You are here

František Rein

Nedožitých 65 let RNDr. Františka Reina, CSc.

Dne 27. 7. 1994 by se dožil 65 let přední český klimatolog, možno říci, „zakladatel klimatologie znečištění ovzduší“ v bývalém Československu, dr. František Rein.

Narodil se v r. 1929 v Praze, kde vystudoval reálné gymnázium a potom v letech 1948–52 studoval specializaci astronomie, geofyzika a meteorologie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Studium ukončil v roce 1953 na nově vzniklé matematicko-fyzikální fakultě téže univerzity a zároveň zde získal titul doktora přírodních věd. Po řádné aspirantuře pracoval od r. 1955 v oddělení klimatologie Geofyzikálního ústavu ČSAV, od r. 1956 působil jako vedoucí tohoto oddělení a v roce 1957 obhájil kandidátskou disertaci.

Významně se podílel na zpracování Atlasu podnebí Československé republiky a systematicky se věnoval dynamické klimatologii spolu s klasifikací klimatu. V letech 1958–60 vedl meteorologický

sektor Geofyzikálního ústavu a v období 1961–62 byl zástupcem vedoucího nově vzniklé Laboratoře meteorologie ČSAV, ze které se konstituoval Ústav fyziky atmosféry ČSAV, nyní AV ČR, v němž dr. Rein dlouhodobě působil jako vedoucí oddělení klimatologie mezní vrstvy.

Dr. Rein byl po dlouhá léta vůdčím duchem české a československé klimatologie, zejména v oblasti související s ochranou čistoty ovzduší, měl však hluboký vztah k synoptické meteorologii, k numerickým meteorologickým předpovědím a k dalším oblastem meteorologie. Největším jeho dílem je však bezesporu to, že svým příkladem, znalostmi, erudicí, publikacemi a nezištným sdílením svých zkušeností doslova vychoval celou generaci klimatologů v naší vlasti. Ve všech, kdo se s ním setkali, zanechal svým hluboce lidským, vždy vstřícným, upřímným a vpravdě moudrým jednáním krásnou vzpomínku. Nesmírně bylo proto škoda jeho předčasného odchodu v 51. roce života dne 13. 3. 1981.

Připomeňme si s vděčností a úctou tuto osobnost.

Jan Bednář, Věstník ČMeS 1994/2


 

BIBLIOGRAFIE PRACÍ RNDr. FRANTIŠKA REINA, CSc.

(MZ = Meteorologické zprávy, SGG = Studia geophysica et geodaetica)

