60 let fenologické staniční sítě (1983)

60 LET FENOLOGICKÉ STANIČNÍ SÍTÉ

V roce 1982 bylo dovršeno l601eté období soustavného feno-logického pozorování pokrývajícího území ČSR. V SSR při­padne toto výročí na r. 1984. Celé období tvoří významnou etapu v poznávání rychlosti a proměnlivosti vegetačních po­chodů na našem území.

Fenologická pozorování u nás byla prováděna i v dřívějších dobách, šlo však o pozorování nevelkého rozsahu. V roce 1828 je zavedla Společnost vlastenecko-hospodářská k rozšíření svého meteorologického programu, později je v Čechách or­ganizovala Společnost pro fysiokracii, na Moravě německý Přírodovědecký klub v Brně. Činnost obou institucí zani­kla za první světové války.

Po válce byla fenologická pozorování zavedena na širokém celostátním základě zásluhou prof. ing. dr. Václava Nováka, který vypracoval pozorovací metodiku. Postavil ji na zása­dách německých botaniků Hoffmanna a Ihneho, ale zaměřil ji více k účelům zemědělským.

V letech 1923—1939 organizovaly fenologická pozorování Výzkumné ústavy zemědělské v Praze, Brně, Bratislavě a v Košicích. V roce 1940 je převzal v plném rozsahu na území českých zemí Ústřední meteorologický ústav v Praze (poz­ději Státní meteorologický ústav, od r. 1953 Hydrometeorolo­gický ústav). Převzal celou síť i s archívem údajů za 17 let pozorování.

Na Slovensku se tak stalo v r. 1949, kdy organizace sítě fenologických stanic byla včleněna do Státního meteorologic­kého ústavu v Bratislavě.

Ke ztrátě části archivního materiálu došlo za války. Napo­zorované údaje od r. 1923 z pohraničního území, které zabrali v r. 1938 Němci, byly odvezeny do Berlína a koncem války zřejmě zničeny. Z tohoto území je za celé období 1923—1945 k dispozici jen ta část údajů, která byla publikována ve feno­logických ročenkách 1923—24 a 1927—1937, a dále rok 1944, který byl jako jediný zaslán po válce z Berlína do Prahy. Kromě této ztráty je archív úplný a je součástí archívu Českého hydrometeorologického ústavu. K nenahraditelným ztrátám došlo i na Slovensku, protože se za 2. světové války ztratil fenologický materiál soustřeďovaný od r. 1924 v Ko­šicích.

Síť fenologických stanic byla v českých zemích poměrné hustá. V třicátých a padesátých letech zahrnovala více než 1000 lokalit a blížila se hustotou síti srážkoměrných stanic. V r. 1960 bylo přikročeno ke snížení počtu stanic na 900 a od té doby se stav pozvolna mírně snižoval. Počátkem r. 1980 byl počet stanic snížen z 510 na 400 a tento stav trvá dodnes.

Na Slovensku bylo po dobu 2. světové války činných 250 až 300 fenologických stanic. V letech 1951 a 1957 došlo k jejich rozšíření na 400. Tento stav potrval clo r. 1981, kdy se počet stanic snížil o 10 %.

O fenologických pozorováních na Slovensku byli čtenáři Meteorologických zpráv podrobněji informováni při příleži­tosti 35letého trvání v článku M. Kurpelové (Meteorol. Zpr., 1960 č. 3—4).

Předmětem pozorování je 75 druhů rostlin a 15 druhů živo­čichů (přílety a odlety stěhovavého ptactva, výskyt škůdců). Mezi pozorovaným rostlinstvem tvoří významnou část polní plodiny a ovocné dřeviny. Metodika pozorování se v období 60 let významné nezměnila. K drobným úpravám výkazu, k přidání či vypuštění některých rostlin docházelo v prvním desetiletí pozorování, pak v letech 1941, 1946 a 1956. V r. 1950 vydal Hydrometeorologický ústav Příručku pro fenologické pozorovatele, kterou zpracovali autoři Pifllová - Brablec - Lenner - Minář. Příručka přispěla ke zvýšení kvality a jed­notnosti pozorováni. Od r. 1956 do r. 19.32 se obsah pozorováni neměnil.

Fenologické údaje byly vydávány v ročenkách. V r. 1923 až 1924 to byla moravská ročenka, údaje za roky 1925 a. 1926 publikovány nebyly, od r. 1927 do r. 1937 to byly zmíněné fenologické ročenky Výzkumných ústavů zemědělských. Po válce zpracoval Statni meteorologický ústav zpětně fenolo­gické ročenky od r. 1938 a Hydrometeorologický ústav vy­dával samostatné fenologické ročenky až do r. 1960. Feno­logické údaje za léta 1961 —1970 byly součástí ročenek pově­trnostních pozorování meteorologických stanic. Od r. 1971 bylo v ČSR od publikace fenologických pozorování upuštěno. Na Slovensku byly vydávány fenologické ročenky až do r. 1980.

