Přívalové srážky ve dnech 23. a 30. května 2005

Přívalové srážky ve dnech 23. a 30. května 2005

Jedním z extrémních projevů počasí, které se dostávají v poslední době stále více do popředí zájmu, jsou zejména intenzivní přívalové srážky, které mohou vyvolat hydrologickou odezvu na tocích povodně. Je to již více než rok, kdy přívalové srážky ve dnech 23. a 30. května 2005 postihly území České republiky. Na mnohých místech byly srážky doprovázeny vydatným krupobitím a na několika menších tocích vyvolaly povodňovou vlnu. Následky těchto průtrží mračen byly vyčísleny na několik desítek miliónů korun a došlo i k ohrožení lidských životů.

Přívalové srážky v měsíci květnu nejsou žádnou výjimkou. Vyskytují se sice méně často, ale denní úhrny srážek mohou přesáhnout i 150 mm, např. 16. května 1889 Kbel (okr. Plzeň) 180 mm, 23. května 1897 Čistá okr. Semily) 200 mm, 29. května 1971 Ostružná, Ramzová (okr. Jeseník) 160,4 mm. Nejvyšší intenzita srážek na území ČR byl zaznamenána právě v tomto měsíci, a sice 25. května 1872 v Mladoticích (okr. Plzeň-sever), kdy za ca 1,5 h spadlo přibližně 237 mm srážek [1]. Intenzivní srážky v tomto jarním období mohou být zvláště nebezpečné, neboť ještě není zcela vyvinut vegetační kryt, což může přispívat ke zvyšování kulminačních průtoků.

Květen 2005 byl z hlediska povětrnostních anomálií teplotně i srážkově velmi zajímavý. Maximální teplota vzduchu přesáhla 30,0 °C a denní úhrn srážek na některých místech 100,0 mm. Nejvyšší hodnoty v rámci cele ČR byly naměřeny na území pobočky ČHMÚ Hradec Králové. Teplota vzduchu 30. května na stanici Pardubice dosáhla 34,4 °C a úhrn srážek 23. května na stanici Rychnov nad Kněžnou 121,4 mm (obr. 1 a 2), kdy se jednalo o nejvyšší naměřený denní srážkový úhrn na území ČR v roce 2005. Meteorologická situace byla analyzována za pomocí synoptických přízemních i výškových map, aerologických výstupů, radiolokačních měření, družicových snímků, dále pak měřených a pozorovaných prvků z klimatologických a synoptických stanic Deštné v orlických horách, Rychnov nad Kněžnou a Ústi nad orlicí, které leží na území jmenované pobočky.

V prvním popisovaném případě dne 23. května se v ranních a dopoledních hodinách na přední části brázdy nízkého tlaku vzduchu vytvořila čára instability, na které se vyskytovaly přeháňky a bouřky bez významnější srážkových úhrnů. Za ní postupovala zvlněná studená fronta od západu přes území České republiky a V odpoledních hodinách začala ovlivňovat oblast Českomoravské vrchoviny a východních Cech. Teplá advekce byla vystřídána přílivem chladnějšího vzduchu od severozápadu. Ve vyšších vrstvách atmosféry ležela střední Evropa na předním okraji výškové brázdy nad západní Evropou. Při dalším postupu Zvlněného frontálního rozhraní na východ až severovýchod se začaly Vytvářet četné bouřky, místy s vydatnými přeháňkami a krupobitím. Zvlněná studená fronta se začala přesouvat přes orlické hory a v přízemní hladině se vytvořila nad česko-slovensko-polským pomezím mělká cyklona (1 012 hPa), která spolu se zvlněným rozhraním postupovala dále na severovýchod a postupně se vyplňovala (podle analýzy přízemních map z termínů 23. května 2005 18.00 UTC a 24. května 2005 03.00 UTC). Dne 24. května ráno se od jihozápadu do střední Evropy začal opět rozšiřovat výběžek předního okraje tlakové výše se středem nad Švýcarskem a projevy zvlněné Studené fronty zeslábly.

Chod jednotlivých meteorologických prvků při přechodu zvlněné studené fronty je podrobně znázorněn na obr. 3 a 4 na stanici Rychnov nad Kněžnou. Na stanici Ústí nad Orlicí byla pozorována v ranních hodinách nízká vrstevnato-kupovitá oblačnost Sc cumulogenitus společně se střední oblačností Ac castellanus signalizující labilní zvrstvení atmosféry a začala se vytvářet kupovitá oblačnost Cu mediocris postupně se vyvíjející do Cu congestus, zároveň byl pozorován i vzdálený Cb calvus. V odpoledních hodinách (16.00) se začala s blížící studenou frontou vytvářet bouřková oblačnost Cb capillatus, která k večeru s ustáváním bouřkové činnosti přecházela do Cb calvus a Zároveň se vyskytovaly Cu a vrstevnatá oblačnost St fractus.

