You are here

Počasí v Česku

Na této stránce zveřejňujeme zpravidla již publikované články o počasí v České republice. Jedná se o roční přehledy počasí, zajímavé epizody počasí, extrémní projevy počasí, atd.

Mnoho zajímavých příspěvků je uloženo v pdf formátu na konci této stránky.


 

PRŮBĚH POČASÍ NA ZAČÁTKU ROKU 2004

Leden roku 2004 byl v České republice teplotně slabě podnormální s odchylkou -1 až -3 °C, v západních Čechách byl teplotně normální. Sněhová pokrývka však na většině území překračovala průměrné hodnoty a to jak svou výškou, tak i trváním. Ve středních a horských polohách trvala nepřetržitě celý měsíc, jenom v nížinách jižní a střední Moravy se počet dnů se sněhem pohyboval kolem 15. Na začátku měsíce byla sice celá republika pod sněhem, ale jeho výška byla malá a hlavně na horách nedosahovala průměrných hodnot. Měsíční suma nového sněhu však na většině stanic překročila obvyklé hodnoty o 50 až 100 % a to jak v nížinách, tak i na horách. Ze všech zpracovaných stanic měl podprůměrnou sumu nového sněhu pouze Protivanov na střední Moravě. První období s rychlým přibýváním sněhu bylo od 4. do 9. ledna, kdy napadlo v nižších a středních polohách většinou kolem deseti až dvaceti centimetrů. Desátého ledna nastává obleva a v nižších polohách sníh rychle taje. Na horách se obleva výrazně neprojevuje a v nejvyšších polohách sníh neustále přibývá. Po týdnu se opět ochlazuje, na celém území přibývá sníh a minimální teplota klesá hluboko pod -10 °C. Koncem měsíce zima vrcholí a nastávají výborné podmínky pro zimní sporty. Těsně před nástupem výrazného oteplení začátkem února ještě způsobí další sněžení současně se silným větrem dopravní kalamitu. Od prvního února v teplém jihozápadním proudění teplota rychle stoupá a nastává výrazná obleva ve všech polohách. V nižších polohách během dvou až pěti dnů sníh zcela roztaje, na horách jeho výška klesá na méně než polovinu. Na Labské boudě za čtyři dny výška klesá o 110 cm. Tak velký pokles nebyl ještě na této stanici v často přerušované řadě měření výšek sněhu od roku 1961 zaznamenán. Jenom díky poměrně malým srážkám a předcházejícímu velmi suchému roku se škody způsobené povodněmi omezují většinou jen na místa, kde jsou koryta zahrazena odcházejícím ledem. Průměrná republiková teplota za prvních sedm únorových dnů 7,6 °C má četnost výskytu menší než jednou za 50 let (hodnocené období od 11. ledna do 10. února od roku 1961), v pražském Klementinu denní maxima překonávají 4. až 6. února rekordy od počátku měření. 8. února se znovu vrací zima, nastává výrazné ochlazení a v silném severozápadním proudění za doprovodu bouřek a větru, který v nárazech na horách přesahuje 30 m/s, opět sněží. V horských oblastech je opět dopravní kalamita, ale i v nížinách způsobují sněhové jazyky v otevřených prostorách řidičům velké problémy.

Letošní zima nám skutečně předvedla všechno, co k ní patří, možná i trochu víc.

Luboš Němec, MZ 2004/1, ročník 57, str. 21-24


 

JEŠTĚ KE KATASTROFÁLNÍ POVODNI V PODHŮŘÍ ORLICKÝCH HOR VE DNECH 22. AŽ 25. ČERVENCE 1998

Podrobné údaje o katastrofální povodni v Orlických ho­rách v červenci 1998 byly již v Meteorologických zprávách publikovány [11. Protože nebyla uvedena některá data získa­ná pozorováním na bývalé stanici HMÚ Deštné v Orlických horách - Luisino údolí, která byla v provozu v rozsahu hláše­ní INTER od května 1956 do září 1973 a dále s omezeným pří­strojovým vybavením v minimálně týdenních pozorovacích intervalech, kromě denního pozorování v měsících červenci a srpnu, a speciálních zájmových období autora, pokládám za prospěšné uvést některé doplňující údaje. Pro pobočku ČHMÚ v Hradci Králové se prováděla měření srážek, výšky a vodní hodnoty sněhové pokrývky a v letech 1993-1995 sběr srážek pro analýzy vertikálních srážek včetně spadu. V roce 1997 pobočka ČHMÚ v Hradci Králové tuto stanici zrušila.

Autor tohoto příspěvku však provádí pozorování dále pro potřeby soukromého ekologického výzkumu. Některá data byla v souvislosti s dokumentací určitých změn druhového spektra fauny a flory, včetně výsledků analýz námraz, publi­kována v [2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11].

Lokalita

Stanice Luisino údolí leží ve výšce 870 m n. m. blízko pra­menů Zdobnice a rozvodí k Bělé (obr. 1). Vzhledem k vzrůs­tu vegetace neodpovídá v posledních letech umístění srážkoměru normě ČHMÚ. Z tohoto důvodu se měří současně i na 2 m vysokém podstavci zbylém z období předválečných měření na této stanici, stojícím 25 m severně od žaluziové budky a srážkoměru. Rozdíl v měření je podle směru a síly větru a intenzity srážek v rozmezí 0-2 %.

