You are here

Teplice 4. – 6. října 2005

Historie, současnost a budoucnost meteorologických měření a pozorování

Výroční seminář České meteorologické společnosti 2005

Letošní seminář ČMeS se konal 4. – 6. října 2005 v Teplicích. Pod názvem "Historie, současnost a budoucnost meteorologických měření a pozorování" zazněla řada zajímavých příspěvků z oblasti historie meteorologických pozorování i z oblasti nedávných výsledků získaných na základě zpracování měření a pozorování z české staniční sítě. Zaměření semináře i místo konání v Teplicích nebylo náhodné. Letošní seminář ČMeS byl dedikován stému výročí začátku klimatických pozorování na Milešovce. Problematice práce observatoře Ústavu fyziky atmosféry AV ČR byl věnován i blok prezentací zaměřených na historii Milešovky a výsledky práce probíhající na observatoři v současnosti. Pro účastníky semináře byla zorganizována exkurze na Milešovku.

Již tradičně zahájil seminář předseda ČMeS , prof. Jan Bednář, CSc., který uvítal účastníky semináře a ve svém úvodním slově vyzdvihl důležitou roli meteorologických a klimatologických pozorování. Úvodní část semináře byla příležitostí poděkovat dvěma letošním jubilantům, za vše co pro meteorologii vykonali. Své sedmdesátiny letos slaví dva významní meteorologivé a členové ČMeS, RNDr. Vilibald Kakos a RNDr. Jan Strachota, kteří se zcela jistě zapíší do historie české meteorologie jak kvalitou své odborné práce, tak milým a nezištným osobním přístupem ke svým spolupracovníkům.

Současná radarová měření i produkty jsou na velmi kvalitní úrovni a jsou uznávanou informací u nás i v zahraničí. Je obtížné docenit význam práce Honzy Strachoty na vývoji radarových měření v ČHMÚ, na testování výsledků měření, na jejich zpřístupnění meteorologickému provozu i na jejich meteorologické interpretaci. Zásadně omezená možnost prezentovat práci na mezinárodním fóru, kterou si generace starších mohla v uplynulých letech "vychutnat" a kterou už naštěstí generace mladších kolegů nezná, přispěla ke skutečnosti, že není mnoho českých autorů, jejichž práce jsou citovány  ve světově uznávaných monografiích. Přesto, že výše zmíněné omezení si zažil i jubilant, najdeme citaci jeho příspěvku včetně družicového obrázku z našeho území ve velmi uznávané monografii "Images in weather forecasting" vydané Cambridge University Press. To je skutečné ocenění práce. Skutečnost, že práce RNDr. Jana Strachoty je především spojena s radarovou meteorologií nijak nesnižuje široký rozsah činnosti jubilanta. Z posledních let zmiňme např. vedení projektů zaměřených na meteorologické hodnocení obou povodní v letech 1997 i 2002 a poděkování patří i za dlouholetou práci v redakční radě MZ.

RNDr. Vilibaldu Kakosovi bývá mezi přáteli připisováno dvojí "nej". Po mnoho let byl nejvyšším českým meteorologiem a i nyní má v neoficiálním hodnocení číslo dvě. Pro rozsáhlé znalosti a zkušenosti v oblasti meteorologie i hydrologie je dále titulován jako první český hydrometeorolog. Nehledě na dlouholeté praktické zkušenosti získané v meteorologickém a hydrologickém provozu je seznam odborných studií z oblasti hydrometeorologie, které Vilda Kakos publikoval, skutečně úctyhodný. Také jeho popularizační články mají vysokou úroveň, řada tzv. popularizátorů meteorologie by zde mohla najít příklad hodný následování. Vysoce ceněné jsou recenze, které Vilda zpracovává s velkou důkladností i objektivitou. V současné době jubilant pracuje v Oddělení meteorologie ÚFA AV ČR a mladí spolupracovníci s obdivem sledují jeho aktivitu, s níž se zapojuje do výzkumných projektů, a váží si jeho konzultační pomoci. Je možná zbytečné dodávat, že RNDr. Vilibald Kakos stále přednáší na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze a studenti oceňují jeho přednášky i následné diskuze.