Nejvyšší denní úhrn srážek 121,4 mm byl naměřen na stanici Rychnov nad Kněžnou, z toho 96,8 mm spadlo v časovém intervalu 17.45–19.00, tzn. za 75 minut. V terminu 17.45–18.00 byl zaznamenán déšť o intenzitě 2 a v 18.00–19.05 o intenzitě 3, dále byla pozorována blízká bouřka v čase 17.37–21.35 o intenzitě 3 a krupobití v 17.56–18.15 o intenzitě 2. Podle [2], kde je uveden vztah mezi množstvím spadlých srážek v mm a dobou jejich trvání (průměr pro české povodí Labe), se jednalo o velmi intenzivní srážku s pravděpodobností výskytu větší než 200 let. Tento vysoký úhrn srážek souvisel s již zmiňovanou mělkou cyklonou. Na stanici Javornice vzdálené asi 4 km severovýchodně od Rychnova nad Kněžnou proudit od severozápadu chladný Vzduch (podle analyzovaných přízemních map z termínů 30. května 2005 12.00 až 21.00 UTC a 31. května 2005 00.00 a 03.00 UTC dosahovaly teploty odpoledne před frontou kolem 28 °C, za frontou jen asi 20 °C s dalším postupným ochlazováním). Přechod této fronty je znatelný na přiložených grafech průběhu jednotlivých meteorologických prvků na stanici Deštné v Orlických horách (obr. 5 a 6). Opět je zde vidět charakteristický chod prvků při přechodu studené fronty jako v případě 23. května. Chod oblačnosti na stanici Ústí nad orlicí byl následující: ráno a dopoledne začala přibývat vysoká oblačnost Ci, v poledních hodinách se začala tvořit kupovitá oblačnost Cu, která se během odpoledne vyvíjela do Cb s bouřkovou činností. K večeru se bouřková a další mohutná kupovitá oblačnost rozpadla a vyskytovala se již pouze střední oblačnost Ac lenticularis a později As opacus.

Nejintenzivnější srážky se vyskytovaly na čele zvlněné studené fronty, kde se vytvářely bouřky. Krupobití bylo zaznamenáno na 44 stanicích v oblasti jižních, středních a východních Čech v odpoledních a večerních hodinách. Srážky z 30. května přesáhly 50,0 mm pouze na třech stanicích v ČR – Bavorov 89,4 mm, Křemže 62,4mm (obě pobočka ČHMÚ České Budějovice) a Dolní Čermná 53,0 mm (pobočka ČHMÚ Hradec Králové, obr. 2). Na stanici Husinec (pobočka ČHMÚ České Budějovice) došlo k ucpání srážkoměru a následný odhad srážek pomocí radaru byl asi 100 mm. Odhad srážek pro časový interval 12.00 až 13.00 je udáván hodnotou asi 70 mm.

Dne 30. května byl na 133 stanicích zaznamenán tropický den, kdy teplota vzduchu dosáhla 30,0 °C a více. Přes 34,0 °C bylo naměřeno na stanicích Čáslav, Nový Bydžov a Pardubice (obr. 1). Na stanici Deštné v orlických horách převládalo před postupující studenou frontou spojenou s mělkou tlakovou níží jihovýchodní až jižní proudění, které se s přibližujícím frontálním rozhraním měnilo na jižní až jihozápadní s průměrnými velmi slabými rychlostmi větru kolem 2 m.s^–1 a maximální rychlosti přesahovaly 8 m.s^–1. Při přechodu podružné zvlněné studené fronty přibližně mezi 16.30 až 18.30 vítr v bouřkách zesiloval a maximální rychlost větru překročila 16 m.s^–1. Po přechodu fronty se proudění změnilo zpočátku na severovýchodní, později převážně západní s velmi slabými průměrnými rychlostmi větru, kdy maximální rychlosti se pohybovaly jen do 10 m.s^–1 (obr. 6).

Závěrem lze konstatovat, že oba případy intenzivních srážek ukazují především souvislost výskytu přívalových srážek s přechodem studených front. Dne 23. května se srážky s nejvyšší intenzitou v roce 2005 vyskytly až za frontou ve studeném vzduchu. Srážky z 30. května vypadávaly přímo na přecházející frontě. Případ z 23. května bude pravděpodobně ještě předmětem podrobnější meteorologické a hydrologické analýzy.

Obr. 1 Maximální teploty vzduchu v České republice ve dnech a) 23. a b) 30. května 2005

Obr. 2 Denní úhrny srážek a výskyt krupobití v České republice ve dnech a) 23 a b) 30. května 2005

Obr. 3 Průběh teploty vzduchu, srážek a vlhkosti vzduchu na stanici Rychnov nad Kněžnou a tlak vzduchu na stanici Ústí nad orlicí ve dnech 23.–24. května 2005

Obr. 5 Průběh teploty vzduchu, srážek a vlhkosti vzduchu na stanici Deštné v Orlických horách a tlak vzduchu na stanici Ústí nad Orlicí ve dnech 30.–31. 5. 2005

Obr. 4 Průměrná a maximální rychlost větru a průměrný směr větru na stanici Rychnov nad Kněžnou ve dnech 23.–24. května 2005

Obr. 6 Průměrná a maximální rychlost větru a průměrný směr větru na stanici Dešné v Orlických horách ve dnech 30.–31. května 2005

Literatura

[1] ŠERCL, J. et al., 200l. Extrémní denní srážkové úhrny na území ČR v období 1879–2000 a jejich synoptické příčiny. Praha: Český hydrometeorologický ústav. Národní klimatický program ČR, sv. 31. 140 s.

[2] TRUPL. J., 1958. Intensity krátkodobých dešťů v povodích Labe, Odry a Moravy. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský. Práce a studie, sešit 97. 76 s.

Lektor RNDr. V. Kakos

Olga Halásová, Tomáš Popelka, MZ 2006/4, ročník 59, str. 122–125

.