  1. Pravděpodobnost výskytu bouřek v Praze jako funkce tlaku par. MZ, 5, 1952, č. 4, s. 100-102.
  2. Výpočet vertikálních rychlostí z měření výškového větru na dvou stanicích. MZ, 6, 1953, č. 1, s. 2 — 3.
  3. Poznámky ke vztahu tlaku par k bouřkám. MZ, 6, 1953, č. 2, s. 40-43-
  4. Srovnání teploty mezi Milešovkou a Prahou. MZ, 6, 1953, č. 3, s. 72-74.
  5. Údaje Wildova výparoměru. MZ, 6, 1953, č. 4, s. 109—114.
  6. Poznámky ke studiu zonálního proudění nad Evropou. MZ, 6, 1953, č. 5, s. 129-133.
  7. Doba teplotního maxima v Praze. MZ, 6, 1953, č. 6, s. 141-144.
  8. Početní lineární interpolace aerologických údajů. MZ, 6, 1953, č. 6, s. 161-162.
  9. Poměr mezi metodami klasické, komplexní a dynamické klimatologie. MZ, 7, 1954, č. 1, s. 1-3.
  10. Poznámky k přibývání srážek s rostoucí nadmořskou výškou. I. Aplikace grafické korelační metody podle prof. Šalamona. MZ, 7, 1954, č. 2, s. 48-51.
  11. Poznámky k přibývání srážek s rostoucí nadmořskou výškou. II. Vlivy návětří a závětří v severní části střed­ních Čech. MZ, 7, 1954, č. 3, s.73-76.
  12. Bouřky na Milešovce. MZ 7, 1954, č. 4, s. 88-92.
  13. Základní klimatická data Milešovky (spoluautoři A. Gregor a O. Zikmunda). In: Gregor A.: Klimatický kalendář Mile­šovky. MZ, 7, 1954, ě. 4, s. 94.
  14. Poznámky k článku L. Křivského „Klasická, komplexní a dynamická klimatologie". MZ, 7, 1954, č. 5, s. 128—129.
  15. Srážky a bouřky při zonálních synoptických situacích v létě. In: II. celostátní meteorologická konference v Brati­slavě 1953, Sborník dokumentů, s. 79—84. Praha, ÚHM 1954.
  16. Poznámky k přibývání srážek s rostoucí nadmořskou výškou. III. Srážky v Cechách při některých synoptických, situacích v letním pololetí. MZ, 8, 1955, č. 1, s. 14—16.
  17. Některé číselné hodnoty ageostrofické složky větru. (Spolu­autor O. Satrapa). MZ, 8, 1955, č. 2, s. 43-47.
  18. O teplotě přechlazených vodních kapek. MZ, 8, 1955, č. 3, s. 75-76.
  19. Sluneční svit na Milešovce v letech 1945—1954. MZ, 8, 1955, č. 6, s. 154-159.
  20. Vztah mezi polem relativní divergence a výskytem bouřek. Čs. časopis pro fyziku, 5, 1955, č. 5, s. 576 — 578.
  21. Vliv terénu na počet srážkových dní. In: III. celostátní hydrometeorologická konference v Praze 1954, Sborník dokumentů, s. 149-156. Praha, HMÚ 1956.
  22. Způsoby klasifikace klimatu. MZ, 9, 1956, č. 1, s. 5 — 8.
  23. Oblačnost na Milešovce v letech 1946—1955. MZ, 9, 1956, č. 3, s. 74-77.
  24. Teplota na Milešovce v letech 1946—1955. MZ, 9, 1956, č. 4, s. 86-90.
  25. Poznámky k ročnímu chodu proměnlivosti srážek. MZ, 9, 1956, č. 5-6, s. 131-134.
  26. Vlhkost vzduchu na Milešovce v letech 1946 — 1955. MZ, 10, 1957, č. 1, s. 13-16.
  27. Vítr na Milešovce v letech 1946-1955. MZ, 10, 1957, 6. 2, s. 36-41.
  28. Einige Einflüsse der Gebirge auf die Niederschlagsverteilung im Westteil der Tschechoslowakei. (Sborník 4. me­zinárodního kongresu alpské meteorologie v Chamonix-1956.) La Météorologie, 4, 1957, č. 1-6, s. 221-224.
  29. 29.Vztah mezi vertikálními pohyby a bouřkami. MZ, 10, 1957, č. 5, s. 119-125.
  30. Srážková období na Milešovce. MZ, 11,1958, č. 2,s. 32 — 36.
  31. Průměry teploty a relativní vlhkosti v různých systémech pozorování termínů. MZ, 11, 1958, č. 3, s. 58 — 62.
  32. Suchá období na Milešovce. MZ, 11, 1958, č. 6, s. 125-130.
  33. Srážky na Milešovce v letech 1946-1955. MZ, 12, 1959, č. 1, s. 2-5.
  34. Weather typing with regard to dynamic climatology. SGG, 3, 1959, č. 2, s. 177-194.
  35. Proměnlivost letních srážek v Čechách a na Moravě. MZ, 12, 1959, č. 2-3, s. 31-41.
  36. Ausgeglichene Isohypsen Mitteleuropas. SGG 4, 1960, č. 1, s. 96-98.
  37. Přechlazené mlhy v karpatské oblasti Československa; orientační studie (spoluautorka N. Věková). In: Príspevok k meteorologii Karpat; sborník 1. karpatské meteoro­logické konference, 1959, s. 184-190. VSAV Bratislava. 1961.
