Telč 2022

Ve dnech 20. až 22. září 2022 se v Telči, v prostorách hotelu Antoň, uskutečnila výroční konference České meteorologické společnosti. Podtitul letošní konference byl Meteorologické aspekty minulých i budoucích povodní – výročí velkých povodní – 20 let v Čechách, 25 let na Moravě a 150 let na Berounce. Konference byla tradičně organizovaná ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, Ústavem fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. a Univerzitou Karlovou.

Výroční konference byla v letošním roce uspořádána v „novém“ formátu, který jsme představili v roce 2021 v Lounech. Připravili jsme specializovaný hydrometeorologický blok, blok věnovaný novinkám v oboru, panelovou diskuzi na téma změny klimatu a odborné exkurze.

Krátce po 13. hodině v úterý 20. záři konferenci zahájila předsedkyně společnosti Taťána Míková. Za Český hydrometeorologický ústav účastníky pozdravil a přivítal ředitel ostravské pobočky Petr Tušil a za Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. a Karlovu Univerzitu Miloslav Müller. Za „lokální“ organizátory účastníky přivítala Gražyna Knozová a Barbora Kněžínková, které přidaly i několik organizačních pokynů a informací.

První den konference byl věnován prezentacím hlavního tématu letošní konference: Meteorologické aspekty minulých i budoucích povodní – výročí velkých povodní – 20 let v Čechách, 25 let na Moravě a 150 let na Berounce. V této části zaznělo celkem deset příspěvků. První blok konference Meteorologické příčiny povodní do přestávky moderovala Taťána Míková a druhý blok Hydrologické aspekty povodní a hydrologické modely po přestávce Petr Tušil.

Po skončení prezentací proběhla zajímavá diskuse k předneseným příspěvkům a problematice velkých povodní.

Po večeři v 19 hodin se sešel téměř kompletní výbor společnosti. Schůzi výboru řídila předsedkyně společnosti.

Jednání druhého dne konference začalo podle plánu v 9 hodin. Podle obvyklého schématu bylo zahájeno Valné shromáždění společnosti. Pro malý počet účastníků bylo podle stanov jednání Valného shromáždění přerušeno a pokračovalo po skončení dopoledního odborného programu konference.

Třetí blok letošní konference nazvaný Nové a nedávno ukončené studie, projekty a publikace moderoval Pavel Lipina. V tomto bloku zaznělo celkem pět příspěvků. K problematice loňského tornáda a letošních tornád  proběhla zajímavá diskuse.

Před dopolední přestávkou se nám podařilo přesvědčit účastníky ke společné fotografii v atriu hotelu Antoň.

Po přestávce byla zařazena sekce posterů. V sekci byly přihlášeny a prezentovány čtyři postery, ke kterým proběhla rozsáhlá diskuse. Tato na výroční konferenci ČMeS nová sekce byla provázena velkým zájmem účastníků, a jistě bude zařazena i na příští výroční konferenci.

Před obědem pokračovalo Valné shromáždění společnosti, které vedla předsedkyně společnosti Taťána Míková. Členové společnosti byli informováni o činnosti společnosti za poslední rok od volebního valného shromáždění v Lounech v roce 2021. Připomněli jsme si zesnulé kolegy, jejich památku jsme uctili minutou ticha.  Lucie Pokorná nás seznámila s hospodařením společnosti. Zazněly informace o různých očekávaných výročí v následujícím roce. Informovali jsme o uskutečněných konferencích a představili jsme, co nového nás čeká.

Po obědě se většina účastníků zúčastnila komentované prohlídky historického centra Telče. V zajímavém a poutavém vyprávění paní průvodkyně jsme se dozvěděli mnoho informací o historii a současnosti města, zámku, náměstí a starého města. Prohlídku města jsme si nemohli nechat ujít. Město Telč je již třicet let zařazeno mezi památkami UNESCO. Volné odpoledne někteří účastníci využili k návštěvě okolí města, nebo třeba místního pivovaru Trojan.

Po odpolední pauze začala panelová diskuse na téma změny klimatu a jejich důsledků. Diskusi moderovala Taťána Míková. Diskuse se účastnili tři panelisté. Každý panelista měl krátkou prezentaci a poté následovala diskuse k předneseným informacím a tématu.

Zhodnocení výsledků a přínosů konference bylo zakončeno udělením čestného členství České meteorologické společnosti profesoru RNDr. Milanu Lapinovi, CSc. za dlouholetou odbornou, pedagogickou a vědeckou činnost v oboru meteorologie a klimatologie a změny klimatu a za propagaci a osvětu těchto oborů.

