Praha 16. 6. 2004

KLIMATOLOGICKÝ SEMINÁŘ O SUCHU A DALŠÍCH AKTUÁLNÍCH PROBLÉMECH

Seminář Katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK Praha a České meteorologické společnosti 2004

Ve spolupráci s Českou meteorologickou společností uspořádala dne 16. června 2004 Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK seminář zaměřený především k problematice sucha.

Do první části bylo zařazeno pět příspěvků vztahujících se k výzkumnému projektu GA ČR č. 205/03/Z045 Dlouhodobé změny režimu výskytu extrémního sucha v Česku. V úvodním referátu J. Hostýnek (ČHMÚ) informoval o přípravě dat pro projekt. Data byla vytěžena a prověřena ze sekulárních teplotních a srážkových řad stanic Klatovy, Tábor, České Budějovice (jihozápadní Čechy), Praha-Karlov, Praha-Klementinum, Čáslav (střední Čechy) a Brno, Olomouc (Morava). Faktografie týkající se výskytu sucha v roce 2003 byla převzata ze Závěrečné zprávy pro Ministerstvo zemědělství ČR (ČHMÚ, 30. 10. 2003. 24 s., 78 obr.). V referátu Klimatické hodnocení sucha a suchých období na území ČR v letech 1876-2003 P. Blinka (Přírodovědecká fakulta UK) prezentoval aplikaci metody EP (effective precipitation - efektivní srážka). Charakterizoval povahy sucha, včetně jeho plošného rozsahu, začátku, konce, délky trvání a intenzity, faktory ovlivňující průběh. V tabulkové i grafické podobě prezentoval výsledky uplatnění zvolené metody. Jako nejsušší vyšly roky 1943 a 1976. I. Sládek v příspěvku Způsob charakterizace suchých období použitím metody součtových řad s vymezením dnů se srážkami a dnů s nedostatkem srážek dospěl mj. k závěru, že nelze vysledovat jednoznačný trend suchých období, k maximům sucha však dochází zpravidla v září a říjnu (babí léto) v jednotlivých letech. M. Možný (ČHMÚ) v referátu Vymezení a intenzita sucha na území ČR v období 1891-2003 použil metodu indexu sucha (IHS) k stanovení délky sucha ve vegetačních obdobích. V závěrečném vystoupení této tematické části - Sucho v předinstrumentálním období - poukázal J. Munzar (Ústav geoniky AV ČR, Brno) na skutečnost, že instrumentální měření atmosférických srážek, počínající od poloviny 18. století, je provázeno častými přerušeními a technickými nedostatky. Referát byl zároveň odlehčen některými historickými zajímavostmi.

Do druhé části semináře byly zařazeny referáty o suchu a atmosférických srážkách mimo výzkumný projekt. E. Zmudzka (Universytet Warszava) referovala o vlivu teplotních a srážkových podmínek ve vegetačním období na zemědělskou produkci v Polsku v letech 1951-2000. J. C. M. Bakanza (Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha) v referátu o suchu v Kongu poukázal na skutečnost, že i v rovníkové oblasti Konga, kde je roční průměr srážek 1 600 mm, je patrný klesající trend v důsledku klimatických změn. V příspěvku Sucho ve vegetačním období vyšel J. Klabzuba (Česká zemědělská univerzita, Praha) z definice sucha v Meteorologickém slovníku výkladovém a terminologickém (Praha: Academia, MŽP 1993). Vymezil kritéria pro hodnocení režimu srážek a teplotního režimu v souvislostí s fyzikálními podmínkami vzniku sucha a předestřel biologickou specifiku škodlivosti sucha. S tematikou a zadáním grantového projektu plně korespondoval referát V. Kakose a J. Mullera (Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha) nazvaný Sucho v Čechách. Při zkoumání extremit sucha došli autoři k zajímavým poznatkům o projevech sucha z hlediska srážkového deficitu odchylek teplot ve vztahu k odtokovým deficitům a minimálním průtokům na Labi v Děčíně. Např. extremita roku 2002 podle autorů spočívala v tom, že tento rok byl na území Čech od r. 1876 vůbec nejdeštivější a současně patřil mezi několik nejteplejších případů. V následujícím roce 2003 bylo vegetační období podle klementinské řady absolutně nejteplejší a zároveň i jedno z nejsušších - srážkový deficit 429 mm mezi roky 2002 a 2003 nebyl v předchozím století zaznamenán.

Ve třetí části semináře rezervované dalším aktuálním problémům zazněl pouze referát J. Hoška (Ústav fyziky atmosféry, Praha) Modelování pole větru nad horským terénem na příkladu Krušných a Orlických hor.

Seminář potvrdil, že jednotná kritéria pro kvantitativní vymezení sucha s ohledem na rozmanitá a mnohočetná hlediska neexistují. Této skutečnosti si autoři referátů byli vědomi a neaspirovali na nesplnitelné, tj. na vyčerpávající řešení problému.

Zdenek Horký, MZ 2004/5, ročník 57, str. 154-155