Výsledky a diskuse

V aktuálním období katastrofální povodně, tj. 22.-25. 7. 1998, bylo na stanici Luisino údolí naměřeno celkem 143,7 mm srážek s následujícím časovým rozložením: 118,2 mm od 22. 7. 16.15 h až 23. 7. 6.00 h; 24.4 mm v časných ranních hodinách 24. 7. a 1,1 mm 25. 7. mezi 15.30-16.00 h při bouř­ce.

Soudě podle eroze půdy podél silnice ve směru Zákoutí-Luisino údolí procházela ostrá hranice rozdílu intenzity a množství srážek asi 200 m jižně podél potoka ústícího spo­lu s potokem od Luisina údolí do Bělé (obr. 1, srovnej topo­grafii terénu). Právě topografii terénu v pramenné oblasti Bělé, tj. západním svahům Velké a Malé Deštné, Šerlichu a údolí Zákoutí oddělujícím hlavní hřeben od jihozápadně předsunutého hřebene svažujícího se od Vrchmezí přes Po-lomský kopec až k obci Deštné, lze přičíst občasné výrazné rozdíly mezi stanicí ČHMÚ Deštné v Orlických horách (635 m n. m.) a pozorováním v Luisině údolí (870 m n. m.).

V citované stati o katastrofální povodni v červenci 1998 [1] je uvedeno pro stanici Deštné v Orlických horách jako předcházející maximální množství srážek spadlých za 24 hodin 100,9 mm naměřené 15. 6. 1910. K tomu je nutné uvést denní úhrn srážek 104,0 mm dosažený 4. 7. 1958. Údaje z extrémně srážkově bohatého údobí v červnu a červenci 1980 včetně srovnání hodnot mezi stanicemi Deštné v Orlických horách - Luisino údolí a Deštné v Orlických horách udává tab. 1. Některé údaje z této tabulky a další klimatologická data pro stanici Luisino údolí jsou uvedena včetně výsledku analýz námraz v publikacích o některých vlivech na fluktuace, změ­ny druhového spektra a jiné otázky ekologie drobných savců [5, 6, 7, 11].

V souvislosti s údaji o extrémních srážkách lze porovnat i množství srážek v březnu 1970 a únoru 1999, která byla téměř stejná (v březnu 1970 231,1 mm s diferencí od průmě­ru 1957 - 1967 + 153,4 mm; v únoru 1999 237,9 mm s dife­rencí od průměru 1957 - 1982 + 153,6 mm). Dne 6. 3. 1970 bylo zároveň dosaženo absolutního maxima 94,5 mm sněho­vých srážek spadlých na stanici Luisino údolí od r. 1956 [11].

Závěr

V tomto příspěvku o měření srážek a další činnosti v Luisině údolí, měřícímu místu nejblíže položenému nyněj­ší stanici ČHMÚ v Deštné v Orlických horách, podávám dopl­ňující údaje k publikovanému syntetickému zhodnocení povodně [1], Dále jsou uvedena měření ze stanice Luisino údolí v některých srážkově extrémních obdobích jak v létě, tak v zimě, za účelem demonstrace lokálních rozdílů naměře­ných srážek, ovlivněných zřejmě rozdílem nadmořské výšky obou stanic a topografií terénu hřebenu Orlických hor (tab. 1, obr. 1).

Literatura

[1] Hančarová, E. - Metelka, L. - Mrkvica, Z. - Pavlík, J. -Pozler, R. - Šiftař, Z. - Váchal, P. - Veselý, R.: Katastrofální povodeň v podhůří Orlických hor ve dnech 22. až 25. 7. 1998. Meteorol. Zpr., 52, 1999, č. 1, s. 1-12.

[2] Porkert, J.: Ke strukturálním změnám biotopů tetřevovitých (Tetraonidae) v hřebenových partiích východních Sudet a jejich vztahu k imisím škodlivin transponovaných sráž­kovými vodami. Opera corcontica, 19, 1982, s. 165-182.

[3] Porkert, J.: Pas de chance de survie du grand tétras dans les Sudetes orientales. In: Kempf, Ch. (edit.): Act. Coll. Int. Tetras. Colmar 1982, s. 120-136.

[4] Porkert, J.: Einige Faktoren, die Úberlebenschancen der Tetraoniden in den Ostsudeten beeinflussen. In: Proc. XVI. IUGB Congr. Vysoké Tatry, Štrbské pleso 1983, s. 668-678.

[5] Porkert, J.: Kleinsáugerabfänge in einem Wohnhaus und deren das Artenspektrum beeinflussende Begleitumstande. Lynx (Mammalogické zprávy), nova series, 22/1984, s. 31-47.