Po odborném programu konference připravili organizátoři pro účastníky konference hodinové vystoupení pěvecké skupiny DNA (Dej Nám Akord). V šestičlenném složení vokální skupiny, která vznikla v roce 1994 na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, zazněly autorské skladby, spirituály a vokální jazz&pop. Členem DNA je a jedním z účinkujících v Telči byl člen ČMeS Petr Štěpánek.

Druhý den výroční konference byl zakončen společenským večerem s večeří formou rautu.

Závěrečný (třetí) den byl věnován odborným exkurzím. Na rybníku a jeho přítocích v zámeckém parku v Telči proběhla prezentace hydrologické přístrojové techniky. Více než hodinu zajímavě povídal a předváděl měření různými typy přístrojů Karel Kněžínek z oddělení hydrologie brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Po hydrologické prezentaci se zhruba polovina účastníků přesunula na nedalekou profesionální meteorologickou stanici Kostelní Myslová.

Pro účastníky konference jsme připravili obvyklý sborník abstraktů, který byl k dispozici v elektronické podobě a pro několik zájemců také v tištěné podobě. Poděkování za jeho přípravu a tisk patří Tiskovému a informačnímu oddělení ČHMÚ a jeho tiskárně.

Na konferenci, na kterou zavítalo 53 účastníků, zaznělo celkem 15 příspěvků ve třech již uvedených blocích. Byly prezentovány čtyři postery a v panelové diskusi zazněly tři krátké prezentace s obsáhlou diskusí. Podle ohlasů účastníků se domníváme, že se letošní výroční konference ČMeS vydařila a účastníci se dozvěděli mnoho nových a zajímavých informací, inspirovali se přednesenými příspěvky a navázali nová profesní a osobní přátelství.

Odborný program konference

Blok 1: Meteorologické příčiny povodní

Miloslav Müller (ÚFA AV ČR): Meteorologické příčiny extrémních povodní v Česku

Olga Halásová (FTK UP): Přívalová povodeň 1. června 1921

Martin Novák (ČHMÚ): Meteorologické příčiny povodní na severu Čech v červenci 2021

Pavel Jůza (ČHMÚ): Některé srážkově významné situace na přelomu dubna a května

Petr Zacharov (ÚFA AV ČR): Historické předpovědi srážek z reanalýz ALADIN

Blok 2: Hydrologické aspekty povodní a hydrologické modely

Jan Daňhelka (ČHMÚ): Jak by proběhly dnes? K výročí povodní 1872, 1997 a 2002

Veronika Šustková, Alena Kamínková (ČHMÚ): Problematika vydávání hydrologických výstražných informací za různých typů povodňových situací

Jan Unucka (ČHMÚ): Rekonstrukce katastrofální povodně roku 1872 na Blšance

Martin Vokoun (ÚFA AV ČR): Kalibrace předpovědi srážek pro hydrologické modelování s využitím neuronových sítí

Milan Lapin (FMFI UK): Možný vplyv klimatickej zmeny na zrážkový režim

Blok 3: Nové a nedávno ukončené studie, projekty a publikace

Adam Valík (ČHMÚ): Pozorované trendy a charakteristiky bouřkových situací v České republice v letech 1961-2022

Miloslav Müller a kol. (ÚFA AV ČR): Nasycenost povodí před silnými srážkami a povodněmi v Česku

Petr Zacharov (ÚFA AV ČR): FROST - předpověď teploty povrchu českých dálnic

Miloslav Staněk (Meteopress, spol. s r. o.): Ničivé tornádo 24. 6. 2021, výsledky podrobného zpracování škod

David Rýva (ČHMÚ): Použití nové Mezinárodní Fujitovy stupnice pro konečné hodnocení loňského ničivého tornáda.

Posterová sekce

Gražyna Knozová (ČHMÚ): Výskyt extrémních krátkodobých srážek na Telčsku

Lucie Pokorná (ÚFA AV ČR): Verifikace PERUN/Reanalysis na Evropské doméně

Jan Procházka (FZT JU), Miroslav Tesař (ÚH AV ČR): Amatérské a výzkumné meteorologické stanice s automatickým měřením srážek na Šumavě

Zuzana Rulfová (ÚFA AV ČR): Konvekční a vrstevnaté srážky v Česku 1982-2021

Panelová diskuse na téma změna klimatu a její důsledky

Milan Lapin (FMFI UK): Podiel človeka na globálnej klimatickej zmene z pohľadu fyziky klimatického systému Země

