Jan Munzar

ŠEDESÁTÉ NAROZENINY RNDr. JANA MUNZARA, CSc.

K datu narození jubilujícího kolegy, pokud je mi známo, se neváže žádná povětrnostní pranostika, což mne mrzí, protože širší veřejnost ho zná především podle lidových průpovídek o počasí, jichž je nedostižným šiřitelem a vykladačem. Přitom pranostiky tvoří jen malou část jeho odborného zájmu a zlomek publikační produkce, která činí asi 160 odborných prací různého rozsahu, kromě biografií a bibliografií, mnoho populárně vědeckých článků v časopisech, novinových příspěvků a úspěšných knižních publikací.

Klimatolog, historik a popularizátor meteorologie RNDr. Jan Munzar se narodil 6. dubna 1941 v Praze v rodině bankovního úředníka. Po maturitě studoval v letech 1958-1963 na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy specializaci meteorologie a klimatologie. Inklinoval ke klimatologii, z níž pod vedením RNDr. Františka Reina, CSc. (1929-1981) vypracoval diplomovou práci na téma „Podmínky výskytu různých typů mezní vrstvy atmosféry v průmyslové oblasti severozápadních Čech“; zapadalo do výzkumných úkolů Ústavu fyziky atmosféry ČSAV. Ten se stal také prvním jubilantovým pracovištěm. V oddělení mezní vrstvy atmosféry se zabýval problematikou podnebí severozápadních Čech ve vztahu ke znečištění ovzduší a získal pozorovatelskou praxi na meteorologických observatořích ÚFA ČSAV na Milešovce a v Kopistech u Mostu.

Z rodinných důvodů v roce 1969 změnil místo i bydliště. V Brně byl přijat do Geografického ústavu ČSAV jako redaktor interních tisků a teprve později se mohl zapojit do výzkumu. Působil postupně v oddělení Rady vzájemné hospodářské pomoci, oddělení fyzické geografie a v laboratoři pro regionální výzkum životního prostředí. Po zrušení ústavu v roce 1993 se stal vědeckým pracovníkem oddělení geografie životního prostředí v Brně, které je součástí Ústavu geoniky AV ČR se sídlem v Ostravě. Je členem jeho vědecké rady a předsedou redakční rady mezinárodního časopisu Moravian Geographical Reports, který ústav od roku 1993 vydává.

Dr. Munzar se vypracoval na specialistu v otázkách antropogenního vlivu na klima a mezoklima městských a průmyslových aglomerací. Důkazem jsou jeho studie z oblasti Severočeského hnědouhelného revíru, např. [5, 9, 11], Ostravska, např. [13, 15, 16], hodnocení klimatického potenciálu krajinných celků (Liberecko, Teplicko, jižní Morava), analýzy podnebí Brna či lázní Luhačovice. Oblastí se silně znečištěným ovzduším se týkala i jeho kandidátská dizertační práce z geografie Antropogenní vlivy na počasí a podnebí Ostravska a Mostecka z roku 1977.

Z připojeného výběru publikací, jež vycházely také v angličtině nebo němčině, a mnohé v zahraničí, je přes pestrost zpracovaných témat zřetelný jeden společný rys. Je jím autorův trvalý zájem o historickou problematiku, který se táhne celým jeho rozsáhlým dílem. (Poznávání minulosti vábilo jubilanta již před maturitou, takže si k ní jako volitelný předmět vybral právě dějepis, a za vysokoškolských studií ho přivedlo i k průvodcovství Prahou.) Proto ve výzkumu s úspěchem uplatňuje zvláště po roce 1989 historický aspekt.

Jeho historizující studie jsou několika druhů. Patří k nim životopisy osobností a rozbory jejich přínosu pro meteorologické poznání, např. [3, 6, 22, 50, 59, 64, 69], i výsledky zdlouhavých pátrání v tuzemských a zahraničních archivech po stopách starých meteorologických pozorování a jejich autorech, např. [54, 57, 60, 62, 65]. Tato studia přispěla k rekonstrukci středoevropského podnebí zvláště v 16.-18. století. Zdůrazňuji, že Munzara problematika historického klimatu a jeho změn zajímala dříve, než se stala předmětem obecnějšího, i konjukturálního zájmu; neměl však možnost se jí tehdy systematicky zabývat.

