You are here

Jizerka 2022

Meteorologická konference Jizerka 2022

 

Ve dnech 17. – 19. května 2022 se na Jizerce v Jizerských horách (Panský dům a Pyramida) konala meteorologická konference pod názvem Jizerka 2022 pořádaná Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) a Českou meteorologickou společností (ČMeS).

Úvod a záměr konference

Ve dnech 14. – 15. června 2017 se na Lysé hoře v Beskydech konala meteorologická konference s názvem Lysá hora – 120 let meteorologických měření a pozorování, která byla primárně uspořádána k tomuto výročí. Konference se věnovala převážně problematice horské meteorologie a klimatologie a byla také věnována vzpomínce náhlého úmrtí dlouholetého pozorovatele a vedoucího stanice na Lysé hoře pana Vladimíra Ondrucha. Na tuto beskydskou konferenci se přihlásilo 105 účastníků a přijeli téměř všichni. Bylo přihlášeno celkem 50 příspěvků, z nichž 48 bylo prezentováno jejich autory ve dvou jednacích dnech. Podle hojné účasti, velkého množství přihlášených příspěvků a pozitivních ohlasů jsme dospěli k názoru, že tento koncept primárně provozní, meteorologické konference zaměřené na problematiku horských oblastí je životaschopný a je o něj zájem. Z tohoto důvodu jsme se na konci léta roku 2018 dohodli, že uspořádáme podobnou konferenci v roce 2019 na Šumavě.

Ve dnech 14. – 16. května 2019 se v Obecním sále na Kvildě konala meteorologická konference pod názvem Šumava 2019 pořádaná Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), neformálním spolkem SUMAVA.EU a Českou meteorologickou společností (ČMeS) ve spolupráci se Správou Národního parku Šumava (NP Šumava) a obcí Kvilda. Místo konání konference bylo záměrně zvoleno na Šumavě, která je nejrozsáhlejším pohořím Česka s nejvyšším podílem území nad 1000 m n. m. Meteorologická měření zde mají bohatou historii, velmi aktivní současnost a jistě velkou budoucnost. To je zásluha zejména díky ČHMÚ, aktivitám akademické sféry a meteorologickým nadšencům ze Šumavy pod hlavičkou SUMAVA.EU, potažmo i NP Šumava. Konference byla rozdělena do osmi bloků, do kterých bylo připraveno celkem 46 příspěvků, z toho 44 bylo na této akci prezentováno. Na konferenci bylo přihlášeno 109 účastníků, ze kterých se nakonec omluvili pouze čtyři. Do všeobecné sekce o Šumavě (historie, současnost a budoucnost) jsme navíc pozvali a požádali o vystoupení pět prezentujících.

Na základě velkého zájmu o účast na zmíněných dvou konferencích a také velkého množství přihlášených příspěvků jsme se rozhodli uspořádat v obdobném schématu v pořadí již třetí horskou meteorologickou konferenci. Organizační výbor konference ve složení Pavel Lipina, Vladimíra Volná, Jan Jirák, Dáša Richterová, Václav Vajskebr (ČHMÚ) a Jan Procházka (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích) po dohodě s vedením ČHMÚ navrhl možnost konání konference v pravidelném dvouletém cyklu a hledal vhodné místo pro uspořádání této akce. Z několika navržených lokalit Jizerských hor byla vybrána lokalita na Jizerce a termín byl předběžně stanoven na 18. – 20. května 2021. Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci způsobené virem SARS-CoV-2 bylo však již v listopadu 2020 rozhodnuto o odložení konání této konference. V návaznosti na to byl na podzim roku 2021  naplánován nový termín na 17. – 19. května 2022.

Jizerské hory jsou plošně relativně malým pohořím, mají však velké množství zajímavých lokalit. Celkem rychle jsme se shodli, že to správné místo pro horskou meteorologickou konferenci je Jizerka. Jizerka je bezesporu jedna z nejpůvabnějších horských osad v Česku, je to turisticky známá a celoročně velmi exponovaná lokalita. Meteorologicky patří mezi nejzajímavější lokality v rámci celé republiky, vyhlášená svou silnou mrazivostí a velkou tradicí měření a pozorování. Ostatně celé Jizerské hory jsou osazeny velkým množstvím meteorologických a hydrologických stanic a to nejen ze strany ČHMÚ, ale celé řady dalších institucí a amatérských meteorologů. Je to místo zaslíbené jak provozním měřením, výzkumu či účelovému monitoringu.

Byli jsme si vědomi toho, že Jizerka je turisticky atraktivní lokalita, kde cenová hladina ubytování a gastronomie bude relativně vysoká. Vzhledem k požadované kapacitě minimálně 100 osob v sále byly jen dvě možnosti. Bývalá Nová Huť, tj. penzion Sklárna nebo Panský dům a Pyramida. Naše jednání jsme plánovali na květen, kdy bývá na Jizerce ještě chladno. Jelikož se sál Penzionu Sklárna nedá dostatečně vytopit, volba padla na objekt bývalé brusírny skla, později první restaurace v osadě, nyní Pyramida. Turistický potenciál Jizerky zhodnotili manželé Dudovi, kteří nemalým nákladem dokončili opravu Panského domu a Pyramidy. Na uspořádání meteorologické konference jsme se na všem dohodli s paní Lucií Hauerovou, kteří jsou spolu s manželem nájemci Panského domu a Pyramidy. Protože jsme, jako u předchozích konferencí, chtěli zajistit také levnější variantu ubytování a umožnit tak dostupnost na konferenci i pro meteorologické nadšence, důchodce i jiné zájemce, zajistili jsme proto skromně a stylově vybavenou chalupu Jizerka č. 11 pana Miroslava Vrkoslava. To se nakonec ukázalo jako jeden ze základních pilířů úspěchu celé konference.

