Meteorologické Zprávy vycházejí šedesát let

Meteorologické Zprávy vycházejí šedesát let

1. Úvod

Před šedesáti lety, s datací 30. dubna 1947, vyšlo první číslo časopisu Meteorologické Zprávy. Dr. Alois Gregor a Prof. Dr. Mikuláš Konček, ředitelé (tehdy přednostové) Státního meteorologického ústavu v Praze a Štátneho meteorologického ústavu v Bratislave jako představitelé vydavatelů, v úvodním slově oznamují, že „...Zprávy tedy budou obsahovat zhruba všechno to, co dříve přinášely zprávy Státního meteorologického ústavu, zprávy hydrologické a zprávy zemědělské a nadto ještě zvláštní oddíl, který pamatuje i na lázeňství a cizinecký ruch, pro nějž rovněž uvedené ústavy mají své stálé pracovní úkoly... tím také zanikají čtvrtletní zprávy pro zemědělce, které pro přechodnou dobu po válce vydávaly Státní meteorologické ústavy v Praze a v Bratislavě společně a nahrazeny jsou příslušným oddílem v těchto zprávách... Každé číslo bude obsahovat zprávy za dva měsíce… Zprávy totiž nabývají částečně vzhledu časopisu určeného prospěti všem vrstvám čtenářstva.“

I když výročí v Česku jediného vydávaného odborného časopisu s meteorologickým zaměřením bylo již několikrát zmiňováno (viz [3, 4, 5 6, 7]), pokládáme za účelné předložit dosavadní historii Meteorologických Zpráv v ucelenější podobě.

2. První čtyři roky: 1947–1950

Obsahové zaměření s převahou zpravodajské náplně „vydrželo v průběhu prvních čtyř ročníků, až do roku 1950. Časopis vycházel na formátu A4 s podtitulem Bulletin météorologique Tchécoslovaque, k odborným článkům byla nepravidelně přičleňována cizojazyčná resumé, většinou ve francouzštině, ale také v němčině. Součástí každého čísla byla obrazová příloha a mapy ovzdušných srážek

2.1 Ročník 1947

Protože první ročníky Meteorologických Zpráv již patří mezi „vzácné zboží“, bude snad přínosné připomenout jmenovitě publikované články z roku 1947. Od prvního čísla byly postupně publikovány články:

• A. Gregor P. Hrubeš: Neblahá zima 1946
• V. Stružka: Ultrafialové záření a opalování na jaře
• P. Uhlíř: Noční mrazy na jaře
• S. Hanzlík: Dešťová kapka a sněhová vločka (Úryvek z knihy Základy meteorologie)
• A. Gregor: Výklad hlášení o žlutém sněhu
• Š. Petrovič: Srážkové pomery Bratislavy
• J. Stibor: Význam meteorologických pozorování pro lékařství
• A. Gregor: Sucho na jižní Moravě
• V. Pokorný: Vliv teploty venkovního vzduchu na spotřebu paliva k vytápění
• S. Brandejs: Umělé srážky
• F. Gel: Reportáž o předpovídání počasí
• E. Wald: Měření námrazků na elektrovodech
• J. Jílek: Meteorologie za války
• Katastrofální lijavce v Praze 1. července 1947
• Š. Petrovič: Tabulka extrémných klimatických údajov pre meteorologickú stanicu při Štátných výskumných ústavoch v Bratislave
• A. Žamberský: Radiosondy a jejich vývoj v minulé válce (dvě části)
• S. Brandejs: O anomálním šíření ultrakrátkých radiovln ovzduším
• O. Dub: Medze krátkodobých kritických daždov
• A. Gregor: Cesta čs. meteorologů za oceán
• A. Zátopek: Mikroseismy a pohyb tlakových depresí
• Š. Petrovič: Tabulka extrémnych klimatických údajov pre meteorologické observatórium na Lomnickom štíte

