You are here

Domů › Významné osobnosti české a slovenské meteorologie

Štefan Petrovič

Út, 2016/02/02 - 18:58 — plipina

100 rokov od narodenia Dr. Štefana Petroviča

Dňa 25. októbra 2006 si pripomíname významné výročie slovenskej a aj československej meteorológie a klimatológie. Práve před 100 rokmi sa narodil v Spišských Tomašovciach Dr. Štefan Petrovič, dlhoročný riadiaci a vedecký pracovník Siovenského hydrometeorologického ústavu v Bratislave, nestor slovenskej klimatológie a jedna z najvýznamnejších osobností slovenskej i československej meteorológie a klimatológie. V roku 1931 vyštudoval matematiku a fyziku na UK v Prahe, kde prejavil záujem o meteorológiu a klimatológiu. Významne sa zaslúžil o zriadenie Štátneho meteorologického úlstavu na Slovensku v roku 1939. Prednášal na Slovenskej vysokej škole technickej v Bratislave a iných školách. Publikoval vyše 200 vedeckých prác. Redakčne a autorsky sa podielal na takých dielach ako Atlas podnebia Československa (1958), Klimatické a fenologické pomery krajov Slovenska (1966, 1968, 1912), Klimatografia kúpelných a vybraných miest Slovenska (1976) aj. Dr. Petrovič publikoval vedecké práce ešte aj vo veku 80 rokov. Svojou rozsiahlou vedeckou, odbornou aj organizačnou prácou sa trvale zapísal do modernej histórie slovenskej meteorológie a klimatológie, pričom získal zaslúžene aj nemalý ohlas v zahraničí. Dna 29. januára 2000 nás po krátkej chorobe navždy opustil vo veku 93 rokov a 3 mesiace.

Milan Lapin, MZ 2006/6, ročník 59, str. 195

 

ROZLUČKA S Dr. ŠTEFANOM PETROVIČOM

Do Tvojich rúk, Bože, porúčam svojho ducha

V duchu tohoto žalmu ko­nala sa, za širokej účasti odbornej veřejnosti, dňa 4. februára 2000, v obradnej sieni bratislavského krema­toria, rozlúčka s význam­ným slovenským klimatológom, nám drahým priatelom a dlhodobým spolupra­covníkom dr. Š. Petrovičom, jedným zo zakladatelov meteorologickej služby na Slovensku.

Životné peripetie a vědecké úspěchy dlhého a plodného života zosnulého (nar. 25. 10. 1906 v Spišských Tomášovciach), boli publikované v róznych encyklopédiach, najma však v Meteorologických zprávách [1956, č. 5-6; 1966, ě. 6; 1972, č. 1; 1976, č. 4; 1986, č. 4; 1996, č. 5], Patří k skupině zakladatefov Meteorologických zpráv, v redakčnej rade pósobil rekordných 33 rokov, za čo mu pri tej­to příležitosti redakčná rada vyslovuje úctu i poďakovanie.

Ako meteorolog začínal roku 1931 v leteckej poveternostnej službě vtedajšieho Štátneho meteorologického ústavu v Prahe. Od roku 1939 až do odchodu na dóchodok (1972) pracoval v terajšom Slovenskom hydrometeorologickom ústave v Bratislavě. Chronologický zoznam ním publikova­ných prác (monografií, časopiseckých článkov, recenzi! a pod.) skončil při čísle 236. Niektoré z nich, najma týkajúce sa klimatografických spracování, klasifikácie klímy, bioklimatologických faktorov a dalších, sú zahrnuté do světověj klimatologickej bibliografie vydanej v USA.

Jeho činnosť vědecká, pedagogická a organizačná je mno­hostranná a bohatá. Bol členom róznych vědeckých rád, sku-šobných komisií a pod. Spolu s prof. M. Končekom bol zakladatelom terajšieho Slovenského hydrometeorologického ústavu, Slovenskej meteorologickej spoločnosti (bol tiež jej prvým predsedom) atd. Jeho odborná činnosť bola oceněná viacerými vyznamenaniami (napr. roku 1970 Za zásluhy a vý­stavbu), bol nositelbm viacerých domácich i zahraničných čestných uznaní, členstiev, plakiet a diplomov, Na jeho počest menom „Petrovič" bola pomenovaná jedna z planetiek medzi Marsom a Jupiterom.

Člověk sa rodí, aby pracoval, miloval, radoval sa i žialil. Zosnulý dr. Š. Petrovič vrchovato naplnil tieto základné po­stuláty života. Svoj dlhý životný zápas úspěšné doviedol do čestného konca dňa 29. januára 2000.

Vrátil sa do lona rodnej zeme, ako do hniezda sa večer vracia vták. Zdá sa nám, že nezomrel, že len drieme, zem sa však nad ním zavřela, je to tak. Bol tu a už nie je!

Ferdinand Šamaj, MZ 2000/2, ročník 53, str. 62

 

Štefan Petrovič

Dne 25. 10. 1996 se dožívá devadesátin čestný člen České meteorologické společnosti, nestor slovenských klimatologů, dr. Štefan Petrovič.