  38. Poryvistosť větra v Prage. SGG, 5, 1961, č. 1, s. 76-84.
  39. Tvěrdyj nálet v zimněje vremja na Milešovke. SGG, 5, 1961, č. 3, s. 256-263.
  40. Besonderheiten der Windstruktur auf einem Kegelgipfel. SGG, 6, 1962, č. 3, s. 309-311.
  41. Charakteristiky oblačnosti a slunečního svitu na Milešovce při různých synoptických typech. MZ, 15, 1962, č. 3 — 4, s. 74-78.
  42. Zum Problém der Windbóigkeit auf einem Berggipfel. In: Sborník 7. mezinárodního kongresu alpské meteorologie v Sauze ďOulx — Sestriere 1962. Geofisica e Meteoro­lógia, 11, 1963, s. 81-82.
  43. Mlhy v Podkrušnohoří. Praha Energoprojekt 1964, 32. s.
  44. Zu den Eigenschaften der Windböigkeit. In: Sborník 8. mezinárodního kongresu alpské meteorologie ve Villachu 1964. Carinthia II, 24. Sonderheft, s. 183-186. Wien 1965.
  45. Neue Ergebnisse der Betrachtung der Windböigkeit. In: „Uticaj Karpata na vreme", 3. konferencija za karpatsku meteorologiju, Beograd 1965, s. 291-300. Beograd 1966.
  46. Stručný úvod do dynamické klimatologie. Učební texty vysokých škol, UJEP Brno, fakulta přírodovědecká, Praha, SPN 1966. s. 31.
  47. Předpověd mlh na Mostecku, MZ, 19, 1966, č. 3-4, s. 116-118.
  48. Remarks on the distribution of global radiation in centrál Europe. Idójárás, 70, 1966, č. 3, s. 136—139.
  49. Der sechsigste Jahrestag des Entstehens des Observatorium auf der Milešovka. In: Meteorologie; Ergebnisse der Konferenz uber Meteorologie in Liblice bei Prag 1964, s. 44 — 50. Prag, Academia 1966.
  50. Makro-, meso- a mikrometeorólogické sítě. MZ, 20, 1967, ě. 3-4, s. 93-97.
  51. Základní vlastnosti velmi stabilní mezní vrstvy v Podkrušnohoří. In: Sborník prác o Tatranskom národnom parku č. 10, s. 167—177, Martin, Obzor 1967.
  52. Využití umělých satelitů Země v meteorologii (spoluautor A. Gottwald). Sborník čs. společnosti zeměpisné, 72, 1967, č. 3, s. 195-201.
  53. Meteorologische Bedingungen der Luftverunreinigung an der Südhangen des Erzgebirges. Zeitschrift f. Meteorologie 20, 1968, č. 1-6, s. 101-105.
  54. Procena vertikalnog prostiranja štetnih koncentracija CO2 u Bečeju. Republički hidrometeorološki závod SR Srbije, meteorološki sektor, odeljenje za fizičku i tehničku meteorologiju. Beograd 1969, s. 3.
  55. Několik poznámek k současnému stavu studia mezní vrst­vy atmosféry. MZ, 23, 1970, č. 3-4, s. 101-103.
  56. Orientační charakteristiky vertikálního gradientu teploty a vektoru větru ve spodních 300 m atmosféry. MZ, 23, 1970, č. 5, s. 113-116.
  57. Odredjivanje zaštitnih zona ugroženog područja u Bečeju. (Spoluautor B. Anié). Sigurnost u rudnicima, 5, 1970, s. 1-10.
  58. Řešení ochrany obyvatelstva před vysokou koncentrací kysličníku uhličitého ve vzduchu v blízkosti města Bečej ve Vojvodině z hlediska meteorologie. (Spoluautor P. Prošek.) Geografický časopis, 22, 1970, č. 4, a. 333 — 337.
  59. Katalog der Witterungstypen fůr Mitteleuropa. (Spolu­autor M. Konček). Acta Fac. rer. nat. Univ. Comenianae — Meteorológia IV. Bratislava, SPN 1971, 33 s.
  60. Energie větru a možnosti jejího využití. (Spoluautor J. Pretel a J. Svoboda.) In: 3. konference o biosféře „Využití primárních zdrojů energie". Sborník referátů. Praha, Dům techniky ČSVTS 1971, s. 155-174.
  61. Znečištění ovzduší a mezní vrstva atmosféry z hlediska klimatologie. MZ, 24, 1971, č. 3-4, s. 74-79.
  62. Sinoptičeskije uslovija voznikověnija očeň ustojčivovo pograničnovo sloja atmosféry. In: Metěorologiěeskije aspekty zagrjaznenija atmosféry. Sborník dokladov na měždunarodnom simpoziume v Leningradě 1968. Lenin­grad, Gidrometeoizdat 1971, s. 367 — 371.