Měření ve středních a vyšších polohách je daleko náročnější jak na techniku, tak na pozorovatele a má řadu problémů a úskalí. Svá specifika má rovněž předpověď počasí pro hory a tvorba klimatologických charakteristik. I když na našem území nemáme velehory, tak jsou kvalitní předpovědi pro naše hory důležité nejen pro turisty, ale i pro řadu činností, které jsou zde často závislé právě na počasí, nebo mají k počasí úzký vztah. Oslovili jsme proto řadu odborníků a meteorologických nadšenců z ČHMÚ, kolegů z Jizerských hor a okolí, kteří se meteorologií a klimatologií zabývají buď přímo profesně, nebo je to jejich velký koníček, případně je jejich činnost s počasím pevně spjata. Předpokládali jsme, že ti všichni mohou k tématu říci mnoho zajímavého. Stalo se již tradicí, že se horské konference účastní i kolegové z Polska a ze Slovenska. Na Jizerku přijeli nejen pracovníci ze Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ), ale početné zastoupení bylo i ze Strojnické fakulty Technické univerzity v Bratislavě. Se dvěma zajímavými příspěvky o meteorologických měřeních na horách přijeli i polští kolegové z Ústavu meteorologie a vodního hospodářství Wroclaw.

Na konferenci bylo v době uzávěrky přihlášeno 108 účastníků, ze kterých se nakonec omluvili pouze čtyři. Současně bylo zaregistrováno celkem 48 příspěvků, z toho 44 bylo na této akci prezentováno.

Program konference

Program meteorologické konference Jizerka 2022 byl třídenní, přednášky zazněly v šesti tematických blocích. V druhém dnu konference byl odpolední program věnován odborným exkurzím a návštěvám zajímavých lokalit. Jména autorů příspěvků, přednášejících a moderátorů si zde dovolujeme uvést bez titulů.

 

Bloky konference:

I.  Zahájení konference, přivítání účastníků a hostů, organizační záležitosti

II.  Jizerské hory – historie, současnost a budoucnost

III.  Meteorologická a jiná měření v Jizerských horách (včera, dnes a zítra)

IV.  Problematika měření na horách – horské stanice, meteorologické přístroje a technika na horách

V.  Klimatologická zpracování, charakteristiky území a klimatická změna ve středních a vyšších nadm. výškách

VI.  Exkurze na nejen meteorologicky zajímavé lokality Jizerských hor

VII.  Hydrologie a kvalita ovzduší středních a vyšších poloh

VIII.  Problematika předpovědi počasí, synoptické hodnocení a hydroprognóza ve středních a vyšších polohách

IX.  Zakončení konference, vyhodnocení nejlepších příspěvků

 

Konferenci za organizační výbor zahájil v 13.00 hodin Pavel Lipina, který rovněž seznámil účastníky s organizačními pokyny. Za Českou meteorologickou společnost přivítala účastníky její předsedkyně Taťána Míková.

Ve druhém bloku konference, kterou moderoval Pavel Lipina, byly prezentovány čtyři příspěvky. Blok byl věnován převážně nemeteorologickým informacím o Jizerských horách, zejména o ochraně přírody a krajiny na území CHKO, o práci Horské služby. Velmi inspirativní byla prezentace Jirky Jirouška, ze vzduchu fotícího profesionálního fotografa, který se účastnil naší konference již podruhé. Jeho fotografie se staly nedílnou součástí našich horských konferencí. Objevují se na pozvánkách, v přednáškách či na obalu sborníku z konference. Šikmé letecké pohledy na hory jsou vynikající a dodávají konferenci další dimenzi. Prezentoval průlet Jizerskými horami s podrobným komentářem k místopisu, a informace k focení na padáku. Přispěl rovněž aktuálními ranními fotkami Jizerky ve středu ráno.

Třetí blok o meteorologických a jiných měření v Jizerských horách moderovala Taťána Míková. Zaznělo zde devět z deseti plánovaných příspěvků převážně věnovaných historickým a současným meteorologickým a hydrologickým měřením v Jizerských horách, včetně mikroklimatických měření na lesních i nelesních plochách. Představeny zde byly také historie a současná činnost regionálního pracoviště ČHMÚ, výsledky monitoringu kvality vod na jizerskohorských přehradách, nebo historie meteorologických pozorování na Smrku, nejvyšší hoře Jizerských hor na české straně.

Čtvrtý blok byl rozdělen do dvou dnů. První polovinu v úterý večer, který moderoval Jan Jirák, zaznělo šest příspěvků zaměřených na meteorologická měření na horách týkajících se automatických a manuálních měření sněhu, nebo historie měření na konkrétních horských stanicích, či vlivu počasí na návštěvnost nejvyšší hory Beskyd. Jednání prvního dne konference bylo zakončeno těsně před 19. hodinou. Po večeři se rozproudila živá diskuse nad prezentovanými příspěvky a k tématům meteorologie a hydrologie obecně.

Souběžně se rovněž uskutečnilo jednání výboru České meteorologické společnosti, ke kterému byl poskytnut salónek Pyramidy.

I přes dlouhý první konferenční večer jsme pro velké množství příspěvků začínali druhý jednací den již od 8.30 hodin. Program pokračoval čtvrtým blokem příspěvků (Problematika měření na horách). V tomto bloku, který moderovala Dáša Richterová, do přestávky zaznělo pět ze šesti plánovaných příspěvků. Ač se jednalo o příspěvkově nejrozsáhlejší blok, podařilo se díky ukázněnosti přednášejících a profesionálnímu vedení moderátorů dodržet vymezený čas pro jeho trvání. Vzhledem k pěknému počasí se nám o přestávce mezi jednáním bloků podařilo díky fotografce Haně Stehlíkové udělat společné foto účastníků před Pyramidou.

Po přestávce pokračovala konference pátým blokem. Tento blok věnovaný klimatologickým zpracováním a charakteristikám zejména ve vyšších polohách s informacemi ke změně klimatu. V tomto bloku, který moderoval Libor Černikovský, bylo prezentováno devět příspěvků. Kromě porovnání dlouhodobých časových řad jednotlivých meteorologických prvků, porovnání a charakteristik jednotlivých pohoří Česka zde zazněl i příspěvek o trendech sněhových charakteristik ze Slovenska.