Radim Tolasz (ČHMÚ): Klimatická změna, 6. hodnotící zpráva IPCC

Petr Štěpánek (Ústav výzkumu globální změny AV ČR): Změna klimatu a dopady na ČR

Odbornou část výroční konference zahájil s jednou z hlavních a vyžádaných prezentací Miloslav Müller. V zajímavé přednášce věnované meteorologickým příčinám extrémních povodní v Česku hodnotil příčiny na příkladu největších povodní května 1872, července 1897, července 1997 a srpna 2002. Za příčiny označil cirkulační anomálie, tok vlhkosti a vertikální rychlost. Posluchačům slíbil, že až bude v důchodovém věku, provede hydrometeorologické vymezení střední Evropy.

Přívalovou povodeň z 1. června 1921 v okolí Červené hory v Jeseníkách prezentovala Olga Halásová. Podle dostupných informací a provedeného zpracování několika autorů se jednalo pravděpodobně o největší přívalovou povodeň z hlediska dosaženého průtoku a o největší sesuvy půdy po přívalové povodni na území Moravy a Slezska v průběhu 19. a 20. století.

Třetím přednášejícím byl Martin Novák, který vystoupil s meteorologickými příčinami povodní na severu Čech v červenci 2021. Autor charakterizoval tyto povodně jako ani ne tak extrémní, jako spíše podivné. Apeloval na fakt, že je potřeba hlídat i situace s nižší hodnotou CAPE, ale dostatkem srážkových vod, přistupovat k radarovým informacím s vědomím útlumů a věnovat vyšší pozornost operativním informacím ze srážkoměrů.

Čtvrtým přednášejícím byl Pavel Jůza s informacemi o některých srážkově významných situacích na přelomu dubna a května. Tyto epizody často přecházejí ve vyšších polohách ve vyšší nebo vysoké hodnoty sněhové pokrývky, jako např. epizody 26. až 30. května 1966 a 15. až 19. května 2010 na Lysé hoře, 9. až 11. května 1965 na severu Čech, 21. až 24. dubna 1980 na celém území, 1. až 4. května 2011 i v nižších polohách republiky nebo 14. až 19. dubna 1955.

Pátou přednáškou v úvodním bloku byla prezentace Petra Zacharova na téma historické předpovědi srážek z reanalýz ALADIN. Autor uvedl, že se jedná o malou část v rámci velkého projektu PERUN pod dozorem hlavního řešitele projektu PERUN (Radim Tolasz), který zrovna v době prezentace vstoupil do jednacího sálu. Cílem výzkumu je nalezení systematických chyb v předpovědi pro srovnání do budoucna. Nejedná se o „hanění ALADINa, jak mu to nejde“. Hovoříme o přecenění srážek v horských oblastech a nárůstu střední chyby s rostoucí nadmořskou výškou.

Po přestávce zahajoval blok o hydrologických aspektech povodní a hydrologických modelech Jan Daňhelka se zamyšlením, jak by extrémní povodně (1872, 1997 a 2002) proběhly dnes. Autor označil epizodu v roce 1872 za etalon přívalové povodně (katastrofy). Povodeň roku 1997 jako katastrofu na úsvitu IT doby a povodeň v roku 2002 s hydrologicky dokumentovaným maximem pro výjimečně dobře „povodňově prozkoumané“ povodí Vltavy. Zajímavostí bylo i jakési porovnání všech tří povodní a diskuse, jak byla asi velká povodeň z roku 1432 a ta z roku 1118 popsaná v Kosmově kronice. „Díky těmto povodním víme, jaká jsou rizika a možné extrémy“.

Alena Kamínková prezentovala problematiku vydávání hydrologických výstražných informací za různých typů povodňových situací, kterou připravila se svou kolegyní Jarmilou Šustkovou. Na příkladu roku 2020 uvedli odlišné přístupy hydroprognostika při vydávání výstražných informací pro povodně z tání sněhu v kombinaci s dešťovými srážkami, přívalové povodně a povodně z regionálních déle trvajících dešťů. Autorky byly požádány o přednesení této prezentace i na tradiční konferenci věnované problematice malých povodí v květnu příštího roku.

Rekonstrukce katastrofální povodně roku 1872 na Blšance zaznamenala velký zájem a ohlasy z publika. Nejdříve prezentoval Jan Šrejber způsoby a metody rekonstrukce této povodně a nazval ji učebnicí extrémních jevů. Byla to první historicky zdokumentovaná povodeň a to zejména díky rozvoji a oblibě fotografie. Jan Unucka nastínil zpracování dostupných dat v GIS (kombinace digitálního modelu terénu se zaměřením koryt toků) a výstavbu srážkoodtokových a hydraulických modelů. „GIS a matematické modely nejsou dokonalé, ale v zásadě je to v současnosti to nejlepší, co máme k dispozici pro simulaci a predikci hydrologických extrémů“.

