Chlum u Třeboně 6. – 8. září 1977

SEMINÁŘ OBECNÁ A APLIKOVANÁ KLIMATOLOGIE

Seminář pražské pobočky Československé meteorologické společnosti v roce 1977

Československá meteorologická společnost při ČSAV — po­bočka Praha — uspořádala ve dnech 6. až 8. září 1977 v Chlumu u Třeboně monotematický seminář věnovaný vybraným otázkám z obecné a aplikované klimatologie.

K účasti na semináři se přihlásilo 64 odborníků, z toho 33 autorů ze 17 různých pracovišť (ČSAV, vysokých škol, HMÚ aj.) připravilo celkem 28 odborných referátů.

Seminář zahájil předseda pražské pobočky ČSMS F. Rein. Zdůvodnil připravený program a snahu organizátorů o logickou koncepci, utřídění do několika menších tematicky semknutých skupin pevně zapadajících do daného tématu.

První přednáškou byla připomínka blížícího se výročí 100 let od narození prof. dr. St. Hanzlíka, prvního profesora meteoro­logie a klimatologie na Karlově universitě v samostatném česko­slovenském státě, jíž O. Zikmunda (MFF KU) ukázal na vý­znam prof. Hanzlíka pro rozvoj meteorologie; zdůraznil zejména Hanzlíkovy práce o anticyklonách a cyklónách, ktdré svým dy­namickým charakterem daleko předstihly jeho dobu.

Dalším základním referátem byl příspěvek F. Reina (ÚFA ČSAV) Vývoj současných názorů na definici klimatu. Zmínil se o celé řadě dodnes významných definicí klimatu počínaje Humboldtovou a Hannovou až po nyní užívané a nově navrhované definice, vyzdvihl jejich význam a ujasnil možnosti jejich po­užívání.

Třetím obecným tématem byl referát E. Novákové (Ústav krajinné ekologie ČSAV). — Klima v krajinné ekologii. Pouká­zal na souvislosti klimatu a složek přírodního systému a možnosti třídění klimatu v rámci krajinné ekologie.

Po těchto úvodních přednáškách následovala skupina referátů z oboru slunečního záření. Přednáška L. Křivského (AÚ ČSAV) a K. Pejmla (HMÚ) — Sekulární změny sluneční aktivity, vý­skytu polárních záři a našeho klimatu — podává přehled o kolísání sluneční aktivity v posledním tisíciletí odvozený podle různých přímých i nepřímých pozorování, a srovnává je s klimatem odvo­zeným z historických pramenů. F. Smolen (GÚ SAV) v pří­spěvku Globálně žiarenie v spektrálnej oblasti S 625 pm analyzuje tok globálního záření za červeným filtrem RG₂ v různých nadmoř­ských výškách a jeho časové a prostorové variace. E. Závodská (GÚ SAV) přednesla referát Vplyv oblačnosti na globálně ultra­fialové žiarenie podle pozorování v Bratislavě na Kolibě za r. 1975 a 1976.

Další skupina přednášek byla věnována otázkám praktické klimatologie. V. Hlaváč přednesl Metodiku pro vypracováni kra­jové klimatografie, speciálně pro jihočeský kraj, v níž předvedl gigantické zpracování pozorovaných i odvážně konstruovaných dat s optimálním počtem tabulek, map a grafů jako podklad pro rozhodování krajských plánovacích orgánů. J. Tomlain (PF UK Bratislava) se v přednášce K charakteristice suchých a vlhkých oblastí ČSSR zabývá optimálními podmínkami růstu zemědělských plodin. Vychází z potenciálního a skutečného vý­paru z povrchu půdy a jeho ročního chodu, a určuje některé charakteristiky pro zavlažování. Autoři J. Šoltis a Š. Petrovič (HMÚ Bratislava) vystoupili s referátem Porovnanie prúdenia vzduchu, teploty vzduchu, slnečného svitu a atmosférických zrážok na Chopku a v Březne, v němž zjistili vliv terénu na zmíněné klimatické prvky při některých vybraných synoptických situacích jednak při větru, jednak při bezvětří. Teplotní typizace Pavlov­ských vrchů a její kartografické znázorněni je námětem přednášky P. Proška (PF UJEP Brno). Navržená typizace je založená na zjištění vazeb vybraných charakteristik denního chodu teploty na geometrických parametrech reliéfu. V. Lednický (HMÚ Ostrava) v příspěvku Promrzáni půdy v podmínkách Brna ukázal na mož­nosti využití výsledků zpracování dat za 501eté období pro potře­by nejen v zemědělství, ale i ve stavebnictví i jinde. Typizaci povětrnostních situací Končka a Reina použili G. Murinová a M. Ostrožlik (GÚ SAV) ve studii Závislost tlaku vodnej pary od povetrnostnej situácie v oblasti Bratislavy. A. Papež (ÚFA ČSAV) referoval o práci Synoptické typy při vydatných letních srážkách v Praze, v níž ukázal, že při kterých synoptických typech je možné očekávat vydatnější srážky nad Prahou. Sucha v letech 1971 — 1974 a v r. 1976 byla předmětem přednášky V. Kakose (HMÚ Praha); autor analyzoval dlouholeté srážkové a odtokové řady s cílem možností předpovědi suchých období.

