EUMETSAT

EUMETSAT – historie a licenční záležitosti

Historie

Evropská mezivládní organizace EUMETSAT (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites) se zabývá vývojem a provozem meteorologických družic. Její počátky jsou úzce spjaty s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), která v říjnu 1977 Vypustila na oběžnou dráhu první evropskou geostacionární meteorologickou družici, Meteosat 1. Na mezinárodní konferenci v únoru 1981 bylo definitivně rozhodnuto, že kontinuitu evropských meteorologických družic by měla zajišťovat nová mezinárodní organizace s názvem EUMETSAT. Krátce poté je vypuštěna družice s pořadovým číslem 2.

V roce 1984 byla V rámci ESA vyčleněna sekce EUMETSAT, která měla za úkol připravit se na úplnou nezávislost na ESA. Zcela samostatnou organizací se EUMETSAT stává 19. června 1986, na začátku sdružovala 16 členských států (z nynějších 19 členských států mezi ně tehdy nepatřily Rakousko a Lucembursko, Slovensko je členským státem od 1. 1. 2006). Jako sídlo EUMETSAT byl vybrán německý Darmstadt, oficiální jazyky jsou angličtina a francouzština. Za Systém Meteosat převzal EUMETSAT formální zodpovědnost v lednu 1987 a v letech 1988 a 1989 rychle za sebou vypustil na oběžnou dráhu Meteosat 3 a Meteosat 4. Ale až po vypuštění družice Meteosat 5 v roce 1991 je k dispozici plně funkční systém s jednou operační a jednou záložní družicí.

V roce 1994 začíná nový program MSG – Meteosat druhé generace. První dvě družice tohoto typu jsou nyní již na oběžné dráze. MSG 1 (po úspěšném startu byla přejmenována na Meteosat 8, aby číslování navazovalo na řadu družic první generace) je od začátku roku 2004 v operativním provozu, MSG 2 (neboli Meteosat 9) odstartovala na sklonku loňského roku. Po provedení všech nutných testů by měla být zařazena do operativního provozu během první poloviny tohoto roku.

V současné době se však už také pracuje na projektu družic třetí generace (MTG). Vypuštění první družice tohoto typu je předpokládáno okolo roku 2015.

EUMETSAT chtěl pomoci státům bývalého východního bloku stát se členskými státy, a tak vznikl statut „spolupracujícího členského státu“, jinak zvaný též „přidružené členství“. Tento statut byl původně plánován maximálně na 5 let, ovšem první státy, které začaly touto formou s EUMETSAT spolupracovat, byly Slovensko a Maďarsko v roce 1999, první jmenovaný je plným členem od počátku tohoto loku, ale Maďarsko zatím stále zůstává přidruženým členem. Přidružené členství přináší nižší roční poplatky, na druhé straně však neumožňuje jakékoli rozhodování. V současné době EUMETSAT sdružuje 19 členských a 10 spolupracujících členských států, mezi nimi i Českou republiku. Česká republika měla až do konce roku 2004 dvojstrannou dohodu o využívání dat z EUMETSAT. Na konferenci EUMETSAT, která se konala na přelomu května a června 2004 v Praze, byla podepsána smlouva o přístupu ČR k EUMETSAT formou přidruženého členství s platností od l. ledna 2005.

Kromě samotného vývoje a provozu meteorologických družic členské i přidružené státy EUMETSAT spolupracují na vývoji a dnes už i provozu tzv. SAF (Satellite Application Facilities). V osmi projektech se jednotlivé státy podílejí na co nejefektivnějším využití dat z družic MSG.

Vedle provozu a vývoje družic geostacionárních EUMETSAT spolupracuje s americkou organizací NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) v oblasti meteorologických družic na polárních drahách v rámci programu EPS. Start první z evropských polárních družic je naplánován na polovinu letošního roku. EUMETSAT také plně podporuje výukové programy zaměřené na využití dat z MSG, jeden z nich se konal na podzim loňského roku také u nás, v Mikulově, a byl určen meteorologům střední Evropy.

Licenční záležitosti

EUMETSAT si chrání svá data prostřednictvím datové politiky. Členské státy, resp. jejich národní meteorologické služby, mají k dispozici prakticky všechna data bezplatně (po uhrazení členského příspěvku). Ovšem to se už netýká toho, co je k dispozici široké veřejnosti členských států, ty mají bezplatný přístup jen k omezené části dat, jsou to tzv. „základní data“:

a) všechny snímky z termínů: 00, 06, 12 a 18 UTC,

b) snímky, které EUMETSAT zveřejňuje na svých stránkách ve formátu Evropa každou hodinu a snímky celého zemského disku každé tři hodiny,

c) analogová data z družic Meteosat první generace V tzv. formátu SDUS. Tato služba ale bude v průběhu první poloviny tohoto roku ukončena.

Tyto snímky jsou k dispozici komukoli (včetně jakýchkoli následných úprav) pouze s nutností uvést copyright EUMETSAT s rokem pořízení snímku. ČHMÚ využívá této možnosti a na svých internetových stránkách nabízí veřejnosti snímky z MSG každou hodinu, byť v podstatně horším rozlišení, než jaké poskytují data MSG. Další volně přístupné snímky jsou všechny starší 24 hodin, i pro ně platí stejné ustanovení při publikaci, vždy je nutné uvést copyright EUMETSAT.

Na využití ostatních dat (tedy dat, která podléhají licenci) musí být sepsaná uživatelská smlouva s EUMETSAT. Pro uživatele z České republiky smlouvu podepisuje ČHMÚ. Podle dalšího plánovaného použití se za data (ať už je uživatel sám přijímá nebo získává prostřednictvím někoho jiného, např. ČHMÚ musí či nemusí platit. Bezplatně lze data využívat pouze ke vzdělávacím a výzkumným účelům, u nichž je zcela vyloučena jakákoli další distribuce, do skupiny bezplatných uživatelů patří také radioamatéři.

Členské a spolupracující státy EUMETSAT (2006)

Vztyčení české vlajky v sídle EUMETSAT v Darmstadtu

Martina Lacinová, MZ 2006/1, ročník 59, str. 29–30