Martin Vokoun prezentoval za kolektiv autorů problematiku kalibrace předpovědi srážek pro hydrologické modelování s využití neuronových sítí. „Předpověď srážek je významným zdrojem nejistoty pro hydrologické modelování“. Cílem této práce bylo (je) otestování kombinace tří odlišných postprocessigových metod a vyhodnocení jejich přínosu na přesnost predikce srážek pro hydrologické modelování na třech vybraných povodích v ČR.

Poslední prezentací prvního konferenčního dne byla prezentace profesora Milana Lapina na téma možného vlivu klimatické změny na srážkový režim. Z výsledku zpracování 557 srážkoměrných stanic na Slovensku s kompletní nebo téměř kompletní řadou měření za období let 1950–2015 je zřejmé, že roční srážkový trend je téměř nulový a klesá počet cyklonálních situací (a tím četnost extrémních denních úhrnů srážek).

V obsáhlé závěrečné diskusi zaznělo, že bylo při povodni 1872 zničeno 40 % chmelnic. Povodeň přišla v sobotu v noci a ušetřeni byli ti, co byli tou dobou v hospodě... V roce 2002 byly vyšší regionální škody než v roce 1997, což ovšem souvisí i s tím, že společnost bohatne. Velké riziko je v tom, že máme velké odstupy od povodní a lidé zapomínají. Zazněly příspěvky do diskuse k vlivu vltavské kaskády na povodně, jejich průběh a transformaci. Kaskáda odfiltrovala malé povodně (do 20leté vody), které lidé v blízkosti řeky zažívali často. Relativně přibývá letních povodní na úkor dříve běžnějších povodní z tání sněhu. Dva roky po velkých povodních se nestavělo v záplavových územích, potom už bohužel opět stavby rostou (jsou jen nepojistitelné). Chybí osvěta státní správy. „Hrajeme v kostky každý rok na každém místě“ řekl M. Müller při interpretaci, co je 500letá povodeň. Podle 6. hodnotící zprávy IPCC se extremita srážek globálně zvyšuje, konstatoval Radim Tolasz. Na závěr diskuse byl uveden postřeh z pléna k extremitě povodní v roce 1997 na Moravě. Kdyby se silnější první vlna povodně (v počátku července) vyměnila s druhou slabší vlnou v druhé polovině července, byl by to armagedon.

Druhý jednací den a třetí blok (Nové a nedávno ukončené studie, projekty a publikace) zahájil Adam Valík s prezentaci pozorovaných trendů a charakteristik bouřkových situací v České republice. Na vzorku 790 tisíců údajů o bouřkách v klimatologické databázi CLIDATA ukazoval první výsledky zpracování. Kvalitní zpracování poskytuje pouze dataset bouřek z profesionálních meteorologických stanic od roku 1961. Diskusi a pozornost vyvolalo zpracování bouřek podle intenzity, která není jasně definovaná.

Problematiku nasycenosti povodí před silnými srážkami a povodněmi v Česku nastínil Miloslav Müller. Jak nasycenost ovlivnila hydrologickou reakci na srážky. Např. nasycenost povodí v srpnu 2002 byla 3 až 4 krát vyšší oproti normálu, v roce 1872 2krát vyšší.

Petr Zacharov informoval o projektech a modelech pro předpovědi teploty povrchu českých dálnic a silnic (FROST, ICEWARN, model FORTE). Referoval o opravách chyb ze 726 silničních stanic ŘSD, o „fake“ stanicích, o nepoměru počtu silničních stanic v Praze (23 stanic) a v Berlíně (800 stanic) a o unikátnosti měřících bodů zastíněných budovami a dopravními značkami.

Závěru bloku se ujal Miloslav Staněk, který za nemocného Davida Rývu prezentoval složitou problematiku použití nové Mezinárodní Fujitovy stupnice pro konečné hodnocení loňského ničivého tornáda a plynule přešel k prezentaci ničivého tornáda 24. června 2021 na jižní Moravě s výsledky podrobného zpracování škod. Autor uvedl rozdíly mezi hodnocením v USA a u nás (rozdílnost konstrukcí budov, a tím i škod). Do hodnocení se zapojili i stavaři a statici, řešili i kompozici malty ve stavbách. Při vyhodnocení tornáda z loňského roku bylo zasažené území rozšířeno na šířku až 2,8 km. Hodnocení škod na vegetaci je problematické. Jako neefektivní se ukázalo terénní šetření formou tužka a papír. Účinnější jsou fotografie s geolokací, nezbytné jsou letecké snímky a videa, využívání dronů a je potřeba zkoumat i okolí škod po tornádu. Autor uvedl, že se v letošním roce v Česku vyskytlo už pět „romantických“ tornád.