Další série referátů byla zaměřena na aspekty čistoty ovzduší. V přednášce J. Förchtgotta (HMÚ Ostrava) — Klimatologické tendence na Ostravsku a Opavsku byl na dlouhodobých řadách slunečního svitu demonstrován výrazný vliv rozvoje průmyslové výroby na klima oblasti. J. Hrdá (HMÚ Praha) v referátu Po­znatky ze statistického zpracování imisních hodnot informovala o statistických metodách analýzy naměřených hodnot a prognózy vývoje imisních situací; předvedla též některé teoretické modely pro popis zákonitostí. J. Keder (HMÚ Tušimice) ve sdělení pod názvem Pokus o zhodnocení stability v mezní vrstvě na základě sodarových měření referoval o nové metodě vertikální sondáže mezní vrstvy pomocí odrazu zvukových vln na inverzních vrst­vách a o dosavadních výsledcích. J. Štekl a J. Partyka (HPÚ) se pokusili v příspěvku Provozní zákres mapy mezní vrstvy a možnosti jejího využití vybrat pro povětrnostní mapu parametry, které by umožnily předpověď dohlednosti a výšky vrstevnaté oblačnosti.

Vliv geografických poměrů na utváření mezní a přizemní vrstvy atmosféry byl předmětem přednášky E. Quitta (GÚ ČSAV — Brno); vyjadřuje strukturu klimatických poměrů pomocí para­metrů výškového členění reliéfu a proudění. Tepelné znečištění atmosféry průmyslu v ČSSR dokumentoval J. Munzar (HMÚ Bratislava) na případu vlivu tepláren. J. Procházka referoval o Inverzi teploty vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry. J. Hurtalová přednesla referát Vplyv oblačnosti na denně změny turbulentného toku tepla v nížinách a horských oblastiach a výsledcích studií na Slovensku.

Poslední skupina přednášek byla věnována otázkám humánní bioklimatologie.

Biometeorologie člověka z hlediska Světové meteorologické orga­nizace byla vhodným úvodem O. Šebka (HMÚ Praha) k proble­matice, která celosvětově nabývá na významu.

J. Matoušek a Z. Šebesta (Lékařská fakulta Plzeň) uvedli Některé normativní požadavky na čistotu ovzduší a klima přírod­ních léčebných lázní. Přednáška autorů V. Květoň, J. Matoušek a Z. Šebesta Poznatky z bioklimatologických průzkumů některých lokalit pro výstavbu lázni na Moravě uzavřela bioklimatologickou část semináře.

Celý seminář pak uzavřel předseda ČSMS A. Vesecký. Mohl společně se všemi účastníky konstatovat, že seminář byl po všech stránkách úspěšný. Není třeba hodnotit jednotlivé přednesené práce, provedla to bohatá a otevřená diskuse. Je třeba hodnotit to velké množství prací, to velké množství pracovišť, která se klimatologií zabývají. Při vzpomínce na prof. Hanzlíka, jehož sté narozeniny účastníci semináře pietně uctili, nesmíme zapomenout, že právě on byl iniciátorem a propagátorem zřízení vědecké společnosti, která by umožňovala přímý styk vědeckých pracov­níků z různých pracovišť a oborů, vzájemnou výměnu názorů, vzájemnou informovanost a pomoc — to vše v zájmu obohaco­vání naší vědy a tím i naší společnosti. Dnes není již pochybnosti o tom, že i meteorologie a klimatologie je výrobní ekonomickou silou, jak o tom svědčí množství požadavků na různé odborné studie a expertizy a podpora naší socialistické společnosti rozvoji odborných pracovišť.

Závěrem poděkoval všem účastníkům, zejména autorům před­nášek, a v neposlední řadě organizátorům semináře — pražské po­bočce ČSMS — za velmi pečlivou přípravu i provedení semináře, za vzornou přípravu dokumentace a starostlivou péči o účastníky během jejich pobytu v Chlumu u Třeboně.

Antonín Vesecký, MZ 1977/6, ročník 30, str. 191