Pavel Hrubeš

In memoriam Dr. Ing. Pavla Hrubeše

Hlavní výbor československé meteorologické společnosti při ČSAV se zármutkem oznamuje, že dne 30. března 1986 zemřel čestný člen Československé meteorologické společnosti při ČSAV Dr. Ing. Pavel Hrubeš.

Dr. Ing. Pavel Hrubeš se narodil 29. ledna 1903 v Čáslavi. Měl vždy blízko k přírodě, a proto zájem ho přivedl ke studiu zemědělství na střední hospodářské, škole v Chrudimi, kde v roce 1920 maturoval s vyznamenáním.

Ve studiu svého oblíbeného oboru pokračoval potom v Brně na Vysoké škole zemědělské, kde po absolutoriu pracoval jako vědecká síla v roce 1927 získal titul zemědělského inženýra. Ve výzkumné zemědělské stanici v Komárně a ve školním statku v Žabčicích získával další vědeckou a odbornou praxi v létech 1928 a 1929. V roce 1929 se stal asistentem akademika profesora Dr. Ing. V. Nováka na katedře zemědělské meteorologie a pedologie VŠZ v Brně. V roce 1935 na základě předložená práce "Studie o konzistenčních mezích a pevnosti na některých typech klimatogenetických" dosáhl hodnosti doktora zemědělských věd. Na Vysoké škole zemědělské v Brně působil až do roku 1936, kdy přešel do Výzkumných zemědělských ústavů v Praze, kde pracoval v oboru meteorologie. Ve válce při všeobecné reorganizaci byl v roce v 1940 povolán do tehdejšího Státního ústavu meteorologického, kde pracoval v oddělení agrometeorologie a klimatologie, později jako vedoucí odboru až do konce své aktivní činnosti v roce 1964. Vypracoval řadu odborných prací a byl spolutvůrcem základního díla "Podnebí československá republiky Za toto dílo obdržel kolektiv pracovníka státní cenu Klementa Gottwalda. Publikoval i v některých zahraničních časopisech, např. bulharských apod. Působil i jako pedagog v Podnikové technické škole HMÚ.

Dr. Ing. Pavel Hrubeš pracoval a byl členem v různých vědeckých a odborných institucích, byl členem redakční rady Meteorologických zpráv, členem hlavního výboru Československé meteorologická společnosti při ČSAV od jejího založení až do roku 1972. Za svou obětavou činnost byl zvolen čestným členem Společnosti. I v důchodu neztrácel kontakt s činností Českého hydrometeorologického ústavu, kam často docházel.

V Dr. Ing. Pavlu Hrubešovi ztrácí Čsl. meteorologie aktivního odborníka, který se zasloužil zejména o rozvoj klimatologie.

Jan Bednář, Věstník ČSMS 1986/2, srpen 1986

RNDr. Ing. PAVEL HRUBEŠ OSMDESÁTILETÝ

29. ledna 1983 dovršil osmdesáté narozeniny RNDr. Ing. Pavel Hrubeš. Se základními životopisnými údaji i odborným hodnocením jubilanta byli naši čtenáři již dříve podrobněji seznámeni. (Meteorol. zprávy, 1963, č. 1 a 1973 č. 3), a proto se při této příležitosti omezíme pouze na velmi stručnou reka­pitulaci působení v Hydrometeorologickém ústavu.

V Hydrometeorologickém ústavu pracoval dr. Hrubeš téměř 25 let, a to od r. 1940 (Státní meteorologický ústav) až do odchodu do důchodu v r. 1964. Pracoval v řadě vedoucích funkcí a od r. 1958 byl vedoucím odboru klimatologie. Vedle odborných funkcí působil i v různých vědeckých společnostech a odborných komisích — byl např. členem redakční rady Meteorologických zpráv a členem hlavního výboru česko­slovenské meteorologické společnosti, jejímž členem je do­posud.

Těžiště pracovní činnosti dr. Hrubeše bylo soustředěno do oblasti staničních sítí a pozorovacích metod. Pro základní díla, Podnebí Československé socialistické republiky" a „Atlas podnebí ČSR" zpracoval vlhkostní poměry českých zemí.

Při svých zahraničních cestách získal cenné poznatky a zkušenosti z provozu hydrometeorologických služeb, zejména sovětské a bulharské, které uplatnil při výchově mladých odborníků.