Jubilant si byl vědom toho, že zhodnocení díla postav naší meteorologie se neobejde bez úplných a přesných bibliografií, a proto sám některé sestavoval, doplňoval a opravoval, např. [68]. Náročné nebylo jen sepsání publikací starých autorů, ale i současníků, např. F. Reina. Některé Munzarovy články pojednávají o význačných momentech ve vývoji české meteorologie, jako bylo první vydávání předpovědí počasí pro rolníky přímo na pole [19], využití počítacích strojů ke klimatologickému zpracování [20], meteorologické zabezpečování leteckých akcí [31, 35], jiné se věnují klimatickým rekordům [8, 28], terminologickým otázkám [30] a od 90. let víceméně soustavně nebezpečným meteorologickým a hydrologickým jevům, jako jsou tromby [45], tuhé zimy [73] a historické povodně v českých zemích, např. [67, 74].

Zvláštní jubilantovou zálibou je zjišťování meteorologických okolností historických událostí, třeba bitvy u Slavkova v roce 1805 nebo Mozartova pohřbu. Jde o činnost téměř detektivní, protože zpravidla nejsou k dispozici potřebné meteorologické údaje. Proto knížku s touto tematikou a příslušející k literatuře faktu nazval „Meteorologie skoro detektivní“ [39]. Získala Cenu Českého literárního fondu stejně jako starší knížka „Medardova kápě aneb pranostiky očima meteorologa“ [36], která již vyšla ve třech vydáních. Cena nakladatelství Mladá fronta byla udělena „Malému průvodci meteorologií“ [36], který je užitečnou pomůckou všem zájemcům o počasí a podnebí. Uvedená ocenění svědčí o tom, že J. Munzar má schopnost zdařile popularizovat vědu, že při psaní myslí na čtenáře, píše poutavě a srozumitelně. Proto mu v roce 1996 byla udělena i Cena AV ČR za popularizaci.

Přesto si jubilant ze svého literárního díla asi nejvíce cení redakčního a autorského podílu na Meteorologickém slovníku výkladovém a terminologickém [43], který patří k profilovým spisům čs. meteorologie. Nedivím se tomu nejen vzhledem k dobré kvalitě slovníku, nýbrž i proto, že vím, kolik úsilí, času a znalostí mu po sedm let věnoval. Uplatnil v něm i velké redaktorské zkušenosti a výklady hesel iniciativně obohatil o četné historické doplňky (jména a životopisná data autorů, objevů apod.), které by čtenáři jinde obtížně hledali.

RNDr. Jan Munzar, CSc., je poctivý badatel, pilný a precizní vědecký pracovník. Navíc je velmi slušný člověk, a to je hodně. V době nesvobody nebylo mnoho statečných lidí, kteří umožňovali publikovat těm, jimž to bylo zakázáno; jubilant jim pomáhal ještě i jinak. Při vědecké práci nezapomíná na rodinu a mnoho času věnuje dceři, která neměla to štěstí, aby se narodila zdravá.

Častému přispěvateli a spolupracovníku Meteorologických zpráv přejeme dobré zdraví, pohodu a tvůrčí úspěchy do dalších let.

Výběr z publikací RNDr. Jana Munzara, CSc.

[1] Přechlazené mlhy v Podkrušnohoří. MZ, 19, 1966, č. 3-4, 122-124.

[2] Doba trvání srážek na Milešovce a v nížině severozápadních Čech. In: Zbor. prác TANAP, 10, 191-197. Martin 1967.

[3] Matyáš Borbonius z Borbenheimu a jeho meteorologická pozorování z let 1596-1598, 1622 (spoluautor K. Pejml). MZ, 21, 1968, č. 3, 93-95.

[4] Das Wetter in Basel in den Jahren 1596-1597 nach dem Tagebuch des Mathias Borbonius von Borbenheim (spol. K. Pejml). Vierteljahress. Naturf. Ges. Zürich, 113, 1968, No. 4, 407-416.

