Velké Bílovice 29. září až 1. října 1992

Výpočetní technika v meteorologii

Výroční seminář České meteorologické společnosti 1992

Seminář na uvedené téma proběhl ve dnech 29. 9. až 1. 10. 1992 ve Velkých Bílovicích a jeho oficiálními pořadateli byla Československá meteorologická společnost při ČSAV, Slovenská meteorologická společnost při SAV, katedra geografie PřF Masarykovy univerzity v Brně, Český hydrometeorologický ústav a Ústav fyziky atmosféry ČSAV. Tíži organizačních prací však nesli především pracovníci PřF Masarykovy univerzity v Brně a brněnské pobočky Československé meteorologické společnosti, kteří se svého úkolu zhostili vynikajícím způsobem a zaslouží si v tomto ohledu nejvyšší uznání. O náročnosti organizace svědčí i rekordní (v rámci dosavadní historie každoročně pořádaných meteorologických seminářů) počet účastníků, ca 140, kteří přednesli 40 referátů.

Účastníci semináře byli ubytováni v příjemném prostředí hotelu Žerotín, zatímco odborná jednání, soustředěná do čtyř půldenních bloků, se uskutečňovala v sále nedalekého Družstevního domu. Součástí semináře byla i prezentace počítačové firmy Control Data.

Hodnotit odborný program semináře je obtížné a jednotliví účastníci budou v tomto směru zřejmě zastávat různá stanoviska. Většina referátů byla nesporně zajímavá a přinesla mnoho cenných poznatků, nicméně k vlastnímu námětu semináře hovořila pouze asi polovina referujících. Ostatní se nezabývali problematikou výpočetní techniky jako takové, ale prezentovali své výsledky z některé oblasti meteorologie a kratičkou poznámkou (někteří i bez ní), že k jejich získání bylo použito výpočetní techniky. V této souvislosti se otevírá mnohem širší otázka celkového pojetí tradičních meteorologických seminářů iniciovaných každoročně dosavadní Československou meteorologickou společností. Jedna možnost je skutečně držet striktně vymezené určité téma, zajistit kvalifikované odborníky pro přednesení stěžejních referátů, které se pak doplní dalšími příspěvky účastníků a panelovými diskusemi. Druhý model představuje volnější přístup, kdy spektrum referátů zahrne podle iniciativy přednášejících mnohem širší tematické pole, ovšem většinou bez nároku na výraznou systematičnost a s rizikem obsahového rozbřednutí programu semináře. Příspěvek k řešení zásadních problémů meteorologického výzkumu i praxe může zřejmě přinést jedině první zmíněný typ organizace programu, ovšem volnější pojetí na druhé straně pozornému účastníku umožňuje do značné míry zmapovat, kdo a kde se v meteorologii čím zabývá. Poučením z letošního semináře do dalších let by proto měl být požadavek, aby se vždy s dostatečným předstihem vytvořila představa, o jaký typ organizace odborného programu má jít, a potom se důsledně realizoval takto vytvořený projekt, eventuálně i za cenu zúžení počtu referátů. Oba uvedené přístupy mohou mít své místo a o tom, v jakém poměru budou v budoucnosti zastoupeny, zřejmě rozhodnou odborné důvody vyplývající z aktuálních potřeb oboru meteorologických a klimatologických disciplín.

Stejně jako v minulých letech, měli i letos účastníci semináře k dispozici sborník prakticky všech referátů, který tentokrát výrobně zajistila PřF Masarykovy univerzity v Brně. V tomto sborníku jsou uvedeny též informace firmy Control Data.

Závěrem nutno bohužel konstatovat, že letošní seminář byl poznamenán jistou nostalgií plynoucí ze skutečnosti, že pravděpodobně naposled se takto na půdě Československé meteorologické společnosti setkal tak velký počet meteorologů jak z ČR, ta SR.

Jan Bednář, MZ 1992/6, ročník 45, str. 179