  63. Některé charakteristiky proudění vzduchu v intravilá-nech. In: Sborník referátů z konference „Ekologie člověka a krajiny" v Olomouci 1971. Praha — Olomouc 1972, s.102 až 103.
  64. K požadavkům na klima lázní. In: Bioklima lázní. Sborník referátů konference v Mariánských Lázních 1971. Praha, Čs. bioklimatologická společnost při ČSAV 1972, s. 141 až 147.
  65. Bemerkungen zum Jahresgang der Niederschláge im Ein-zugsgebiet der oberen Tisa. Acta Fac. rer. nat. Univ. Comenianae — Meteorológia V. Bratislava, SPN 1972. s. 25-40.
  66. Prognóz vidimosti v promyšlennoj oblasti. In: Zbornik prác HMÚ Bratislava. 1. Bratislava 1972, s. 29-34.
  67. Messungen des Temperaturprofils am Milešovka-Observatorium. Studia geographica č. 26 „Mesoklima im Umwelschutz". Brno, Geografický ústav ČSAV 1972, 159 až 172.
  68. Poznámky ke struktuře teplotních inverzí v okolí Mile­šovky. MZ, 25, 1972, č. 4-5, s. 122-125.
  69. Kalendář synoptických typů pro rok 1971. (Spoluautor M. Konček.) MZ, 25, 1972, č. 6, s. 163.
  70. Zur Charakteristik der Grenzschicht der Atmosphäre im Vorland des Erzgebirges nach Messungen der Milešovka. In: Zbornik prác HMÚ Bratislava. 4. Bratislava 1972. s. 159-171.
  71. Vztah mezi koncentracemi SO2 a meteorologickými pod­mínkami v Kopistech u Mostu v letech 1968 — 1969. (Spoluautor V. Malásková). In: Problémy modernej bioklimatológie, Bratislava, VSAV 1973. s. 375 — 382.
  72. Zeitdauer der Hälfte der jahrlichen Niederschlegsmenge im Westteil der Tschechoslowakei. Folia Fac. sci. rer. nat. Univ. Purkynianae Brunensis. Geographia 8. Brno, UJEP 1973, s. 107-111.
  73. Einige Bemerkungen zur Mesoklimaklasifikation. Folia Fac. sci. rer. nat. Univ. Purk. Brun. Geographia 8. Brno, UJEP 1973, s. 107-111.
  74. Zeitdauer der Hálfte der jahrlichen Niederschlagsmenge in Jugoslawien. [Sborník 12. mezinárodního kongresu alpské meteorologie v Sarajevu 1972.] In: Zbornik meteorološkich i hidrološkich radova. 5. Beograd 1974, s. 159 až 164.
  75. Dynamische Klimatologie. Abhandlungen d. meteorol. Dienstes d. DDR, 13, č. 104 „Klima und Witterung im Erzgebirge", s. 149 — 166, Berlin, Akademie-Verlag 1973.
  76. Zvláštnosti městského klimatu jako činitele ovlivňujícího životní prostředí. In: Životní prostředí a bioklimatologie. Sborník 6. celostátní bioklimatologické konference v Liblicích 1973. Praha, Čs. bioklimatolog. spol. při ČSAV 1974, s. 60—75.
  77. Sluneční záření v Podkrušnohoří. (Spoluautor J. Zelený.) Životné prostredie, 8, 1974, ě. 5, s. 240-243.
  78. Dynamická klimatologie. In: Podnebí a počasí v Krušných horách. Praha, HMÚ 1975, s. 95-106.
  79. Tepelný ostrov města. In: Bioklima města a volné krajiny. Cs. bioklimatolog. spol. při ČSAV a VÚB Mariánské Lázně 1976, s. 25-28.
  80. Cíle a metody studia mikroklimatu měst. Folia Fac. sci. nat. Univ. Purkynianae Brunensis. Geographia 10, Brno, UJEP 1976, s. 47-51.
  81. Poznámky k průběhu zimy v Praze. In: Sborník referátů ze semináře k 200. výročí observatoře v Praze-Klementinu. Praha, HMÚ 1977, s. 99-103.
  82. Perspektivy výzkumu v oboru znečištění ovzduší. In: Práce a štúdie HMÚ Bratislava. 18. Bratislava 1978, s. 78-84.
  83. Návrh zjednodušených teplotních klasifikačních kritérií pro klasifikaci klimatu ČSSR. In: Práce a štúdie HMÚ Bratislava. 21. Bratislava 1979, s. 129-136.
  84. Poznámky k průběhu zimy v Praze. MZ, 33. 1980, č. 5, s. 152-155.
  85. O klimatologické klasifikaci teplotního pole atmosféry v ČSSR. In: Práce a štúdie HMÚ Bratislava. 28. Brati­slava 1981, s. 189-194.
  86. Mikroklimatologie a mezní vrstva atmosféry. (Spoluautor P. Prošek.) Brno, UJEP — fakulta přírodovědecká. [Učební texty vysokých škol.] Praha, SPN 1982, 230 s.
  87. Extrémnost studené fronty z 31. 12. 1978 a 1. 1. 1979 (spoluautor J. Štekl). Geofyzikální sborník 1981, 16 s., 26 obr., Praha, Academia (v tisku).