Po obědě se uskutečnily exkurze a návštěvy zajímavých míst na Jizerce a jejím okolí (viz. níže).

Od 19 hodin se v sále restaurace Pyramida konal společenský večer účastníků konference s večeří formou rautu, přičemž se neustále diskutovalo o různých více či méně meteorologických a hydrologických tématech. Diskusní debaty probíhaly zpočátku více hromadně, později spíše v jednotlivých sekcích v prostorách Panského domu, Pyramidy a chaty Jizerka.

Program posledního dne (čtvrtek) konference začal podle plánu opět krátce po 8.30 hodin. I když se konferenční sál tento den plnil ještě chvíli po zahájení, sešlo i tentokrát mnoho účastníků. První dvě prezentace ještě zahrnovaly klimatologická hodnocení sněhu a reanalýzu dat pro střední Evropu, posléze program konference pokračoval sedmým blokem, který byl zaměřený k problematice hydrologie a kvality ovzduší ve vyšších polohách. Zde zazněly tři ze čtyř plánovaných přednášek věnované hydroekologickým problémům odvodněných rašelinišť a kvalitě ovzduší a životního prostředí v Jizerských horách a okolí. Ranní jednání konference moderovala do přestávky Stanislava Kliegrová.

V osmém bloku s názvem Problematika předpovědi počasí, synoptické hodnocení a hydroprognóza zejména ve středních a vyšších oblastech, který moderoval Jan Procházka, zaznělo šest příspěvků. Tento poslední blok konference byl naplněn přednáškami o nebezpečných meteorologických jevech, bouřkách, dále zajímavým pohledem na hodnocení tepelného komfortu na horách, na problematiku měření sněhu pro hydroprognózu a nakonec zkušenostmi z paraglidingového létání při různých meteorologických situacích. Díky vzorné disciplinovanosti přednášejících se podařilo odbornou část konference absolvovat ve stanoveném čase.  

Program konference byl krátce po poledni ukončen Pavlem Lipinou s krátkým zhodnocením a poděkováním všem za aktivní účast a spolupráci. Závěrečné slovo měla opět předsedkyně ČMeS Taťána Míková, která mimo jiné pozvala účastníky na výroční konferenci ČMeS do Telče v září tohoto roku. V průběhu a při skončení konference mohli účastníci navrhnout prostřednictvím hlasovacího lístku nejlepší přednášku/přednášejícího. Tři nejlepší pak na závěr obdrželi od předsedkyně ČMeS blahopřání a věcné ceny.

Exkurze

Druhý den konference po obědě se velké množství účastníků vydalo na prohlídku automatizované meteorologické stanice na Jizerce, kde je také umístěno měření kvality ovzduší. O provozu stanice informovali Ilona Zusková a Václav Vajskebr, kvalitu ovzduší na Jizerce přiblížila Helena Plachá. O historii a současnosti hydrologického měření účastníky informoval u nedaleké stanice Václav Vajskebr a Jan Jirák.

Dále byly pro zájemce připraveny tři okruhy komentovaných tematických vycházek:

Rašeliniště Jizerky a říčka Jizerka s „meteo okénkem“ (Jan Jirák)

Nenáročná pěší vycházka na rašeliniště Malé Jizerské louky. Zpět po naučné stezce podél meandrů říčky Jizerky se zastávkou u sněhoměrné stanice Jizerka rašeliniště a na soutoku Safírového potoka.

Okolo Bukovce a na vrchol (Václav Vajskebr)

Náročnější pěší vycházka přes čedičový lom na vrchol Bukovce s výhledy na Jizerské hory a Krkonoše. Zpět po naučné stezce okolo Bukovce.

Přes Bukovec k soutoku Jizerky a Jizery a za skláři z osady Karlsthal (Šimon Bercha)

Náročnější pěší vycházka přes vrchol Bukovce s výhledy na Jizerské hory a Krkonoše do čedičového lomu. Dále do údolí říčky Jizerky k soutoku s Jizerou. Přes Karlovský most do bývalé osady Karlsthal (nyní Orle) a zpět přes Medvědí kout a podél říčky Jizerky na Jizerku.

Během téměř celého dne byla možnost navštívit Muzeum Jizerských hor se zajímavým výkladem místního pamětníka pana Josefa Kuny. Tuto příležitost využilo více než čtvrtina účastníků konference. Muzeum je otevřeno jen o víkendech a přes týden jen po dohodě.

Někteří z účastníků měli vlastní program. Využili pěkného počasí i k náročnějším výletům, popř. k návštěvě výzkumných či měřených lokalit.

Na rozdíl od exkurzí na poslední horské konferenci na šumavské Kvildě, kde i sněžilo a teplota vzduchu byla kolem nuly stupňů, bylo na Jizerce velmi příjemné a slunečné počasí, které umožňovalo vycházku v letním oblečení a spíše bylo potřeba krému na opalování.

Souhrnné a doplňující informace z konference

Na základě dobrých zkušeností z předešlé horské konference na Kvildě na Šumavě v roce 2019 jsme jednání konference rozvrhli do tří jednacích dnů (konference na Lysé hoře v červnu 2017 byla pouze dvoudenní). Vzhledem k velkému množství přihlášených příspěvků jiná možnost ani nebyla. S přidělenými 15 minutami na prezentaci a případnou diskusi se velká část přednášejících výborně vypořádala, někteří časový limit překročili jen v řádu několika málo minut. Poněkud delší čas pro své prezentace měli k dispozici přednášející v druhém bloku věnovanému Jizerským horám. Za dodržování časového limitu patří poděkování nejen přednášejícím, ale také moderátorům jednotlivých bloků, kterým se společnými silami podařilo dodržet naplánovaný čas prezentací v jednotlivých tematických blocích. Nemuseli jsme tak ukrajovat čas vymezený na přestávky, nebo přetahovat čas bloku do večerních a odpoledních hodin.

