MODEL ŘÍZENI METEOROLOGICKÉ A HYDROMETEOROLOGICKÉ SLUŽBY
(Projev přednesený na odborném semináři IX. kongresu Světové meteorologické organizace v Ženevě v r. 1983)
K 1. lednu 1980 byl v Českém hydrometeorologickém ústavu uveden do života nový model organizačního uspořádání. Toto uspořádání vyplynulo z poznatků získaných při zpracování dlouhodobé koncepce rozvoje ústavu na příštích 15 až 20 let. Chtěli jsme zavést takovou organizační strukturu, která by nebrzdila, nýbrž podporovala očekávané vývojové tendence.
Jsem si vědom, že navržený systém je poplatný našim konkrétním podmínkám, podmínkám poměrně malé země, kde je v jednom ústavu shrnuta provozní meteorologie a hydrologie a nezbytný aplikovaný výzkum těchto oborů, sledování kvality ovzduší a vod. Přestože z pochopitelných důvodů meteorologických i geografických nepředpokládáme rozšíření řešené problematiky ústavu ani o námořní meteorologii, ani o výstražnou službu pro hurikány, domníváme se, že mnohé otázky a problémy jsou společné nám i jiným službám, a proto snad nebude bez zajímavosti, když sdělím některé naše zkušenosti s přípravou a realizací rozsáhlejší organizační přestavby Českého hydrometeorologického ústavu.
Při zpracování koncepce rozvoje ústavu koncem 70. let se ukázalo, že tehdejší organizační struktura se v určitých směrech stala již brzdou dalšího rozvoje ústavu. Tak např. některé nákladné unikátní systémy, jako je výpočetní technika, spojovací systém, radary, byly řízeny hlavními konzumenty jejich produktů, tj. synoptickou a leteckou službou, přestože je potřebovaly i jiné obory ústavu. Poněvadž oborový patriotismus není neznámý ani v našem ústavu, vznikaly různé problémy při využívání uvedených systémů. Rozhodujícím důvodem pro změnu struktury ústavu byla však skutečnost, že dřívější příliš centralizovaná organizace nevytvářela stimuly pro prohloubení kontaktu ústavu s uživateli jeho informací dislokovanými v různých územních oblastech republiky.
Koncepce dlouhodobého rozvoje byla připravována po dobu tří let. Jejím základem byl průnik dlouhodobých prognóz vědních oborů meteorologie a hydrologie s prognózou potřeb národního hospodářství, který se stal základem pro odvození hlavních očekávaných tendencí vývoje ústavu a na jejich podkladě i základem pro model vnitřní organizační struktury ústavu. Vypracování takto pojaté koncepce nemohlo být dílem jednotlivce. Ve větším nebo menším rozsahu se na něm podílela většina odborných pracovníků ústavu.
V této souvislosti mi, prosím, dovolte malé odbočení. S velkým zájmem jsem očekával, k jakým výsledkům dojde tým WMO pověřený přípravou dlouhodobého programu činnosti této organizace a bylo pro mne velkým uspokojením, že představy o budoucí úloze meteorologických služeb, k nimž jsme se dopracovali, jsou v zásadním souladu s analýzou provedenou v rámci WMO. Z analýzy a dlouhodobého plánu WMO samozřejmě vyplynulo, že ne všechny faktory jsme u nás náležitě ocenili. Proto využíváme materiálů WMO k postupné korekci našich dlouhodobých programů. Věřím, že mně zpracovatelé dlouhodobého plánu prominou, že se na jejich dílo díváme do určité míry jako na oponenturu našich názorů a rozborů.
Než přistoupím k popisu organizační struktury ústavu, zmíním se o nejdůležitějších tendencích rozvoje naší služby, k nimž jsme došli při provedených analýzách.
- Za hlavní tendenci pokládáme stále širší aplikaci hydrologických a meteorologických informací v národním hospodářství ČSSR, a to nejen k jeho vědeckému řízení, ale i k bezprostřednímu řízení technologických procesů výroby. K tomu je nutno, kromě přípravy informací ve formě odpovídající uživatelovým potřebám, zabezpečit i potřebně těsnou spolupráci meteorologů a hydrologů s tímto uživatelem informací.
- Do budoucna počítáme s rozšířením působnosti hydrometeorologické služby. S ohledem na naše národní podmínky jsme poslání ústavu definovali jako komplexní informační činnost o kvalitě a kvantitě vodních zdrojů a jejich hydrologickém režimu, o kvalitě ovzduší a stavu počasí, klimatologických podmínkách území včetně meteorologických a hydrologických prognóz. Proti dosavadnímu stavu bude zvýšena zejména komplexnost práce vytvořením užších vazeb mezi meteorologií a hydrologii na úseku získávání dat i na úsecích jejich zpracování, archivace a vydávání. Současně bude v souladu s očekávaným růstem významu vod}- a ovzduší pro uspokojování potřeb národního hospodářství i společnosti zvyšován objem, sortiment i kvalita našich informací. Od informací všeobecného charakteru chce ústav přecházet k pohotovému vydávání informací speciálně zaměřených na konkrétní aktuální úkoly a potřeby hospodářské a správní sféry.
