Pasohlávky 5. – 7. září 2000

Seminář o aplikacích v meteorologii a klimatologii

Výroční seminář České meteorologické společnosti 2000

Za velkého zájmu odborné veřejnosti se konal v Pasohlávkách u Novomlýnských nádrží seminář nazvaný Aplikace v meteorologii a klimatologii. Na organizaci semináře se podílely Česká meteorologická společnost, Český hydrometeorologický ústav, Katedra meteorologie a ochrany prostředí MFF UK a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. V průběhu tří dnů (5. – 7. září 2000) více než 100 účastníků vyslechlo 33 přednášek rozčleněných do šesti tematických bloků. Program mohl být dodržen jen za cenu téměř striktního vyžadování stanovených časových limitů pro přednášky a prezentace. Jako velmi šťastná se ukázala forma krátkých diskusí bezprostředně po jednotlivých přednáškách, kdy referující mohou reagovat zcela konkrétně.

Na semináři se plně prokázaly přednosti moderní prezentační techniky (zpětný projektor, dataprojektor), pokud je účinně využívána. Zejména využívání dataprojektoru (zařízení umožňující projekci přímo z počítače) v podání přednášejících z ČHMÚ (L. Metelka, M. Škuthan, I. Obrusník) dokumentovalo možnosti využití grafického ztvárnění dané tematiky. Naopak se ukazuje, že promítání pouze jednotlivých stránek textu pomocí zpětného projektoru je alibistickou záležitostí: účastníci nerozeznají text ani v nejbližších řadách.

V širokém spektru 33 přednášek byla informační i odborná úroveň přednášek pochopitelně rozdílná. Z této plejády se vymykaly nesporně přednášky M. Škuthana Silniční meteorologie v České republice, předkládající zevrubnou informaci o současném stavu progresivně se rozvíjející disciplíny (v provozu je již 40 speciálních stanic firem Vaisala a Boschung monitorujících povětrnostní jevy). Jako vhodný doplněk zazněla přednáška J. Sulana. Druhá přednáška – Kategoriální předpovědi z pohledu meteorologa a uživatele (L. Metelka) byla výborně připravenou prezentací v dokonalém grafickém provedení. Byly shrnuty tři základní typy předpovědí: deterministická, tj. jak bude, kategoriální, tj. jev nastane/nenastane, pravděpodobnostní, tj. vyjádření pravděpodobnosti průběhu povětrnostní charakteristiky. Referující zdůraznil nutnost těsné vazby mezi klimatologem a uživatelem, protože při pravděpodobnostní předpovědi existuje zásadní kritérium pro uživatele – prokazatelně ekonomický přínos. Jako velmi aktuální se také ukázala přednáška V. Vozobuleho nazvaná Meteorologické zabezpečení jaderných elektráren v Dukovanech a v Temelíně. Všechny tyto přednášky budou v upravené podobě publikovány postupně v časopisu Meteorologické Zprávy.

V nabitém programu se prostor i na „minivýlet“ po Pavlovských vrších i na návštěvu archeologického muzea v Dolních Věstonicích a podvečerní procházku po Mikulově. Svrchovaně zasvěceným průvodcem byl ředitel brněnské pobočky ČHMÚ dr. Karel Krška, který potvrdil všeobecně známé duchovní kvality, ale i překvapivou fyzickou zdatnost coby podhorský vůdce.

Jelikož ze semináře nebude vydán sborník, pokládáme za účelné pro informaci odborné veřejnosti uvézt kompletní seznam přednášek podle tematických celků.

Všeobecné přednášky

• K. Krška (ČHMÚ): Užitá meteorologie a klimatologie v historickém přehledu
• P. Skřivánková a kol. (ČHMÚ): Možnosti využití meteorologických informací ze stanice Praha-Libuš
• M. Janoušek (ČHMÚ): Výstupy předpovědního modelu ALADI pro meteorologické aplikace
• K. Hlavatý (ČHMÚ): Teplota povrchu země z polárních družic

Doprava

• M. Škuthan (ČHMÚ): Silniční meteorologie v ČR
• J. Sulan (ČHMÚ): Meteorologické zabezpečení zimní údržby komunikací na regionální úrovni
• B. Techlovský (ČHMÚ): Systém financování meteorologické služby ČHMÚ

Stavebnictví

• M. Hradil – L. Němec (ČHMÚ): Posudková činnost poboček ČHMÚ pro stavebnictví
• V. Kakos – D. Řezáčová – Z Sokol – P. Pešice (ÚFA AV ČR): Odhad pravděpodobné maximální srážky pro posuzování spolehlivosti vodních děl
• J. Sedlák –A. Navrátilová – L. Zlámal (Stavební fakulta VUT Brno): Uplatnění klimatických dat ve formátu Referenčních klimatických roků pro energetické hodnocení budov

Zemědělství

• J. Rožnovský (MZLU Brno): Současná situace a koncepce rezortní politiky Ministerstva zemědělství přede vstupem ČR do EU
• J. Valter (ČHMÚ): Možnosti služeb ČHMÚ pro zemědělství
• T. Vráblík (ČHMÚ): Předpověď počasí pro zemědělství
• V. Šeděnková (ČHMÚ): Agrometeorologický zpravodaj – aktuální informace našim zemědělcům
• A. Prax (MZLU Brno): Voda v půdě – metodika monitoringu půdní vláhy
• M. Kohut – I. Hemerka (ČHMÚ): Agrometeorologická výpočetní a informační soustava
• T. LItchman (AMET Velké Bílovice): Netradiční způsob infiltrace srážek v travních porostech
• P. Spitz (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy): Prognóza potřeby závlah a vodních zdrojů pro případ nepříznivé klimatické změny v ČR
• J. Juroch (SRS Brno): Meteorologické informace v zemědělství
• M. Bagar (Biokont Brno): Systém prognózy a signalizace chorob vinné révy v oblasti jižní Moravy
• I. Kott (ČHMÚ): Fenologická data a vývoj zemědělských plodin
• K. Budín: Více meteorologických informací pro podniky a veřejnost
• M. Možný (ČHMÚ): K problematice speciálních měření agrometeorologických dat
• J. Škvarenina – J. Mindáš (Lesnická fakulta TUU, Slovensko): Využitie lesnických informacií v lesníctve

Energetika

• V. Vozobule (ČHMÚ): Meteorologické zabezpečení jaderných elektráren Dukovany a Temelín
• M. Janouch (ČHMÚ): Monitoring slunečního záření na území České republiky
• J. Štekl (ÚFA AV ČR): Meteorologie a klimatologie ve větrné energetice
• F. Smolen – M. Ostrožlík (Geofyzikální ústav SAV Bratislava): Využitie radiačních meraní v praxi

Krizový managament

• I. Obrusník (ČHMÚ): Úloha hydrometeorologických služeb při snižování následků přírodních katastrof
• R. Tydlitát (Povětrnostní ústředí AČR): Výstražná hydrometeorologická služba AČR
• J. Pavlík (ČHMÚ): Využívání meteorologických podkladů pro varovnou službu
• L. Metelka (ČHMÚ): Kategoriální předpovědi z pohledů meteorologa a uživatele

Poznámka:

V rámci okruhu Energetika vystoupil P. Kuča (Státní ústav radiační ochrany) s diskusním příspěvkem reagujícím na dotaz týkající se měření výpustí z jaderných elektráren. Konstatoval, že za normálního provozu je vliv JE na okolí nerozeznatelný od přirozeného prostředí.

Zdeněk Horký, MZ 2000/5, ročník 53, str. 159–160