly i jeho výborné jazykové schopnosti, kromě češtiny dokázal plynně přednášet i překládat minimálně ve 4 světových jazycích. Neméně důležitá byla jeho píle a pracovitost, odborný rozhled, znalost vědního oboru a schopnost zasvěcené odborné diskuze na mezinárodních setkáních.

Prof. Dr. Josef Podzimek byl významnou osobností v oblasti meteorologie a fyziky oblaků a srážek. Jeho práce jej zařadily mezi skupinu odborníků světového významu a jeho příspěvek k české i světové meteorologii je nezastupitelný. V UFA AV ČR si vážíme jeho pěkného přístupu k práci ústavu po roce 1989. Při svých návštěvách vždy zdůrazňoval důležitost mezinárodního propojení práce ústavu a nutnost zapojit do vědecké práce schopné mladé výzkumníky. Budeme si prof. Podzimka pamatovat jako nesmírně aktivního a produktivního člověka, který při svých posledních návštěvách v ÚFA AV ČR, kromě zaníceného vypravování o svých dcerách a vnucích, vždycky začínal i končil své diskuze u ledových krystalů. Ty se zaujetím sbíral, zaznamenával a hodnotil až do svých posledních dní.

Daniela Řezáčová, MZ 2008/2, ročník 61, str. 63–64