Fenologických pozorováni bylo využito např. při zpracování Atlasu podnebí ČSR, Národního atlasu ČSSR, Atlasu SSR, v publikaci Podnebí ČSSR, potom v klimatologických mono­grafiích Krušných hor, Severomoravského kraje a všech tří slovenských krajů. Jsou nedílnou součástí práce „Agrometeorologické podmienky ČSSR" a řady dalších prací. Pro území Slovenska byla vytvořena fenologická rajonizace. Fenologického archívu využívají odborná i školská pracoviště.

Fenologický archív obsahuje značné množství údajů. Šede­sátileté období pozorování poskytuje poměrně široký obraz o reakcích rostlinstva na různá klimatická stanoviště a na výkyvy počasí v různých letech. Poměrně hustá síť stanic zachytila v minulosti mnoho místních rozdílů ve vývoji vege­tace. V současné době vzrůstá zájem o další fenologické údaje, dosavadním výběrem rostlin nepostihované, a o jejich sou­stavné zpracování společně s klimatologickými údaji. Hydro­meteorologický ústav proto přistupuje od r. 1983 k zavádění nových technik, značně prohloubených a specializovaných na pozorování polních plodin, ovocných dřevin a divoce rostou­cích druhů. Tato pozorování jsou organizována v blízkosti klimatologických stanic a svěřována především odborným pracovníkům v daném odvětví. Zahájené pozorování podle nových metodik představuje novou, kvalitativně i kvanti­tativně odlišnou etapu fenologické služby.

V souvislosti s ukončením základní významné etapy by­chom chtěli při této příležitosti vyzdvihnout obětavou a trpělivou práci velikého množství dobrovolných pozorova­telů, kteří se v minulosti na těchto pozorováních podíleli. Přitom šlo o práci po dobu 40 let bezplatnou a až v posledních 20 letech částečně odměňovanou. Soustavná činnost dobro­volných pozorovatelů přinesla přírodním vědám a zemědělství řady nových poznatků.

Kádi bychom uvedli jmenovitě naše nejvěrnější spolupra­covníky, kteří vykonávají fenologická pozorování již více než 35 (na Slovensku 32) let a pracuji pro nás ještě i v současné době.

Jde především o dva mimořádně významné jubilanty, kteří pozorují nepřetržitě od r. 1923 dodnes, tj. plných šedesát let. Jsou to:

1. Antonín Klofáč z Hurtovy Lhoty u Havlíčkova Brodu a

2. Vladislav Nový z Dolních Beřkovic, který pozoroval v letech 1923—1968 ve Vysoké-Střednicích a od r. 1956 až do současné doby v Dolních Beřkovicích-Vliněvsi u Měl­níka.

Pozorování Antonína Klofáče je jedinou homogenní 60letou řadou v ČSSR, napozorovanou jedním pozorovatelem.

Vladislav Nový zasluhuje mimořádné uznání za to, že po přesídlení do Vliněvsi navštěvoval ještě 13 let pravidelně bý­valé působiště ve snaze, aby nepřerušil tamější dlouhou řadu.

Dalšími zasloužilými dlouholetými pozorovateli v českých zemích jsou:

3. Josef Jaroš, Slabčice, okr. Písek — od r. 1929

4. Josef Štursa, Vatín, okr. Žďár nad Sázavou — od r. 1931

5. Josef Bukáček, Krouna, okr. Chrudim — od r. 1932

6. Ing. Václav Šolc. Stračov-Klenice, okr. Hradec Králové — od r. 1932

7. Václav Veselý. Koleč-Týnec. okr. Kladno — od r. 1932

8. Josef Černý, Modřišice, okr. Semily— od r. 1933

9. Albín Sieber, Havlíčkův Brod — od r. 1933

10. Jan Veverka, Břasy-Vranovice, okr. Rokycany — od r. 1933

11. František Svatoň, Češtin, okr. Benešov — od r. 1935

12. Marie Kloudová, Dolany. okr. Klatovy — od r. 1936

13. František Zima, Vysoké Mýto, okr. Ústí nad Orlicí — od r. 1930

14. Bohumil Mareš. Ujčov. okr. Žďár nad Sázavou — od r. 1937

15. Norbert Meninger, Kostelce nad Labem, okr. Mělník — od r. 1937

16. Karel Toman, Homole-Závraty, okr. České Budějovice — od r. 1937

17. Jan Hanzlík, Kvasetice. okr. Klatovy — od r. 1938

18. Josef Zahrádka, Zbraslavice, okr. Kutná Hora—od r. 1939