Jednání konference probíhalo v malebné osadě na Jizerce, s bohatou sklářskou historií a tradicí. Osada je poprvé písemně zmíněna v roce 1539 v registru pražského archivu ve sporu o hranice mezi českým panstvím navarovským a německým frýdlantským jako odlehlé obydlí čihařů a ptáčníků. Samotné jednání probíhalo v budově Pyramidy, coby bývalé brusírně skla přestavěné na první restauraci v této osadě. Někteří účastníci bydleli ve vedlejším hotelovém domě Panský dům, který je také krásnou a historickou stavbou.

Kapacita ubytování je na Jizerce dostatečná, jsou k dispozici další kapacity v penzionu Sklárna a další penziony a chalupy k pronajmutí. Atraktivitě lokality odpovídají ceny ubytování a služeb. Díky vstřícnosti provozovatelů a mimosezónního období byly ceny ubytování, stravy a piva v rozumné relaci.

Asi pětina účastníků bydlela v chalupě Jizerka č. p. 11 pana Miroslava Vrkoslava, která se také stala základnou večerního posezení, když zavřela hotelová restaurace po desáté hodině. Díky obětavé péči Václava Vajskebra měli zdejší účastníci solidní výběr místních piv a občerstvení, za což mu patří velké poděkování.

Pěkné letní červnové počasí na Lysé hoře v roce 2017 bylo na Kvildě v květnu 2019 vystřídáno za chvíli spíše aprílovým, chvíli spíše listopadovým a venkovním aktivitám příliš nepřející. První den se střídaly sněhové přeháňky se zataženou oblohou a oblačnem s občasným svitem slunečních paprsků. Večer se pak vytvořila souvislá sněhová pokrývka, takže zatímco se tu dobu odehrával společenský večer v příjemně vytopeném obecním sále, venku se dařilo stavět sněhuláky. Druhý den ve středu bylo zataženo a mlhavo, dopoledne také sněžilo a na zemi ještě místy ležela několikacentimetrová sněhová pokrývka, která během dne postupně odtávala. Třetí, závěrečný den byl ve znamení ranní mlhy a zatažena s občasným drobným deštěm. Na Jizerce přivítal účastníky v úterý dopoledne místy i vydatný déšť, kdy pršelo už od pondělního večera. Po začátku konference se začalo vyjasňovat a odpoledne a večer byl již velmi příjemný. Velmi pěkně a teplo, až nezvykle na květen na Jizerce bylo přes den ve středu a i ve čtvrtek. Zato noc ze středy na čtvrtek zde byla za svitu Měsíce velmi chladná s minimální teplotou vzduchu na stanici Jizerka −2,3 °C (Jizerka rašeliniště −3,6 °C) a přízemní minimální teplotou −6,5 °C (Horní Jizera −8,9 °C).

Závěry a přínos konference

Na třídenní konferenci zazněla řada zajímavých příspěvků, ke kterým se následně o přestávkách a zejména večer v kuloárech vedly mnohdy vášnivé diskuse, což bylo jedním z hlavních důvodů uspořádání této konference. Tato spíše provozní než vědecká konference přinesla mnoho zajímavých poznatků a informací, které pevně věříme, že budou účastníci dále intenzívně rozvíjet. Na konferenci se tak diskutovala řada problémů s měřením na horách, ať už manuálním, nebo s přístrojovou technikou a novými meteorologickými čidly. Velká pozornost byla věnována problematice měření srážek a sněhu v zimním období, teploty vzduchu a větru, dále nebezpečným jevům, předpovědím a dalším zajímavým tématům. Tradičně dobře byli připraveni zástupci šumavských „amatérských“ meteorologů, kteří v rozvíjející se spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, Ústavem pro hydrodynamiku AV ČR a dalšími prezentovali své meteorologické aktivity, klimatologická zpracování a podrobné mapové výstupy. Vůbec stále častější prolínání těchto provozních a výzkumných aktivit mezi lidmi, obory a institucemi se zdá být jedním z největších přínosů podobných setkání.  

Jsme velmi rádi, že se nám podařilo navázat na odkaz předešlých obdobných konferencí na Lysé hoře v roce 2017 a na Kvildě v roce 2019 zaměřených primárně na horské oblasti. Je zřejmé, že tato problematika je stále velmi aktuální a našla si řadu zájemců, účastníků a také aktivních prezentujících. Vysoká účast, více než 100 účastníků na obou konferencích a okolo 45 přednášejících, svědčí o zájmu meteorologické a hydrologické obce o tento koncept, který se snad stává již tradicí. Horských oblastí v celém Česku není tak málo, naopak dlouhodobých pozorovacích řad, zpracování a vyhodnocení výsledků měření i z posledních let z vyšších poloh není mnoho. Předběžně jsme se dohodli, že další horská konference by se mohla konat za dva roky v Jeseníkách.

V neposlední řadě byla tato konference výbornou příležitostí k setkání meteorologických, hydrologických a dalších odborníků, ke vzájemným odborným diskusím. Vzhledem k příznivému vložnému na konferenci bylo umožněno jistě početnější setkání s „amatérskými“ meteorology a dobrovolnými pozorovateli, kteří jeví o tuto problematiku velký zájem, aktivně se meteorologii věnují a mají v ní vysoké znalosti. Početnější by mohlo být zastoupení kolegů z kvality ovzduší, třeba se to příště podaří. Velmi nás těší, že tato konference byla opět mezinárodní vzhledem k aktivní účasti kolegů z Polska a ze Slovenska. Tím vším dochází k naplňování hlavního poslání činnosti ČMeS, coby spolupořadatele této konference, a sice meteorologické spolupráci napříč institucemi a lidmi v Česku a nejbližším okolí, podílet se na dalším rozvoji a zvyšování úrovně meteorologie, pořádání konferencí a seminářů, popularizaci a šíření nových poznatků do praxe, atd.  