Děkují upřímně paní Vlastě Reinové a pracovníkům ÚFA ČSAV za pomoc při sestavení této bibliografie.

Zesnulý autor publikoval dále celou řadu článků populárně naučného a informativního charakteru, které z rozsahových důvodů nemohly být do uvedeného seznamu zahrnuty.

Jan Munzar a redakce, MZ 1982/1, ročník 35, str. 31-32


 

ZEMŘEL RNDr. FRANTIŠEK REIN, CSc.

Dne 13. března 1981 nás náhle a navždy opustil po krátké nemoci vynikající československý meteorolog RNDr. Franti­šek Rein, CSc, vedoucí pracovník Ústavu fyziky atmosféry ČSAV.

Odešel uprostřed rozmachu svých vědeckých sil, neočeká­vaně, v okamžiku, kdy organizoval mnohé vědecké práce, ve kterých byli zapojeni odborní pracovníci mnoha ústavů naší republiky, řešící úkoly ochrany a čistoty životního prostředí. Do poslední chvíle svého života připravoval na nemocničním lůžku seminář „Vztahy mezi slunečním zářením a atmosfé­rickými ději" a plánoval pln optimismu další vědecké práce pro příští období.

Narodil se dne 27. července 1929 v Praze. Státní reálné gymnázium ukončil v Praze 2, Truhlářské ulici v roce 1948.

V letech 1948 až 1952 studoval na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze obor matematika-fyzika, speciali­zaci astronomie, geofyzika a meteorologie. Svá studia ukončil na nově vzniklé matematicko-fyzikální fakultě v roce 1953, kdy dosáhl hodnosti doktora přírodních věd. Během svých studií byl pomocnou vědeckou silou a v roce 1952 krátce pozorovatelem na Milešovce.

V letech 1952 — 1955 byl řádným aspirantem specializace klimatologie a v roce 1957 obhájil pod vedením profesora RNDr. A. Gregora, DrSc., kandidátskou disertační práci.

Od 14. 8. 1955 pracoval v Geofyzikálním ústavu ČSAV v oddělení klimatologie, jehož se 1. 1. 1956 stal vedoucím. Systematicky se věnoval dynamické klimatologii a klasifikaci klimatu. Významně se podílel na přípravě Atlasu podnebí československé republiky, za který dostal v roce 1961 Hydro­meteorologický ústav Státní cenu Klementa Gottwalda. V ob­dobí 1958 až 1960 vedl dr. Rein meteorologický sektor Geo­fyzikálního ústavu.

Po vytvoření samostatné Laboratoře meteorologie ČSAV byl v létech 1961 až 1962 zástupcem vedoucího laboratoře.

V roce 1963 se oddělení mezní vrstvy atmosféry změnilo na oddělení klimatologie mezní vrstvy atmosféry, jehož byl ve­doucím. Od roku 1972 byl dr. Rein vědeckým pracovníkem tohoto oddělení a po dlouhá léta členem komise pro obhajoby kandidátských a disertačních prací a řady poradních vědec­kých orgánů.

Byl vynikajícím odborníkem mezinárodní úrovně a u nás zakladatelem oboru dynamické klimatologie a fyziky mezní vrstvy. Zároveň mu nebyla cizí ani problematika synoptické a numerické předpovědi počasí.

V každém z nás zůstane navždy uchována poslední před­náška, týkající se synoptického rozboru náhlého, tzv. sil­vestrovského ochlazení 1978/1979, proslovená na semináři pražské pobočky československé meteorologické společnosti při ČSAV, jejímž byl dlouholetým předsedou.