Z výčtu článků vyplývá snaha editorů o co nejrozsáhlejší přiblížení oboru meteorologie širší odborné veřejnosti. Zájem o meteorologii byl podnícen mimořádnými požadavky na meteorologickou službu za 2. světové války, kdy její prestiž neobyčejně stoupla. Počasí samozřejmě hrálo důležitou úlohu vždycky, avšak v osudových údobích lidstva byla tato úloha znásobena. Tři kruté zimy, 1939/40, 1940/4 a 1941/42, ovlivnily podstatně vývoj válečných událostí na východní frontě a také průběh počasí v prvních dvou poválečných letech poznamenal politicko-hospodářský vývoj po válce jak u nás, tak i v západní Evropě). Všeobecně je v povědomí fenomén katastrofálního sucha roku 1947, a s ním spojená neúroda obilí. Ta však zasáhla i jiné země – např. válkou zpustošené Německo, Francii, Itálii. A tomu předcházela „neblahá zima“ 1946/47 (viz citovaný článek), která počtem dnů s celodenním mrazem (62) překonala nejen válečné zimy, ale i zimu století 1928/29. Po arktické zimě, která trvala tři měsíce s průměrnou teplotou v Praze-Klementinu –4,7 °C, následovalo jaro s velmi nepříznivými povětrnostními podmínkami pro vegetaci rostlin. Průběh počasí byl podrobně komentován ve zpravodajských bulletinech, které byly součástí časopisu, a květen 1947 byl charakterizován jako mírně teplý, místy až mimořádně suchý, a červen jako suchý s tropickými vedry přerušenými uprostřed měsíce přeháňkovým počasím s bouřkami a lijavci. „Úporné sucho, panující téměř ve všech krajích zemí České a Moravskoslezské, podstatně zhoršilo vývoj zemědělských kulturních rostlin. Na konci května vzbuzoval stav polních kultur vzhledem k trvajícímu suchu obavy o další jejich vývoj.“

3. Období 1952–1957

Po výpadku v roce 1951, kdy časopis z vážných důvodů nevyšel (nedostatek papíru, polygrafické problémy), od roku 1952 začaly vycházet Meteorologické Zprávy jako standardní odborný časopis, obsahově oproštěný od zpravodajských bulletinů. Vedle francouzského názvu přibývá od roku 1952 v azbuce tištěný podtitul Meteorologičeskije izvestija a od roku 1954 jsou resumé článků publikována i v ruštině. Institucionální uspořádání z roku 1954, kdy byl zřízen Hydrometeorologický ústav [2], se také projevilo v zaměření časopisu, a to rozšířením o články s hydrometeorologickou tematikou. Hlavní články lze rozdělit na faktografické (přehledové např. klimatické oblasti Československa), analytické (např. analýza ageostrofické vorticity nebo složky větru), informativní (např. o nových přístrojích), překlady zahraničních článků (sovětské úspěchy ve výzkumu volné atmosféry), přibližující klimatické pozadí historických událostí (počasí a jeho vliv na průběh Napoleonova tažení do Ruska), popularizující (lidová povětrnostní pořekadla ve světle statistiky). Každé číslo obsahovalo rubriku Meteorologické drobnosti, ve které byly často informace ze zahraničního tisku, dvoustránkovou anotovanou bibliografií ze zahraničních odborných periodik a ce1ostránkovorr fotografickou přílohu (meteorologické jevy, živelní katastrofy, objekty). Prvních deset let existence časopisu zhodnotil v roce 1958 A. Gregor [3]. V závěru svého příspěvku konstatoval, že „by bylo záhodno rozhojnit počet článků ze synoptické praxe, specializace, ke které stále upíná pozornost jak ze strany veřejnosti, tak i odborných mezinárodních kruhů, o čemž svědčí četné články téměř ve všech světových meteorologických časopisech. Takových příspěvků bylo u nás napsáno málo..“

4. Období 1958–1996

4.1 Spolupráce se Slovenským hydrometeorologickým ústavem

od 1. čísla 1941 byl členem redakčního kruhu M. Konček, od roku 1958 se členem redakce stává Š. Petrovič z bratislavské pobočky HMÚ (SHMU) a slovenské zastoupení v redakční radě pak posléze v rozšířeném personálním složení trvalo až do roku 1996 včetně. Po čtyři roky (1993–1996) byl SHMÚ spoluvydavatelem časopisu a podílel se i na jeho financování. Padesátiletá úzká součinnost skončila počínaje rokem 1997, od kdy SHMU vydává vlastní odborné periodikum Meteorologický časopis. Od roku 1994 jsou resumé t názvy tabulek a obrázků uváděny pouze v angličtině.

4.2 Obsahové zaměření

Výzva A. Gregora na publikování synopticky zaměřených článků našla odezvu především v článcích J. Brádky († 1913), orientace posouvající časopis k vědečtějšímu pojetí se projevila v sérií příspěvků S. Brandejse († 1975) V. Vítka (dynamická meteorologie, pražská škola numerické meteorologie), M. Škody (numerické metody v předpovědní praxi), J. Bednáře (radiační procesy v atmosféře, aerosoly v atmosféře). Ze slovenských autorů je nutné uvést zejména Š. Petroviče a Š. Valoviče (klimatické charakteristiky jednotlivých míst).

Od 70. let minulého století vyšlo několik tematických čísel nebo dvojčísel věnovaných problematice čistoty ovzduší (1977, 1986, 1989), výpočetní technice v hydrometeorologické službě (již v roce 1976!), biometeorologii a bioklimatologii (1979), radiolokační meteorologii (1981), výzkumu atmosférických procesů v Tatrách (1984, slovensko-polská spolupráce).