Jubilant absolvoval v roce 1931 Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a potom pokračoval na Slovensku jako vysokoškolský učitel a v letech 1939–1988 též jako zaměstnanec Hydrometeorologického ústavu (nynější SHMÚ) v Bratislavě. Jako autor nebo spoluautor publikoval přes 200 vědeckých prací a významně se podílel i na knižních publikacích. V této souvislosti připomeňme jeho významný podíl na Klimatologickém atlasu. Je zakládajícím členem Slovenské meteorologické společnosti a byl jejím prvním předsedou. Po řadu let byl též respektovaným členem redakční rady časopisu Meteorologické Zprávy.

Do dalších let přejeme jubilantovi zdraví a mnoho životní pohody. Zároveň mu děkujeme za vše, co v životě vykonal pro rozvoj meteorologie a klimatologie.

Podle materiálů SMS zpracoval Jan Bednář, Věstník ČMeS 1996/2, listopad 1996

 

DR. ŠTEFAN PETROVIČ 90-ROČNÝ

Dňa 25. októbra 1996 sa dožívá dr. Štefan Petrovič, dlhoročný vědecký pracovník Slovenského hydrometeorologické­ho ústavu, nestor slovenskej klimatologie a jedna z najvý-znamnejších osobností slovenskej i československej meteoro­lógie, úctyhodných 90 rokov. Jubilant svojou rozsiahlou vědeckou, odbornou aj organizačnou prácou sa trvale zapísal do modernej historie slovenskej meteorológie a klimatológie.

Dr. Štefan Petrovič sa narodil 25. októbra 1906 v Spiš­ských Tomašoviciach. Gymnaziálně štúdium ukončil v roku 1925 v Levoči. V roku 1931 dr. Petrovič ukončil štúdium matematiky a fyziky na Karlovej univerzitě v Prahe. Už počas vysokoškolského štúdia prejavil veHcý záujem o meteorológiu. Po kratšom dočasnom zaměstnaní v leteckej poveternostnej službě Štátneho meteorologického ústavu v Prahe pósobil ako gymnaziálny profesor v Košiciach a krátko v Trnavě. Dr. Petrovič, věrný svojej láske k meteorologii, stál pri základoch Štátneho meteorologického ústavu na Slo­vensku v roku 1939 a po celých 47 rokov ho obetavo a nezišt­né pomáhal budovať. V roku 1940 získal hodnosť doktora prírodných vied na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Popři práci v meteorologickej službě prednášal meteorológiu a klimatológiu na Slovenskej vysokej škole technickej. V roku 1950 sa na prírodovedeckej fakultě Univerzity Komenského habilitoval ako súkromný docent. V rokoch 1953-1955 bol dr. Petrovič externým spolupracovníkom Zeměpisného ústavu Slovenskej akadémie vied. Bol zakladatelům a prvým predsedom Slovenskej meteorologickej spoločnosti. Pracoval vo výbore Slovenskej bioklimatickej spoločnosti, viacerých vědeckých aj redakčných radách. Bol najdlhšie pósobiacim členom redakčnej rady Meteorologických zpráv.

Za 47 rokov svojho pósobenia na Slovenskom hydrome­teorologickou! ústave pracoval vo všetkých základných odbo­rech meteorologickej služby, kde zastával viaceré vedúce funkcie. Neskór sa plne specializoval na klimatológiu. V tom­to odbore dosiahol najvýznamnejšie vědecké úspěchy aj med-zinárodné uznanie. Publikačná činnost' dr. Petroviča je mimoriadne rozsiahla. Zoznam vyše 100 publikácií možno nájsť v Meteorologických zprávách 1996 č. 5, 1972 č. 1, 1976 č. 4, 1986 č. 4. Dr. Petrovič má verké zásluhy na vypracovaní Atlasu podnebia Československej republiky, vrátane tabufkovej časti a súbornej štúdie, ktoré reprezentujú základnú klimatografiu nášho územia. Jubilant je spoluautorem viacerých knižných publikácií, napr. o klimatických a fenologických pomerov jednotlivých krajov Slovenska, resp. Klimatografie kúpelných miest Slovenska. Desiatky článkov v odborných časopisoch sa dotýkajú prakticky všetkých smerov klimatoló­gie. Dr. Petrovič vyhodnotil teplotně, vlhkostně, zrážkové aj veterné poměry v řade lokalit a oblastí Slovenska. Věnoval sa zvláštnostiam aj extrémom klímy. Rozvinul metody komplexnej klimatografie, dynamickej klimatológie, technickej klimatológie aj bioklimatológie. Príkladom lásky k meteoro­logii je skutočnosť, že publikoval ešte vo veku 80 rokov.

Dr. Petrovič v celom svojom aktívnom období bol stálým propagátorem nových smerov, myšlienok a pracovných metód. Popři vedeckej a organizačnej činnosti je nezanedba­telná tiež jeho výchovná a popularizačná práca v meteorológii. Dr. Petrovič celoživotným příkladným vzťahom k svojmu odboru a výsledkami svojej práce získal zaslúženú hlbokú autoritu a úctu meteorologickej komunity u nás i v zahraničí.

