Štiřín 14. – 16. června 1988

Výuka a výchova odborníků v meteorologii

Výroční seminář České meteorologické společnosti 1988

Seminář, který se konal ve dnech 14. – 16. června 1988, společně uspořádaly Československá meteorologická společnost při ČSAV, Slovenská meteorologická společnost při SAV, Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze, Český hydrometeorologický ústav a pobočka ČSVTS při ČHMÚ. Zúčastnilo se jej 51 odborníků, kteří zastupovali kromě pořádajících organizací Slovenský hydrometeorologický ústav, Ústav fyziky atmosféry při ČSAV, Geofyzikální ústav SAV, Hydrometeorologickou službu ČSLA, Vojenskou akademii A. Zápotockého v Brně, Matematicko-fyzikální fakultu UK v Bratislavě, Přírodovědeckou fakultu ÚJEP v Brně, Přírodovědeckou fakultu v Praze, Vysokou školu zemědělskou v Praze, Brně a Nitře, Vysokou školu lesnickou a dřevařskou ve Zvolenu, Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině a další organizace.

Na semináři bylo předneseno 25 referátů zachycujících historický vývoj výuky meteorologie na vysokých školách v ČSSR, i současný stav této výuky na univerzitách v Praze, Brně a Bratislavě a na vysokých školách se zemědělským, lesnickým a dopravním zaměřením. Pozornost byla rovněž věnována výuce některých důležitých meteorologických disciplín, jako např. zemědělské, letecké, lesnické, medicínské meteorologii, znečištění ovzduší, atmosférické chemii a výchově meteorologických středních technických kádrů.

Vysokou informační úrovní přednesených referátů a obsáhlou konkrétní diskusi je možno dokumentovat úsilí všech účastníků semináře o odhalení současných nedostatků v oblasti výchovy a vzdělávání odborníků v meteorologii a o naznačení cest k jejich účinnému řešení.

Jako hlavní problémové oblasti byly konstatovány:

• absence výuky atmosférické chemie a humánní biometeorologie na vysokých školách v ČSSR
• absence výuky agrometeorologie ve studijních oborech provozně-technickém, mechanizačním a zootechnickém na vysokých školách zemědělských
• v řadě případů nevhodné a nelogické zařazení předmětu meteorologie ve studijních plánech zemědělských a lesnických vysokých škol do nízkých ročníků při studiu oborů, pro něž meteorologie poskytuje informace umožňující zvýšení efektivnosti využití zdrojů a prostředků
• zastaralost technického a přístrojového vybavení vysokoškolských pracovišť, nepřipravenost na výuku pomocí počítačů
• soustavné snižování počtu odebíraných odborných meteorologických časopisů ze západních států, klesající rozsah a úroveň práce vysokoškolských studentů s odbornou literaturou
• obtíže při inovacích náplně přednášek z meteorologie tak, aby jí byl vyváženě zachycen, při nezvětšeném počtu hodin výuky, rychlý rozvoj oboru a společnosti a současně předány informace o širokých souvislostech a historii předmětu
• účelnost výchovy meteorologů 1. i 2. třídy ve smyslu klasifikace Světové meteorologické organizace.

Bylo doporučeno upozornit na potřebu řešení uvedených problémů orgány ministerstev školství, mládeže a tělovýchovy i dalších hospodářských resortů.

Seminář Výuka a výchova odborníků v meteorologii je možno hodnotit přes jeho věcně široké zaměření jako úspěšný zejména pro vysokou konkrétnost při projednávání problémů výchovy a vzdělávání i pro konstruktivní přístupy zástupců oboru školství, vědy i praxe k překonávání současných obtíží a nedostatků v dané oblasti.

Bořivoj Sobíšek, MZ 1988/5, ročník 41, str. 158