- Předpokládáme rovněž hlubší uplatnění kritérií ekonomické efektivnosti v systému získávání a zpracování dat. Automatizace bude podstatně více využívána nejprve na úseku přenosu a zpracování dat, později na úseku získávání hydrologických a meteorologických dat. Zavedené nákladné systémy budou sloužit optimálně všem oborům činnosti hydrometeorologické služby. Klasické způsoby zpracování dat budou nepochybně důležité i v budoucnu, stále více se však bude prosazovat modelová technika, která povede k optimalizaci využití experimentálně získaných dat a k náhradě drahých měření levnými výpočty.
- Soustavně bude narůstat význam i rozsah prací aplikovaného výzkumu, zaměřených k optimalizaci využití sil a prostředků ústavu.
- Jak na úseku výzkumu, tak i u operativních služeb počítáme s dalším rozvojem mezinárodní spolupráce, která je pro menší zemi nezbytnou podmínkou rozvoje meteorologie i hydrologie.
- Uvedené tendence budou mít svůj odraz i ve složení odborných kádrů ústavu. Meteorologové a hydrologové budou ztrácet své monopolní postavení v ústavu a na stejnou úroveň s nimi postoupí specialisté z oboru chemie, elektroniky, výpočetní technik}- i specialisté z uživatelských odvětví, kteří budou ústavu pomáhat nalézt společný jazyk s uživateli jeho služeb.
Všechny tyto různorodé tendence byly vzat}- v úvahu při určování organizační struktury našeho ústavu. Současně jsme přihlíželi ke třem možným přístupům k vytváření této struktury, k oborovému, územnímu a funkčnímu, který je závislý hlavně na technologiích vykonávaných činností. Všechny tři přístupy mají své opodstatnění a při zpracování organizačního modelu byly respektovány v určitých, podle našeho názoru optimálních proporcích.
Členění ústavu podle vědních oborů bylo donedávna, s ohledem na historii vzniku a vývoje ústavu, určující. Po zavedení výkonných technických systémů se však ukázalo, že dílčí pohledy jednotlivých vědních oborů se staly brzdou technického rozvoje ústavu. Komplikovaly jednotný systém zpracování dat i společné využití technologií. Rozhodl jsem se proto uplatnit tento oborový přístup až na nižším stupni řízení a na vyšších stupních řízení zavést řízení manažérského typu. Pro tento záměr bylo třeba vybrat a postupně vychovávat vhodné vedoucí pracovníky.
Tím jsme dali přednost funkčnímu přístupu k organizaci, jehož důsledkem je členění ústavu na operativní službu, výzkum, technické a pomocné provozy. Opírali jsme se přitom o poznatky většiny států, podle nichž není vhodné směšovat operativní a výzkumnou činnost, jak to bylo běžné v prvé polovině tohoto století. Výzkum vyžaduje vysokou centralizaci a dokonce z hlediska naší menší země i vysokou mezinárodní dělbu práce a takové členění se proto musí projevit již na nejvyšším stupni řízení.
Potřeby vyšší aplikace meteorologických a hydrologických informací v národním hospodářství si vynutily respektovat náležitě i územní přístup při vnitřním členění ústavu. Bylo vhodné posílit význam detašovaných pracovišť operativní služby, která zajišťují styk s uživateli hydrologických a meteorologických informací, ale v rámci své územní kompetence současně i efektivní správu staničních sítí všech druhů. Museli jsme přitom přihlédnout k okolnosti, že některé postupy vyžadují naopak centralizaci, jako např. předpověď počasí, a že tedy některé činnosti musí být vykonávány v centru.
Výsledkem aplikace uvedených tří přístupů je tedy dnešní struktura organizačního uspořádání Českého hydrometeorologického ústavu. Ústav se člení na centrální útvary a na pobočky s komplexní působností umístěné v sídlech krajů. Centrální útvary jsou členěny na tři úseky, a to na vědeckovýzkumný, provozně technický a ekonomicko-správní.
Vědeckovýzkumný úsek je mozkem ústavu. Zde jsou řešeny výzkumné úkoly sloužící dalšímu rozvoji ústavu, v tomto úseku připravují metodiky a nové postupy pro provozní složky ústavu.
S ohledem na tzv. technologickou linku ústavu, k níž se vrátím, máme ve vědeckovýzkumném úseku dva rozhodující útvary, a to útvar režimových informací a operativních informací. U operativních informací vystupuje do popředí požadavek centralizace a v rámci menšího státu se ukazuje výhodným spojit v tomto odboru operativní prognózní službu i příslušný výzkum předpovědi počasí a předpovědí hydrologických. Oblastní interpretace však zůstává na pobočkách.