Vyhodnocení nejlepších příspěvků

Součástí materiálů, které obdržel každý účastník konference, byl i hlasovací lístek, který sloužil hlasujícím k výběru a označení nejlepšího příspěvku. Na konferenci zaznělo celkem 44 příspěvků. Bylo odevzdáno celkem 59 hlasů. Hlasující vybrali celkem 21 příspěvků, kterým dali svůj hlas.

Na třetím místě s počtem sedm hlasů se umístil příspěvek autorů Pavel Sedlák a Naděžda Zíková (Ústav fyziky atmosféry a ústav chemických procesů AV ČR) s příspěvkem Měření atmosférického aerosolu na vrcholu Milešovky při výskytu i absenci mlhy. Příspěvek přednesl Pavel Sedlák. Druhé místo s počtem osmi hlasů obsadil příspěvek autorů Jan Rybář, Milan Záhorec, Patrik Grosinger, Adam Vincze a Ivan Fiťka (Strojnická fakulta Slovenská technická univerzita Bratislava a Dopravní podnik Bratislava) s příspěvkem Námrazovka. Příspěvek přednesl Jan Rybář. Vítězným příspěvkem se stala prezentace autorů Veronika Šustková, Marek Šustek, Miroslav Řepka, František Putala, Pavel Lipina (ČHMÚ Ostrava/MS Červená) s příspěvkem: 70 let meteorologických měření a pozorování na Červené. Příspěvek přednesla Veronika Šustková.

Všichni ocenění získali krásnou číši na víno z harrachovské sklárny. Třetí oceněný získal poukázku do knihkupectví LUXOR v hodnotě 500,- Kč, druhý v hodnotě 1000,- Kč a první oceněný příspěvek poukázky v hodnotě 1500,- Kč.

Na společném čtvrtém místě s počtem čtyř hlasů se umístil příspěvek autorů Helena Plachá, Miroslav Bitter, Štěpán Rychlík, Ondřej Vlček (ČHMÚ Ústí nad Labem/Praha): Je kadmium ještě problémem Jizerských hor? přednesený Helenou Plachou a Jiří Jiroušek (Kotenčice): Nebeske.cz nad Jizerskými horami. Tři hlasy získaly příspěvky Pavla Jůzy (ČHMÚ Ústí nad Labem): Dlouhodobé změny dohlednosti na některých horských stanicích, Róberta Kvaka (ÚFA AV ČR): Supercelárne búrky v horskom prostredí. Sú niečím výnimočné? a Patrika Grosingera (SF STU Bratislava): Meteorologické postřehy z volnočasového paraglidingového létání.

Všem oceněným gratulujeme a věříme, že to bude na příští konferenci dále motivovat přednášející k výběru zajímavého tématu prezentace a k jeho perfektní přípravě, aby ještě více zaujali ostatní účastníky konference.

Výstupy z konference

Účastníkům konference jsme prostřednictvím pořadatelské ČMeS za příznivé vložné (800,- Kč) poskytli drobné občerstvení o přestávkách, raut na společenském večeru, plátěnou tašku a tužku s potiskem konference. ČHMÚ věnoval účastníkům blok a tužku a především sborník příspěvků z konference. Sborník technicky připravil ČHMÚ, zejména pak pracovnice tiskového a informačního oddělení, vlastní tisk zajistili pracovníci oddělení materiálně technického zabezpečení. Rovněž tak přípravu a realizaci propagace konference. Patří jim za to naše poděkování.

Příprava a vydání sborníku příspěvků z konference byly podle našeho názoru významným počinem. Sborník byl zpracován před konáním konference a byl k dispozici účastníkům v době již při zahájení celé akce. Víme, že jsme řadu autorů obtěžovali s termínem, obsahem či kvalitou obrázků. Nebylo to nadarmo. Naprostá většina z oslovených dodala obsah svých příspěvků v textové formě a přílohách tak, že mohly být zpracovány do tohoto, myslíme obsahově i graficky vyvedeného sborníku. Naše společná snaha se vyplatila, výsledek se dostavil. Věříme, že 144 stran sborníku přináší řadu zajímavých informací o historii, současnosti a snad i budoucnosti Jizerky a Jizerských hor, jejich meteorologických a hydrologických stanicích a prezentované problematice meteorologie, klimatologie a kvality ovzduší ve středních a vyšších nadmořských výškách Česka a střední Evropy. Ve sborníku jsou rovněž uvedeny i některé příspěvky, které nebyly prezentovány na konferenci. Pro mnohé účastníky a řadu dalších čtenářů bude jistě přínosný přehled kontaktů na účastníky konference, na aktivity a instituce působící v Jizerských horách. Už v době konference byl o sborník veliký zájem a řada účastníků se snažila získat více výtisků. Zejména jsme se snažili uspokojit další spoluautory příspěvků, kteří se konference nezúčastnili. Podle e-mailových žádostí bezprostředně po skončení konference můžeme konstatovat, že při nákladu 150 kusů je sborník v tištěné podobě opět zcela rozebrán.

Tiskové a informační oddělení Českého hydrometeorologického ústavu připravilo digitální verzi sborníku ve formátu pdf, který byl k dispozici již druhý den konání konference. Sborník ke stažení naleznete na adrese: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/nakladatelstvi/assets/jizerka.pdf

Doporučená citace sborníku z konference:

LIPINA, P., PROCHÁZKA, J. (ed.), 2022. Meteorologická konference Jizerka 2022. Sborník příspěvků z konference pořádané Českým hydrometeorologickým ústavem a Českou meteorologickou společností konané ve dnech 17. – 19. května 2022 v hotelu Pyramida na Jizerce v Jizerských horách. Praha: ČHMÚ. 1. vydání, 144 s. ISBN 978-80-7653-034-8.