Panelovou diskusi moderovala Taťána Míková. Probíhala ve středu 21. září v odpoledních hodinách. Účastnili se jí tři panelisté: Milan Lapin, Radim Tolasz a Petr Štěpánek. Každý z panelistů měl krátkou prezentací hlavních myšlenek. Po každé prezentaci probíhala diskuse jak mezi panelisty, tak mezi účastníky konference. Prof. Lapin prezentoval fyzikální úvod do klimatické změny, nastínil rozdíly názvosloví klimatická změna a klimatické změny a připomenul časté dezinformace v této oblasti. Radim Tolasz uvedl, že i přes „klimatologicky korektní přátelství“ trvající již déle než 35 let se s prof. Lapinem úplně neshoduje v terminologické oblasti (antropogenní a přirozená klimatická změna). Dále informoval o nárůstu CO₂ od roku 1990 do roku 2019 o 55 ppm (tj., že v této oblasti není lidstvo příliš úspěšné i přes velkou snahu). Na příkladech ukazoval a vyvracel tvrzení oponentů, kteří uvádějí, že „IPCC je příliš a zbytečně pesimistická organizace“. Petr Štěpánek se ve své prezentaci zaměřil na očekávané změny v ČR do roku 2050 a 2100. Do roku 2100 se očekává  nárůst průměrné teploty vzduchu o 2 až 4 °C, do konce století vymizí sníh v nižších polohách a budou narůstat extrémy počasí. Ač se roční trend srážek téměř nemění, mění se rozložení srážek podle ročních období. Očekává se pokles jarních srážek, což je nepříznivé zejména pro zemědělství. Při diskusích zazněly informace o zvyšujícím se počtu jarních mrazíků („vše, co se dá vypálit, má už nyní problém“). Jednu generaci škůdců vegetace obvykle zvládne, tři generace, jak tomu bývá v suchých a teplých letech u kůrovce, už stromy nezvládnou. Zvyšuje se počet tropických dnů, což je patrné zejména ve městech, kde nabývá na významu řešení celé problematiky tepelného ostrova měst. Bylo připomenuto tvrzení Martina Možného z roku 2016 (Ostrožská Nová Ves, výroční seminář ČMeS), že teplotní změny u nás přejí spíše vínu než chmelu. Opět se diskutovala problematika adaptací nebo mitigací, a co je lepší. „Jde o to, zda bohatý svět pomůže chudým státům zvyšovat jejich rozvoj a „blahobyt“ bez navýšení emisí CO₂ “. Zaznělo striktní doporučení, aby bohatý svět snížil spotřebu (30 % potravin se celosvětově vyhodí). Snižování spotřeby znamená vyrábět a nakupovat jen kvalitní zboží. Zazněla rovněž otázka: „Co může udělat a dělat obyčejný člověk v ČR pro snížení negativních dopadů změny klimatu?“ Odpověď zněla, že klíčová jsou pochopitelně opatření v energetice, průmyslu, zemědělství, apod. Nicméně i individuální solární elektrárny mohou sehrát důležitou roli, pokud jich bude hodně. Paradoxně může pomoci současná energetická krize. Alarmující je i množství vyhozených potravin. Planeta jako taková a její ekosystém si poradí, ale lidstvo je zranitelnější. Z každé krize se můžeme poučit.

Na příští výroční konferenci České meteorologické společnosti, která se bude konat v termínu 19. až 21. září 2023 (zatím není známo kde) se problematice změny klimatu budeme opět věnovat. Připomeneme si 65. výročí založení společnosti, 30. výročí samostatné České meteorologické společnosti a také to bude již 30 let od doby, kdy byl vydán Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Poznamenejte si tento termín do svých kalendářů a jste srdečně zváni.

Více informací, fotodokumentaci, prezentace a sborník abstraktů v pdf formátu najdete na stránce konference: http://www.cmes.cz/cs/konference2022.

Taťána Míková a Pavel Lipina

V příloze naleznete sborník abstraktů z výroční konference v Telči, program konference a několik fotografií.