Radim Tolasz rozhovor 2006

Rozhovor s náměstkem ředitele Českého hydrometeorologického ústavu pro meteorologii a klimatologii RNDr. Radimem Tolaszem

1. Pane doktore, tříleté období ve funkci náměstka pro meteorologii a klimatologii jistě nebylo jen dobou seznamování s novým prostředím. I když jste dlouholetým zaměstnancem ústavu, přesto přechod z vedoucího specializovaného oddělení v ostravské pobočce do pozice řízení třísetčlenného kolektivu největšího úseku ČHMÚ asi nebyl jednoduchý. S jakými představami jste do funkce nastupoval, co Vás příjemně nebo nepříjemně překvapilo?

Je opravdu neuvěřitelné, že už jsem náměstkem celé tři roky. Je pravda, že jsem znal před svým nástupem clo funkce ústav dobře. Alespoň jsem si to myslel. Ve své praxi na ostravské pobočce jsem se „potkal“ se všemi obory ČHMU. Dělal jsem hydrologické i klimatologické posudky, pracoval na tzv. katastru vodnosti, vyhlašoval smogové situace, víkendově jsem působil jako pozorovatel na stanici, opravoval data, programoval, jezdil po Česku i po světě. Nemohu však říct, Že bych znal všechny zaměstnance a všechny prostory, které ústav tvoří. Úsek meteorologie a klimatologie ČHMÚ je neuvěřitelný komplex všech základních meteorologických oborů, které spolu tvoří jednolitý celek, kde každý je nějak závislý na práci někoho jiného. Řízení takového kolektivu je radost i starost. Někdy mám pocit, že funkce náměstka je zcela zbytečná, někdy stačí naznačit cestičku a problém je vyřešen, někdy je třeba k řešení problému dát dohromady více hlav, některé problémy se řeší špatně a těžkopádně. Nepříjemným překvapením pro mě bylo zjištění, že mezioborové vztahy jsou v Praze úplně jiné než na pobočkách. Jednotlivé obory v Praze (hydrologie, čistota, meteorologie) tvoří většinou uzavřené komunity, které se snaží řešit si své problémy zcela nezávisle. Myslím, že to není dobře a snažím Se tento konzervativní přístup nabourávat. Příliš se mi to zatím nedaří.

2. I když profesí klimatolog, musel jste prioritně řešit jiné úkoly, nepočítáme-li otázku obsazení vedoucí funkce v odboru klimatologie. Máme na mysli organizační vyčlenění letecké meteorologie z Centrálního předpovědního pracoviště do samostatného odboru, ale zejména vyhodnocování katastrofální povodně ze srpna 2002. Jak vyhodnocování povodně probíhalo, jaké byly výstupy včetně prezentace na veřejnosti?

Když jsem v lednu 2003 nastoupil do funkce, tak 1. etapa Hydrometeorologického vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002, která se týkala meteorologických příčin povodně a extremity srážek, již byla rozpracována. Koordinátorem této etapy byl Jan Strachota a já jsem neměl ani snahu, ani potřebu do této práce z pozice náměstka jakkoli zasahovat. Byl jsem s dr. Strachotou v úzkém kontaktu, řešili jsme některé nesrovnalosti a problémy společně a myslím, že za výsledek musíme děkovat hlavně jemu. Odborně jsem se podílel na zpracování jedné z kapitol. Jinou stránkou problému byla (a pořád ještě je) prezentace celé povodňové problematiky před odbornou i laickou veřejností. Myslím, Že je třeba neustále obnovovat ve veřejnosti povědomí o potenciálním nebezpečí některých projevů počasí. Povodně, bouřky, vichřice, ledovka a další. Naší povinností je upozornit na tyto projevy v předpovědi počasí pokud možno v dostatečném předstihu. Většinou se nám to daří. AIe opravdu každý starosta, učitel, lékař, hasič, silničář, úředník, zkrátka každý občan, se nad informací „zítra v odpoledních hodinách očekáváme …“ zamyslí a případně změní své plány na druhý den? Přizpůsobí svůj pracovní a soukromý program? Bohužel ne. Většinou si každý řekne, zase jenom straší, k nám to vůbec nedojde, to se u nás nemůže stát, apod. A přitom naše výstrahy a upozornění mají vysokou úspěšnost.

