Seminář o regionálních prognózách

J. Štekl přednesl referát na téma „Orografická brázda v alpské oblasti". Největší pozornost ve svém referátě věnoval autor brázdě nízkého tlaku, která se tvoří v letních měsících v oblasti Alp. Analyzoval jednak vlivy orografie na proudění, hlavně však termické vlivy horských úbočí zachycujících ve dne sluneční zá­ření a přispívající k rychlému oteplení celé vrstvy vzduchu do 3 km. Uvedl Hannův vzorec tlakových tendencí, který diskutoval a podložil několika původními pozorováními o rozličných veli­kostech tlakových tendencí v různých výškách. Na statistickém materiálu ukázal, že ve 12 hod. mají stanice v jižních částech Alp daleko větší procento případů s tlakovým poklesem větším než 1 mb za 3 hod., než stanice severně od Alp. V letních měsících, květen až září, je tento poměr 60 ku 20 %. Autor uvedl 7 typů, kdy se zesilují poklesy tlaku v oblasti Alp a tvoří se tam brázda nízkého tlaku nebo samostatná mělká cyklóna a popsal stručně, jak se tyto tlakové změny obrážejí v průběhu počasí v Čechách.

Do oblasti hydrologie patřil referát M. Lípové „Povodňová situace v Beskydech" a referát V. Kakose „Hydrosynoptické předpovědi letních povodní v povodí Odry". Lípová ve svém referátě popsala povětrnostní situace při několika povodních, které se vyskytly v období 1949 —1962. V. Kakos ukázal na některé významné případy povodní posuzovaných podle stavu na Odře v Bohumíně a na možnosti předpovědi těchto povodní. Navrhl jemnější třídění povětrnostních situací pro účely posouzení mož­nosti vzniku povodně. Za schůdnou považuje cestu výběru ana­logů. Uvedl některá kritéria pro tento výběr. Opírá se většinou o polohu a postup tlakových útvarů při zemi a ve výšce v době 2 dny před až v den povodně. Výsledky získané touto metodou výběru analogů ukazují, že metoda je nadějná pro předpověď povodní ve Slezsku. Kombinací s předpovědními numerickými mapami na 3 dny, lze určit dráhy jednotlivých cyklon se značným předstihem a tím zvětšit operativnost této metody, i když na úkor přesnosti. Tyto hydrosynoptické předpovědi srážek tvoří podklad pro výstražnou povodňovou službu.

V odpoledních hodinách pokračoval seminář přednáškou E. Ouřadové „Změny teploty s výškou na vybraných stanicích v ČSR při severozápadním proudění". Autorka zvolila několik reprezentativních stanic v Čechách a na Moravě v různých nad­mořských výškách od 180 m n. m. do 1480 m n. m. a sledovala odchylky teplot od normálu na těchto stanicích při severozápadní cyklonální situaci. Ukázalo se, že v letní polovině roku přináší tato situace ochlazení ve všech nadmořských výškách, v zimě se slabé ochlazení omezuje jen na výšky nad 1000 m, zatím co na níže položených stanicích jsou zaznamenány při této situaci kladné odchylky od normálu. Odchylky teplot v jednotlivých měsících zhruba odpovídají rozdílům měsíčních průměrných teplot míst nad Atlantikem a na pobřeží, odkud vzduchové hmoty do střední Evropy přicházejí a průměrných teplot v Čechách.

J. Průsaková měla referát na téma „Srážkové poměry v ČSR při západních synoptických situacích". Ukázala mapy rozdělení srážek v ČSR při západní cyklonální povětrnostní situaci a sou­středila se na podrobnou analýzu výrazné situace v zimním obdo­bí. Největší pozornost věnovala návětří Krkonoš a Orlických hor a vymývání blány studeného vzduchu před první teplou frontou při zmíněné západní situaci. Mapa 24hodinových srážek vyka­zovala oblasti nejsilnějších srážek v těch místech, kde se nejdéle udržovala při zemi blána studeného vzduchu. Vzniká tak dojem, že studený vzduch při zemi na návětří zesiluje ještě návětrný efekt horského hřebene.

Problematikou regionálních předpovědí námrazy se zabýval J. Vrána v referátě „Námrazové kalamity na linkách elektrického vedení v ČSR, zejména na Moravě, v typických synoptických situacích". Autor hovořil o organizaci výstražné služby pro před­pověď námrazy. Předvedl mapy četnosti a intenzity námrazy v ČSR a poukázal na jednotlivé námrazové oblasti. Z hlediska výstražné služby je důležitá oblast Českomoravské vysočiny. Přednášející potom uvedl statistické zpracování četnosti námrazy při jednotlivých povětrnostních situacích a podrobněji popsal kalamitní stav, kdy se na jihovýchodní Moravě tvořila silná ledovka při východní situaci. Tento příklad uvedl jako anomální námrazovou situaci.

Přednášky uzavíral referát F. Reina „Informace o výzkumech v oboru regionální prognózy v karpatských a alpských zemích v posledních letech". Přednášející, který se pravidelně zúčastňuje konferencí o alpské a karpatské meteorologii, podal stručný refe­rát o pracích zabývajících se regionální prognózou v zahraničí. Informoval o některých výzkumech v Rakousku, Jugoslávii, Rumunsku a Švýcarsku.

Seminář uzavřel J. Červený přáním, aby i v budoucnu přibýva­lo prací v oblasti regionální meteorologie, která má zejména pro státy s členitým terénem velký význam. V závěrečné diskusi vystoupil E. Veselý, vzpomněl nedožitých 95. narozenin prof. Hanzlíka a s uspokojením konstatoval, že seminář probíhal v du­chu jeho výchovných snah.

Jan Brádka, MZ 1974/1, ročník 27, str. 30-31