Pri příležitosti 90 rokov jeho života dovolujeme si ešte raz poďakovať jubilantovi za jeho celoživotně dielo v prospěch slovenskej meteorológie a do dalších rokov mu popriať zdravie, pohodu a spokojnosť v rodinnom kruhu.

Štefan Škulec, MZ 1996/5, ročník 49, str. 138

 

RNDr. Štefan Petrovič 85-ročný

V roku 1991 (25. 10.) se dožívá RNDr. Štefan Petrovič, nestor československých klimatologů, k věku v přiměřeném zdravotním stavu, 85 let. Více než 47 let, od roku 1939, pracoval nepřetržitě na Hydrometeorologickém ústavu, i když po roku 1980 jako důchodce na zkrácený úvazek. Vždy iniciativně a s elánem přistupoval k řešení plánovaných i neplánovaných úkolů, které ústav musel operativně řešit pro svoje zákazníky.

Jeho činnost jsme už hodnotili vícekrát při předcházejících jubileích na stránkách odborných časopisů (Meteorologické Zprávy apod.), naposledy při jeho osmdesátinách (Meteorologické Zprávy, 39, 1986, č. 4), proto nepovažujeme za potřebné znovu připomínat jeho rozsáhlou vysokou odbornou účast na téměř všech základních pracích z oboru klimatologie v ČSFR, které byly uznávané i v zahraničí.

V posledních letech své aktivní činnosti publikoval několik významných příspěvků sám, nebo ve spolupráci s jinými odborníky. Je možné vzpomenout např.: Klimatografie lázeňských a vybraných měst Slovenska, příspěvky z humánní bioklimatologie, klimatologické charakteristiky vybraných míst, speciální články o větrných a teplotních poměrech v návaznosti na jiné meteorologické prvky, dynamicko-klimatologické charakteristiky údolí a hřebenů na Slovensku atd.

 Jubilant byl nejdéle působícím členem redakční rady Meteorologických Zpráv, dlouhé roky pracoval ve výborech Slovenské meteorologické a Slovenské bioklimatologické společnosti, byl členem několika vědeckých rad, vychovatelem a učitelem střední a starší generace odborníků atd.

Jubilantovi ze srdce přejeme při jeho 85. narozeninách do dalších let především pevné zdraví, pohodu v osobním životě a děkujeme mu za všechnu vykonanou práci a přátelský a lidský přístup ke všem, se kterými spolupracoval.

Juraj Rak, MZ 1991/4, ročník 44, str. 128

 

RNDr. ŠTEFAN PETROVIČ 80-ROČNÝ

V tomto roku (25. 10. 1986) sa dožívá RNDr. Štefan Pe­trovič v dobrom zdravotnom stave v intenzívnej práci na skrátený pracovný úvazok, 80 rokov. Viao ako 47 rokov, od roku 1939, pracuje nepřetržité na Hydrometeorologiekom ústave, aj ked v ostatných rokoch ako dóchodca. Vždy s elá-nom přistupoval a přistupuje k riešeniu plánovaných aj neplánovaných úloh, ktoré ústav musí operativně riešiť pre svojich záujemcov.

Jeho činnost sme už viackrát ocenili pri predchádzajúcich jubileách na stránkách nášho časopisu, ostatný raz pri jeho 75. narodoninách (Meteorol. zpr., 34, 1981, č. 6), preto netřeba znovu připomínat jeho rozsiahlu účast na takmer všetkých základných klimatických prácach v ČSSR, ktoré boli odmenoné vysokými štátnymi vyznamonaniami.

V ostatných 5 rokoch publikoval niekolko významných príspevkov sám, alebo v spolupráci s inými odborníkmi. Mož­no spomenúť napr. Klimatografia kúpelných a vybraných miest Slovenska, příspěvky z humánnej bioklimatologie, klimatické charakteristiky- vybraných miest, špecialne články o veternýeh a toplotných pomeroch v nadvaznosti na iné meteorologické prvky, dynamickoklimatickó charakteristiky dolin a hrebeůov na Slovensku atd.

Jubilant bol najdlhšie pósobiacim členom nášho redakčného kolektivu, dlhké roky pracoval vo výboroch Slovenskej meteorologickej a Slovenskej bioklimatickej spoločnosti, bol členom viacerýeh vědeckých rád, výchovávatolom a učitelom novej generácio odborníkov atd.

Jubilantovi zo srdca prajeme pri jeho 80. narodeninách do dalších rokov pevné zdravie, pohodu v osobnom živote a nech sa mu splnia ešto všotky pracovné záměry, na ktorých teraz intozívne pracuje.

Zoznam publikovaných prác RNDr. Stefana Petroviča:

1. – 52: Meteorol. zpr., 19, 1966, č. 5.

53. – 70: Meteorol. zpr., 25, 1972, č. 1.

71. – 84: Meteorol. zpr., 29, 1976, č. 4.

85. Klimatografia kúpelných a vybraných miest Slovenska. Martin Osvěta, 1976. 419 s., 1 mapa 20 obr. (Spolu s J. Honsolom).

86. Makroklimatické členenie Slovenska podia aspektov humánnej bioklimatologie. In: Zborník prác HMÚ Bratislava, č. 9, 1976, s. 61-82, 1. mapa.