Na webové stránce ČMeS http://www.cmes.cz/cs/node/480 jsme uváděli účastníkům konference všechny potřebné informace. Jednalo se mj. o pozvánku, 1. cirkulář, přihlášku na konferenci, organizační pokyny, pokyny pro autory příspěvků. Bezprostředně po skončení konference jsme na stránky ČMeS umístili prezentace, které autoři na konferenci přednášeli. Prezentace jsou uvedeny v pdf formátu a jsou řazeny podle pořadí, jak zazněly na konferenci. Součástí názvu prezentace je vždy jen jméno přednášejícího, ostatní autoři jsou uvedení v úvodu každé přednášky. Taktéž obsah sborníku, fotodokumentace a další informace z konference naleznete na výše uvedené webové stránce ČMeS.

Konference se zúčastnilo 51 pracovníků Českého hydrometeorologického ústavu, 7 pracovníků ÚFA AV ČR, 6 pracovníků podniku Povodí Labe, 3 pracovníci AOPK ČR, Liberecko, 3 zástupci Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity Bratislava, 2 pracovníci VÚLHM Opočno, 2 pracovníci IMGW Wroclaw, dva studenti MU Brno, zástupce VÚV TGM, SHMÚ, Horské služby Jizerské hory, České zemědělské univerzity, Matematicko-fyzikální fakulty UK Praha, UPOL Olomouc, nechyběli ani zástupci České televize, Správy KRNAPu, InMeteo, meteorologičtí důchodci, „amatérští“ meteorologové a další početná skupina účastníků byla ze Šumavy okolo spolku SUMAVA.EU. Nechyběli dobrovolní pozorovatelé, partneři meteorologů a lékař.

Poděkování

Děkujeme pracovnicím tiskového a informačního oddělení ČHMÚ, především Petře Tiché a Haně Stehlíkové za přípravu grafické prezentace konference a technickou přípravu sborníku příspěvků z konference. Podobně pracovníkům materiálně technického zabezpečení ČHMÚ za vlastní tisk sborníku. Poděkování patří rovněž za přípravu pozvánky, roll-up a přípravu potisku dárků účastníkům.

Děkujeme nájemcům a provozovatelům hotelu Panský dům a Pyramida za perfektní servis v době konání konference.

Děkujeme všem, kteří přispěli k organizačnímu a odbornému zajištění exkurzí, zejména Janu Jirákovi, Václavu Vajskebrovi, Šimonu Berchovi, Iloně Zuskové, Heleně Plaché a panu Josefu Kunovi z Muzea Jizerských hor.

Velké poděkování patří rovněž panu Jiřímu Jirouškovi za bezplatné poskytnutí leteckých fotografií Jizerských hor. Jeho fotografie se staly součástí pozvánky na konferenci, její propagace a obalu sborníku.

Největší poděkování patří členům organizačního výboru konference, jmenovitě Vladimíře Volné, Václavu Vajskebrovi, Janu Jirákovi a Dáše Richterové. Bez jejich několikaměsíčního úsilí a odvedené práce by se konference nemohla uskutečnit. Možná jsme některým zapomněli poděkovat a snad se na nás nebudou zlobit.

Věříme, že konference byla důstojným připomenutím dlouhé historie pozorování a přinesla účastníkům mnoho nových podnětů a zajímavých informací k problematice horské meteorologie. Poděkování tedy patří všem, kteří svým dílem a účastí pomohli ke zdárnému průběhu celé akce. Připomenutím a inspirací s mnoha poznatky i do budoucna budiž k této příležitosti vydaný sborník s názvem Meteorologická konference Jizerka 2022.

Za organizační výbor konference

Pavel Lipina a Jan Procházka

 

 

Program konference a přehled přednášek

Přednášející jednotlivých příspěvků jsou podtrženi.

 

Úterý 17. května 2022

11.00–16.00     Registrace účastníků konference na Jizerce (Panský dům)

11.30–12.30     Oběd (Pyramida)

13.00   Zahájení konference (Pyramida)

I.  Zahájení konference, přivítání účastníků a hostů, organizační záležitosti

 

Úterý 17. května 2022 13.15

II.  Jizerské hory – historie, současnost a budoucnost

Tomáš Korytář (AOPK Jizerské hory): CHKO Jizerské hory

Jakub Čejka (AOPK Jizerské hory): Tetřívek v Jizerských horách

Pavel Horký (HS Jizerské hory): Horská služba ČR – oblast Jizerské hory

Jiří Jiroušek (Kotenčice): Nebeske.cz nad Jizerskými horami

 

Úterý 17. května 2022 14.15

III.  Meteorologická a jiná měření v Jizerských horách (včera, dnes a zítra)

Miroslav Jech (ČHMÚ/Hejnice): O srážkách ovzdušných aneb, když se měřilo na Smrku

Dáša Richterová (ČHMÚ Ústí nad Labem): Meteorologické stanice ČHMÚ v Jizerských horách

Antonín Vojvodík (Vimperk), Jan Procházka, Josef Jindra, Ondřej Doležal: Poznatky z mrazových lokalit Jizerských hor

Ilona Zusková (ČHMÚ Praha): Klima Jizerky a okolí

Jan Jirák (ČHMÚ Jablonec nad Nisou): Regionální pracoviště ČHMÚ Jablonec nad Nisou

 

15:45–16.15 přestávka

 

Václav Vajskebr (ČHMÚ Jablonec nad Nisou): Měření sněhu v Jizerských horách

Tomáš Fryč (ČHMÚ Praha): Vodoměrná stanice Jizerka – historie a současnost měření, základní hydrologické údaje

Petr Ferbar, Václav Koza, Jakub Medek, Luděk Rederer (Povodí Labe s. p.): 30 let monitoringu vodárenských nádrží v Jizerských horách

Ondřej Špulák, Dušan Kacálek (VÚLHM Opočno): Vybrané výsledky mikroklimatických šetření prováděných na pěstebně-ekologických experimentech v okolí Jizerky

 

IV.  Problematika měření na horách – horské stanice, meteorologické přístroje a technika na horách

Luboš Němec (ČHMÚ Praha): Měření vodní hodnoty sněhu na Lysých horách

Jan Procházka (JU FZT České Budějovice), Veronika Šustková (ČHMÚ Ostrava), Miroslav Tesař (ÚH AVČR): Problematika měření sněhu a zimních srážek na Šumavě, tvorba  podrobných mapových výstupů

Šimon Bercha (ČHMÚ Praha): Manuální a automatické měření sněhu v horských oblastech ČR

Tomáš Janík (ČHMÚ Ústí nad Labem): 17 let měření amatérské meteostanice Knínice v Krušných horách

Veronika Šustková, Marek Šustek, Miroslav Řepka, František Putala, Pavel Lipina (ČHMÚ Ostrava/MS Červená): 70 let meteorologických měření a pozorování na Červené

Olga Halásová (UPOL Olomouc): Návštěvnost Lysé hory v závislosti na počasí?