Oběma jubilantům, křeří patří mezi skutečné osobnosti české meteorologie, poděkoval a popřál hodně zdraví a úspěchů v další práci i osobním životě náměstek ředitele ČHMÚ pro meteorologii a kliamtologii RNDr. Radim Tolasz a k tomuto přání se připojili i zástupci ČMeS a ÚFA AV ČR.

 

Program semináře byl rozdělen do do několika bloků. Jednalo se o příspěvky vztahující se k observatoří Milešovka, problematice měření a pozorování na jiných stanicích i historickým pozorováním:

  • Josef Štekl: Historie observatoře Milešovka.
  • Jan Munzar: Milešovka známá i neznámá.
  • Jaroslav Svoboda: Milešovka jako referenční stanice pro simulace pomocí dynamických modelů.
  • Jiří Hošek: Měření námrazy na Milešovce.
  • Jaroslav Fišák: Výzkum fyzikálních a chemických vlastností srážek na observatoři Milešovka.
  • Jan Chalupa: Ročenky meteorologických pozorování na stanici Milešovka a jejich doplnění v období 1991–2004.
  • Josef Štekl: Extrémně nízký obsah vodní páry na Milešovce.
  • David Hanslian: Porovnání měření větru, Milešovka červen–září 2004.
  • Petr Štěpánek: Homogenizace teplotních a srážkových řad v ČR.
  • Ivan Sládek: Severozápadní Čechy – území na pomezí oceánického a kontinentálního klimatu.
  • Martin Možný – Daniel Bareš: Problematika agrometeorologických měření v ČR.
  • Jiří Hostýnek: Změny v databázi směru a rychlosti větru po automatizaci stanic.
  • Pavla Skřivánková: Historie, současnost a budoucnost stanice Praha-Libuš.
  • Zdeněk Mrkvica: Historie a současnost měření na Labské boudě, zkušenosti z automatického měření na stanici ve výšce 1310 m.
  • Pavel Lipina – Miroslav Řepka: Stručná historie meteorologických pozorování na severní Moravě a ve Slezsku.
  • Jarmila Macková: Meteorologická pozorování v Brně v 1. polovině 19. století.
  • Kateřina Chromá: Výskyt krupobití na území Moravy a Slezska ve 20. století.
  • Theodor Fiala: Zajímavé poznatky z pozorování ve Vráži u Písku.

Semináře se zúčastnilo 84 odborníků z deseti meteorologických pracovišť. Na Milešovku se v rámci návštěvy observatoře dostavilo více než 50 kolegů, kteří se zapsali do pamětní knihy.

O tom, že silné osobnosti dokáží brát s humorem i chválu a životní mezníky, svědčilo i večerní posezení s harmonikou "obsluhovanou" oslavencem Vildou Kakosem za vydatné zpěvní podpory druhého oslavence Honzy Strachoty.

Přednášky i diskuze probíhaly v prostorném konferenčním sále restaurace "U Pramene", který byl doplněn obvyklým technickým vybavením, ozvučením a dataprojektorem. Účastníci semináře byli ubytováni v hotelu "Helena" v bezprostřední blízkosti místa jednání. Organizátorům semináře patří dík za uspořádání jednání i za kvalitní technické zabezpečení.

Věříme, že letošní seminář ČMeS byl dobrou příležitostí pro setkání meteorologů a že v paměti účastníků zůstanou jak pěkné odborné prezentace, tak zážitky spojené s výstupem k naší stoleté dámě – meteorologické stanici Milešovka.

                                                                                   Daniela Řezáčová – Helena Vondráčková, MZ 2005/6, ročník 58