87. Klimatická charakteristika Chopka na základe 20-ročných pozorovaní. Meteorol. Zpr., 30, 1977, 6. 1, s. 5 — 8, 25-28. (Spolu s J. Šoltísom)

88. Porovnanie chodu vybraných meteorologických prvkov na Lomnickom štíte a na Chopku. In: Zborník referátů ze semináře k 200. výročí observatoře v Praze-Klementinu, HMÚ Praha 1977, s. 62-71.

89. Častost hodinových teplot vzduchu v Hurbanově. Meteorol. Zpr., 30, 1977, č. 6, s. 163-167.

90. Veterná ružica zrážok v Jaslovských Bohuniciach. Meteorol. Zpr., 31, 1978, č. 6, s. *161-167. (Spolu s J. Šoltísom).

91. Teplotno-zrážkové vztahy na 5 vybraných miestach Slovenska. In: Zborník prác HMÚ Bratislava, č. 12 1979 s. 102-127.

92. Veterné poměry pri zrážkach na bratislavskom letisku a v Jaslovských Bohuniciach. In: Práce a štúdie, HMÚ Bratislava 1979, č. 21, s. 18 — 26. (Spolu s J. Šoltísom).

93. Vertikálně změny hlavných meteorologických prvkov v profile Březno — Chopok. In: Práce a štúdie HMÚ 1979, č. 21, s. 146-153. (Spolu s J. Šoltísom).

94. Prúdenie vzduchu pri intenzivnějších zrážkach za teplé obdobie v Bratislavě a v Košiciach. „Zaťaženie vetrom stavebných a dopravných konštrukcií". In: Zborník prednášok Dom techniky ČSVTS Žilina, 1980, s. 30-39. (Spolu s J. Šoltísom).

95. Veterné poměry pri zrážkach na Štrbskom Plese a v Ko­šiciach. In: Práce a štúdie HMÚ Bratislava, č. 28, 1981, s. 49 — 60. (Spolu s J. Šoltísom).

96. Dynamickoklimatická charakteristika doliny Popradu a hrebena Vysokých Tatier. In: Práce a štúdie HMÚ Bratislava, č. 28. 1981 s. 178-188. (Spolu s J. Šoltísom).

97. Teplotně inverzie medzi Krížnou a Sliaěom. Meteorol. Zpr., 34, 1981, č. 3, s. 69-72. (Spolu s J. Šoltisom),

98. Poveternostný potenciál využitia pracovného času pri vonkajšíeh stavebných prácach. Meteorol. Zpr., 37, 1984, s. 3-7. (Spolu s J. Rakom).

99. Teplotně pomerý na Lomnickom štite podia 40-ročných pozorovaní. Meteorol. Zpr., 37, 1984, s. 24—28.

100. Komplexná klíma a jej užitie v kúpelnej a technickej klimatologii. Slov. bioklim. spol. pri SAV, Bratislava 1984. s. 172-178.

101. Teplotně poměry na Slovensku. I. časť. In: Zborník prác SHMÚ Bratislava, č. 23, 1984, s. 218, 20 máp (Spolu s J. Šoltísom).

102. Toplotné poměry na Slovensku. II. časť, Extrémně teploty vzduchu a počet charakteristických dní určený extrémnými teplotami. [V tlači] (Spolu s J. Šoltísom).

Juraj Rak, MZ 1986/4, ročník 39, str. 125

 

RNDr. ŠTEFAN PETROVIČ SA DOŽIL 75 ROKOV

Jubilant pracuje na Hydrometeorologickom ústave — nateraz na skrátený úvazok — už vyše 42 rokov, od r. 1939 nepřetržité. Jeho činnost sme už viacráz při predchádzajúeich jubileách ocenili na stránkách nášho časopisu, ostatný raz při jeho 70. narodeninách (Meteorol. Zpr., 29, 1976, č. 4), preto netřeba znovu připomínat jeho rozsiahlu účast na zá­kladných klimatických prácach Československa. V ostatných 5 rokoch, najčastejšie v spolupráci s Dr. J. Šoltísom, publi­koval viac príspevkov so zameraním na technickú klímu (veterné poměry pri zrážkach na vybraných miestach Slo­venska, teplotnozrážkové vztahy), so zameraním na horskú klímu (Chopok, Krížna) a na dynamickú klímu (Březno, Chopok, Poprad). Jubilant je najdlhšie pósobiacim členom redakčného kruhu nášho časopisu. Ďalej pracoval vo výboroch Slovenskej meteorologickej spoločnosti a Slovenskej bioklimatickej spoločnosti, na ich pracovných seminároch sa vždy aktivně zúčastnil.

Pri dožití 75 rokov (25. 10. 1981) želáme nášmu jubilantovi dobré zdravie a pohodu v osobnom živote.

Juraj Rak, MZ 1981/6, ročník 34, str. 190

 

RNDr. ŠTEFAN PETROVIČ 70-ROČNÝ

V tomto roku (25. X. 1976) sa dožívá Dr. Štefan Petrovič, aj ked trochu v podlomenom zdravotnom stave, ale ešte stále v intenzívnej práci, 70 rokov.