19:00 konec bloku

 

19:15–20:00 večeře

20:15 schůze výboru ČMeS

 

Středa 18. května 2022 08:30

Jan Rybář, Milan Záhorec, Patrik Grosinger, Adam Vincze, Ivan Fiťka (SF STU Bratislava): Námrazovka

Pavel Sedlák (ÚFA AV ČR), Naděžda Zíková: Měření atmosférického aerosolu na vrcholu Milešovky při výskytu i absenci mlhy

Martin Vokoun (VÚV TGM): Měření celoročních srážek radarovým srážkoměrem v náročných horských podmínkách

Pavel Jůza (ČHMÚ Ústí nad Labem): Dlouhodobé změny dohlednosti na některých horských stanicích

Jan Rybář, Peter Medrický, Andrej Miček (SF STU Bratislava): Systém managementu měření (zabezpečení meteorologické měřicí techniky)

 

10:00–10:30 přestávka, společné foto účastníků

 

Středa 18. května 2022 10:30

V.  Klimatologická zpracování, charakteristiky území a klimatická změna ve středních a vyšších nadm. výškách

Jan Procházka, Ivo Rolčík (Volary), Pavel Lipina: Porovnání vybraných meteorologických charakteristik na horách severu a jihu Česka

Zdeněk Blažek (ČHMÚ/Nový Malín): Příspěvek k vyhodnocení meteorologických podmínek na severní a jižní straně Jeseníků

Vojtěch Bližňák, Petr Zacharov (ÚFA AV, ČR): Extrémní srážky na Milešovce

Pavel Lipina, Veronika Šustková (ČHMÚ Ostrava): Beskydy – měsíční klimatologické charakteristiky

Stanislava Kliegrová, Lucie Kašičková (ČHMÚ Hradec Králové): Změna teploty vzduchu v období 1961–2020 na vybraných stanicích ČHMÚ v Krkonoších

Lenka Crhová, Anna Valeriánová (ČHMÚ Praha): Měření a vyhodnocení krátkodobých srážek v horských a vyšších polohách

Anna Valeriánová (ČHMÚ): Změny v extrémech vybraných klimatologických charakteristik ve středních a vyšších polohách  Česka

Ladislav Markovič, Pavel Faško, Jozef Pecho (SHMÚ Bratislava): Zmeny výšky snehovej pokrývky v horských oblastiach Slovenska v období 1921–2021

Pavel Zahradníček, Rudolf Brázdil, Petr Štěpánek (CzechGlobe/ČHMÚ Brno/Geogr. ústav, PřF, MU Brno): Změny teplot a srážek v České republice v letech 1961–2020 se zřetelem na horské oblasti

12:45 konec bloku

 

13:00–13:45 oběd

 

Středa 18. května 2022 14:00

VI.  Exkurze na nejen meteorologicky zajímavé lokality Jizerských hor

 

19:00 společenský večer

 

Čtvrtek 19. května 2022 08:30

Grzegorz Urban, Dáša Richterová, Stanislava Kliegrová, Ilona Zusková (IMGW/ČHMÚ): Przyczyny skrócenia czasu zalegania pokrywy śnieżnej w Sudetach Zachodnich w świetle współczesnej zmiany klimatu.

Lucie Pokorná, Michal Belda, Romana Beranová (UFA AV ČR/MFF UK): Nová regionální reanalýza pro střední Evropu PERUN/Reanalysis

VII.  Hydrologie a kvalita ovzduší středních a vyšších poloh

Martin Šanda, Alena Kulasová (ČVUT Praha): Hydrologický a klimatický režim revitalizovaných rašelinišť v NPR Rašeliniště Jizery

Lenka Janatová (ČHMÚ Ústí nad Labem): Vývoj kvality ovzduší v Jizerských horách.

Helena Plachá, Miroslav Bitter, Štěpán Rychlík, Ondřej Vlček (ČHMÚ Ústí nad Labem/Praha): Je kadmium ještě problémem Jizerských hor?

 

10:00–10:30 přestávka

 

Čtvrtek 19. května 2022 10:30

VIII.  Problematika předpovědi počasí, synoptické hodnocení a hydroprognóza zejména ve středních a vyšších oblastech

Róbert Kvak (ÚFA AV ČR): Supercelárne búrky v horskom prostredí. Sú niečím výnimočné?

Petr Pešice, Petr Zacharov (ÚFA AV ČR): Konvektivní bouře na Milešovce

Martin Novák (ČHMÚ ústí nad Labem): Tepelný komfort/diskomfort v horských oblastech

Alena Kamínková, Ondřej Kosík, Jarmila, Šustková (ČHMÚ Ostrava): Využití dat ze sněhoměrných automatických stanic pro práci hydroprognózy

Marcin Wdowikowski (Politechnika Wrocławska), Franciszek Szumiejko, Krzysztof Krakowski, Karina Kózka: Wykorzystanie patrolowych pomiarów pokrywy śnieżnej jako element wsparcia oceny określenia zasobów wodnych śniegu w obszarze środkowej Odry - badania pilotażowe (Využití hlídkového měření sněhové pokrývky jako prvku podpory pro hodnocení sněhových vodních zdrojů v oblasti střední Odry – pilotní studie)

Patrik Grosinger (SF STU Bratislava): Meteorologické postřehy z volnočasového paraglidingového létání