Jeho zájem o stav a rozvoj základní sítě pozorovacích sta­nic a osobní problémy pozorovatelů byly příkladné a mohou sloužit za vzor všem vedoucím pracovníkům majícím na sta­rosti naši staniční síť, a to jak profesionální, tak, a to zvláště, dobrovolnickou.

Málokdo znal tak detailně každý kout naší vlasti, její kli­matické poměry změněné rozvojem průmyslu a mající za následek postupné znečišťování ovzduší a vod. Ve své od­borné činnosti se zvláště soustředil na tři oblasti: na čistotu životního prostředí svého milovaného hlavního města Prahy a problémy severočeské uhelné pánve, kde se rozhodujícím podílem zasadil o vybudování observatoře v Kopistech. Největší jeho láskou, místem práce, odpočinku, uklidnění a se­pětí s přírodou a povětrnostními jevy byly okamžiky, kdy byl na své oblíbené Milešovce, kterou jsme důvěrně nazývali Františkov.

Posluchači oboru meteorologie a klimatologie na matema­ticko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity v Praze a také na přírodovědecké fakultě univerzity Jana Evangelisty Purkyně důvěrně znali svého externího učitele regionální klimatologie a klimatografie ČSSR, ve kterém so spojoval vynikající od­borník s nadaným pedagogem — shovívavým, ale i přísným, s hluboce lidským smyslem pro problémy studentů.

František žil plný, hluboce lidský, harmonický život. Byl čestný, spravedlivý a veselý, výborný společník, který ve chvílích odpočinku, při sklence své oblíbená Lipky, vždy do­kázal svou životní filozofií, předkládanou s nenapodobitelným šarmem, nevtíravé zaujmout každého z nás.

V osobě dr. Františka Reina ztrácí celá československá meteorologická obec vynikajícího vědce, vůdčí osobnost, prů­kopníka nových směrů, a všichni, kteří ho opravdu znali, vzácně čestného, moudrého, vlídného a velkorysého člověka.

Miroslav Škoda, MZ 1981/3, ročník 34, str. 94


 

In memoriam RNDr. Františka Reina, CSc.

Dne 13. březne 1981 zemřel RNDr. František R e i n , CSc., vedoucí vědecký pracovník Ústavu fyziky atmosféry ČSAV. Patřil mezi výrazné postavy československé meteorologie se širokým vědeckým rozhledem. Po počátečních pracech ze synoptické a dynamické meteorologie (o tryskovém proudění, vztahu bouřek k uspořádaným vertikálním pohybům) se věnoval především rozvoji dynamické klimatologie v ČSSR. V tomto směru měla řada jeho prací průkopnický význam. V posledním desetiletí se obzvláště výrazně podílel na řešení meteorologické problematiky znečišťování ovzduší. Velké úsilí věnoval nejenom lepšímu poznání klimatických podmínek v severozápadních Cechách, ale i v pražské oblasti. Publikoval celkem přes 100 původních prací, řadu recenzí a zpráv o řešených úkolech.

Zvláštní zmínky si zaslouží jeho činnost v Československé meteorologické společnosti, kde byl dlouholetým členem Hlavního výboru a předsedou pražské pobočky. Každoročně vykonal pozoruhodnou práci při organizování vědeckých konferencí a seminářů celostátního, příp. mezinárodního charakteru, na nichž už sama jeho přítomnost vždy významně přispívala k vysoké odborné i společenské úrovni.

Značné úsilí věnoval též vědecko-organizační práci. Koordinoval několik významných úkolů státního plánu výzkumu, jejichž cílem bylo zpřesnění poznatků o podmínkách znečištění ovzduší v oblasti Čech. Své bohaté znalosti předával posluchačům v přednáškách na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze a na Přírodovědecké fakultě J. E. Purkyně v Brně. Věnoval se též výchově nových vědeckých pracovníků a jako člen komise pro obhajoby kandidátských disertací řadu těchto prací oponoval.

V RNDr. Františku Reinovi, CSc. ztrácí československá meteorologie nejenom vynikajícího odborníka, ale i člověka vzácných lidských vlastností.

HV ČSMS, Věstník ČSMS 1981/1, červen 1981