37 rokov pracuje v službách Hydrometeorologického ústavu v Bratislavě, aj ked v posledných rokoch ako dóchodca, vždy s elánom přistupuje k riešeniu výskumných a prevádzkových úloh plánovaných, no aj neplánovaných, ktoré ústav musí ope­rativně riešiť pro svojich záujemcov.

Počas svojej činnosti na HMÚ pracoval takmer vo všetkých odboroch služby, kde zastával rózne funkcie, je neustálým propagátorom nových metód a myšlienok v odbore klimatológie pre potřeby nášho národného hospodárstva.

Jubilant má velké zásluhy na tak výrazných prácach ústavu ako sú: Atlas podnebia Československej republiky vydaný v roku 1958 — odměněný štátnou cenou KÍ. Gottwalda s čestným titulom „Laureát štátnej ceny Kl. Gottwalda v roku 1960", Podnebí Československé socialistické republiky-Tabulky (1960) a Podne­bí Československé socialistické republiky-souborná studie, ktorej bol Dr. Štefan Petrovič hlavným redaktorem, koordinátorom a autorom mnohých jeho statí (1969). Mimoriadnu zásluhu má tak-tiež na vypracovaní špeciálnych štúdii takmer všetkých kúpelných miest na Slovensku so zvláštným zretelom na ich bioklima-tický význam.

V rokoch 1941/47 jubilant prednášal meteorológiu a klimatológiu na Slovenskej vysokej škole technickej v Bratislavě, v rokoch 1953—55 bol externý spolupracovník klimatologického oddelenia Zeměpisného ústavu SAV, bol zakladatelom a prvým pred-sedom Slovenskej meteorologickej spoločnosti a je dlhoročným členom redakčněj rady MZ (1958).

Okrem vyššie uvedených prác je jubilant autorom takmer stovky významných vědeckých prác a počtu populárne-odborných článkov.

Jubilantovi zo srdca prajeme pri jeho 70.narodeninách do dalších rokov dobré zdravie, pohodu v osobnom živote a ďalšie úspěchy v práci.

Zoznam publikovaných prác RNDr. Štefana Petroviča:

1.-52. Pozři Meteorol. Zpr., 19, 1966, č. 5.

53.-70. Pozři Meteorol. Zpr., 25, 1972, č. 1.

71. Dynamická klima vybraných miest v Stredoslovenskom kraji. Meteorol. Zpr., 24, 1971, č. 3-4. (Spolu s J. Šoltisom).

72. Niektoré zvláštnosti v ročnom chode teploty vzduchu v Hurbanove. Meteorol. Zpr., 25, 1972, č. 2-3, 3-4.

73. Priemerná častosť teplot vzduchu a ich klimatická zabezpe­čenost na Chopku a v Žilině. Meteorol. Zpr., 25, 1972, č. 4-5.

74. Změna zrážok s výškou na Slovensku. In: Vplyv klimatických vplyvov na hydrologické procesy. Práce a štúdie HMÚ Bra­tislava, č. 12.

75. Priemerné úhrny zrážok podia totalizátorov za obdobie 1961-70 a 1951-70 na Slovensku. Meteorol. Zpr., 26, 1973, č. 6.

76. Relativné výšky zrážok na Slovensku. Geograf, čas. SAV, 25, 1973, č. 4. (Spolu s F. Šamajom).

77. Dynamicko-klimatická charakteristika Lomnického štítu. Meteorol. Zpr., 27, 1973, č. 4. (Spolu s J. Šoltisom).

78. Teplotno-zrážkové vztahy podia pozorování v Hurbanove. Meteorol. Zpr., 28,1975, č. 3. (Spolu se Š. Valovičom).

79. Teplotně poměry. In: Klimatické a fenologické poměry Stredoslovenského kraja. Bratislava, HMÚ 1972. (Redaktor publikácie).

80. Komplexná klíma. In: Klíma Tatier. Bratislava, SAV 1975. (Spolu s M. Orliczom).

81. Bioklimatické schladzovanie. In: Klíma Tatier. Bratislava, SAV 1975. (Spolu se St. Zychom).

82. Podíl srážek různého druhu na jejich celkovém množství na vybraných stanicích ČSSR. In: Výskům meteorologických a klimatologických vplyvov na hydrologické procesy. Práce a štúdie HMÚ Bratislava, č. 15. Bratislava 1976. (Spolu s L. Coufalem).

83. Teplotno-zrážkové vzťahy na 5 vybraných miestach Sloven­ska. In: ako pod. č. 82.

84. Veterná ružica zrážok v Poprade. In: ako pod č. 82. (Spolu s J. Šoltisom).

Redakce, MZ 1976/4, ročník 29, str. 125

Dr. Štefan Petrovič 65-ročný

25. októbra 1971 sa dožil Dr. Štefan Petrovič, aj ked s podlo­meným zdravím, ale s intenzívnou prácou, 65 rokov.

