Podnebí Československa

PODNEBÍ ČESKOSLOVENSKA

Cílem tohoto přehledu je kartograficky podat nástin obrazu souhry jednotlivých povětrnostních jevů v zeměpisném prostředí Československé republiky. Vložení vý­sledné podnebné synthesy do zeměpisného rámce má prokázat, že vedle zeměpisné polohy vzhledem k světo­vému rovníku a světovému moři je vůdčím činitelem aro povahu podnebí Československa především terén: jeho zprohýbanost, nadmořská výška a vzájemná kon­figurace. Vliv terénu je sice v detailech na jednotlivých místech usměrněn také jinými činiteli, ale jeho zásadní význam pro teplotu, srážky, vítr i jiné podnebné znaky je v celém Československu převládající.

Podnebí vyjadřuji průměry nebo jinými statistickými representanty získanými z řad údajů časově co nejdelších. Údaje však nejsou, bohužel, ze stejně dlouhých a souběžných pozorovacích období. Jednotlivé hodnoty číselně neuvádím, pouze (kartograficky zobrazuji) jejich zeměpisné rozložení na území našeho státu. Kartogra­fickou metodu považuji pro klimatologii (čili zeměpis­nou meteorologii) za nejnázornější a klimatologické vý­sledky nejstručněji vyjadřující. Jako pramen k prove­dení mapek jsem užil také prací pp. Gregora, Hanzlíka, Lásky, Schneidera, Smetany, Šalamona a Veselého.

Z této práce nelze sice vyčíst žádné přesnější and pod­robnější údaje, ale to také není jejím úkolem. Má pouze podat co nejstručnější hrubý obraz základních pochleb­ných činitelů (s výjimkou poměrů větrných) s hlediska zeměpisného.

S výjimkou mapek č. 1, 2 a 3 (t. j. přehled ročních srážek, teploty a sněhu), je na všech mapkách černě vyznačeno území s nadnormálem toho kterého zjevu a šrafovaně území s podnormálem. Území na mapkách nevyznačené je tedy nositelem hodnot normálních, které jsou v textu k mapkám vytištěny proloženě.

Roční srážky. V Československu spadne bě­hem roku na 62 % území 60až80cm vody. 16 % území má srážek méně než 60 cm (šrafovaně) a 22 % více než 80 mm (tečkované; čím hustěji tím více srážek).

Roční teplota. Tři čtvrtiny Československa mají průměrnou teplotu v mezích 4 až 8° C. Jen 3 % území mají teplotu nižší (tečkované) a 21 % vyšší (šra­fovaně).

Roční sníh. Na většině území Československa napadne během roku 50 až 150 cm sněhu. Méně než 50 cm napadne na území na mapkách vyšrafovaném, více než 150 cm v oblastech vyznačených černě. Přes 3 metry sněhu napadne během roku jen na vrcholcích Tater, Krkonoš. Šumavy a v okolí Pradědu a Lysé hory. Vytečkované oblasti mají průměr sněhu napadlého bě­hem roku v mezích 50 až 75 cm.

Počet srážkových dní. V Československu je normální počet srážkových dní 100 až 170 bě­hem roku. Oblasti s počtem srážkových dní menším jsou vyšrafovány, území s nadnormálem je vyznačeno černě.

Počet sněžných dní. Na většině území Čes­koslovenska sněží 25 až 45 dní v roce. Oblasti s vět­ším počtem sněžných dní jsou vyznačeny černě, místa s menším počtem dni se sněhem jsou vyšrafována.

1. Počet bouřkových dní. Bouřkových dní bývá v Československu obvykle 20 až 30 během roku. Oblastí s menším počtem jsou vyšrafovány, oblasti s nad­normálem vyznačeny černě.
2. Oblačnost. V Československu je normální ob­lačnost v roce 5,5 až 6,5. Oblasti s menší oblačností (5,0 až 5,5) jsou vyšrafovány, místa s oblačností větší (6,5 až 7,2) jsou vyznačena černé.
3. Svit slunce. Slunce ozařuje většinu území ČSR 1600 až 1800 hodin za rok. Území s větším osluněním (až 2000 hodin) je vyznačeno černě, s menším osluněním (pod 1600 hodin) je vyšrafováno,
4. Počet zamračených dní. Normální počet zamračených dní 80—100 % je v Československu 100 až 150 za rok. Oblasti s podnormálem jsou vyšrafo­vány, s nadnormálem vyznačeny černě. V oblasti s počtem dní normálním je více zamračených dní v západní polovině státu, než ve východní.
5. Počet jasných dní. Normální počet jasných dní je 30 až 60 do roka. Menší počet jasných dní mají oblasti vyznačené šrafovaně, větší počet (60 až 90) ob­lasti vyznačené černě.
6. Lednové srážky. Na většině území Česko­slovenska naprší v lednu 3 až 6 cm vody. Na území vy­značeném šrafovaně naprší méně než 3 cm a v oblastech vyznačených černě naprší víc než 6 cm.
7. Červencové srážky. Na většině území Čes­koslovenska naprší v červenci 8 až 16 cm. Na úze­mí vyznačeném šrafovaně naprší méně než 8 cm (méně než 6 cm však jedině v okolí Komárna). Oblasti vyzna­čené černě mají srážek vice než 16 cm.
8. Lednové teploty. Teplota v lednu je na vět­šině území normálně v mezích –2°C až –5°C. Jen malé oblasti jsou teplejší (šrafovaně). Teploty nižší než –5° C zaznamenávají jen oblasti výše položené (vyzna­čeny černě).
9. Červencové teploty. Na většině území Československa bývají červencové teploty v mezích 13 a ž 18,5°C. Oblasti s teplotami pod 13°C jsou vyznače­ny šrafovaně, oblasti teplejší než uvedený normál, jsou vyznačeny černě.
10. Průměrná maxima srážek. Průměrná maxima srážek za 24 hodin se v Československu pohy­bují normálně v mezích 40 až 50 mm. Podnormál je vyznačen šrafovaně, nadnormál černě.
11. Minima teplo t y. Na velké většině, území Čes­koslovenska se minima teploty pohybují v mezích –20 až –30° C. Nižší hodnoty zaznamenává jen malá, šrafováním vyznačená oblast u Bratislavy, vyšší údaje jsou v oblastech vyznačených černě.

Ladislav Zapletal, MZ 1950/5-6, ročník 4, str. 113-115