12:00 konec bloku

 

Čtvrtek 19. května 2022 12:00

IX.  Zakončení konference, vyhodnocení nejlepších příspěvků

 

12:15–13:30 oběd

 

Pavel Lipina, 24.5.2022

PřílohaVelikost
PDF icon II_1_Korytář_CHKO Jizerské hory.pdf3.49 MB
PDF icon II_2_Čejka_Tetřívek v Jizerských horách.pdf7.3 MB
PDF icon III_1_Jech_O srážkách ovzdušných aneb, když se měřilo na Smrku.pdf1.34 MB
PDF icon III_2_Richterová_Meteorologické stanice ČHMÚ v Jizerských horách.pdf2.83 MB
PDF icon III_3_Vojvodík_Poznatky z mrazových lokalit Jizerských hor.pdf4.27 MB
PDF icon III_4_Zusková_Klima Jizerky a okolí.pdf2.71 MB
PDF icon III_5_Jirák_Regionální pracoviště ČHMÚ Jablonec nad Nisou.pdf3.83 MB
PDF icon III_6_Vajskebr_Měření sněhu v Jizerských horách.pdf7.03 MB
PDF icon III_7_Fryč_Vodoměrná stanice Jizerka - historie a současnost měření, základní hydrologické údaje.pdf5.09 MB
PDF icon III_8_Rederer_30 let monitoringu vodárenských nádrží v Jizerských horách.pdf5.34 MB
PDF icon III_9_Špulák_Vybrané výsledky mikroklimatických šetření prováděných na pěstěbně-ekologických experimentech v okolí Jizerky.pdf3.46 MB
PDF icon IV_1_Němec_Měření vodní hodnoty sněhu na Lysých horách .pdf1.03 MB
PDF icon IV_2_Procházka_Problematika měření sněhu a zimních srážek na Šumavě, tvorba podrobných mapových výstupů .pdf3.15 MB
PDF icon IV_3_Bercha_Manuální a automatické měření sněhu v horských oblastech ČR.pdf4.11 MB
PDF icon IV_4_Janík_17 let měření amatérské meteostanice Knínice v Krušných horách.pdf3.83 MB
PDF icon IV_5_Šustková_70 let meteorologických měření a pozorování na Červené.pdf2.15 MB
PDF icon IV_6_Halasová_Návštěvnost Lysé hory v závislosti na počasí?.pdf2.93 MB
PDF icon IV_7_Rybář_Námrazovka.pdf3.47 MB
PDF icon IV_8_Sedlák_Měření atmosférického aerosolu na vrcholu Milešovky při výskytu i absenci mlhy.pdf2.3 MB
PDF icon IV_9_Vokoun_Měření celoročních srážek radarovým srážkoměrem v náročných horských podmínkách.pdf1.21 MB
PDF icon IV_10_Jůza_Dlouhodobé změny dohlednosti na některých horských stanicích.pdf3.36 MB
PDF icon IV_11_Rybář_Systém managementu měření (zabezpečení meteorologické měřicí techniky).pdf1.51 MB
PDF icon V_1_Rolčík_Porovnání vybraných meteorologických charakteristik na horách severu a jihu Česka.pdf4.32 MB
PDF icon V_2_Blažek_Příspěvek k vyhodnocení meteorologických podmínek na severní a jižní straně Jeseníků.pdf6.82 MB
PDF icon V_3_Bližňák_Extrémní srážky na Milešovce.pdf3.4 MB
PDF icon V_4_Lipina_Beskydy – měsíční klimatologické charakteristiky.pdf8.02 MB
PDF icon V_5_KLiegrová_Změna teploty vzduchu v období 1961–2020 na vybraných stanicích ČHMÚ v Krkonoších.pdf3.89 MB
PDF icon V_6_Crhová_Měření a vyhodnocení krátkodobých srážek v horských a vyšších polohách.pdf2.39 MB
PDF icon V_8_Valeriánová_Změny v extrémech vybraných klimatologických charakteristik ve středních a vyšších polohách Česka.pdf1.15 MB
PDF icon V_8_Markovič_Zmeny výšky snehovej pokrývky v horských oblastiach Slovenska v období 1921–2021.pdf3.58 MB
PDF icon V_9_Štěpánek_Změny teplot a srážek v České republice v letech 1961–2020 se zřetelem na horské oblasti.pdf5.83 MB
PDF icon V_10_Urban_Przyczyny skrócenia czasu zalegania pokrywy śnieżnej w Sudetach Zachodnich w świetle współczesnej zmiany klimatu.pdf3.97 MB
PDF icon V_11_Pokorná_Nová regionální reanalýza pro střední Evropu PERUN/Reanalysis.pdf5.5 MB
PDF icon VII_1_Šanda_Hydrologický a klimatický režim revitalizovaných rašelinišť v NPR Rašeliniště Jizery .pdf5.87 MB
PDF icon VII_2_Janatová_Vývoj kvality ovzduší v Jizerských horách.pdf2.47 MB
PDF icon VII_3_Plachá_Je kadmium ještě problémem Jizerských hor?.pdf3.55 MB
PDF icon VIII_1_Kvak_Supercelárne búrky v horskom prostredí. Sú niečím výnimočné?.pdf4.29 MB
PDF icon VIII_2_Pešice_Konvektivní bouře na Milešovce.pdf4.65 MB
PDF icon VIII_3_Novák_Tepelný komfort/diskomfort v horských oblastech.pdf3.55 MB
PDF icon VIII_4_Kamínková_Využití dat ze sněhoměrných automatických stanic pro práci hydroprognózy.pdf2.97 MB
PDF icon VIII_5_Szumiejko_Využití hlídkového měření sněhové pokrývky jako prvku podpory pro hodnocení sněhových vodních zdrojů.pdf3.75 MB
PDF icon VIII_6_Grosinger_Meteorologické postřehy z volnočasového paraglidingového létání.pdf935.08 KB
PDF icon Meteorologická konference Jizerka 2022 - pozvánka.pdf525.17 KB