Dr. Štefan Petrovič nastúpil do služieb Hydrometeorologického ústavu v lete roku 1939. Od tých čias pracuje stále na ústave, ktorý sám pomáhal nežistne budovať. Za 32 rokov svojej činnosti v meteorologickej službě pracoval vo všetkých základných odboroch služby, kde zastával aj rózne vedúce funkcie. Nakoniec sa dr. Š. Petrovič špecializoval v klimatologii a v tomto odbore pracuje až doteraz. Bol stálým propagátorom nových smerov v meteorologii, myšlienok a pracovných metód, ktoré aj sám používal pri svojich prácach v odbore klimatologie pre potřeby nášho národného hospodárstva.

Dr. Š. Petrovič má velké zásluhy na vypracovaní Atlasu podnebia Československej republiky, ktorý bol vydaný v roku 1958 a ktorý bol odměněný vysokým štátnym vyznamenáním — Štátnou cenou Klementa Gottwalda s čestným titulom „Laureát štátnej ceny Klementa Gottwalda v roku 1960". Rovnako velkú zásluhu má dr. Š. Petrovič na vypracovaní diela „Podnebie Československej socialistickej republiky - Tabulky", ktoré vyšlo v roku 1960. Tretia časť celoštátneho diela o podnebí republiky, ktorej bol dr. Š. Petrovič hlavným redaktorom, koordinátorom a autorom mnohých jeho statí, vydal Hydrometeorologický ústav v roku 1969.

Dr. Š. Petrovič je skúseným učitelom a radcom, spoluvychovávatelom novej generácie odborníkov najma na Slovensku. Od študijného roku 1941/47 prednášal meteorológiu a klimatológiu na Slovenskej vysokej škole technickej v Bratislavě.

V roku 1953—55 bol externým spolupracovníkom klimato­logického oddelenia Zeměpisného ústavu SAV. Bol spoluzakladatelom a prvým predsedom Slovenskej meteorologickej spoločnosti. Je stálým členom vedeckej rady Výskumného ústavu TANAPu a členom výboru Slovenskej bioklimatickej spoločnosti. Taktiež je členom redakčnej rady Meteorologických správ od roku 1947.

Dr. Š. Petrovič vykonal viac Studijných ciest do zahraničia. Okrem iného zúčastnil sa v roku 1955 ako člen čs. delegácie na kongrese Světověj meteorologickej organizácie v Ženevě. V roku bol 1956 členom čs. delegácie na zasedání regionálnej asociácie VI v Dubrovníku.

Popularizovaniu meteorológie a klimatologie věnoval jubilant velký počet článkov. Okrem vyššie uvedených prác je autorom mnohých významných vědeckých prác.

Prajem jubilantovi pri příležitosti jeho 65 rokov do dalších rokov vela zdravia a mnoho úspechov v práci.

 

Zoznam publikovaných prác dr. Štefana Petroviča:

1.-52. Pozři MZ r. XIX (1966) č. 5

53. Klimatické poměry kúpelov Sliač, MZ r. XVII, č. 6

54. Nástup ladových úkazov a začiatok zámrzu na Dunaji v zá­vislosti na teplotě vzduchu, MZ r. XVIII (1965) č. 5

55. Teplotně a veterné poměry Východoslovenského kraja a Košic v publikácii: Klimatické á fenologické poměry V SK, HMÚ Praha, 1966 (Vietor spolu s O. Priadkom)

56. Teplotně inverzie v dolinách pod Tatrami, MZ r. XX (1967) č. 1

57. Komplexná klíma Štrbského Plesa, MZ r. XX (1967) č. 3-4

58. Klimatické poměry kúpelov Rajecké Teplice a Korytnica, Gč r. XIX (1967) č. 3

59. Zhodnotenie merani na zrážkomerných totalizátoroch v tatran­ské) oblasti, Sborník prác o Tatranskom nár. parku, č. 10, Obzor Martin 1967 (spolu s M. Šteffekom)

60. Porovnanie typov počasia na štrbskom Plese podia dynamicko-klimatického a komplexného klimatického hodnotenia, MZ r. XXI (1968) č. 1

61. Teplota vzduchu a klimatické oblasti v publikácii: Klimatické a fenologické poměry Západoslovenského kraja, HMÚ Praha, 1968

62. Komplexná klíma Trenč. Teplíc, MZ r. XXI (1968) č. 2

63. Komplexná a dynamická klíma Piešťan, MZ r. XXI (1968) č. 4

64. Príspevok k výskytu horizontálnych zrážok na Slovensku, MZ r. XXI (1968) ž. 5

65. Komplexná klíma Bardejovských kúpelov, MZ r. XXII (1969) č. 3.

66. Ročný chod teploty vzduchu na Lomnickom Štíte, MZ r. XXII (1969) č. 5

67. Podnebí ČSSR — Souborná studie, kap. 2 až 9 v I. časti, HMÚ Praha 1970, (spolu s dr. A. Veseckým)

68. Denný chod teploty vzduchu na Chopku, MZ r. XXIII (1970) č. 2

69. Komplexná klíma Lom. Štítu a Skal. Plesa a změna tried počasia s výškou, GČ r. 1970, č. 4

70. Záporné teplotně sumy priemerných denných tepldt ako regio-nálny ukazatel teplot, pomerov zimného obdobia, Acta F.R.N. UČ (Meteorológia III, 1971)

Juraj Rak, MZ 1972/1, ročník 26, str. 29-30

 

Dr. Štefan Petrovič šedesátníkem

Letos 25. října se dr. Štefan Petrovič dožívá v dobrém zdrávi, v plné svěžesti a intenzívní práci šedesáti let.

