Liblice 13. - 16. 10. 1964

Meteorologická konference

Výroční konference Československé meteorologické společnosti 1964

Československá meteorologická společnost ve spolupráci s Ústavem fyziky atmosféry ČSAV uspořádala ve dnech 13. až 16. října 1964 meteorologickou konferenci v Domě vědeckých pracovníků v Liblicích. Pořadatelé vycházeli z tradic konferencí z padesátých let, které připravoval Hydrometeorologický ústav. Na rozdíl od těchto konferencí, zabývajících se bezprostřední problematikou meteorologické služby, liblická konference se zaměřila na vědecké a výzkumné otázky meteorologie. K účasti byli též přizváni odborníci ze zahraničí.

Program konference se soustředil na tři skupiny otázek, které byly začleněny do zvláštních odborných sekcí. První den bylo nespecializované zasedání, vyhrazené pro referáty o tematice, která je důležitá pro všechny meteorology bez ohledu na jejich užší zaměření.

Nemohu zde podat výčet přednesených referátů a nepřísluší mi hodnotit význam a přínos jednotlivých příspěvků. Zmíním se jen globálně o náplni jednotlivých sekcí a o otázkách, kterým byla věnována větší pozornost. Přednesené referáty spolu s obsahem diskuse budou uveřejněny ve sborníku konference. Jeho vydání připravuje v německém jazyce Nakladatelství ČSAV. Sborník vyjde pravděpodobně až na začátku roku 1966.

Úvodem prvního dne konference, po slavnostním zahájení, přednesli naši přední odborníci zprávy o vývoji meteorologie v ČSSR, a o stavu a organizaci meteorologické služby, výzkumu a výuky. Tyto referáty měly především informovat zahraniční účastníky.

Na odpoledním zasedání se pozornost soustředila na automa­tizaci v meteorologii, počínaje technikou měření až po zpracování výsledků klimatologických pozorování.

Druhý den jednání byl věnován meteorologii mezní vrstvy atmosféry. Tato disciplína v moderním fyzikálním pojetí se u nás dříve nepěstovala a je proto pochopitelné, že vědecký tón udávaly především přednášky zahraničních účastníků. Dopo­ledne převažovaly práce zabývající se radiačními a tepelnými poměry v přízemní vrstvě. Ucelenou skupinu tvořily referáty slovenských pracovníků o poměrech v tatranské oblasti.

Odpoledne byla na programu komínová meteorologie. Pět referátů pojednávalo o fyzikálních podmínkách šíření exhalací z továrních komínů. Další přednášející hovořili o této problema­tice spíš z bezprostředního praktického hlediska, zabývali se technikou meteorologických a hygienických průzkumů a hodno­tili jejich výsledky.

Další sekce byla vyhrazena výzkumu vody v atmosféře. Významnou skupinu zde tvořily referáty o mikrostruktuře oblaků a o fyzikálních a fyzikálně chemických podmínkách umělé infekce oblaků. Výzkum těchto procesů se u nás již po několik let pro­vádí a pracovníci Ústavu fyziky atmosféry využili této příleži­tosti ke konfrontaci svých výsledků s analogickými výzkumy povolaných zahraničních odborníků.

Odpoledne byly na pořadu klimatologické a hydrologické studie o vodním režimu některých oblastí, biometeorologické práce o výparu a referáty o nových přístrojích a technice měření srážek.

Pořad posledního dne jednání byl vyplněn přednáškami o vše­obecné cirkulaci atmosféry a o předpovědi počasí. Několik referátů pojednávalo o dlouhodobém chodu počasí a jednotlivých meteorologických prvků a o klimatologických předpovědích. Jednalo se o práce vycházející ze statistického hodnocení chodu počasí a sezónních změn cirkulace. Větší pozornost věnovali přednášející počasí v zimním období.

V oboru krátkodobé předpovědi počasí dominovaly referáty pracovníků Brandejsovy školy o objektivních předpovědích. Účastníci byli informováni o našich praktických zkušenostech s početní předpovědí a o některých možnostech dalšího zlepšo­vání prognosních modelů. Někteří referující se zabývali základnimi teoretickými otázkami dynamiky atmosféry, jejichž studium je podmínkou pro další rozvoj numerických předpovědí.

V rámci konference byla 17. října uspořádána exkurze na meteorologickou observatoř ÚFA na Milešovce, která se v tomto roce dožívá šedesáti let své existence.

Zájem o účast na konferenci byl nečekaně velký, takže nakonec výbor konference, v jehož čele stál prof. Konček, musel z tech­nických důvodů odmítat další přihlášky, a to i u zahraničních pracovníků. I tak byl značně překročen limit daný technickými možnostmi DVP v Liblicích. Celkem se konference zúčastnilo 48 zahraničních a 103 domácích odborníků. Na konferenci bylo předneseno 70 referátů, z toho 22 připravili zahraniční hosté.

Potěšitelné bylo, že ze zahraničí projevili zájem o účast uzná­vaní odborníci. Práce profesorů Sulakvelidzeho, Šiškina, Kačurina a Moračevského ze Sovětského svazu, Hinkellmanna, Wippermanna, Georgiiho a Jacobiho z NSR a Steinhausera z Rakouska jsou známy na celém světě. Podobně bychom mohli jmenovat prof. Madeho z NDR, prof. Lambora z Polska, prof. Zache z Maďarska a další. Zástupci ČSMS využili přítomnosti oficiálních delegaci sesterských meteorologických společností z Polska, NDR á Maďarska a předseda ČSMS prof. Gregor s nimi podepsal dohodu o rozšíření spolupráce.

Myslím, že nečekaně vysoká účast zahraničních meteorologů svědčí o tom, že program konference byl správně orientován na živé a naléhavé problémy. K tomuto závěru opravňuje též velký ohlas a účast našich pracovníků z jiných oborů, zejména z hospo­dářsky významných odvětví. Z velkého zájmu odborníků z okol­ních států snad možno vyvodit další příjemný a zároveň zavazu­jící poznatek o dobrém jménu československé meteorologie v zahraničí.

Konference demonstrovala rychlý rozvoj jednotlivých odvětví meteorologie a postupný přechod od popisných metod k progre­sivním fyzikálním postupům. Ukázalo se též, že i v rámci jednot­livých odvětví je problematika tak široká, že si namnoze odbor­níci z téže sekce „nerozuměli". Napříště by snad bylo účelné vybrat pro konferenci užší tematiku a přísněji vybírat referáty, jak pokud se týká jejich zaměření, tak i pokud jde o odbornou úroveň.

Hlavní přínos konference spatřuji v tom, že naši pracovníci dostali příležitost seznámit se se stavem a výsledky výzkumu jednotlivých odvětví v zahraničí a k navázání osobních styků a spolupráce. Ve výzkumu se dnes izolovaně od zahraničí nedá úspěšně postupovat a podobných možností máme bohužel velmi málo. Je proto třeba plně využít všech poznatků z konference a doufejme, že se mezinárodní setkání odborníků z jednotlivých odvětví meteorologie budou pořádat ve střední Evropě častěji.

Obr. 1. Projev předsedy čs. met. společnosti prof. dr. A. Gregora DrSc.

B. Böhm, MZ 1965/1, ročník 18, str. 22-23