[6] Porkert, J.: Zum Einfluss des Niederschlags auf dieVerschiebung der Gradationsjahre der Gelbhalsmaus (Apodemus flavicollis) sowie zur Veränderung des Artenspektrums der in einem Wohnhaus abgefangenen Kleinsäuger. Lynx (Mammalogické zprávy), nova series, 23/1987, s. 75-92.

[7] Porkert, J.: Zum Einfluss des Niederschlags und anderer Faktoren auf Fluktuationen und Artenspektrum der Klein­sáuger im Adlergebirge (Orlické hory) nach Abfángen im Wohnhaus. Lynx (Mammalogické zprávy), nova series, 25/1989, s. 41-64.

[8] Porkert, J.: Nebelfrost als das Aussterben von Tetraoniden fördernder Faktor in den Ostsudeten. Acta ornithoecol., 2, 3, 1991, s. 195-209.

[9] Porkert, J.: Some results of longterm hoarfrost research in the Orlické Hory Mountains, Czech Republic, and comparisons with hoarfrost from northeastern Finland. Acta Univ. Carol. Environmentalica, 12, 1999 . [V tisku].

[10] Porkert, J.: Methodische Gesichtspunkte zum Sammeln des Nebelfrostes als eines durch Speicherung von Schadstoffen umweltbelastenden Faktors. Vergleich der Ergebnisse aus Oulanka 1994-1998, Värno 1996-1998 und aus dem Adlergebirge, NO-Böhmen, Tschechien 1978-1998. Oulanka Reports 23, 1999. [V tisku].

[11] Vlasák, P. - Porkert, J. \ Immigration von Kleinsäugern in ein Wohngebäude, abhänging von meteorologischen Bedingungen. Lynx (Mammalogické listy), series nova, 14/1973, s. 78-98.

Jan Porkert, MZ 1999/5, ročník 52, st. 155-156


 

REKORDNÍ ČERVENEC 1994

Příliv teplých vzduchových hmot od jihu a jihozápadu spolu s převažujícím anticyklonálním tlakovým polem způ­sobil po 160 letech překonání teplotního rekordu v praž­ském Klementinu z roku 1834. Tehdy byla průměrná mě­síční teplota rovných 24,0 °C, letos 24,31 °C, tedy o 0,3 °C více.

Zhodnoťme alespoň stručně tuto skutečnost. Připomeňme, že průměrná měsíční teplota v červenci počítaná za léta 1771 až 1993 je 19,62 °C. Tomu odpovídá letošní odchylka +4,69 °C, což je o +0,31 °C více než v roce 1834. Třetím v pořadí je červenec 1983 s teplotou 23,3, čtvrtým červenec 1788 s teplotou 23,2 a pátým červenec 1794 s teplotou 22,9 °C.

Červenec však nemá absolutní klementinský rekord. Ten získal srpen 1807 s teplotou 25,3 °C. Tomu odpovídá teplot­ní odchylka +6,3 °C od průměru rovného 19 °C.

Letošní červenec měl v Klementinu 16 tropických dnů, kdy byla maximální denní teplota alespoň 30 °C. Přes ne­dostatek srážek zde napršelo 60,8 mm, což není zas tak málo. Pro zajímavost nejchladnější byl tento měsíc v roce 1771 s průměrnou měsíční teplotou rovných 15 °C. Tomu odpovídá odchylka -4,62 °C.

Podle předběžných údajů k 2. 8. 1994 napršelo v České republice v červenci 1994 celkem 54,2 mm. Nejnižší srážky v Čechách od roku 1876 patří roku 1904 s pouhými 23 mm. Dlouhodobý průměr počítaný za léta 1876 až 1993 je pro Čechy 87,6 mm. Nejsušší červenec měl zde tedy 26,3 %. Absolutní rekord v nedostatku srážek patří říjnu 1908 s pou­hým 1 mm. Při dlouhodobém průměru 48,5 mm, počítaném za léta 1876 až 1993, napršelo tehdy jen 2,06 % srážek. Připomeňme pro zajímavost, že na srážky nejbohatší od roku 1876 byl červenec 1981 se 195 mm, což je 222 % dlouhodobého průměru. Je to absolutní srážkový rekord české řady od roku 1876. Můžeme odhadnout pořadí le­tošního července, co se týče množství srážek. Pravděpo­dobně připadne na 16. až 17. místo za nejsušším z roku 1904.

Pro názornost uvádíme na obr. 1 integrální křivku červencových teplot od roku 1771 do roku 1994. Ta má tři výrazná teplotní období. První epocha, teplejší, se vze­stupným trendem v letech 1771 až 1836. Druhá, chladnější, v letech 1837 až 1927 a třetí od roku 1928 do současnosti. Ta je opět poněkud teplejší.