Jako téměř povinná úlitba byly publikovány úvodníky podepsané řediteli ústavů k politickým výročím všeho druhu, tj. k osvobození v r. 1945, KSČ (včetně sjezdů), Únoru 1948, VŘSR apod. Jsou to naprosto vyprázdněné texty, působící dnes jako smutná svědectví doby.

Informativní články k dílčím výročím tohoto období lze nalézt v [4, 5, 6].

5. Období od roku 1997 do současnosti

Zněny politických i ekonomických poměrů po roce 1989 měly vliv na vydávání časopisu až od r. 1991. Po vzniku dvou samostatných Státních útvarů v roce 1993 (ČR, SR), ještě čtyři roky vycházely Meteorologické Zprávy jako společný časopis vydávaný ČHMÚ a SHMÚ [7], od roku 1991 je samostatným vydavatelem ČHMÚ.

5.1 Současný stav a orientace

I když se struktura časopisu na první pohled nezměnila, zlepšila se jeho pestrost. Tematické vrstvy jsou rozmnoženy o články, které v dílčích modifikacích přispívají k poznání vlivu automatizace a informačních technologií na meteorologickou předpovědní praxi a varovnou službu, zejména o články věnované aplikaci modelu ALADIN, resp. ALADIN-LACE. Bylo publikováno několik příspěvků zabývajících se radarovými daty ve vztahu k výsledkům srážkoměrných pozorování. Novou tematikou se stala prezentace a hodnocení výskytu tornád. Speciálními tematickými čísly Meteorologické Zprávy téměř bezprostředně reagovaly na katastrofální povodně v letech 1997 a 2002. Vyšla také dvě čísla s tematikou synoptické meteorologie (2001, včetně ankety o předpovídání počasí v blízké budoucnosti) a konvekčních jevů (2007). Redakce připravila řadu rozhovoru s představiteli čs. meteorologie i dalších oborů, zahrnujíce v to i interview s prezidentem SMO J. E. Zillmanem (1991). Ještě před knižním vydáním v roce 2001 [8] vycházely v časopisu jako zvláštní příloha po několik let Kapitoly z dějin meteorologie v českých zemích a na Slovensku.

Toto období také odráží dominanci výpočetní techniky, jejíž využívání umožňuje vytváření informačních databázi a jejich následnou exploataci. Příprava rukopisů se zjednodušuje jak po stránce textové, tak zejména grafické. Zmíněná všeobecná výhoda je však do jisté míry „zneužívána“ snadné vytváření datových a obrazových souborů nenutí autory k hlubší analýze, rozsah rukopisů narůstá, a naopak se snižuje počet publikovaných článků s ohledem na disponibilní kapacitu. V Meteorologických Zprávách poklesl v posledních letech průměr hlavních článků publikovaných v jednom čísle na čtyři příspěvky.

5.2 Rok 2006 – Meteorologické Zprávy v barevném provedení

V posledních letech je stále více grafických výstupů vytvářeno v barevném provedení. Proměna z barvy do černobílého tisku je velmi obtížná a většinou je na úkor kvality. Řešení formou barevných příloh k jednotlivým článkům neřešilo problém systémovým způsobem. Stejně jako jiné odborné časopisy přešly proto Meteorologické Zprávy od roku 2006 k celoplošnému barevnému provedení, což přivítali nejen autoři, ale zejména uživatele časopisu.

5.3 Snaha o získání impaktního hodnocení

Ve snaze zvýšit prestiž časopisu podala v roce 2006 redakce Meteorologických Zpráv žádost o zařazení časopisu do databáze Publication Processing Department ISI, umožňující přidělení impaktního koeficientu. Editoři časopisu dlouhodobě usilují o to, aby Meteorologické Zprávy jakožto jediný odborný časopis se zaměřením na meteorologii vycházející v České republice přinášel původní práce, jež jako produkty výzkumné činnosti budou aplikovatelné a přínosné pro praxi. V daném kontextu byla rozšířena i redakční rada na grémium s mezinárodní účastí. Proces hodnocení časopisu nadále pokračuje a snad dopadne úspěšně.

5.4 Perspektivy

V Meteorologických Zprávách dosud vyšlo téměř 2 000 hlavních článků a několik set informací a recenzí [9, 10, 11]. V době téměř masově rozvinutých elektronických médií podporuje Český hydrometeorologický ústav jako editor vydávání Meteorologických Zpráv. Na rozdíl od internetové prezentace procházejí publikované články náročnou oponenturou i posouzením v redakční radě. I z tohoto hlediska Meteorologické Zprávy, stejně jako jiné odborně specializované časopisy, budou vycházet patrně i nadále, protože v kontinuálních souvislostech představují kvalitní zdroj informací i vědeckého poznáváni širokého spektra meteorologických disciplín v České republice.