Odbor režimových informací se již dělí oborově, a to na meteorologii, hydrologii, čistotu ovzduší, hydrofond, meteofond a matematicko-statistické metody. Tento odbor, kromě řešení výzkumných úkolů, připravuje metody pro zpracování a aplikaci hydrologických a meteorologických informací. Do vědeckovýzkumného úseku spadá dále odbor observatoří, který zahrnuje terénní pracoviště výzkumného charakteru. Jeho součástí je např. národní radiační centrum, experimentální hydrologické povodí, observatoř přírodního prostředí, agrometeorologická observatoř, pracoviště družicové meteorologie atp. Tam jsou ověřovány a realizovány nové experimentální postupy a prověřovány aplikace meteorologie a hydrologie. Částí vědeckovýzkumného úseku je též odbor vědeckotechnických informací.
Páteří provozně-technického úseku je tzv. technologická linka, která v části získávání dat zasahuje do působnosti poboček a ve svých výstupech pak do vědeckovýzkumného úseku.
Vstupem této linky jsou data z profesionální a dobrovolnické staniční sítě specializovaná na jednotlivé obory činností ústavu. Tyto sítě spravují v plném rozsahu pobočky, které současně provádějí základní kontrolu a zpracování dat, jejich archivaci, a interpretují informace z těchto dat odvozené. Podrobné zpracování dat a jejich uložení do databází a databank zabezpečuje pro celé území republiky centrálně výpočetní středisko, které výsledky zpracování postupuje pobočkám i centrálním útvarům. Telekomunikační systém zabezpečuje přenos operativních dat přímo do centra, popř. do Globálního telekomunikačního systému WWW (World Weather Watch - Světová služba počasí). Udržování a inovace technického vybavení staniční sítě a výcvik pozorovatelů je v kompetenci poboček. O používaných typech přístrojů samozřejmě rozhoduje centrum, které současně plní i funkci metodického řídícího orgánu celé technologické linky.
Pobočky jsou oborově komplexními útvary zřízenými v sídlech krajů. Hranice mezi pobočkami jsou voleny převážně podle hydrologických povodí, která v podstatě souhlasí s administrativním dělením republiky. Hlavním úkolem pobočky je prodej hydrometeorologických informací uživatelům. Touto oblastní interpretací informací sledujeme vyšší využití našich informací v národním hospodářství. Pobočky však rovněž představují levnější a operativnější způsob řízení staničních sítí na území své odpovědnosti než při obsluze těchto sítí z centra. Protichůdné názory a polemika se při přípravě koncepce projevil}- při vymezení funkcí a kompetence profesionálních meteorologických stanic. Dříve tato pracoviště působila pouze centripetálně, tj. získávala informace a předávala je do centra. Navržené rozšířené uplatnění těchto pracovišť vychází z toho, že budou předávat operativní meteorologické a hydrologické informace v místním měřítku zájemcům z blízkého okolí. Toto rozhodnutí má svůj odraz zejména v oblasti kvalifikace pracovníků. Začali jsme prohlubovat znalosti profesionálních pozorovatelů v oblasti meteorologie a hydrologie a současně jsme připravili přenos potřebných informací z centra na stanice.
Jediné správné kritérium — kritérium praxe — dosud ještě neprověřilo organizační strukturu našeho ústavu v plném rozsahu. Přesto však již můžeme některá přijatá opatření hodnotit pozitivně. Rozhodně se osvědčilo zřízení poboček ústavu. Navzdory problémům se získáním potřebně kvalifikovaných pracovníků v místech jejich činnosti i dalším potížím spojeným s jejich budováním významně stoupla prestiž Českého hydrometeorologického ústavu v očích uživatelů našich informací. Dobré a konstruktivní kontakty, navázané prostřednictvím poboček s výrobními podniky a dalšími organizacemi národního hospodářství, dávají předpoklad k plnějšímu uplatnění hydrologické a meteorologické informace. Nesplnily se ani obavy, že decentralizace operativních služeb povede k snížení kvality práce meteorologických stanic a ke zhoršení péče o jejich rozvoj. Druhý klad nové organizační struktury, který se projevuje postupně a jehož hlavní přínos lze očekávat teprve v budoucnu, je sblížení pracovníků různých oborů, jejich vzájemné poznání a opuštění bariér úzkých oborových pohledů ve prospěch komplexního hodnocení ovzduší a vody.
Zvolený model organizačního uspořádání vychází, jak jsem již v úvodu řekl, z našich specifických podmínek a z úkolů, které před námi stojí nebo budou stát. Nebylo by asi účelné chtít je přenést do jiných zemí beze zbytku. Pokud však by stála některá hydrometeorologická nebo meteorologická služba před problémem přehodnotit svou organizační strukturu s ohledem na změněné požadavky praxe, mohly by se naše poznatky ukázat pro tuto službu jako užitečné.
Václav Richter, MZ 1983/6, ročník 36, str. 161-163