V pracích [1,2] bylo poukázáno na určité vztahy mezi mimozemskými vlivy, tj. sluneční a geomagnetickou akti­vitou a meteorologickými prvky. V případě teplot jde o souhlasný efekt, dlouhodobé trendy těchto parametrů jsou „paralelní", u srážek pak „opačné". Toto je zvláště dobře vyjádřeno v případě geomegnetické aktivity. S jejím pokle­sem se postupně začaly objevovat silnější srážky, a to od prosince 1993. Od ledna 1994 začala geomegnetická aktivita opět vzrůstat, zvláště v měsících únoru, březnu, dubnu a květnu. Tento vzrůst vyvolává menší výskyt srážek a zdá se, že tomu dobře odpovídá srážkově podprůměrný červen a červenec letošního roku. V červnu se objevuje opět zmenšování geomagnetické aktivity, a pakliže tento pokles bude pokračovat, můžeme očekávat opět větší srážkové pří­děly.

Literatura

[1] Brůžek, V: Dlouhodobé změny meteorologických paramet­rů. Sborník prací ČHMÚ. sv. 44. Praha, ČHMÚ 1994. 80 s.

[2] Brůžek, V: Pressure fields, meteorological parameters, extraterrestrial influences and climaticchange. Meteorol. Zpr., 47, 1994, č. 2, s. 33-40.

Vladimír Brůžek, MZ 1994/4, ročník 47, str. 127-128


 

LÉTO 1986 NA ŠUMAVĚ

Díky nové rozsáhlejší síti stanic, které zřídili Josef Jindra a Antonín Vojvodík v centrální části Šumavy, můžeme nyní podrobně sledovat výjimečný průběh teplot, který nastává během krátkých letních nocí při vyjasnění a uklidnění větru. Od první stanice na Březníku je po silnici přes Modravu k dalším stanicím na Horské Kvildě, Kvildě, Zátoni, Hliništi až k poslední staničce ve Strážném přes 50 km.

Naměřené údaje upozorňují na zvláštnosti klimatu šumav­ských plání a mělkých údolí převážně využívaných jako past­viny. Několikaleté měření ukazuje, že teploty v létě 1983 popsané v článku Malý šumavský zázrak (MZ, 38, 1984, č. 3) nejsou zvláštností. Na Šumavě se na mnoha místech vyskytují v letním období záporné teploty častěji než na Lomnickém štítu. V červenci 1984 bylo na Horské Kvildě naměřeno mini­mum ve dvou dnech —6,2 °C a —5,7 °C. V některých měsících jsou průměrné teploty vypočtené "z hodinových hodnot ode­čtených z pásek termografu srovnatelné s průměrnými tep­lotami krkonošských hřebenů (Labská bouda). V létě 1986 byl neobvykle studený červenec, kdy minimální teplota klesla patnáctkrát pod bod mrazu. Ale ani ostatní měsíce nezůstaly příliš pozadu (červen 12krát, srpen 9krát, září 19krát). 20. září bylo naměřeno téměř — 10 °C.

V tabulce jsou uvedeny minimální teploty v létě 1986 ze stanic Kvilda-Pláň, Hliniště, Vimperk, Praha-Libuš. Údaje z Kvildy jsou odečteny z pásek termografu, údaje z Hliniště, Vimperku a Prahy-Libuše jsou naměřeny minimálním teplo­měrem, v Hliništi je pozorovatel odečítá s přesností 0,5 °C. Je vidět, že rozdíly mezi teplotou v Kvildě a Praze často přesahují 10 °C, ojediněle i 15 °C.

Antonín Vojvodík, MZ 1987/3, ročník 40, str. 93-94


 

K maximálnemu dennému úhrnu srážok na Slovensku

V 5. čísle V. ročníka Meteorologických zpráv v drobnostiach sa poukázalo na maximálny denný úhrn srážok na Slovensku. Prof. Dr. Konček po publikovaní zprávy však upozornil, že v novej odbornej literatúre, ako na pr. V. N. Obolenskij: Kurs meteorologii, Gidrometcoizdat Moskva—Svedlovsk, r. 1944, str. 297, spomína Trenčín ako miesto s najvyšším denným úhrnom a to s hodnotou 267 mm za 7. jún 1873. Prehliadly sa preto znova denné maximá srážok, aby sa tento význačný extrém srážok určil.

V meteorologickej ročenke za rok 1873, ktorú vydal ma­ďarský kr. ústav pre meteorologiu a zemský magnetizmus sa skutočne uvádza pre Trenčín ako denný maximálny úhrn srážok za 7. jún 1873 267 mm, pričom za jún vcelku namerali v Trenčíne 351 mm. Chceli sme překontroloval tento údaj v ústavnom archívnom materiálu, avšak srážkomerný ma­teriál z Trenčína z minulého storočia sa nezachoval.

Kritické spracovanie srážok za minulé storočie publikoval O. Raum v časopise: Az idojáras v r. 1898, str. 65 až 83 (O. Raum: A magyar korona országainak csapadékviszonyai, Idojárás, r. 1898), tam v stati o maximálnych srážkách za deň konštatuje, že trenčianske maximum je nevierohodné, že sa zakládá na chybě, keď pri sčítaní sa vynechala desa­tinná bodka, žc skutočný denný úhrn za 7. VI. 1873 bol 26,7 mm, ako je to zaznačené na pozorovacom výkaze. Súčasne konštatuje, že tento nesprávný údaj sa dostal do cudzej odbor­nej literatúry, menovite do práce Dr. Hellmanna: Die gróssten Niederschlagsmengen in Deutschland und Oesterreich-Ungarn.