Za 27 let své činnosti v meteorologické službě prošel všemi základními obory služby a celou řadou funkcí. Nezůstal však jen při tom, že svědomitě, odpovědně a s vysokou odbornou úrovni plnil své služební úkoly, ale od počátku své činnosti v meteorologii se snažil přispět svou prací k rozšíření a rozmno­žení dosavadních znalostí v meteorologii a klimatologii a k obo­hacení československé meteorologické a klimatologické vědy. Byl a je stále propagátorem nových směrů, myšlenek a pracov­ních metod, jichž užívá především k poznání podnebí naší vlasti, zejména Slovenska.

Dr. Štefan Petrovič má největší podíl na vypracování Atlasu podnebí Československé republiky, který byl vydán v r. 1958 a který byl poctěn nejvyšším státním vyznamenáním - Státní cenou Klementa Gottwalda s čestným titulem „Laureát státní ceny Klementa Gottwalda v roce 1960". Stejnou zásluhu má dr. Petrovič na vypracování díla „Podnebí Československé socialistické republiky - Tabulky", které vyšlo v r. 1960. V sou­časné době připravuje Hydrometeorologický ústav k vydání třetí část celostátního díla o podnebí republiky, jehož je dr. Petrovič hlavním redaktorem, koordinátorem a autorem pře­vážné jeho části. Kromě těchto stěžejních prací je dr. Petrovič autorem celé řady menších, ale významných vědeckých prací, jejichž - byť neúplný - seznam je uveden na konci této vzpo­mínky.

Ale ani tyto bohaté výsledky vědecké a organizační práce dr. Petroviče ještě zdaleka nevyčerpávají široké spektrum jeho činnosti. Dr. Petrovič je také zkušeným učitelem a ctěným rádcem pracovníků v Hydrometeorologickém ústavu i v jiných insti­tucích, i vychovatelem nové generace odborníků jako vysoko­školský učitel na Vysoké škole technické v Bratislavě a na přírodo­vědecké fakultě university Komenského v Bratislavě.

Celá československá meteorologická veřejnost přeje jubilan­tovi do dalších let stálé zdraví a mnoho dalších úspěchů.

 