Kromě odborné práce se aktivně angažoval politicky v ROH a KSČ.

Při příležitosti významného životního jubilea přejeme dr. ing. Hrubešovi dobré zdraví a uchování živého zájmu o meteo­rologii a zemědělství.

Otto Šebek, MZ 1983/3, ročník 36, str. 93

Dr. Ing. Pavel Hrubeš sedmdesátiletý

Své sedmdesátiny oslavil dne 29. ledna 1973. Narodil se v Čáslavi. Zájem o přírodu ho přivedl ke studiu zemědělství na střední hospodářské škole v Chrudimi, kde v roce 1920 maturo­val s vyznamenáním. Ve studiu svého oblíbeného oboru pokra­čoval pak v Brně na vysoké škole zemědělské, kde po absolutoriu pracoval jako demonstrátor a vědecká síla. V roce 1927 se stal zemědělským inženýrem. Další vědeckou a odbornou praxi získal v letech 1928 a 1929 na výzkumné stanici zemědělské v Ko­márně a na školním statku v Žabčicích. V roce 1929 se stal asistentem akademika prof. dr. ing. V. Nováka při stolici země­dělské meteorologie a pedologie VŠZ v Brně. Toto prostředí a zejména osobnost akademika Nováka silně ovlivňovaly jeho vědecký růst. Na základě předložení „Studie o konsistenčních mezích a pevnosti na některých typech klimatogenetických do­sáhl v roce 1935 hodnosti doktora zemědělských věd.

Po sedmiletém působení na vysoké škole přešel v roce 1936 do výzkumných ústavů zemědělských v Praze, kde pracoval v oboru meteorologie. V souvislosti se všeobecnou reorganizací meteoro­logických služeb byl v r. 1940 povolán do nynějšího Hydro­meteorologického ústavu. Zde pracoval nejdříve v oddělení agrometeorologie, později v odboru všeobecné klimatologie, kde setrval v různých vedoucích funkcích až do konce své aktivní činnosti. V této době plně rozvinul své vědecké a organizační schopnosti. Největší péči a úsilí věnoval problémům staničních sítí a pozorovacím metodám. Vypracoval společně s V. Briedoněm ,Návrh na novou organizaci sítě povětrnostních stanic Hydromet. ústavu" a v Bratislavě v roce 1955 společně s dr. F. Kocourkem „Návod pro pozorovatele povětr. met. stanic v ČSR".

Prací pro základní dílo „Podnebí českoslov. republiky" se účastnil zejména přímým zpracováním vlhkostních poměrů českých zemích jak pro „Tabulky", tak pro „Atlas". Kolektiv pracovníků na „Atlasu podnebí ČSR" byl odměněn státní cenou Klementa Gottwalda. Přispíval také příležitostnými články do Meteorologických zpráv. Také bulharský časopis „Chidrologia i klimatologia" uveřejnil jeho studii o klimatu ČSR. Pro Statis­tickou ročenku ČSR zpracovával pravidelně meteorologickou část údajů. Dr. Hrubeš pracoval v různých vědeckých a odborných institucích, např. byl členem redakční rady Meteorologických zpráv, tajemníkem vědecko-ekonomické rady HMÚ, členem hlav­ního výboru a hospodářem Československé meteorologické spo­lečnosti od jejího založení až do r. 1972.

Dr. Hrubeš byl za války členem ilegální skupiny. Po osvobo­zení se velmi aktivně angažoval politicky i odborářsky. Byl prvním předsedou ROH, zakládajícím členem ZO KSČ; u obou organi­zací byl dlouholetým členem výboru a několikrát i předsedou.

Bohatá činnost dr. Hrubeše ve vědě, veřejném i soukromém životě odráží jeho činorodou povahu, kterou si k radosti svých přátel uchoval až do svého jubilea. Přejeme mu, aby ani v budou­cích létech se nezměnila jeho bystrost, živý zájem a všestrannost, se kterou sleduje život kolem sebe.

Vladimír Kárský Antonín Dřevikovský, MZ 1973/3, ročník 26, str. 93

Člen redakční rady našeho časopisu inž. dr. Pavel Hrubeš se dožil 29. ledna 1963 šede­sátky. Dosáhl tohoto jubilea v plné svěžesti a činorodé práci na každodenních úkolech Hydro­meteorologického ústavu, kde je vedoucím odbo­ru klimatologie Čech a Moravy.