6. Odpovědní (vedoucí) redaktoři

Od založení až po současnost řídilo časopis celkem devět vedoucích redaktorů:

RNDr. Pavel Uhlíř 1941–1949

• RNDr. Emil Veselý 1949–1950
• Josef Brablec 1950–1954
• Dr. Zdeněk Dvorný 1954–1960
• Ing. Miloslav Šťastný 1961–1968
• PhDr. Štěpán Ulbrich 1969–1983
• RNDr. Otto Šebek 1983–1989
• RNDr. Miroslav Škoda, CSc. 1990–1999
• RNDr. Luboš Němec 1999–dosud

Závěr

Přestože českoslovenští, resp. čeští meteorologové využívali také publikačních možností, které jim skýtala periodika akademie věd, vysokých škol a vědeckých společností, jejich příspěvky uveřejňované v Meteorologických Zprávách podávají dokonalý přehled o vývoji klasických i moderních meteorologických disciplín u nás během celého uplynulého šedesátiletí. Časopis zaznamenal např. nové přístupy v klimatologickém výzkumu užitím metod dynamické klimatologie (od poloviny 50. let minulého století F. Rein), komplexní klimatologie (od 60. let Š. Petrovič) a v 70. letech počátky klimatologie mezní vrstvy ovzduší a znečištění ovzduší (F. Rein, B. Böhm). Ze synoptické klimatologie prezentoval nejdříve postupy norské školy a od 70. let aplikace typizace povětrnostních situací v pojetí F. Baura (J. Brádka) a v posledních desetiletích metody a produkty radiolokační a družicové meteorologie. V Meteorologických Zprávách lze sledovat současný impozantní rozvoj dynamické meteorologie (modelování a numerických předpovědí počasí), jejichž základy položila pražská škola pod vedením S. Brandejse. Časopis se stal kronikou, o kterou bylo možno se spolehlivě opřít i při zpracování Dějin meteorologie v českých zemích a na Slovensku.

1) Po poslední válečné zimě 1944–1915 dovedla „sibiřská zima“ 1946–1947 krizi znovu do kritického bodu. Nejhorší byla situace v Rakousku a západních zónách Německa, kde se denní příděly snížily sotva na 1 000 kalorií, tedy na samou hranici hladové smrti...Podobně tomu bylo v Itálii a Francii. Marshallův plán (1947) pro obnovu Evropy s pomocí USA, zahrnující dodávky, zboží a dlouhodobé úvěry pro 17 států v hodnotě tehdejších 13,5 mld dolarů, byl iniciován i s přihlédnutím k tomuto stavu a s ohledem na nebezpečné „zrevolucionizování“ obyvatelstva po válce. Sovětský svaz „odsoudil americký projekt jako útok proti národní suverenitě, pařížská jednání rozbil...a pak diktoval vládám v závislých zemích obdobný potup“ [1].

Literatura

[1] DURMAN, K., 2004. Popely ještě žhavé. Velká politika 1938–1991. Praha: Univerzita Karlova. Nakladatelství Karolinum. 604 s. ISBN 80-246-0697-6.

[2] Český hydrometeorologický ústav 1954–2004., 2004. Praha: ČHMÚ. 64 s. ISBN 80-86690-11-3.

[3] GREGOR, A., 1958. Deset let Meteorologických Zpráv. Meteorologické Zprávy, roč. 11, č. 1. s. 1.

[4] KONČEK, M., 1967. Dvadsať rokov „Meteorologických Zpráv“. Meteorologické Zprávy, roč. 20, č. 2, s. 30.

[5] VESECKÝ A., I977. 30 let Meteorologických Zpráv. Meteorologické Zprávy, roč. 30, č. 1, s. 1–5.

[6] HORKÝ Z. – ŠEBEK. O., 1987. Čtyřicet let Meteorologických Zpráv. Meteorologické Zprávy, roč. 40, č. 6, s. 161–162.

[7] OBRUSNÍK, I., 1997. Padesát let Meteorologických Zpráv. Meteorologické Zprávy, roč. 50, č. 1, s. 1.

[8] KRŠKA, K. – ŠAMAJ, F., 2001. Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku: Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 568 s. ISBN 8071-84-951-0.

[9] HORKÝ Z. – ULBRICH. Š., 1979. Bibliografie časopisu Meteorologické zprávy 1947–1977. Praha: Hydrometeorologický ústav. 284 s.

[10] Bibliografie časopisu Meteorologické Zprávy 1978–90., 1992. Praha: Český hydrometeorologický ústav. 318 s. ISBN 801-9002069-8-2.

[11] www.bibliochmi.cz

Lektor RNDr. K. Krška. CSc.

Zdeněk Horký, MZ 2007/6, ročník 60, str. 165–167