Praha 11. – 16. září 1995

Konference o proměnlivosti klimatu a dopady klimatických změn (k 90. výročí založení observatoře Milešovka)

Výroční seminář České meteorologické společnosti 1995

V rámci každoročních seminářů České meteorologické společnosti se ve dnech 11. až 16. září 1995 konala mezinárodní konference s poněkud krkolomným anglickým názvem Regional Workshop on Climate Variability and Climate Change Vulnerability and Adaptation, tedy volně přeloženo, Regionální konference o proměnlivosti klimatu a dopadech klimatických změn. Akci pořádal u příležitosti 90. výročí observatože Milešovka ústav fyziky atmosféry spolu s americkým Programem územních studií (U.S. Country Studies Program), který se významně podílel na jejím financování. Spolupořádajícími institucemi byly Národní klimatický program ČR, Český hydrometeorologický ústav a Katedra meteorologie a ochrany prostředí MFF UK. Konference se konala v příjemném prostředí menzy a kolejí Univerzity Karlovy v Praze-Troji, zčásti také v nedalekém areálu Matematicko-fyzikální fakulty. Účast byla poměrně hojná, počet zaregistrovaných účastníků přesáhl 140.

Jednání bylo zahájeno třemi zvanými přednáškami. Doc. B. Moldan z Centra pro životní prostředí UK hovořil na téma „ekonomiky v přechodu a klimatická změna“, kde se soustředil na problematiku emisí a jejich snižování. Dr. I. Burton z kanadské Atmospheric Environment Service pronesl velmi hezkou a vyváženou přednášku s obecným názvem „Atmosféra jako zdroj“. O výzkumu globálních změn v Evropě a o možnostech jeho financování z prostředků EU hovořil dr. A. Ghazi z Komise Evropské unie.

Další program se dal rozdělit do tří částí. První z nich zahrnovala problematiku moderní i klasické klimatologie, včetně mnoha aplikací. V jejím rámci bylo prezentováno 43 příspěvků a 16 posterů. Tři příspěvky věnované oslavenci, observatoři Milešovka, pojednávaly o historii observatoře, problematice zpracování některých milešovských pozorovacích řad a klimatologických aspektech modelování pole větru v jejím okolí. Další referáty se týkaly horské klimatologie (zajímavá byla přednáška dr. Fuchse z Univerzity v Mainzu o topoklimatologii severovýchodní Indie, doprovázená mnoha diapozitivy), proměnlivost klimatu v obecném pohledu (zaujala přehledová přednáška o proměnlivosti evropského klimatu prof. C. Schuurmanse z Univerzity Utrecht) i proměnlivost teploty a srážek (zajímavé tři referáty o problémech sucha v Maďarsku). Další sekce byly věnovány vztahu záření a klima (mj. dr. Vaníček z hradecké observatoře ČHMÚ hovořil o úbytku ozonu nad naším územím), statistickým metodám v klimatologii (přehledná a inspirativní přednáška dr. Dubrovského z ÚFA o generátorech počasí a jejich použití při simulování zemědělské produkce), vnějším vlivům a dávným globálním změnám (zaujala dr. Charvátová z Geofyzikálního ústavu s příspěvkem o vztazích mezi pohybem Slunce a klimatem) a vztahům mezi klimatem a ekosystémy (dr. Rusek z Ústavu půdní biologie velmi zajímavě hovořil o změnách ve složení půdní fauny během posledních desetiletí).