Tento maximálny denný úhrn srážok Trenčína sa potom prenášal ďalej v učebniciach a má ho ešte aj základná učebnica meteorologie Hann-Suring: Lehrbuch der Meteorologie, IV. vydanie na str. 382, ale V. vydanie tejto učebnice z r. 1939 tento nesprávný srážkový údaj v príslušnej tabulke na str. 476 o najvaěších srážkách za jeden deň už neobsahuje.

V maďarských pojednaniach sa tento extrém z Trenčína nikde nespomínal.

Podla O. Rauma na terajšom území Slovenska máme za minulé storočie tieto denné maximálně úhrny srážok:

  • Oravský Podzámok, 110 mm dňa 14. VI. 1879;
  • Banská Štiavnica, 133 mm dňa 31. VIII. 1878;
  • Trenčín, 128 mm dňa 16. VI. 1874.

Podia V. Briedoňa (V. Briedoň: Srážkové poměry Slo­venska, v rukopise), ktorý spracoval srážky za obdobie 1901—40, najvyšší denný úhrn v spomenutom období za­značili v Senohrade dňa 3. júla 1936 a to 137,0 mm. A za obdobie 1941 až 50 podla předběžného spracovania denných maxim nebolo toto maximum překročené.

Je teda denný úhrn srážok zo dňa 3. VI. 1951 v Trnavě s hodnotou 162,8 mm maximálnym na Slovensku podla doterajších pozorovaní.                             

Š. P., MZ 1953/3, ročník 6, str. 89


 

Mimoriadna prietrž mračien v Trnavě

V nedelu 3. júna 1951 postihla okolie Trnavy mimoriadne velká prietrž mračien. V ten deň bola nad střednou Europou plytká tlaková níž, ktorá sa dostala na naše územie 2. júna a jej vplyvom prenikol do Podunajskej nížiny chladnější oceánsky vzduch. Zvrstvenie vzduchu bolo vefmi inštabilné, gradient velmi malý, takže boly předpoklady pre vznik búrok.

Dňa 3. júna popoludní podia pozorovania na meteorologickej stanici pri hospodárskej škole v Trnavě začala búrka o 14 hod. 10 min., o 14 hod. 35 začaly padať krúpy, ktoré maly chvífami velkost' až kukuřice. Krupobitie trvalo do 16. hod., teda skoro poldruhej hodiny, čo je tiež mimoriadne dlhý zjav. Pršalo do 18 hod. 30 min. Za prietrže mračien spadlo celkové 162,8 mm srážok.

Podia telegrafického hlásenia o velkosti srážok dalo sa súdiť na mimoriadny případ, preto na mieste bolo třeba pře­kontrolovat údaj, zistif jeho vierohodnosť. Pozorovatel v roz­hovore potvrdil pravdivost o údaji srážok aj tým, že srážkomer bol naplněný do polovice vodou. Pozorovatel k meraniu si zavolal na pomoc žiaka hospodárskej školy a velkost srá­žok potvrdil aj riaditel školy, takže, hodnota nameraná je vierohodná.

Denný úhrn 162,8 mm, ktorý zaznačili v Trnavě dňa 3. VI. 1951 podia záznamov na Slovensku je najvačším úhrnom vóbec. Škoda, že na mieste nebolo ombrografu, ktorý by bol příval zaznamenával, bola by sa mohla zistiť inten­zita prietrže mračien.

Okolie hospodárskej školy je rovinné, sú tu len plytké zvlnenia terénu. Ako dósledok přívalu dažďovej vody bolo, že všetky plytčiny boly zaliate vodou. Pod školou je v malom nízkom údolíčku maštal gazdovstva hospodárskej školy. Udolie je uztvreté násypom železnice Trnava —Leopoldov. V násype bola priepust na dažďovú vodu o prRmere asi 50 cm. Pri vel-kom piízale vody priepust svojou svetlosťou nestačila a tak sa u násypu železničnej trati vytvořilo jazero 100 až 130 cm hlboké a asi o rozlohe 1/2 km2. Voda priepusťou odtékala celých 24 hodin. Vzdutou vodou bola zaplavená aj mašti.1 gazdovstva, kone boly po prsia vo vode a len obetavosťou členov národnej bezpečnosti sa podařilo kone z maštale oslobodiť.

V Trnavě samej boly zaliate všetky pivnice, kanalizácia ne­stačila, voda sa valila na uliciach ako v potokoch. Prietrž mračien na poliach poškodila všetko obilie, ktoré už bolo po­měrné vysoké.

Podia srážok tohoto dňa na okolí sa ukázalo, že jádro prie­trže mračien bolo u hospodárskej školy. Stanica Trnava— Kamenný mlýn 4 km vzdialený mala tohto dňa 24,8 mm, Šulekovo asi 15 km na východ vzdialené malo 77,2 mm bez ladovca, Majcichov asi 10 km južnejšie mal 70 mm.