3. Dvě živelní pohromy v rozmezí pěti let (1997,2002), jež způsobily velké ekonomické ztráty, zároveň ukázaly, že se společnosti musí vyplatit investovat do služby, která může včasnou předpovědí zmírnit následky nebo jim dokonce předcházet. Vládou byl schválen program Modernizace předpovědní a výstražné služby. Co tento program obsahuje a jak je realizován?

Tento program by měl zaručovat financování základní obnovy a modernizace vybavení předpovědní a výstražné služby. Zakoupili jsme na všechny profesionální stanice moderní přístroje na měření oblačnosti a meteorologických jevů. Dokončili jsme automatizaci zbývající části klimatologických stanic. Modernizovali jsme sondážní stanici a příjem družicových dat na Libuši. Zajistili jsme výkonný server pro model šíření škodlivin v ovzduší v případě průmyslových havárií. V letošním roce zvýšíme výpočetní kapacitu superpočítače pro předpovědní model ALADIN a obnovíme 10 let starý meteorologický radar na Drahanské vrchovině. Tyto „velké" akce byly a jsou samozřejmě doprovázeny značným množstvím drobnějších akcí. Připravit jednotlivé investice je dnes administrativně velice náročné a trvá to týdny až měsíce. To vše za stále se zvyšujícího tlaku na snižování stavu. To vše v nejistotě, zda vládou schválený program bude finančně pokryt v plné výši. l tohoto programu se týkají různé rozpočtové škrty a dokonce i „poslanecké dělení medvěda“ nám vzalo téměř 20 mil. Kč pro letošní rok. Peníze určené pro zlepšení ochrany obyvatelstva a bezpečnost státu použil některý Z poslanců na něco zcela jistě důležitějšího.

To jsou však „provozní maličkosti“. Důležitější je modernizovaný systém dokonale využívat. Musíme mít odborníky na minimálně evropské úrovni, potřebujeme kontakty se zahraničím, abychom uměli reagovat na všechny situace, které nám atmosféra připravuje. Potřebujeme odborně zdatné absolventy univerzitních i technických oborů. Nástupní plat 11.580,- Kč hrubého je většinou největší překážkou. Investujeme desítky miliónů do špičkových zařízení, ale nabídnout slušný nástupní plat a odměnit dobrého pracovníka neumíme.

4. Proměna ústavu v oblasti pozorování, zpracování a vyhodnocování napozorovaných údajů v souvislosti se zaváděním nových technologií a automatizace staniční sítě by měla přinést rozšíření a zefektivnění služeb pro veřejnost. Překážkou však zůstávala nedostatečná kapacita internetu pro veřejnost při zálohování webu ČHMÚ za krizových situací. Dojde v tomto směru ke zlepšení situace?

Udělali jsme na internetu několik technických opatření, která by přehlcení měla vyloučit. Zaručit to však neumím. Špičkový zájem o naše informace v případě krizových situaci a zájem „hackerů“ nás nutí věnovat se maximálně zabezpečení našich počítačových sítí. Je to drahé, časově náročné, zdržuje to od „pořádné“ práce, ale je to bohužel nutné. Takový je dnes svět IT.

5. V souvislosti s přeměnou příspěvkových organizací na jiné uspořádání je aktuální i transformace ČHMÚ do postavení veřejné výzkumné instituce. Přestože ústav řeší nebo spolupracuje na řešení řady výzkumných a grantových projektů a specializované oddělení numerických předpovědí počasí mělo významný podíl na vývoji modelu ALADIN a jeho aplikacích, převažuje provozní charakter náplně. Při strukturalizaci činností i personálním zařazení může dojít k jisté nerovnováze spočívající ve vyčlenění „elitních jednotek“, které by měly svými publikačními a výzkumnými výstupy reprezentovat ČHMÚ. Má ústav dostatek odborných kapacit k naplnění těchto cílů, nemluvě již o adekvátní motivaci ve formě zvýšení platů?