Seznam publikovaných prací dr. Štefana Petroviče

  1. Príspevok ku klíme Piešťan. Geographica Slovaca I, Hromádkov sborník. Bratislava 1949. Str. 62-74.
  2. Najsuchšie oblasti Slovenska. Hospodaření vodou v našich nejsušších oblastech. Praha,1947.
  3. Oblačnost a slnečný svit v Bratislavě. Bratislava ŠHaMÚ 1947. (Vydané spolu s Dubovým príspevkom.)
  4. Príspevok k teplotným pomerom Vysokých Tatier. Meteorologické zprávy, roč. II., č. 6/1949.
  5. Zrážkové poměry Bratislavy. Meteorologické zprávy, roč. L, č. 2/1948.
  6. Sucho na Slovensku v r. 1947. Slov. pódohospodárstvo, roč. III., č. 2.
  7. Suché a vlhké oblasti Slovenska. Sborník kongresu preventivného lekárstva, október 1948.
  8. Tabulka extrémnych klimatických údajov pre Bratislavu. Meteorologické zprávy, roč. L, č. 4/1948.
  9. Tabulka extrémnych klimatických údajov pre Lomnický Štít. Meteorologické zprávy, roč. I., č. 6/1948.
  10. Základné klimatické poučky so zretelom na pastvinárstvo na Slovensku. Příručka pre pastvinárstvo, 1949.
  11. O najteplejšie miesto Slovenska podia priemerných ročných teplot. Meteorologické zprávy, roč. IV., č. 3 — 4/1951.
  12. Živelné pohromy. Bratislava, Tatran 1949, 43 s.
  13. Výskům zrážkových pomerov totalizátormi na hrebeňoch slovenských hor. Meteorologické zprávy, roč. IV., č. 1—2/1951.
  14. O teplotných podmienkach Dobšinskej ladovej jaskyne. Meteorologické zprávy, roč. V,, č. 4/1952.
  15. Statistické zhodnotenie storočných teplot v Oravskom Podzámku. Meteorologické zprávy, roč. V., č. 3/1952.
  16. Vymedzenie ročných období podia klimatického hladiska. I. celostátní meteor, konference v Bratislavě. Sborník doku­mentů. HMÚ, Praha 1953.
  17. Náčrt podnebia Trenčianskych Teplíc. Geografický časopis, roč. V., č. 1 — 2/1953.
  18. Inverzie pod Vysokými Tatrami. Meteorologické zprávy, roč. VI., č. 5/1953.
  19. O maximálnom dennom úhrne zrážok na Slovensku. Meteorologické zprávy, roč. VI., č. 3/1953.
  20. Váhový přistroj na meranie hustoty snehovej pokrývky. Meteorologické zprávy, roč. VI., č. 4/1953.
  21. Vymedzenie typov počasia v Hurbanove metodou komplexnej klimatologie. HMÚ, Praha 1954. 70 str. + 1 prii.
  22. Zhodnotenie desaťročných pozorovaní na Lomnickom Štíte. Meteorologické zprávy, roč. VIL, č. 4/1954.
  23. Změna hustoty snehovej pokrývky za zimné obdobie. Meteorologické zprávy, roč. VII., č. 5/1954.
  24. Nástin klímy Štos kúpelov. Meteorologické zprávy, roč. VIII., č. 6/1955.
  25. Zrážkové poměry Hurbanova. Geografický časopis, roč. IX., č. 2/1955.
  26. Podnebie v Tatranskom národnom parku. Příroda Tatranského národného parku. Martin, Osvěta 1956.
  27. Nový maximálny denný úhrn zrážok. Meteorologické zprávy, roč. X., č. 6/1957.
  28. Klimatické, najma, zrážkové poměry v oblasti horného Váhu posudzované z hladiska hospodárenia vodou.
  29. 100-ročné zrážkové poměry Oravského Podzámku. Sborník z celoštátnej konferencie hydrológov a hydroener-getikov v Tatr. Lomnici 1958.
  30. Auswdrtung der fúnfzehnjdhrigen Beibachtungen auf der Lomnitzer Spitze. Studia geophysica et geodaetica, roč. III., č. 1/1959.
  31. Trvanie obdobia s horúcim letom a teplotně sumy obdobia s charakteristickými teplotami na Podunajskej nížině. Meteorologické zprávy, roč. XII., č. 2—3/1959.
  32. Klimatické poměry Hurbanova. Teplotně poměry, Zrážko­vé poměry, Veterné poměry, redakcia publikácie. HMÚ, Praha 1960.
  33. Komplexná klíma Starého Smokovca. Meteorologické zprávy, roč. XIII., č. 5/1960.
  34. Komplexná klíma Košic. Meteorologické zprávy, roč. XIV., č. 1 — 2/1961.
  35. Klíma kotlin severného a južného Slovenska vyhodnotená komplexne-klimatickou metodou podia Lipt. Hrádku a Lučenca. Meteorologické zprávy, roč. XIV., č. 3/1961.
  36. Výsledky desaťročných merani zrážok pomocoú totalizátorov na slovenských horách. Príspevok k meteorologii Karpát. Bratislava, SAV 1961.
  37. Komplexná klíma Bratislavy a porovnanie vybraných miest v komplexne-klimatickom zhodnotení. Meteorologické zprávy, roč. XIV., č. 4/1961.
  38. Mapy teplot. Atlas podnebia ČSSR. HMÚ, Praha 1958.
  39. Extrémně teploty, vzduchu Oravského Podzámku. Meteorologické zprávy, roč. XV., č. 3 — 4/1962.
  40. Interdiurná změna priemernej dennej teploty a termínové priemery teploty vzduchu v Oravskom Podzámku. Meteorologické zprávy, roč. XV., č. 6/1962.
  41. Dvadsať rokov meteorologického observatória na Lomnickom Štíte. Brožura v 4 jazykoch. HMÚ, Praha 1962.
  42. Charakteristik der Winter von Oravsky Podzámok. Študia geophysica et geodaetica, roč. VIL, č. 2/1963.
  43. Metody charakteristiky vegetačního a letného obdobia v mierne klimatickej oblasti na podklade teplotných pozorovaní v Orav­skom Podzámku. Geografický časopis, roč. XV., č. 2/1963.
  44. Klimatická charakteristika Lomnického Štítu na základe dvadsatročných meteorologických pozorovaní. Meteorologické zprávy, roč. XVI., č. 5/1963.
  45. Klimatické poměry kúpelov Sliač. Meteorologické zprávy, roč. XVII., č. 6/1964.
  46. Nástup Čadových úkazov a začiatok zámrzu na Dunaji v zá­vislosti na teplotě vzduchu. Meteorologické zprávy, roč. XVIII., č. 5/1965.
  47. Petrovič - Konček: Klimatické oblasti Československa. Meteorologické zprávy, roč. X., č. 5/1957.
  48. Petrovič - Karský: Príspevok k ročnému chodu teploty vzduchu v Československu. Meteorologické zprávy, roč. XI., č. 4—5/1958.
  49. Petrovič - Pastýrik: Porovnávacia štúdia o klimatických fak­torech marhule so zvláštnym zretelom na jej předčasné hynutie. Acta facultatis rerrum naturalium Universitatis Comeniae, T. IV, Fasc. I —II, Botanica, Publ. V. Bratislava 1959.
  50. Petrovič - Vlček: Ročný chod teploty vzduchu v Oravskom Podzámku. Meteorologické zprávy, roč. XV., č. 3—4/1962.
  51. Petrovič - Šoltís: Dynamická klima Podunajskej nížiny, cyklonálne situácie. Meteorologické zprávy, roč. XVII., č. 1/1964.
  52. Petrovič - Šoltís: Dynamická klíma Podunajskej nížiny, anticyklonálně situácie. Meteorologické zprávy, roč. XVII., č. 3/1964.

Mikuláš Konček, MZ 1966/5, ročník 19, str. 154-155

Běží na Drupalu