V literatúre je viac záznamov o dennom srážkovom ma­ximu. Prof. Dr. Vitásek v Našich Tatrách píše o dennom ma­ximu 200 mm za deň 6. novembra 1913, ktoré mali zaznamenat na Oraviciach. Tak vydatné denné maximum v neskorej jeseni bolo třeba překontrolovat.

Srážkomerná stanica na Oraviciach za rok 1913 nie je v madarskej meteorologickej ročenke uvedená, v archíve pozoro­vacích stanic sa pozorovanie nezachovalo, takže je ťažké teraz údaj o tomto maximu overiť. Avšak v Hladovke asi 10 km na sever od Oravíc napadlo za 6. XI. 1913 20,6 mm. Pretože bol to celodenný dážď na širokom okolí a ani iné stanice nezaznačili viac ako 30 mm srážok, nezdá sa pravdě­podobné, aby údaj prof. Dr. Vitáskom uvádzaný bol viero-hodný, lebo nešlo o búrkový leják, ktorého výdatnosť je tak miestne rozdielna. Denné maximum spomínané prof. Dr. Vi­táskom bolo doteraz najvyššie, ktoré sa týkalo Slovenska.

Keď bližšie zhodnotíme denné maximum zo dňa 3. júna 1951 v Trnavě, zistíme, že tento jediný denný úhrn činil z ročnej hodnoty srážok v 1951 až 21%, t. zn., že za jediný deň spadlo viac vlahy ako je jedna patina celoročnej sumy a úhrn srážok za jún činil 33% sumy za rok 1951, teda jediný mesiac dodal třetinu vlahy uplynulého roka. Jediný deň vlahy v Trnavě vydal dňa 3. VI. 1951 \iac ako 400% normálnej júnovej hodnoty.                                  

Dr Štefan Petrovič, MZ 1952/5, ročník 5, str. 140


 

MIMORIADNA ZIMA PRI IPLI VO FEBRUÁRI 1929 PODLÁ ZÁPISOV KRONIKÁRA

Oblast okolia města Šahy a kúpelov Dudince patří medzi najteplejšie oblasti na Slovensku. Teploty nad + 30 °C nie sú mimoriadne v letných mesiacoch. Zimy v ostatných desaťročiach sú miernejšie. Sú případy, že vóbec nie je vytvořená sněhová pokrývka. Například, v roku 1972 ani na začiatku, ani na konci roka takáto vóbec nebola. V tomto roku iba dvakrát napadlo málo sněhu, ktorý za krátký čas sa roztopil. Aj zrážok je tu poměrné málo. Podia mójho merania v Tupěj (obec leží severně od Šiah a južne od Dudiniec) za 32-roěné obdobie v rokoch 1953—1984 je priemer zrážok 526,1 mm.

V rokoch 1920—1942 však zimy boli ovela tuhšie. V každom roku bývalo 20—30, ale aj 50 cm snehovej pokrývky. Lad na Ipli, Krupinke a Štiavnici mal hrůbku okolo 15—25 cm. Zimy —10° až —15 °C tiež bývali každý rok. Převážné fúkal velmi studený východný vietor. Eudia ho aj nazývali „Sibiřsky vietor — Sibiřská zima", čiže podnebie bolo viae kontinentálneho charakteru, t. j. teplé letá a tuhé zimy. Eudia od jari do jeseni (od konca marca — do polovici septembra) chodili bosí. V Ipli a v spomínaných potokoch deti, ale aj dospělí sa kúpali od konca mája do polovici septembra.

Polné práce sa započali vo viacerýeh rokoch už v druhej polovici februára, ked odrazu prišiel odmak. Niekedy ale iba koncom marca. V apríli, občas aj v začiatku mája, sa vysky­tovali jarné mrazy, ktoré zapříčinili škody na rastlinách. Ako u hrozná, kukuřice, zemiakov, ale aj v ovocných sadoeh. často zamrzli čerešne, marhule, broskyne, ale aj jablká. Boli ale případy, že sa mrazy vyskytli aj koncom mája, ba aj v júni.

Takéto případy boli napr. 23. a 24. mája v roku 1866 na eelom okolí. Škody boli značné, že župné orgány vyměňovali mimoriadne komisie na zistenie rozsahu škod. Rozhodli aj o mimoriadnych podporách pre obyvatelstvo. A v tomto roku rolníkom celkom odpustili polnohospodársku daň.

Koncom mája v roku 1913 napadalo vela sněhu, ovocné stromy boli právě rozkvitnuté. Eudia nevěděli, čo majů robit. Jedni si striasli sneh zo stromov, druhí si zakládali ohne z haluziny v zahradách. Pri tom najmenej boli poškodené tie stromy, z ktorých nestriasli sneh.

Dňa 5. júna v roku 1918 bol tuhý mráz. Velmi zamrzli kukuřice, ktoré sice po tom vyhnali nové výhonky, ale úroda bola mizerná. Mráz zapříčinil značné škody, hlavně na po-rastoch pšenice na nižšie položených častiach chotárov. Na kopcoch boli miernejšie škody. Pšenice vtedy právě kvitli. Tie tak silné boli poškodené mrazom, že v klasoch nebolo zrna. Žatva sa uskutoěnila, ale vóbec nebolo třeba mlátit.