[5] Větrné poměry Mostecké pánve ve vztahu ke znečištění ovzduší. Studia Geogr.,14, 79-129. Brno 1970.

[6] G. Mendel‘s erste, bis jetzt unveröffentliche Abhandlung über Meteorologie. In: Folia Mendel., 185-187. Brno 1971.

[7] Einige Klimabesonderheiten des Südhänge des Erzgebirges. Prace geogr., 26, 296-300. Krakov 1971.

[8] Temperatur- und Niederschlagsextreme auf dem Territorium Tschechoslowakei. Acta fac. rer. nat. univ. Comen., Meteorologia V, 137-149. Bratislava 1972.

[9] Bemerkungen zu den Bodenwindrosen der Verschmutzung der Atmosphäre. Zb. prác HMÚ v Bratislave, 4, 1972, 181-186.

[10] The oldest description of the climate of Moravia from the year 1815. Folia fac. sci. nat. univ. Purkyn. brun., Geographia, 8, 1973, 97-105.

[11] Podnebí Severočeské hnědouhelné pánve ve vztahu ke znečištění ovzduší. Zprávy Geogr. úst. ČSAV, 10, 1973, č. 5-6, 7-18.

[12] Znečištění ovzduší na Ústecku před 80 lety jako bioklimatologický problém. In: Živ. prostředí a bioklimatologie. Praha 1974, 104-109.

[13] Antropogenní vlivy na podnebí města Ostravy. In: Bioklima města a volné krajiny, Mar. Lázně 1976, 40-52.

[14] Byla zima 1974/75 dosud nejteplejší ve střední Evropě? In: Sb. ref. semin. k 200. výročí obs. v Praze-Klementinu. Praha HMÚ 1977, 43-47.

[15] Atmospheric pollution and radiation conditions of the ground layer of the atmosphere in the town of Ostrava (spol. J. Nekovář). In: Contrib. of the Geoph. Inst. of SAS, Meteorology, 2, 1978, 61-66. Bratislava.

[16] Vymezení vlivu ostravské průmyslové oblasti na atmosférické srážky. In: Sb. ref. konf. k problematice živ. prostředí 1977, 92-98. Ostrava 1978.

[17] Změnilo se naše podnebí za posledních 1000 let? Roč. Lidé a Země 1977, 49-59. Praha 1976.

[18] Podnebí měst včera, dnes a zítra. In: Roč. Lidé a Země 1981, 69-77. Praha 1980.

[19] Krátkodobé předpovědi počasí pro zemědělce na Moravě před sto lety. In: Vzájemné styky meteorologie a zemědělství, sb. konf. v Solenicích 1980, 189-193. Praha, ČHMÚ 1981.

[20] Počátky využití výpočetní techniky v meteorologii. In: Výpočetní technika v meteorologii..., sb. ref. semin. Valtice 1982, díl 2., 115-120. Praha, ČHMÚ 1982.

[21] Podnebí Brna. Studia Geogr., 83, 45-66. Brno 1983.

[22] Gustav Swoboda - průkopník moderních meteorologických prognóz v Československu. In: Meteorol. prognózy, sb. ref. semin. v Roztokách u Křivoklátu, díl 2., 98-104. Praha 1983.

[23] Anthropogenous influences upon atmospheric precipitation in the windwardside of the Moravskoslezské Beskydy Mts. Prace geogr., 57, 361-366. Krakov 1983.

[24] Dr Gustav Swoboda and Bergen School. World Meteorol. Org. Bull. 32, 1983, No. 4, 349-350.

[25] Klima a zemědělství. Roč. Lidé a Země 84, 76-83. Praha 1983,

[26] A contribution to the reconstruction of weather in Central Europe at the end of 16th century. In: Clim. Changes on a Yearly to Millenial Basis, eds. N. A. Morner - W. Karlén, 339-342. Dordrecht 1984.

[27] Meteorologické aspekty bitvy u Slavkova 2. 12. 1805. In: Uhlíř, D., Slunce nad Slavkovem, příl. 5, 406-407. Praha, MF 1984. 2. vyd., s. 449-451. Třebíč, Akcent 2000.