Tato přeměna ČHMÚ na veřejnou výzkumnou instituci je realitou, která je dána zákonem. Ze zákona vyplývá vnitřní rozdělení činností ústavu na hlavní, vedlejší a jiné. Hlavní činností bude věda a výzkum, vedlejší činností bude měření a pozorování, služby pro krizové řízení, státní správu a veřejnost a konečně jinou činnost budou tvořit komerční aktivity. Naznačujete v otázce možnost vyčlenění „elity“, která bude dělat výzkum a publikace. To by nemohlo dlouhodobě fungovat. Není možné odtrhnout výzkum od provozu. Musíme si uvědomit, že pokud u nás děláme výzkum, tak je to v zásadě aplikovaný výzkum. A všichni přece ví, že aplikovaný výzkum potřebuje přímou vazbu na praktické využití výsledků. Výzkumný cyklus je u nás zcela jasný – provoz potřebuje, výzkumník vymyslí, provoz využije. Naším hlavním posláním je však provoz. Naměřit, zpracovat, uložit, využít. Svým měřením navazujeme na desítky až stovky let práce našich předchůdců. Časové řady klimatologických prvků jsou součástí kulturního dědictví každého národa. Bez nich nemůžeme hovořit o klimatické změně nebo o globálním oteplování. Podrobná znalost aktuální meteorologické situace je předpokladem pro dobrou předpověď počasí. My si nemůžeme dovolit z jakéhokoliv důvodu přestat měřit. Co dnes nenaměřím, to již zítra nedoměřím. A teprve nad tímto provozem mohu dělat výzkum. Nikdy ne opačně. Proto předpokládám, že i po zřízení v. v. i. se budeme věnovat výzkumu pouze na částečný úvazek – pracovník je z 80 % v provozu a z 20 % se zabývá aplikovaným výzkumem. Procenta mohou být samozřejmě mírně odlišná, ale jedině takto může fungovat aplikovaný výzkum v meteorologické službě. Na takto organizovaný výzkum máme odborný personální základ, který je však nutné dále rozvíjet a obnovovat.

6. Můžete specifikovat oblasti výzkumu, na které se ústav zaměří v nejbližších letech a s kterými institucemi bude spolupracovat?

Zcela jistě se budeme ve spolupráci s Météo France dále výzkumně věnovat předpovědnímu modelu ALADIN. Ve spolupráci s Ústavem fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakultou UK budeme rozvíjet metody zpracování distančních metod měření (radary a družice) na teoretickém základě, který souvisí s fyzikou oblaků a srážek. Chování extrémních jevů v atmosféře je téma, kterému se v posledních letech věnujeme ve spolupráci nejen se zahraničními kolegy a budeme ho dále rozpracovávat, protože má přímý dopad do předpovědní a výstražné služby. Samozřejmostí je naše zapojení do výzkumu klimatu a klimatického sucha. Dopady změn klimatu a adaptační opatření v jednotlivých sférách lidské činnosti není možné zkoumání bez výzkumu chování klimatického systému v minulosti, dnes, blízké i vzdálené budoucnosti. Pro takto koncipovaný výzkum musíme zajistit finanční, technické a personální zdroje. Nikdo si nemůže myslet, že ušetříme na měření, abychom se mohli věnovat výzkumu. Zpracováváme různé žádosti a podklady do soutěží o granty, projekty, výzkumná centra, výzkumné záměry. Na začátku roku 2005 nám byl přidělen výzkumný záměr. Byli jsme na tento úspěch patřičně hrdi, obstáli jsme ve velké konkurenci. Záměr jsme nakonec museli odmítnout, protože nám k němu zřizovatel nepřidělil požadované finance.