Druhá část konference byla věnována problematice, vážící se na program územních studií, financovaných vládou Spojených států: konstrukce scénářů klimatické změny, odhady dopadů klimatické změny na různé sektory a návrh opatření k jejich zmírnění a adaptaci. Pražská konference se tak stala jedním z řady podobných mítinků, organizovaných v poslední době nebo v blízké budoucnosti např. v Harare, Petrohradě či Manile. V této části konference bylo prezentováno 40 příspěvků. Jeden den byl věnován problematice konstrukce scénářů klimatické změny. Všem třem sekcím předsedala dr. J. Kalvová (MFF UK), koordinátorka Elementu 2 České územní studie. Referát dr. Kalvové shrnoval výsledky verifikace globálních klimatických modelů v Evropě s důrazem na Českou republiku, metody použité při tvorbě i verifikaci scénářů a samotné scénáře (jak přírůstkové, tak založené na výstupech z modelů). Účastníci vyslechli řadu zajímavých přednášek o tvorbě klimatických scénářů ze zemí našich sousedů (např. dr. J. Mika z Maďarského hydrometeorologického ústavu, Budapešť a dr. A. Olecka, Ústav ochrany životního prostředí, Varšava) i ze zemí vzdálených, třeba Kazachstánu. Jeden den byl věnován paralelním sekcím, ve kterých byly pojednány metody stanovení dopadů klimatické změny jednotlivé sektory: zemědělství, vodní zdroje, lesnictví a pobřežní zdroje. V rámci závěrečného plenárního zasedání byly diskutovány zprávy z jednotlivých sektorů. Debaty se vedly např. o použitelnosti dat, která jsou vedením Územních studií poskytována, ke splnění požadovaných cílů, a o spolehlivosti takto získaných výsledků.

Třetí část konference byl diskusní panel českých účastníků na téma „90 let pozorování na Milešovce“. Jeho cílem bylo udržet dlouholetou tradici každoročních odborných setkání českých meteorologů s nezanedbatelným významem vzájemné komunikace. Pozváni byli mimo jiné všichni žijící pozorovatelé z Milešovka. Jednání se zúčastnilo 24 zájemců, kteří si vyslechli sedm přednášek převážně o zpracování milešovských dat a na závěr milou vzpomínku dr. Křivského na první poválečnou exkurzi studentů meteorologie na Milešovku. Pro účastníky českého panelu byla pořádána exkurze na Milešovku, při níž si zvláště bývalí pozorovatelé zavzpomínali na dlouhá léta strávená na nejvyšším vrcholu Českého středohoří. I přes tvrdé klimatické podmínky převládaly vzpomínky s příjemným obsahem.

Lesku celé akci dodala páteční návštěva a přednáška šarmantní ministryně energetiky Spojených států, paní Hazel O’Leary.

Zda se konference vydařila po odborné stránce, musí zhodnotit samotní účastníci. Nicméně většina příspěvků měla podle našeho názoru přinejmenším dobrou mezinárodní úroveň, ve které se čeští a slovenští účastníci rozhodně neztratili.

Společenský program konference byl poměrně bohatý. Jeho součástí bylo poděkování zasloužilým pozorovatelů, kteří sloužili na Milešovce nejméně 10 let. Pamětní listy jim při slavnostním zahájení předal ředitel ústavu fyziky atmosféry dr. Štekl. Na vysoké, zvláště kulinářské úrovni, byly podle našeho názoru oba večírky, jenom někteří účastníci postrádali hudbu k tanci. Vydařil se i koncert komorního souboru Flauto dolce. Celou konferenci pak uzavřel sobotní výlet na Milešovku. Je škoda, že byla velmi malá dohlednost, mlha se začala rozpouštět až během odpoledne, a tak návštěvníci museli vzít místo dalekého rozhledu zavděk alby s fotografiemi. V pamětní knize na Milešovce se tak poprvé objevily poměrně exotické jazyky jako estonština, turečtina nebo kazaština.

Zájemcům, kteří se nemohli zúčastnit, ještě sdělíme, že příspěvky z klimatologické části konference přislíbilo jako zvláštní publikaci vydat Ministerstvo životního prostředí. Příspěvky z části věnované Územním studiím by mely vyjít péčí americké strany jako zvláštní číslo časopisu Climatic Change. Souhrn a prohlášení („Summary and Statement“) této části konference bude vydán později v listopadu. Příspěvky přednesené na českém diskusním panelu by se měly objevit v Meteorologických Zprávách.

Radan Huth, Ivana Nemešová, Josef Štekl, MZ 1995/6, ročník 48, str. 189–190