[28] Teplotní zvláštnosti tropického léta 1983 v ČSSR a v Evropě (spol. K. Krška). MZ, 37, 1984, č. 2, 33-40.

[29] The present problems of reconstruction of climatic variati-ons on the territory of Czechoslovakia in the historical period. Sb. Čs. geogr. spol., 89, 1984, č. 2, 123-127.

[30] Vývoj a současný stav české meteorologické terminologie (spol. K. Krška). In: Trendy rozvoje hydrologie a meteorologie..., sb. ref. konf. 1984, 113-118. Praha, ČHMÚ 1984.

[31] Z počátků letecké meteorologie na území Československa. Pr. a štúdie SHMÚ, 23, 29-36. Bratislava 1984.

[32] Medardova kápě aneb pranostiky očima meteorologa. Praha 1985. 236 s.; 2. vydání 1986, 238 s.; 3. rev. vyd. 2000, 279 s.

[33] Franciszek Karliňski and his activities in Prague from 1855 to 1862. Prace geogr., 69, 39-44. Krakov 1986.

[34] První doklady o antropogenních vlivech na podnebí měst v Česku. MZ, 41, 1988, č. 4, 122-124.

[35] Meteorologické zabezpečení přeletu vzducholodi Italia nad Československem v roce 1928 (spol. K. Pejml). Pr. a štúdie SHMÚ, 41, 39-49. Bratislava 1989.

[36] Malý průvodce meteorologií (spol. K. Krška, M. Nedelka, K. Pejml). Praha 1989. 247 s.

[37] The analysis of the input data for a study of climatic fluctuations (spol. K. Pejml). In: Clim. change in the hist.

[38] Treering structure response of conifers in Europe to weather conditions in 1912 with regard to the volcano Katmai eruption (spol. J. Kyncl, J. Dobrý, K. G. Saradjishvili). In: Climatic change ..., ed. R. Brázdil, 159-163. Brno 1990.

[39] Meteorologie skoro detektivní (spol. K. Pejml, K. Krška). Praha 1990. 284 s.

[40] Po stopách první české příručky meteorologie. IX. zborník dejín fyziky, 127-132. Lipt. Mikuláš 1991.

[41] Weather patterns in Czechoslovakia during the years 1588-1598. Palaoklimaforschung, Bd. 7, 51-56. G. Fischer Stuttgart 1992.

[42] Early meteorological instrumental records in Bohemia. Prace geogr., 95, 75-79. Krakov 1993.

[43] Meteorologický slovník výkladový a terminologický (spol. J. Bednář et al.). Praha 1993. 594 s.

[44] New knowledge on the meteorological measurement per-formed in eastern Slovakia in the 18th and 19th centuries. In: 16th Int. conf. on Carpathian meteorology, Smolenice 1993, Proc., ed. E. Závodská, 9-14. Bratislava 1993.

[45] Tromby (tornáda) na území České republiky v letech 1119 - 1993. XI. zb. dejín fyziky, 69-71. Lipt. Mikuláš 1994.

[46] Reconstruction of the climate of Bohemia and Moravia in the period of 1675-1715 on the basis of written sources (spol. R. Brázdil, P. Dobrovolný, B. Chocholáč). Palaoklimaforschung, Bd. 13, 109-121. G. Fischer Stuttgart 1994.

[47] K počátkům antropogenních vlivů na podnebí Prahy a Brna. Sb. Čes. geogr. spol., 99, 1994, č. 1, 14-19.

[48] The discovery of daily weather observation records in Moravia from 153-1545. In: Contemp. climatology, eds. R. Brázdil, M. Kolář 409-413. Brno 1994.

[49] Znehodnocování životního prostředí Prahy v 19. století. Hist. geogr. 28, 239-254. Praha 1995.

[50] Gregor Mendel and urban environment. MGR, 2, 1994, č. 2, 49-51.

[51] The towns and extreme weather events. In: Geography and urban environment, ed. A. Vaishar, 23-26. Brno 1995.