Tuhý mráz bol aj dňa 11. mája 1927.

Mimoriadna bola ale zima vo februári 1929. Pri tom v decembri 1928 ešte bolo poměrné teplo. Počasie ešte aj v januári 1929 považovali za normálně. Mimoriadna tuhá zima přišla iba vo februári. Najnižšia teplota bola dňa 11. februára. V Tupěj vtedy namerali —36 °C! Tuhá zima trvala cca dva týždne. Teploty sa pohybovali medzi —20° až —30 °C. Zaujímavý zjav bol, že nad ránom sa ovocné stromy v zahra­dách hlasným vrzganím rozštiepili. V studniach tiež zamrzla voda. Třeba však vedieť, že studné vtedy boli otvorené. Voda sa tahala vedrom na hákoch ručně. Ráno vždy najprv museli s velkými žrčtmi přerazit lad v studniach, až po tom mohli brat vodu. Po tých dvoch týždňoch sa zima čiastočne zmiernila, ale odmak došiel iba koncom marca. No, aj napriek to­mu, ešte 10. aprila napadlo 10 cm sněhu. Jarné polné práce sa započali po 15. apríli. Okolo 1. mája oziminy sa eště sotva zeleňali. V máji a v júni boli po tom výdatné teplé dážde, ktoré z časti napravili vegetáciu porastov. Úroda obilovin bola priemerná. Len žatva meškala dva týždne. Najváčšie následky zimy boli na ovocných stromoch, a to hlavně na orechoch. Vymrzli aj storočné stromy, mladšie stromy však nie.

Mimoriadna událost bola ešte aj tá, že vo februári pri tep­lotě —22 °C sněžilo.