Soudruh Hrubeš patří k nenápadným pra­covníkům, kteří nenáročně plní úkoly ústavu, zajišťují chod služby a podle potřeb praxe usměr­ňují provoz klimatologického odboru. Pro tuto svoji práci má dr. Hrubeš velmi dobré předpo­klady. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou, pak pracoval jako zemědělský inženýr na vý­zkumné stanici zemědělské v Komárně a potom jako adjunkt na Státním statku v Žabčicích. Od­tud přešel jako odborný pracovník do Výzkum­ných zemědělských ústavů v Praze. V roce 1935 byl promován na doktora technických věd. Při sloučení meteorologických služeb přešel s agrometeorologickou službou Výzkumných ústavů ze­mědělských do tehdejšího Státního meteorolo­gického ústavu, který se pak vyvinul v nynější Hydrometeorologický ústav. V ústavu pracoval dr. Hrubeš zpočátku v oddělení zemědělské me­teorologie, kde nejspíše mohl uplatnit nejen své znalosti z Vysoké školy zemědělské, ale i své zkušenosti ze zemědělské praxe, a zejména zna­losti potřeb zemědělské výroby. Při spolupráci naší zemědělské meteorologie s Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky se ukázalo, že pro vypracování plánu rajonizace zemědělských kultur je třeba zpracovat celou řadu podkladů a studií klimatologických. S tímto úkolem přešel dr. Hrubeš do oddělení klimatologie. Od roku 1958 je vedoucím klimatologického odboru, který v současné době zahrnuje všeobecnou klimato­logii, bioklimatologii, zemědělskou meteorologii, včetně fenologie, a klimatologickou statistiku.

Vedle každodenní práce řídící a posudkové přispěl dr. Hrubeš několika studiemi i k poznání podnebí Československa. Pro „Atlas podnebí Čes­koslovenské republiky" a pro „Podnebí ČSSR­tabulky" zpracoval vlhkostní poměry Čech a Mo­ravy. Přispívá do Meteorologických zpráv rozbo­rem aktuálních mimořádných povětrnostních úkazů [např. „Sucho v roce 1959"), je autorem meteorologických příspěvků v statistické ročen­ce ČSSR.

Významné zkušenosti získal dr. Hrubeš zejmé­na při svých studijních cestách do zahraničí. Poznal metody práce v hydrometeorologických službách SSSR a Bulharska a uplatňuje je v agrometeorologických a klimatologických pracích Hydrometeorologického ústavu.

Mnoho úsilí věnoval soudruh Hrubeš výchově nových pracovníků. Za jeho vedení nastupuje v ústavě nová odborná generace. Dr. Hrubeš se staral i o kvalitu meteorologických pozorování; je autorem - společně s dr. F. Kocourkem - Ná­vodu pro pozorovatele meteorologických stanic.

Soudruh dr. Hrubeš je však i jinak činný. Kro­mě zmíněných již funkcí v Hydrometeorologic­kém ústavu a v redakční radě Meteorologických zpráv je členem několika vědeckých komisí. Je také tajemníkem Vědecko-ekonomické rady Hyd­rometeorologického ústavu. Zapojil se též do práce různých vědeckých společnostech; je čle­nem hlavního výboru Československé meteorolo­gické společnosti, kde od založení společnosti zastává funkci hospodáře.

Připomeňme ještě, že jubilant byl vždy pokro­kového smýšlení. Byl při založení závodní orga­nizace KSČ v ústavu, pracoval řadu let ve výboru a po několik období byl předsedou. Pracoval i v Revolučním odborovém hnutí.

Soudruh Hrubeš byl vždy všem spolupracov­níkům, jak mladším, tak i starším, dobrým pří­telem. Jeho bohaté životní zkušenosti, jeho pří­most a otevřenost nám ho přibližovaly, takže se nám s ním dobře spolupracovalo. Věříme, že při dobrém zdraví vykoná ještě mnoho práce a při­spěje tím k dalšímu rozvíjení naší meteorologie.

Š. Petrovič - A. Vesecký, MZ 1963/1, ročník 16, str.1