[52] Deterioration of the urban environment in the Czech Republic in the 19th century: air pollution as a case study. In: The changing nature of the peopleenvironment relationship: evidence from a variety of archives, eds. I. G. Simmons - A. M. Mannion, 41-45. Praha 1995.

[53] Atmospheric hazards in the Czech Republic: spouts (tornadoes) as a case study. Studia Geogr., 98, 57-64. Brno 1995.

[54] První systematická denní pozorování počasí na území České republiky z let 1533-1545. MZ, 48, 1995, č. 4, 105-108.

[55] The „cold-wet“ famines of the years 1695-1697 in Finland and manifestations of the Little Ice Age in Central Europe. In: Intern. conf. on past, present and future climate, ed. P. Heikinheimo, 167-170. Helsinky 1995.

[56] Early 17th century weather in Prague after J. Kepler‘s observations. In: Climate variability and climate change vulnerability and adaptation, ed. I. Nemešová, 46-48. Prague 1996.

[57] Meteorologická pozorování Karla ze Žerotína z let 1588-1589, 1591. MZ, 49, 1996, č. 2, 58-61.

[58] A contribution to the reconstruction of weather and environment in Central Europe in the 16th century. MGR, 4, 1996, č. 1, 40-46.

[59] Antonín Strnad (1746-1799), průkopník české meteorologie. MZ, 49, 1996, č. 6, 161-166.

[60] Počátky systematických pozorování počasí v Čechách do r. 1555 (spol. P. Maťa). MZ, 50, 1997, č. 5, 142-147.

[61] Historické povodně a jejich vliv na sídla a krajinu v dolním Poohří (spol. J. Pařez). Hist. geogr., 29, 211-238. Praha

[62] Jan Strialius a jeho meteorologická pozorování z Čech a Německa z let 1558-1582. MZ, 51, 1998, č. 5, 149-153.

[63] První „český“ návod pro pozorování počasí z r. 1817. XV. zb. dejín fyziky, 45-50. Lipt. Mikuláš 1998.

[64] Gregor Mendel and the tornado in Brno on 13th October 1870. MGR, 6, č. 1, 53-60.

[65] Daily weather observations in sixteenth-century Europe (spol. Ch. Pfister et al.). In: Clim. variability in sixteenth- century Europe and its social dimension, eds. Ch. Pfister, R. Brázdil, R. Glaser, 111-150. Dordrecht etc. 1999.

[66] Města a nebezpečné hydrometeorologické jevy. Doc. pragensia, XVI, 1998, 287-303.

[67] Historical floods in Bohemia and Moravia on the example of the year 1598. MGR, 6, 1998, č. 2, 50-58.

[68] Meteorologické publikace královského astronoma Antonína Strnada (1746-1799) (spol. V. Kakos). MZ, 52, 1996, č. 6, 182-184.

[69] Giuseppe Toaldo and his repercussion in the Czech Lands. In: Giuseppe Toaldo e il suo tempo, eds. L. Pigatto, P. Casini, 721-729. Padova 2000.

[70] Early meteorological measurements in the Czech Lands. In: Giuseppe Toaldo ..., 891-898. Padova 2000.

[71] Počátky kvantifikace přírodních složek životního prostředí v Čechách v 18. století na příkladu ovzduší. Hist. geogr., 30, 119-134. Praha 1999.

[72] Selected historical floods in Moravia in the preinstrumental era in Central-European context. Prace geogr., 107, 119-125. Krakov 2000.

[73] Zima 1829/30 - nejtužší ve střední Evropě od počátku měření teploty vzduchu (spol. V. Kakos). MZ, 53, 2000, č. 4, 103-108.

[74] Floods in Central Europe after the exceedingly severe winter season 1829/1830. MGR, 8, 2000, č. 2, 45-57.

[75] Povodně v českých zemích v tiscích 16. století (spol. Kysučan). Misc. odd. rkp. a st. tisků NK ČR, 15, 1998, 128-140. Praha 2000.

(MZ = Meteorologické zprávy, MGR = Moravian Geographical Reports)

Karel Krška, MZ 2001/2, ročník 54, str. 61-64