Ladislav Tipary, MZ 1985/3, ročník 38, str. 86

AttachmentSize
PDF icon Zimní epizoda s celodenními mrazy, ledovkou a sněžením v ČR v únoru 2021.pdf8.43 MB
PDF icon Rok 2020 v Česku.pdf1.18 MB
PDF icon Zhodnocení meteorologických příčin povodní v červnu 2020.pdf4.17 MB
PDF icon Atmosférická cirkulace v únoru 2020 a tlaková níže Sabina.pdf6.48 MB
PDF icon Vybrané případy supercelárních bouří za roky 2018 a 2019 pohledem dopplerovských polarimetrických radarů.pdf8.35 MB
PDF icon Dlouhodobé charakteristiky konvektivních bouří z pohledu radarových dat a dat detekcí blesků.pdf2.39 MB
PDF icon Mimořádný teplotní rozdíl v Hostýnských vrších 8. a 9. 4. 2020.pdf2.19 MB
PDF icon Rok 2019 v České republice.pdf1.33 MB
PDF icon Silná ledovka 30. 11. a 2. 12. 2018 na území České republiky (2018).pdf1.64 MB
PDF icon Rok 2018 v České republice.pdf1.07 MB
PDF icon Bouře Herwart v Česku (2017).pdf930.11 KB
PDF icon Rok 2017 v České republice.pdf1.09 MB
PDF icon Rok 2016 v České republice.pdf5.69 MB
PDF icon Přívalový déšť a kroupy na Krnovsku 31. května 2016.pdf1.54 MB
PDF icon Fenologické aspekty sucha roku 2015_Hájková_Reitschlager_Vráblík.pdf6.24 MB
PDF icon Mimořádně teplé a suché léto 2015 v České republice_Crhová_Pecho_Valeriánová.pdf5.14 MB
PDF icon Rok 2015 v České republice_Tolasz_Čekal_Kolářová_Škáchová.pdf6.43 MB
PDF icon Počasí v České republice v roce 2014.pdf5.54 MB
PDF icon Počasí v České republice v roce 2013.pdf1.93 MB
PDF icon Povodeň v České republice v červnu 2013 – 4. díl.pdf3.43 MB
PDF icon Povodeň v České republice v červnu 2013 – 3. díl.pdf1.2 MB
PDF icon Povodeň v České republice v červnu 2013 – 2. díl.pdf3.63 MB
PDF icon Povodeň v České republice v červnu 2013 – 1. díl.pdf3.28 MB
PDF icon Změny ročního chodu srážek v České republice od roku 1961 (2013).pdf999.48 KB
PDF icon Počasí v České republice v roce 2012.pdf2.02 MB
PDF icon Bouřky a jejich doprovodné jevy v České republice od 1. do 8. července 2012.pdf1.32 MB
PDF icon Největší sucha na území České republiky v období let 1875–2010.pdf1.7 MB
PDF icon Mapa zatížení sněhem v České republice (2011).pdf805.77 KB
PDF icon Jednodenní srážkové úhrny 300 mm a více ve střední Evropě (2011).pdf1.27 MB
PDF icon Počasí v České republice v roce 2011.pdf939.76 KB
PDF icon Naměřená minima teploty vzduchu na vybraných horských stanicích v Čechách-dodatek (2011).pdf270.86 KB
PDF icon Naměřená minima teploty vzduchu na vybraných horských stanicích v Čechách (2011).pdf1.56 MB
PDF icon Rok 2010 v Česku – ladovská zima, povodně, ale i horké letní dny.pdf546.51 KB
PDF icon Počasí v České republice v roce 2010.pdf947.32 KB
PDF icon Smogová situace v oblasti Ostravsko-Karvinska ve dnech 23. – 27. ledna 2010.pdf1.74 MB
PDF icon Rozmary počasí v Česku v průběhu roku 2009_R. Tolasz.pdf1.55 MB
PDF icon Rok 2008 v Česku – počasí a aktuální podnebí_R. Tolasz.pdf1.09 MB
PDF icon Kyrill a Emma v Česku – meteorologické příčiny, průběh bouří s hodnocením větrných extrémů.pdf2.83 MB
PDF icon Průběh počasí v Česku v roce 2007_R. Tolasz.pdf1.55 MB
PDF icon Výjimečný průběh počasí v zimě 2006/2007 v Česku_M. Sandev.pdf3.95 MB
PDF icon Klimatologické hodnocení sucha a suchých období na území České republiky v letech 1876–2002_Blinka (2005).pdf9.06 MB
PDF icon Tornádo v Litovli 9. června 2004.pdf1.4 MB
PDF icon Silná bouře na Pelhřimovsku dne 23. května 2005.pdf1.02 MB
PDF icon Porovnání extrémnosti synoptických podmínek během povodní v České republice v srpnu 2002 a červenci 1997 (2003)_Kašpar.pdf5.64 MB
PDF icon Mimořádné léto roku 2003 v České republice.pdf1.11 MB
PDF icon Hydrometeorologické srovnání povodní v srpnu 2002 s vybranými historickými případy dešťových povodní na Vltavě v Praze (2003).pd1.79 MB
PDF icon Příčinný déšť a povodně na Blanensku a Žďársku v červenci 2002_Soukalová.pdf151.46 KB
PDF icon Porovnání zim 1989–2001 s normálem 1961–1990 v České republice_Sandev_Šedivka (2002).pdf768.86 KB
PDF icon Hydrometeorologické zhodnocení roku 2001.pdf318.84 KB
PDF icon Významné konvektivní jevy na území České republiky v letech 2000 a 2001_Šálek_Setvák_Sulan_Vavruška.pdf 214.9 KB
PDF icon Přílohy k článku Tornáva v ČR v roce 2001.pdf3.23 MB
PDF icon Tornáda 31. května 2001 na území České republiky_Šálek (2004).pdf5.94 MB
PDF icon Výskyt tornáda v obci Studnice dne 12. dubna 2000_Šálek.pdf6.57 MB
PDF icon Přívalové srážky v podhůří Orlických hor 22.-23. července 1998 z hlediska metod dálkové detekce a výsledků num. modelů.pdf9.58 MB
PDF icon Katastrofální povodeň v podhůří Orlických hor ve dnech 22. až 25. 7. 1998_kolektiv autorů (1998).pdf8.38 MB
PDF icon 30. výročí takzvaného uragánu Olga (1998).pdf738.09 KB
PDF icon Povodeň v ČR v červenci 1997 - Povodňové číslo MZ 1997_6.pdf4.95 MB
PDF icon Silná konvektivní bouře v Čechách v noci z 27. na 28. 6. 1997.pdf2.37 MB
PDF icon Mimořádně teplé léto 1994 v České a Slovenské republice_Krška_Racko (1996).pdf7.67 MB
PDF icon Extrémně teplý rok 1994_Němec (1995).pdf748.64 KB
PDF icon Časová proměnlivost horkých vln v České republice a extrémní horká vlna z roku 1994_Kyselý.pdf2.28 MB
PDF icon Meteorologická charakteristika roku 1993 v ČR.pdf1.45 MB
PDF icon Teplotní zlášnosti tropického léta 1983 v ČSSR a v Evropě_Krška_Munzar.pdf5.75 MB
PDF icon Rozbor povětrnostní situace provázené orkánem na území ČSR ze dne 17. ledna 1955.pdf424.16 KB
PDF icon Mimořádnost počasí v tomto jaře (1952)_M. Konček.pdf1.35 MB
PDF icon Extrémní konvekční bouře v Čechách 25.–26. května 1872 (2004)_Muller_Kakos.pdf1.54 MB
PDF icon Zima 1829/30 – nejtužší ve střední Evropě od počátku měření teploty vzduchu_Kakos_Munzar (2000).pdf4.71 MB
PDF icon Extrémní povodeň na Vltavě a Labi v únoru 1784 jako následek mimořádných hydrometeorologických podmínek Elleder_Munzar.pdf1.33 MB
PDF icon Přívalová povodeň v létě 1714 na Českomoravské vrchovině (2014).pdf2.82 MB
PDF icon Denní záznamy počasí v Praze v letech 1649–1650_Brázdil_Kotyza (1995).pdf2.38 MB
PDF icon První systematická denní pozorování počasí na území České republiky z let 1533–1545_Munzar (1995).pdf2.65 MB