Praha 31. srpna až 1. září 1993

Meteorologické informace pro veřejnost

Výroční seminář České meteorologické společnosti 1993

Na semináři pořádaném Českou meteorologickou společností v Praze (31. 8. – 1. 9. 1993) na téma Meteorologické informace pro veřejnost se přítomná meteorologická obec navzájem ujistila o důležitosti poskytování meteorologických informací. Význam meteorologického zpravodajství přitom nikdo nezpochybňuje, o čemž svědčí trvalý zájem veřejnosti. Je proto s podivem, že sdělovací prostředky, ač zvány, seminář téměř dokonale ignorovaly. Kromě redaktorky časopisu Planeta, vytýkající meteorologickému zpravodajství antropocentristický přístup a apelující k ekologickému pojetí („člověk je pouhou součástí biosféry“). V obecné rovině velmi akceptovatelná pravda, leč v dimenzích účelově zaměřeného zpravodajství by asi nejrozšířenější média (rozhlas, televize) osvětové ekologické exkurze těžko trpěla.

Z plánovaných referátů se pět neuskutečnilo a několik dalších bylo spíše improvizací na dané téma. Do tohoto okruhu patřila vystoupení pracovníků synoptické služby ČHMÚ (J. Pavlík, M. Lípová, V. Seifert) na téma prezentace meteorologických informací i rozhled J. Munzara do historie publicity povětrnostních předpovědí v českých zemích do roku 1961. Přednášející se převážně shodli, že nedostatky v zpravodajství jsou způsobovány neprofesionálním přístupem sdělovacích prostředků (v rozhlase např. svévolnému kumulování různých relací do jedné). Díky technickému pokroku se však validita informací výrazně zlepšila, např. u jednodenní předpovědi je úspěšnost 85,7 % a pro veřejnost se krátkodobé předpovědi staly důvěryhodnými. Překvapivé však bylo zjištění, že v Českém hydrometeorologickém ústavu se provádí pravidelné vyhodnocování úspěšnosti předpovědi podle určitých kritérií, ale že mezi vyhodnocovatelkou a pracovníky synoptické služby neexistuje informační vztah! Příznivě bylo přijato sdělení J. Pavlíka, že od 1. 9. 1993 je na stanici Radiožurnál opět zařazeno rozsáhlejší meteorologické zpravodajství ve 12.30 h.

S výsledky dvou anket na téma „jak rozumíte meteorologickým informacím“ seznámili posluchač VŠZ Brno R. Kizek a M. Lípová z ČHMÚ. Anketa ČHMÚ se uskutečnila před čtyřmi lety, podle názoru M. Lípové byla druhá anketa věcně odvozena od ankety ČHMÚ.

Několik vystoupení bylo věnováno problematice speciálních předpovědí na regionální úrovni – M. Škuthan: Operativní informace v podmínkách pobočky ČHMÚ Ústí nad Labem, P. Jůza: Vývoj informací o znečištění ovzduší v Severočeském kraji, M. Novák: Biometeorologická předpověď pro kardiaky, V. Vlasák: Hydrometeorologické informace v tržním hospodářství.

Z hlediska Českého hydrometeorologického ústavu byl inspirativní referát J. Klabzuby z Vysoké školy zemědělské v Praze seznamující s výukou agrometeorologie takřka 1000 posluchačů této školy. Referent vybídl ČHMÚ k vydání Podnebí České republiky a Klimatologických normálů 1961–1990.

Zajímavé, leč bizarně fantasmagorické, bylo vystoupení K. Budína, jenž prezentoval svoji vizi psychotronické předpovědi, založené na využití tzv. „sekundárního rozumu“. S využitím tohoto rozumu si bude každý schopen připravit meteorologickou předpověď …

S ohledem na nestandardnost některých referátů se bude pravděpodobně těžko připravovat k vydání plánovaný sborník ze semináře. Meteorologické Zprávy proto otisknou nejzajímavější referáty: Ekonomické vazby mezi producentem a odběratelem meteorologických informací (M. Škoda) a Pranostiky o počasí jako berle chromých prognostiků (K. Krška).

Zdeněk Horký, MZ 1993/5, ročník 46, str. 139 a 143