7. Téměř po padesáti letech vydá ústav novou podobu klimatografie České republiky - Atlas podnebí Česka. Víme, že na rozdíl od skromné podoby nedávno vydané knihy Atlas klimatu Polski, obsahující na 115 stránkách pouze mapy, česká verze bude vybavena kromě map i doprovodným textem a tabulkovými přehledy. Tvůrci díla se také odchýlili od referenčního období doporučovaného Světovou meteorologickou organizací (třicetiletí) a prezentují období 1961–2000, tj. čtyřicetiletí. Jaký je důvod tohoto pojetí?

Důvodů je několik. Myslíme si, Že klimatologický prvek prezentovaný ve formě mapy je pouze část informace, kterou dnes umíme vytvořit a předat čtenářům. Každá mapa bude tedy v atlasu doplněna informacemi o měření a zpracování daného prvku, budou prezentovány i tabulky, fotografie a grafy. Jedná se tedy o „encyklopedický“ Atlas podnebí Česka. Zvolené období je určitě pro toto dílo vhodnější, protože v tzv. normálovém období 1961–1990 se pouze mírně projevují aktuální změny klimatu. Atlas by měl být pokud možno co nejaktuálnější, proto 1961–2000.

8. Kdy Atlas podnebí Česka vyjde, bude přístupný veřejnosti, kolik bude kniha stát?

Atlas je připraven k vydání. Jednotliví autoři dodělávají korektury a zároveň jednáme s tiskárnou tak, abychom měli atlas připraven v prvním pololetí letošního roku. Atlas budeme samozřejmě prodávat i široké veřejnosti. Abychom mohli zaručit cenu pod 1000,- Kč, tak nebudeme při distribuci spolupracovat s knihkupci, ale zajistíme distribuci vlastními silami, popřípadě umožníme osobní vyzvednutí publikace na vybraných pracovištích ČHMÚ.

9. Obory, kterými se ČHMÚ zabývá, předurčují mezinárodní spolupráci jako nutnost. Rozvíjí se kromě tradičních mezistátních a institucionálních vazeb i další formy a aktivity na tomto poli?

Mezinárodní spolupráce v meteorologii a klimatologii je a vždy byla základním předpokladem pro naši činnost. Rok 1989 tuto spolupráci značně zjednodušil a rozšířil. Vstup Česka do EU již neznamenal žádné zásadní změny. Z tohoto pohledu se dá říct, Že všechny naše mezinárodní aktivity jsou tradiční – celosvětová výměna dat, spolupráce na tvor-ě metodik, sdílení výpočetních kapacit, výměny a vzdělávání odborníků. Myslím, že nás v budoucnosti čekají v Evropě změny směřující ke specializaci jednotlivých národních meteorologických služeb a určité sbližování amerického a evropského způsobu nakládání s meteorologickými informacemi. V Americe se dnes diskutuje, zda volný přístup ke všem informacím a 100 % financování meteorologické služby je tou správnou cestou. V Evropě diskutujeme nad mírou „spolufinancování“ odběratelů meteorologických informací.

10. Čím Český hydrometeorologický ústav překvapí veřejnost v nejbližších letech?

Asi Vás zklamu, ale já doufám, že ničím. Považuji ústav za stabilní organizaci s pevně stanovenými povinnostmi ve směru ke státní správě, ve směru ke krizovému řízení, k veřejnosti. Tak jako je pro klimatologa důležitá homogenita a stacionarita časových řad, tak je pro ČHMÚ důležitá dlouhodobá personální, technická a finanční stabilita. Posledním velkým překvapením, které jsme veřejnosti způsobili, byla naše předpověď srážek na 24. srpen 2005 pro severovýchodní Moravu a jižní Slezsko. I když byla pro nás tato situace poučením, tak bych podobná překvapení raději neopakoval.

Zdeněk Horký, MZ 2006/1, ročník 59, str. 1–3