Valtice 30.9.–2.10.1985

KLIMATICKÉ ZMĚNY

Výroční seminář Československé meteorologické společnosti 1985

Seminář, Valtice 30. září až 2. října 1985.

Tradiční třídenní seminář, probíhající pod patronací česko­slovenské meteorologické společnosti (ČSMS) při ČSAV ve spolupráci s dalšími meteorologickými pracovišti a vysokými školami ČSR, byl tentokrát věnován změnám podnebí. Celo­světový zájem o tuto problematiku je vyvolán již pozorovaný­mi negativními změnami v podnebí některých oblastí, zejména pak obavami z dalších nežádoucích klimatických změn, způsobených intenzívní hospodářskou činností člověka. Klíčo­vým bodem při posuzování současných klimatických trendů je tudíž odlišení změn způsobených antropogenní činností od změn majících jiné, možno říci přirozené příčiny.

Významu a šíři posuzovaného problému odpovídala i široká účast odborníků nejrůznějšího zaměření na svolaném semináři. Kromě zástupců většiny meteorologických pracovišť v ČSSR se na něm aktivně podíleli též geofyzikové, astronomové, geografové a hydrologové. V rámci svého studijního pobytu se semináře zúčastnili též tři meteorologové z univerzity ve Vratislavi (PLR).

V průběhu semináře bylo předneseno celkem 19 referátů. Velmi kladně je třeba hodnotit včasné vydání sborníku refe­rátů, který účastníci semináře obdrželi již při prezenci. Z toho­to důvodu také není nutné se v našem příspěvku podrobně zabývat obsahem jednotlivých přednášek.

V úvodním referátu podal O. Šebek komplexní výklad otázek souvisejících s minulým i předpokládaným budoucím vývojem podnebí zeměkoule. Na jeho přednášku navazoval příspěvek J. Kalvové, přednesený J. Bednářem, o problema­tice numerického modelování klimatu a jeho změn.

Otázkami extraterestrických vlivů na změny klimatu, pře­devším z hlediska důsledků kolísám geomagnetické aktivity, se zabýval akademik V. Bucha. V. Letfus hovořil o záznamech astronomických pozorování a sledování slunečních skvrn za 2000 let a hodnotil jejich využitelnost pro studium dlouho­dobých klimatických změn. L. Křivský srovnával kolísání sluneční aktivity s povodněmi na Labi za léta 1000—1786. S problematikou vývoje vodnosti řek na Slovensku nás seznámil J. Benický.

Několik příspěvků se zabývalo změnami klimatu jako celku, případně jejich příčinami. Antropogenní aerosol jako jednu z příčin klimatických změn posuzoval F. Anýž. Charakterem klimatu ve středních a severozápadních Čechách v období 1584—1647 se zabývali společně K. Dubec a K. Pejml. Dlouhodobé změny cirkulace nad střední Evropou a jejich vazby na kolísání teploty a srážek byly obsahem příspěvku V. Brůžka. K. Krška a J. Zuzula porovnávali zimu 1984 — 1985 v ČSSR s jinými tuhými zimami v tomto století.

Jiné příspěvky hodnotily dlouhodobé trendy jednotlivých meteorologických prvků. J. Reichrt se zaměřil na dlouhodobé kolísání slunečního svitu ve střední Evropě, podobně M. Cimbáková hodnotila dlouhodobé trendy globálního záření na vybraných stanicích ČSSR. Příspěvek J. Sládka a N. Slabé pojednával o dlouhodobých změnách nástupu a ukončení mrazového období podle stanice Praha-Klementinum. Změ­nami vlhkosti vzduchu v Hurbanově se zabýval Š. Květák.

Velká pozornost byla věnována kritickému hodnocení vý­chozích podkladových materiálů a metodice jeho zpracování. K. Dubec hovořil o historických pramenech ke kolísání klima­tu a o jejich základním zpracování. Metodické poznámky ke studiu kolísání klimatu přednesl J. Munzar. J. Procházka, M. Sedláček a N. Slabá ve společném příspěvku posuzovali homogenitu meteorologických řad z hlediska rozdílů v meto­dice pozorování. B. Gajar a F. Matějka upozornili na vliv zavedení letního času na homogenitu časových řad teplotních charakteristik.

Ve sborníku jsou publikovány též dva příspěvky, které z technických příčin nebyly přednesený: „Kolísání srážek v evropské oblasti na základě prostorových úhrnů srážek" a „Kolísání sněhové pokrývky v karpatské části ČSSR" (autoři F. Šamaj, Š. Valovič, R. Brázdil).

Přednesené referáty vyvolaly živou diskusi, ve které s při­pomínkami, poznámkami či dotazy vystoupilo přes třicet účastníků, někteří i vícekrát. V. Vítek uzavřel seminář tím, že je třeba neustále upozorňovat nejširší i odbornou veřejnost na závažnost nepříznivých klimatických tendencí i na existen­ci nebezpečných jevů, abychom byli schopni jim lépe čelit.

členům brněnské pobočky ČSMS jako organizátorům tohoto setkání patří uznání a dík všech účastníků za zajištění pře­krásného pracovního prostředí, výbornou organizaci vlastního jednání i za zajímavou společenskou náplň.

Silvestr Slabý, MZ 1986/3, ročník 39, str. 87 a 95